thumb|upright|„Staré“ a „nové“ domovní číslo na společné tabulce v Guntramsdorfu v Dolních Rakousích. thumb|upright=0.5|Záběhlice, označení z doby mezi 1949–60. V pozdější době se už název ulice na tabulce s orientačním číslem neuváděl
Orientační číslo (zkratka č. o., č. or., čo. apod., původně označované jako nové číslo) je v České republice a Slovenské republice doplňkové číslo, které se používá v některých obcích s pojmenovanými ulicemi, zejména ve větších městech, a které udává adresu budovy a je alternativou k domovnímu číslu (tedy číslu popisnému nebo evidenčnímu). Dvojité číslování domů je československým specifikem, v mnoha dalších zemích mají domy pouze jedno číslování, a to je mnohdy obdobné českým orientačním číslům, a souběžné dvojí číslování bylo například v některých rakouských městech pouze přechodnou fází při přechodu na nový systém číslování.
Historie thumb|I v českých zemích se zpočátku orientační čísla označovala jako tzv. nová čísla Orientační roli zpočátku plnila popisná čísla. Také proto byly ve městech domy v 18. a 19. století i několikrát přečíslovány. Podle císařského výnosu z 23. března 1857 měl být zaveden systém číslování podle ulic, který odpovídá dnešním orientačním číslům. V Praze i v Brně byl realizován asi o deset let později. Zavedením pozemkových knih roku 1884 se popisná čísla stabilizovala a orientační byla užívána ve městech souběžně. Zákon č. 266/1920 Sb. o názvech měst, obcí, osad a ulic, jakož i označování obcí místními tabulkami a číslování domů se zmiňuje o případné nutnosti přečíslování celého místa, ale zároveň uvádí „V městech a v rozsáhlejších obcích může býti vedle toho číslováno podle ulic a náměstí“. § 17 zákona č. 266/1920 Sb. ze dne 14. dubna 1920 Druhy číslování nebyly žádnými termíny odlišeny. Zhruba z poloviny 20. století je doloženo, že se orientačním číslům někdy říkalo nová čísla.Petr Skála: Čísla, podle kterých se orientujeme (Zeměměřič 9+10/1998)
Toto zdvojené číslování domů je specifikem některých českých a slovenských měst a obcí. Ve většině Evropy mají domy pouze jedno číslování, a to je mnohdy obdobné českým orientačním číslům. Tabulky s dvojím číslováním se dají najít v některých rakouských městech, ale tam šlo spíše o přechodné značení v rámci změny na nový systém číslování.
Celostátní pravidla pro pojmenovávání ulic i číslování domů stanoví vyhláška ministerstva vnitra č. 326/2000 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu o obcích a zákonu o hlavním městě Praze. Předchozí vyhláškou upravující tuto tematiku byla vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů.
Systémy číslování thumb|Obvyklé rakousko-uherské schéma přidělování orientačních čísel thumb|Prvek orientačního systému s orientačními čísly domů na pražském sídlišti Horní Roztyly thumb|Budovám, které nestojí přímo v uliční frontě, se někdy orientační čísla nepřidělují vůbec, někdy se používají čísla rozlišená dodatkovým písmenem, jako v případě tohoto hospodářského dvora přestavěného na řadové domy Orientační čísla nejsou v České republice celostátně povinná, na Slovensku povinná jsou, pokud je název ulice (po roce 2019/2020 slovenský registr adres již nadále neumožňuje přidat ani upravit adresu s názvem ulice bez orientačního čísla). Používají se většinou ve městech a mají označovat pořadí budovy v rámci ulice nebo náměstí. Pokud se použijí v části obce, která ještě není plně zastavěná, vzniká problém, vznikne-li nová budova mezi dvěma již očíslovanými. K rozlišení může být číslo doplněno jedním písmenem české abecedy bez diakritických znamének (v některých obcích se používá malé písmeno, v některých velké písmeno; později bylo s nástupem RÚIAN standardizováno používání malého písmene na základě vyhlášky č. 147/2015 Sb., kterou se mění vyhláška č. 326/2000 Sb.). Orientační čísla se obvykle přidělují ve směru od středu obce k okrajům, případně od začátku ulice k jejímu konci, lze-li takovéto směry určit, lichá vlevo a sudá vpravo. Na náměstích klasického tvaru a v některých městech i na nábřežích čísla následují po jedné, sudá i lichá dohromady.
V některých městech je zvykem přidělovat i nárožním domům nebo domům s ulicemi po obou stranách pouze jedno orientační číslo podle hlavního vchodu, v jiných městech (například v Praze) mívá jeden dům často k jednomu popisnému číslu orientační čísla pro každou z přilehlých ulic či náměstí zvlášť. V některých případech má větší budova pouze jedno číslo popisné, ale jednotlivé vchody či sekce budovy mají samostatná čísla orientační.
V některých městech se orientační čísla dříve používala, avšak později byla oficiálně zrušena, i když tabulky na některých domech fyzicky zůstaly. V některých městech se přidělují nesystematicky, například starší domy je mají přiděleny, ale novější už ne, nebo naopak, nebo jsou přidělena jen pro některé ulice.
Od června 2024 běží v kontrolách dat RÚIAN kontrola duplicitních orientačních čísel. Ta jsou značena v rámci ulice, tudíž se nemají ve stejné ulici vyskytovat dvě stejná orientační (včetně jejich dodatku). Tyto duplicity mohly vzniknout buďto historickým sloučením dvou ulic do jedné, novější zástavbou, nebo jinými nesrovnalostmi. Od 1511 zjištěných duplicit zjištěných ke dni 27. června 2024 se jejich počet k 14. únoru 2026 zatím snížil na 1373.
Praha V Praze se pro směr číslování upřednostňují směry určené proudem Vltavy (tj. od jihu k severu) a směrem od Vltavy (podle některých zdrojů od západu k východu), ale tyto zásady nebyly uplatňovány všude. Budovy po levé straně ve směru číslování mají lichá čísla, po pravé straně sudá. Na náměstích klasického tvaru se čísla přidělují obvykle postupně po obvodu náměstí po směru hodinových ručiček. Dotýká-li se pozemek budovy více ulic, přiděluje se budově obvykle orientační číslo zvlášť pro každou z těchto ulic, ale na budově se často vyznačuje pouze číslo příslušející k té ulici, kde má budova hlavní vchod. Orientační čísla podle nejbližší ulice se většinou přidělují i těm budovám, které nestojí přímo u ulice, ale z ulice k nim vede přístup (například dvorem, bezejmennou účelovou komunikací atd.). Rozlišovací písmena k číslu orientačnímu se používají takřka výhradně k očíslování nových budov v dosavadních prolukách nebo jinak nově vestavěných, případně budov dodatečně rozdělených.
V některých okrajových čtvrtích, například v Horních Měcholupech, Šeberově a Hrnčířích nebo Letňanech, orientační čísla přidělena nejsou, avšak v současnosti se novostavbám již přidělují. Na Zbraslavi se v minulosti používala a na některých domech jsou dosud vyznačena, ale nově přidělována nejsou a neuvádějí se ani v databázích adres.
Brno Zásady pro číslování brněnských domů podle ulic stanovil již 24. května 1867 výnos moravského místodržitelství:
Každá pojmenovaná ulice bude mít své vlastní číslování, a to liché na levé straně a sudé na pravé straně. Středem této orientace se v Brně stává toliko Velké náměstí a začátky ulic (nutné i ke stanovení stran) jsou (pomyslně, či vzdušnou čarou) blíže onomu stanovenému středu. Číslování náměstí začíná na jeho severní straně a postupuje dokola ve směru hodinových ručiček v souvislé číselné řadě. Rohové budovy nesou příslušné číslo domu ulic z obou stran.
Když začaly být roku 1932 v ulici Tábor stavěny obytné bloky kolmé k ulicím, používala se rozlišovací písmena za číslem orientačním k odlišení jednotlivých domů (vchodů, sekcí) v rámci bloku. Tato praxe setrvala i ve 40. a 50. letech.
Další města a vesnice Zatímco v mnoha českých městech, zejména menších, se orientační čísla nepoužívají, zavedly je leckteré venkovské obce. Nově byla orientační čísla, současně s pojmenováním ulic, zavedena například v roce 2009 v ÚněticíchZápis č. 02/2009 z řádného zasedání zastupitelstva obce Únětice, dne 23. 4. 2009 (bod 11, jednomyslně schváleno objednání tabulek orientačních čísel ve standardní modré barvě, nebo v roce 2022 v Ochozi u Brna, kde bylo mylně myšleno, že se nebudou muset měnit doklady.
Orientační čísla se přidělují například v těchto městech a vesnicích: Aš, Břeclav, Březová, Česká Lípa, České Budějovice, Český Těšín, Děčín, Františkovy Lázně, Hať, Havířov, Hodonín, Horní Slavkov, Hradec Králové, Cheb, Chomutov, Jablonec nad Nisou, Jihlava, Karlovy Vary, Karviná, Kraslice, Krnov, Kroměříž, Kutná Hora, Kynšperk nad Ohří, Loket, Liberec, Litoměřice, Mariánské Lázně, Mladá Boleslav, Most, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava, Písek, Plzeň, Prostějov, Přerov, Rudná, Šumperk, Tábor, Teplice, Třebíč, Únětice, Ústí nad Labem, Valašské Meziříčí, Znojmo, Žďár nad Sázavou.
Naopak v těchto městech se orientační čísla nepřidělují (v závorce je uveden počet obyvatel v tisících): Pardubice (91), Zlín (75, v centru zbytky dřívějšího číslování), Kladno (72, v minulosti zde však orientační číslování byloPolohopis Nového Kladna, Kladno minulé), Frýdek-Místek (60), Třinec (38), Příbram (35), Orlová (33), Trutnov (32), Kolín (31), Vsetín (28), Litvínov (28), Uherské Hradiště (26), Havlíčkův Brod (24), Sokolov (25, ojedinělé domy však orientační čísla mají), Chrudim (24), Strakonice (24).
Zlín označil v roce 2013 ředitel komunikací České pošty Ivo Mravinac za celorepublikový unikát a uvedl, že speciálně pro Zlín kvůli tomu bylo nutné vymyslet jedinečný systém doručování. Některé ulice procházejí i přes několik částí obce a některá čísla popisná se kvůli tomu nacházejí v páteřní třídě Tomáše Bati hned několikrát, například číslo 202 dokonce třikrát. Doručovatelé a třídiči zásilek musejí používat pomocné mapy a spoléhat na své místní znalosti. Mluvčí magistrátu Zdeněk Dvořák však uvedl, že oficiální stížnost ze strany České pošty k číslování domů zatím zlínský magistrát nezaznamenal a proto ani zatím neplánuje v tomto směru nějaká opatření, ale pokud se na něj Česká pošta obrátí, určitě je připraven řešit jakýkoliv problém. V minulosti už se magistrát záměrem zavést orientační čísla zabýval, ale námět odložil kvůli několika akcím souvisejícím se zavedením centrálních registrů: odstraňování nesouladů čísel popisných a evidenčních, přečíslování půldomků na území města a přejmenování několika ulic.Jarmila Kuncová: Zlínský poštovní unikát: doručovatelům chybí orientační čísla, Deník.cz, 25. 9. 2013
V Pardubicích se historicky pokus dát domům orientační čísla vůbec neprosadil. Neúspěšná zde byla i poslední změna popisných čísel, o nichž obecní zastupitelstvo rozhodlo 13. listopadu 1880, ale nově přidělená čísla se nedostala ani do pozemkových knih, ani na domovní průčelí.Čísla popisná, Parpedie, zdroj: Vlastivědná abeceda dr. Pavla Theina : Čísla popisná ZKPP 2/1977
V řadě sídel (například Kostelec nad Černými lesy, Český Brod, Kouřim, Vlašim, Sedlec-Prčice, Kladno, Louny, Žatec, Rakovník, Sedlčany či pražská čtvrť Zbraslav) se v minulosti orientační čísla používala a na některých domech jsou dosud vyznačena, ale nově přidělována nejsou a neuvádějí se ani v databázích adres. V některých městech (Zlín, Kralupy nad Vltavou, Sokolov) je část orientačních čísel zachována i v evidenci, ale nově již nejsou přidělována a v číslování jsou tak mezery.
Způsob vyznačování