náhled|Pamětní deska Otokara Fischera v rodném Kolíně Otokar Fischer (20. května 1883 Kolín – 12. března 1938 Praha) byl český literární historik a profesor germanistiky na Univerzitě Karlově, divadelní kritik, teoretik a historik, překladatel, dramaturg, básník a dramatik.
Život a dílo
Narodil se v rodině Pavla Fischera a Hermíny rozené Krassové. Měl dva sourozence: Annu a Josefa.
V rodném Kolíně vystudoval gymnázium a po maturitě se zapsal na Filosofickou fakultu české i německé univerzity v Praze, kde studoval germanistiku.Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 101 V Berlíně získal roku 1905 doktorát a nastoupil do Univerzitní knihovny v Praze. V roce 1909 se stal docentem, v roce 1917 na Karlově univerzitě v Praze mimořádným profesorem dějin německé literatury a od roku 1927 byl zde řádným profesorem. Jako odborník byl zván často do zahraničí, na vědecké kongresy a různé přednášky. Byl rozhodným antifašistouKolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 338 a ve 30. letech se zapojil do protifašistického hnutí. Jeho literární činnost a zásluhy ve vědním oboru dějiny německé literatury byly oceněny členstvím v Královské české společnosti nauk (mimořádný člen od 7. ledna 1920) a České akademii věd a umění, jejímž řádným členem se stal 29. listopadu 1933 (mimořádným od 26. listopadu 1924).Členové České akademie věd a umění 1890–1952, s. 74.
V letech 1920–1924 vyučoval také na dramatickém oddělení Konzervatoři hudby v Praze světovou literaturu dramatickou a rozbor světových dramat.Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 502
Jeho celoživotním zájmem bylo divadlo. Už od roku 1907 působil jako divadelní referent v celé řadě novin a časopisů, jako byly např. Národní listy (5. 1. 1915–17. 1. 1923, s přestávkou 20. 1. 1917–21. 10. 1917),Národní listy, jubilejní sborník, Praha, 1941, str. 46 Přehled, Česká revue, Cesta, Kritika, Právo lidu, Lidové noviny, Prager Presse, a po roce 1920 i krátce spoluredigoval časopis Jeviště.Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 102 V jedné sezoně (1911/1912) před válkou byl dramaturgem činohry Národního divadla, avšak z funkce odstoupil po devíti měsících pro zásadní programové neshody s vedením divadla. Stal se historikem prvního čtyřicetiletí Národního divadla a jako znalec této problematiky si vydobyl značnou autoritu, takže v roce 1935 po smrti K. H. Hilara byl vybrán jako jeho nástupce ve funkci šéfa činohry. Tuto funkci vykonával pak až do své smrti.Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 101, 102 Jeho dramaturgickým přínosem bylo zvýšení počtu a kvality uváděné původní tvorby (např. Čapek, Konrád, Tetauer) a rozšíření výběru klasických domácích i světových autorů s díly nadčasového obsahu (např. Tyl: Kutnohorští havíři; Jirásek: Gero; Puškin: Boris Godunov, aj.). Za Fischerova vedení činohry našel široké uplatnění režisér Karel Dostal, který mu byl generačně i světonázorově nejbližšímKolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 339 a vykonával i funkci zástupce šéfa činohry, a také mladý režisér Jiří Frejka a pohostinsky přizvaný a později angažovaný režisér Aleš Podhorský z Brna.Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 340, 351
Významná byla jeho činnost překladatelská (němčina, angličtina, francouzština, vlámština, ruština a španělština). Již během svého života byl považován za jednoho z nejvýznamnějších překladatelů významných děl západní literatury. Jeho jazyk se vyznačoval bohatstvím, velkolepostí, ale zároveň srozumitelností. Překládal například díla Williama Shakespeara, Rudyarda Kiplinga, Molièra, Françoise Villona, Heinricha Heina a dalších. Jeho nejvýznamnějším dílem byl překlad Goethova Fausta, tento převod je dosud považovaný za definitivní verzi tohoto klasického díla..
Fischerova vlastní básnická tvorba je dnes už převážně zapomenuta.
Rodinný život Fischer pocházel ze židovské rodiny, ale v roce 1911 se nechal pokřtít a dne 29. března 1911 se oženil s Blaženou Baušovou (1888–1971, katolický sňatek), překladatelkou z němčiny. Manželství bylo rozloučeno v roce 1923.
S druhou manželkou, malířkou Vlastou (roz. Vostřebalovou, 1898–1963) měli v roce 1923 syna Jana Otokara; manželství vydrželo dva roky.
Se třetí manželkou Blaženou (roz. Plecháčovou, 1902–1951), překladatelkou z němčiny, měli tři dcery: Jitku, Evu a Rut.Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 111
Závěr života a úmrtí O křehkém zdraví svědčilo, že již v únoru 1938 nastoupil jako šéf činohry Národního divadla zdravotní dovolenou. Zemřel na srdeční infarkt při četbě novinové zprávy o tzv. anšlusu (anexi) Rakouska hitlerovským Německem.
Poslední rozloučení se konalo v Národním divadle a v krematoriu ve Strašnicích.
Dílo Přemyslovci 1918 – hra o pěti dějstvích, dostupné online K dramatu 1910 Karlštejn 1916 – libreto Kdo s koho 1928 Duše a slovo 1934 Slovo a svět – Essaye 1937
Významné překlady kompletní překlad Villona Goethův Faust báseň Když od Rudyarda Kiplinga Nietzscheho dílo Tak pravil Zarathustra
Odkazy
Reference náhled|Otokar Fischer na karikaruře Hugo Boettingera z roku 1917
Literatura Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 65, 123–5, 131, 133, 137, 140–143, 146 Vlastimil Blažek: Sborník na paměť 125 let Konservatoře hudby v Praze, Vyšehrad, Praha, 1936, str. 141, 145, 502 František Černý: Hana Kvapilová, Orbis, Praha, 1960, str. 304, 306, 311, 351 František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 133, 138, 191–2, 203, 208, 233, 235, 245–7, 265, 315, 329, František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 158 Antonín Dolenský: Kulturní adresář ČSR, vyd. Českolipská knih– a kamenotiskárna, Česká Lípa, 1936, str. 111
Eduard Kohout: DIVADLO aneb SNÁŘ, Odeon, Praha, 1975, str. 47, 59, 61, 63, 73, 90, 92, 99, 116, 131, 142–3, 148–9, 151, 153–4, 157–8, 162 Kolektiv autorů: Dějiny českého divadla/IV., Academia, Praha, 1983, str. 14, 18, 22, 27, 60, 67, 146, 203, 245, 338–340, 342, 351–2, 360, 362, 365, 369, 373, 375, 396, 399, 436–7, 590, 591, 593, 596, 598–606, 608–610, 614, 616, 619, 620, 657 Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 101–2 Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 186 Ladislav Pešek: Tvář bez masky, Odeon, Praha, 1977, str. 112, 116–9, 126–7, 133, 147, 152, 156, 237 Jaroslav Seifert: Všecky krásy světa, Praha, Československý spisovatel, 1982, str. 489, 542
Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 38, Marie Valtrová – Ota Ornest: Hraje váš tatínek ještě na housle?, Primus, Praha, 1993, str. 119, 233, 342–3, ŠPIRIT, Michael: Ediční poznámka, in: Otokar FISCHER, Literární studie a stati I, II, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Praha 2014, 2015, ,
Externí odkazy
Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští esejisté Kategorie:Čeští divadelní kritici Kategorie:Čeští literární historikové Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Čeští literární teoretici Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Spisovatelé píšící německy Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Čeští germanisté Kategorie:Čeští profesoři Kategorie:Pedagogové na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Čeští překladatelé z ruštiny Kategorie:Čeští překladatelé ze španělštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Divadelní historikové Kategorie:Absolventi Univerzity Karlovy Kategorie:Čeští Židé Kategorie:Židovští spisovatelé Kategorie:Umělci z Kolína Kategorie:Umělci z Prahy Kategorie:Narození 20. května Kategorie:Narození v roce 1883 Kategorie:Narození v Kolíně Kategorie:Úmrtí 12. března Kategorie:Úmrtí v roce 1938 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Zemřelí na infarkt myokardu Kategorie:Muži Kategorie:Židé v Kolíně Kategorie:Historikové 20. století