Londýn ( s výslovností ) je s 8,8 miliony obyvatel hlavní a největší město Anglie a Spojeného království. Leží na řece Temži v jihovýchodní Anglii, 80 km od ústí řeky Temže do Severního moře a je významným osídlením již téměř dvě tisíciletí. City, starověké jádro a finanční centrum města, bylo založeno Římany jako Londinium. Ve Westminsteru, západně od City, po staletí sídlí národní vláda a parlament. Od 19. století název „Londýn“ odkazuje také na metropoli kolem tohoto jádra, historicky rozdělenou mezi hrabství Middlesex, Essex, Surrey, Kent a Hertfordshire.
Londýn má jako jedno z největších světových globálních měst silný vliv na světové umění, zábavu, módu, obchod a finance, vzdělání, zdravotnictví, média, vědu a techniku, cestovní ruch, dopravu a komunikace. Jeho HDP ve výši 801,66 miliard EUR v roce 2017 z něj dělá největší městskou ekonomiku v Evropě a je jedním z hlavních finančních center světa. S největší koncentrací vysokoškolských institucí v Evropě je sídlem některých z nejlépe hodnocených akademických institucí na světě – Imperial College London (přírodní a aplikované vědy), London School of Economics (společenské vědy) a University College London. Londýn je nejnavštěvovanějším městem v Evropě a má nejrušnější letiště na světě. Londýnské metro je nejstarší na světě.
V Londýně se mluví více než 300 jazyky. Počet obyvatel Velkého Londýna byl v roce 2023 necelých 10 milionů, což z něj dělá druhé nejlidnatější město Evropy. Žije zde 13,4 % obyvatel Spojeného království a více než 16 % obyvatel Anglie. Londýnská metropolitní oblast je s asi 14 miliony obyvatel v roce 2016 třetí nejlidnatější v Evropě.
V Londýně se nachází čtyři památky světového dědictví: Tower; Královské botanické zahrady; Westminsterský palác, Westminsterské opatství a kostel sv. Markéty; a také historické osídlení v Greenwichi, kde se nachází Královská greenwichská observatoř, kterou prochází základní poledník (0° zeměpisné délky) a pomocí které je definován greenwichský střední čas. Mezi další památky patří Buckinghamský palác, Londýnské oko, Piccadilly Circus, Katedrála svatého Pavla, Tower Bridge a Trafalgarské náměstí. Londýn má mnoho muzeí, galerií, knihoven a kulturních míst, včetně Britského muzea, Národní galerie, Přírodopisného muzea, Tate Modern, Britské knihovny a četných divadel ve West Endu. Mezi důležité sportovní události konané v Londýně patří finále FA Cupu, tenisový turnaj Wimbledon a londýnský maraton. V roce 2012 se Londýn stal prvním městem, které hostilo letní olympijské hry třikrát.
Historie
náhled|vlevo|Velký požár v roce 1666 zničil značnou část města I když existují důkazy o několika britonských osadách na území nynějšího Londýna, první větší obec zde roku 43 založili Římané a nazvali ji Londinium. Byla ale kolem roku 61 vypálena při útoku vojska icenské královny Boudiccy. Obnovená osada pak velmi dobře prosperovala a významem předčila i Colchester. Ve 2. století, v době největší slávy, zde žilo asi 60 000 obyvatel.
Do 7. století vybudovali Anglosasové novou osadu, nazvanou Lundenwic, asi 2 km proti proudu od původního římského města, v místech současné Covent Garden. V ústí řeky Fleet zřejmě existoval rybářský a obchodní přístav. Roku 851 na město zaútočili Vikingové, dobyli ho a vypálili. Král Alfréd Veliký s nimi později uzavřel mír a město přestěhoval pod ochranu původních římských hradeb. Za vlády dalších anglosaských králů město vzkvétalo jako středisko mezinárodního obchodu a důležité politické centrum. Přesto občasné útoky Vikingů pokračovaly a dosáhly vrcholu v roce 1013, kdy dánský král Knut Londýn dobyl a anglického krále Ethelreda II. donutil k útěku. Eduard III. po nástupu na trůn nechal Westminsterské opatství a Westminsterský palác obnovit.
Krátce po vítězství v bitvě u Hastingsu v roce 1066 byl normandský vévoda Vilém Dobyvatel korunován na krále v právě dokončeném Westminsterském opatství. Vilém přiznal obyvatelům města zvláštní privilegia, ale na jeho jihovýchodním okraji dal postavit hrad, který mu umožnil Londýn ovládat. Roku 1097 začal Vilém II. stavět v blízkosti opatství Westminster Hall, která byla ve středověku královskou rezidencí. Ve Westminsteru sídlil královský dvůr a vláda, zatímco do City, spravované vlastní institucí Corporation of London, se soustředil obchod. Obě sousední části města se postupně rozrůstaly, staly se základem moderního centra Londýna a ve 12. století postupně převzaly od Winchesteru roli hlavního města.
Ve středověku se počet obyvatel z 18 000 v roce 1100 zvýšil na 100 000 v roce 1300. V polovině 14. století však do Londýna dosáhla morová epidemie (černá smrt), která přivodila smrt asi jedné třetině obyvatel.Historical Overview of London Population Velký mor zasáhl město i v letech 1665 až 1666. Další katastrofu roku 1666 potom způsobil velký požár. City téměř vyhořelo, ale ztráty na životech byly minimální a i díky požáru mor skončil. Obnova města pak trvala déle než 10 let.
náhled|vlevo|Londýn v 19. století Po expanzi města v 18. století se v letech 1831–1925 Londýn stal největším městem světa. Tento růst podpořila i první železnice. Železniční síť se rozvíjela velmi rychle. V roce 1863 začalo v Londýně fungovat první metro na světě.London Underground: History – neplatný odkaz ! Místní samospráva měla s rozvojem města a vybudováním infrastruktury velké problémy. V letech 1885 až 1889 nastartovala jejich řešení instituce zvaná Metropolitan Board of Works, kterou později nahradil první volený správní orgán – Rada hrabství Londýn. náhled|Oslavy vítězství v Londýně, lidé očekávají projev premiéra Churchilla, 8. května 1945 V průběhu první světové války přednášel v letech 1915 až 1917 (a usiloval o vznik samostatného státu) na londýnské univerzitě pozdější první československý prezident profesor Tomáš Garrigue Masaryk.PRECLÍK, Vratislav. Masaryk a legie, váz. kniha, 219 str., vydalo nakladatelství Paris Karviná ve spolupráci s Masarykovým demokratickým hnutím, 2019, , str.12 - 25, 77 - 83, 140 - 148, 159 - 164
Při bombardování za druhé světové války zahynulo více než 30 000 obyvatel města a bylo zničeno značné množství budov. V poválečném období se během rekonstrukce používalo hned několik architektonických stylů, čímž se charakter města změnil. V roce 1965 se jeho hranice posunuly a vznikl Velký Londýn. Poválečná imigrace výrazně ovlivnila složení obyvatel a z Londýna se stalo multikulturní město. Ekonomický rozvoj v 80. letech 20. století mu vrátil pozici velkoměsta mezinárodního významu.
Geografie a podnebí náhled|Bariéry na Temži, druhý největší protipovodňový systém na světě po bariérách Oosterscheldekering v Nizozemsku Londýn byl založen na severním břehu Temže, a protože po staletí přes ni vedl pouze jediný most (London Bridge), město se rozvíjelo převážně na sever od řeky. Poté, co byly v 18. století postaveny mosty další, začalo bez větších potíží expandovat do všech směrů, protože rovná nebo mírně zvlněná krajina okolo Temže nepředstavovala žádnou přírodní překážku. Ačkoli se ve městě nachází několik návrší, například Parliament Hill anebo Primrose Hill, nejsou nijak zvlášť rozlehlá a nepředstavovala pro rozvoj města žádnou překážku. Díky těmto skutečnostem má Londýn téměř kruhový půdorys a území Velkého Londýna zahrnuje 1 577 km².
Řeka Temže bývala daleko širší a mělčí, než je dnes. Postupně ji sevřeli do vysokých břehů a mnoho jejích přítoků svedli do londýnského podzemí. Jelikož Temže coby přílivová řeka město ohrožovala a stále ohrožuje záplavami, na ochranu před nimi byly ve Woolwichi vybudovány bariéry.
Podnebí Mírné oceánské. Velmi často prší, ale je to chvilkové. V červenci srpnu může být několik dní i velmi teplo, například 10. srpna 2006 bylo 37°C (v posledních letech jsou v Londýně teplejší léta). Zima je chladná, ale ne moc mrazivá. Noční teploty klesají nejníže na -2 °C a v nejstudenějších dnech bývá teplota jen kolem 0. Největší mrazy mohou být v prosinci a lednu a na přelomu února a března. V létě jsou teploty mírné, ale zřídka se mohou objevit horké dny, s teplotami kolem 30, přičemž ráno je velice teplé, i více než 20. Nejnižší naměřená teplota byla −16.6 °C. Mrazivých dnů v Londýně je méně než 30 za rok. Při ochlazeních od konce podzimu do začátku jara může být rozdíl mezi rozehřátým středem města a okrajem 5 °C. Vzhledem k občas velmi silnému oceánskému vlivu zde mohou být některé dny v létě teplotně velmi blízké těm nejteplejším zimním a obráceně, i v zimě může být až 15. Bouřky jsou v létě časté. Sníh se drží na zemi 2 dny v roce a výška sněhové pokrývky je 2–3 cm. Větry vanoucí od oceánu přinášejí v létě chlad a v zimě teplo, tak jako ve všech západoevropských pobřežních oblastech. Větry jsou nejsilnější v zimě, kdy zde mohou řádit divoké vichřice, takové větrné bouře jsou obvykle 1–2 krát v roce. Tornáda jsou vzácná.
Extrémy z meteostanice EGLC – London City Airport Rok Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejteplejšího dne léta, °C Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejchladnějšího dne léta, °C Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejteplejšího dne zimy, °C Nejnižší a nejvyšší denní teplota nejchladnějšího dne zimy, °C Počet dní se sněhovou pokrývkou 2005 31/27 17/11 12/8 0/-2 2 2006 30/23 17/12 15/10 1/-1 1 2007 29/23 15/12 15/13 3/-1 1 2010 31/17 20/15 14/10 1/-6 10 2011 32/19 18/13 17/10 1/-3 5 2012 30/21 18/12 13/10 1/-4 7 2013 33/17 18/10 14/10 7/1 0 2014 28/17 17/13 16/10 3/-1 0 2015 34/20 15/9 17/12 5/-1 0 2016 31/27 19/12 15/11 0/-1 2
Obyvatelstvo
Původ obyvatel Londýnapodle sčítání lidu z roku 2011země narození obyvatel 5 175 677 262 247 158 300 129 807 114 718 112 457 109 948 87 467 84 542 66 654 66 654 66 311 65 333 63 920 62 050 62 896 59 596 55 476 53 959 44 848 44 199 41 041 39 817 39 452 37 339 35 880 26 435 21 039
Etnický původ Během sčítání obyvatelstva v roce 2011 vyšly najevo následující informace: 59,8 % – běloši (44,8 % bílí Britové; 2,2 % bílí Irové; 0,1 % cikáni a irští Travellers; 12,1 % jiní běloši); 6,6 % Indové; 2,7 % Bangladéšané; 2,7 % Pákistánci; 13,3 % černoši (7,0 % – Afričané; 4,2 % Karibští černoši; 2,1 % jiní černoši), 5,0 % – míšenci; 1,5 % – Číňané; 1,3 % Arabové; 2,1 % ostatní. Asi 37 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Spojené království. Okolo 69 % dětí narozených roku 2015 v Londýně mělo alespoň jednoho rodiče pocházejícího z ciziny."Most London babies have foreign-born parent ". Financial Times. 1. prosince 2016. V londýnských školách převládají černošské a asijské děti nad bílými dětmi.
Při sčítání obyvatel v roce 2021 bylo etnické složení Londýna následující: 53,8 % – běloši (36,8 % bílí Britové; 1,8 % bílí Irové; 14,7 % jiní běloši); 20,8 % Asiaté (7,5 % Indové; 3,7 % Bangladéšané; 3,3 % Pákistánci; 1,7 % – Číňané); 13,5 % černoši (7,9 % – Afričané; 3,9 % Karibští černoši; 1,7 % jiní černoši); 5,7 % – míšenci; 6,3 % – ostatní. Asi 27,9 % obyvatel uvádělo místo narození mimo Evropu.
V Londýně žilo k rozhodnému datu při sčítání v roce 2011 asi 8 841 Čechů a 12 800 Slováků.http://data.london.gov.uk/datafiles/demographics/country-of-birth-london.xls – neplatný odkaz !
Počet obyvatel Počet obyvatel Londýna v roce 1801 byl asi 860 000 (pro srovnání Paříž v roce 1802 měla asi 670 000 obyvatel). Londýn byl nejlidnatějším městem od roku 1825 do 1925, kdy byl překonán New Yorkem. Počet obyvatel Londýna podle sčítání obyvatel z roku 2006 činí 7 750 000 obyvatel.
Počet obyvatel Londýna včetně příměstských částí (angl. urban area) byl podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001 8 278 251. Počtem obyvatel je Londýn včetně příměstských částí třetí největší v Evropě po Moskvě (11,7 milionů obyvatel v roce 2000) a Paříži (9,6 milionů obyvatel v roce 1999).