Ladislav Novák (4. srpna 1925 Turnov – 28. července 1999 Třebíč, publikoval i pod pseudonymem Ladislav Hadlíz) byl český výtvarník, vizuální umělec, malíř, grafik a spisovatel.

Biografie Narodil se do rodiny spolumajitele jirchárny v Třebíči, mezi lety 1936 a 1944 studoval na Gymnáziu Třebíč (i s Antonínem Bartuškem). V roce 1941 se stal členem tamního surrealistického kroužku. Odmaturoval v roce 1944 a nastoupil do rodinného podniku a učil se na jircháře. V roce 1945 pak nastoupil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde studoval češtinu a dějepis, studia ukončil v roce 1950 s diplomovou prací Rým a asonace v díle Vítězslava Nezvala.

Nezískal zaměstnání v Praze a tak nastoupil v roce 1950 do střední školy chlapecké v Turnově jako učitel, od roku 1950 do roku 1951 pak působil v jednotřídce ve Smržově u Českého Dubu. Následně nastoupil na povinnou vojenskou službu, tu ukončil v roce 1954 a nastoupil jako zástupce ředitele ve škole v Rovensku pod Troskami. Podle jiných zdrojů nastoupil na vojenskou službu roku 1950 a ukončil ji v roce 1952. Roku 1951 se oženil s Eliškou Bumbovou a v roce 1952 se narodil syn Petr.

V témže roce se však vrátil na západní Moravu a začal učit na škole v Budišově. Mezi lety 1954 a 1961 pak působil jako učitel na tehdejší SVVŠ v Třebíči (nynější gymnázium Třebíč). Mezi lety 1961 a 1964 pak působil na základní škole v Hasskově ulici v Třebíči a od roku 1964 do roku 1979 opět působil na SVVŠ a později Gymnáziu Třebíč. Po nuceném odchodu z gymnázia učil mezi lety 1979 a 1985 na Střední průmyslové škole stavební v Třebíči, posléze odešel do důchodu.

V roce 1995 zemřel jeho syn Petr (1952–1995) a o několik měsíců později i manželka Eliška (1926–1995). On sám zemřel o čtyři roky později. Ostatky celé rodiny jsou uloženy na Starém hřbitově v Třebíči.

Dílo Byl předním českým představitelem surrealismu. Vynikl také jako básník, psal konkrétní a fónickou poezii. Ve výtvarném projevu je autorem specifické techniky tzv. froasáže. (Novák nejprve zmuchlal kvalitní akvarelový papír, zmuchlaný papír narovnal a potřel jej zředěnou čínskou tuší, aby zviditelnil vzniklé rýhy. Rýhy, které mu něco připomínaly, zvýraznil tuší a doplnil akvarelem.)

Od poloviny padesátých let působil v třebíčském ochotnickém divadle, mezi lety 1957 a 1958 se začal věnovat konkrétní poezii, od roku 1962 se pak věnovat fonické poezii.

Již mezi lety 1944 a 1945 publikoval v ilegálním časopise Vítr vydávaném v Třebíči, již tam vydal první sbírku Zpívající tulák. První básně publikoval v roce 1943 v Lidových novinách a následně v časopise Akord. Od roku 1958 pak publikoval v časopisech Světová literatura, Host do domu, Tvář, Sešity pro mladou literaturu, Výtvarná práce, Literární noviny, Orientace a v Kulturním zpravodaji (vydávaný v Třebíči). Mezinárodně pak publikoval např. v časopisech Invencao (Brazílie), Manuskripte (Rakousko), Die Sonde (Německo), Nesyo (Německo), Antipiugiu (Itálie), Akzente (Německo) a dalších.

Od roku 1970 nesměl veřejně publikovat, publikoval tak v samizdatové literatuře, např. byly vydány knihy Z Receptáře či Receptář nebo publikoval ve sbornících Pozdravy Jaroslavu Seifertovi, Zima, Pohledy 1 nebo Na střepech volnosti.

Od šedesátých let působil i jako malíř, vystavoval od roku 1965, jak v Československu, tak i v zahraničí (např. Francie, Belgie, Německo, Švýcarsko, USA, Itálii, Španělsku…). Primárně se věnoval muchláži, alchymáži, veronáži a froasáži. Od roku 1962 se věnoval alchymáži, od roku 1963 se pak věnoval topologické kresbě a froasáži.

V 60. a 70. letech napsal textové návody k happeningům a uspořádal několik akcí v přírodním prostředí. V osmdesátých letech se věnoval primárně froasáži, ale od přelomu let 80. a 90. se věnoval tuši, techniku nazval veronáží. V roce 1999 pak vznikl cyklus trhaných růží a také několik topologických kreseb.

Působil ve sdružení básníků a malířů Phases (mimo jiné v roce 1964 na velké skupinové výstavě v Bruselu). Působil také ve skupinách Parabola, Svaz československých výtvarných umělců, Syndikát českých spisovatelů, Sdružení výtvarných umělců Vysočiny, TT klub výtvarných umělců a teoretiků.

Byl ovlivněn křesťanským universalismem, mimo jiné tvorbou Jakuba Demla nebo Bedřicha Fučíka.

Reakce Stálá výstava jeho prací je otevřena v Galerii Ladislava Nováka v Třebíči od roku 2002, kde žil a tvořil po většinu svého života. Nová výstava děl Ladislava Nováka byla otevřena 2. března v objektu Zadní synagogy v Třebíči, nově jsou vystaveny i ukázky fonické poezie. Jeho dílo je součástí různých sbírek, jako jsou např. Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, České muzeum výtvarných umění, Alšova jihočeská galerie, Galerie Benedikta Rejta, Galerie moderního umění v Hradci Králové, Galerie výtvarného umění v Chebu, Východočeská galerie v Pardubicích, Moravská galerie v Brně, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě či Muzeum umění v Olomouci.

Jeho dílo došlo velkého ohlasu v zahraničí. Za vzor si je vybrala např. finská modernistka Eeva-Liisa Manner. Novákovu tvorbu přímo cituje ve sbírce Fahrenheit 121. Runoja (Helsinki 1968, báseň Tunti X (Hodina X)).

V roce 1991 byl o Novákově tvorbě natočen dokument Něžné krutosti Ladislava Nováka (Petr Kotek) a v roce 1997 dokument Ladislav Novák (Karel Fuksa, Hana Vrbová).

Roku 2019 byl v souvislosti s uspořádáním výstavy v Muzeu Vysočiny v Třebíči vydán katalog jeho díla s texty o Ladislavu Novákovi. Vystaveno bylo asi 200 děl, kurátorem výstavy byl Lubomír Kressa. V roce 2025 proběhla v Malovaném domě výstava k nedožitým 100 letům Ladislava Nováka. Byly prezentovány obrazy od 50. let 20. století až po rok 1999.

Výstavy Ladislav Novák vystavoval na mnoha výstavách, autorské jsou vypsány níže.

Galerie Václava Špály, Praha, 1965 Oblastní galerie, Jihlava, 1966

Galerie Jaroslava Krále, Brno, 1967 Galerie Alfa, Modena, 1967 Galerie Václava Špály, Praha, 1969 Galerie na Karlově náměstí, Praha, 1970 Galerie les Mains Libres, Paříž, 1970 Galerie Locus Solus, Štrasburk, 1971 Divadlo hudby, Olomouc, 1972 Galerie Semiha Huber, Curych, 1974 Galleria La Bussola, Turín, 1974 Galleria Schwarz, Milán, 1974 Galerie R, Norimberk, 1975 Galerie Lambert, Paříž, 1976 Galerie A, Amsterodam, 1976 Minigalerie VÚVeL, Brno, 1978 Galerie Ann Arbor (Novák – Kolář), Michigan, 1978 Ústav makromolekulární chemie ČSAV, Praha, 1979 Brown Gallery, Washington, 1979 Galerie A, Amsterdam, 1981 Brown Gallery, Washington, 1982 Galerie Rafay, Kronberg, 1985 Galleria Ferrari, Verona, 1986 Studio Morra, Neapol, 1986 Galeria J. et J. Donguy, Paříž, 1986 Edition Hundertmark, Kolín nad Rýnem, 1986 Dům umění (kabinet grafiky Domu pánů z Kunštátu), Brno, 1987 Malovaný dům, Třebíč, 1987 Galerie Opatov, Praha, 1987 Salon Mina, Litvínov, 1988 Malá galerie Čs. Spisovatele, Praha, 1988 Edition Hundertmark, Kolín nad Rýnem, 1988 Ústav Makromolekulární chemie ČSAV, Praha, 1990 Dům umění (Stará radnice), Brno, 1990 Malovaný dům, Třebíč, 1990 Východočeská galerie, Pardubice, 1991 Domus Jani, Verona, 1991 Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava, 1991 Galerie J. et J. Donguy, Paříž, 1992 Galerie moderního umění, Hradec Králové, 1992 Galerie Václava Špály, Praha, 1992 Junior klub Na Chmelnici, Praha, 1993 Galerie Aspekt, Brno, 1994 Galerie Vltavín, Praha, 1994 Galerie Emila Filly, Ústí nad Labem, 1994 České muzeum výtvarných umění, Praha, 1995 Oblastní galerie, Liberec, 1995 Státní galerie umění, Cheb, 1995 Dům umění, Brno, 1995 Velvyslanectví České republiky, Vídeň, 1996 Moravské zemské muzeum, Brno, 1996 Galerie Caesar, Olomouc, 1996 Galerie umění, Karlovy Vary, 1996 Malovaný dům, Třebíč, 1996 Galerie Sovinec, Sovinec, 1996 Galleria d´Arte Zanarini, Bologna, 1996 Slovenská národná galéria (Kolář – Novák), Bratislava, 1997 Požitavská galéria, Nové Zámky, 1998 Städtische Galerie, Horn, 1998 Sarenco Club Art Gallery, Verona, 1998 Palazzo dei sette, Orvieto, 1999 Malovaný dům, Třebíč, 1999 Galerie Aspekt, Brno, 1999 Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava, 2000 Západočeská galerie, Plzeň, 2001 Malovaný dům, Třebíč, 2001 Národní galerie (Palác Kinských), Praha, 2002 Galerie Jiřího Jílka, Šumperk, 2002 Galerie U Zadní Synagogy, Třebíč, 2002, stálá výstava, rozšiřována 2003, 2005, 2008, 2009, 2014 Galerie ve dvoře, Brno, 2003 Městská galerie Hasičský dům, Telč, 2007 Museum Kampa, Praha, 2010 Muzeum Vysočiny Třebíč, Třebíč, 2019, konírna zámku v Třebíči, retrospektivní výstava spojená s vydáním katalogu, červen – říjen 2019 Památník písemnictví na Moravě, Rajhrad, 2020, Novátorhttps://www.cz-museums.cz/UserFiles/file/2020/Vestnik/4_2020_kalendarium.pdf Malovaný dům, 2025

Kolektivní výstavy (výběr)

1965 Between Poetry and Painting, Institute of Contempory Ars, Londýn (Velká Británie) 1966 Současná surrealistická koláž 10 zemí, Oblastní galerie výtvarného umění, Gottwaldov 1970 Konkrete Poesie, Stedelijk Museum, Amsterodam 1981 Elewen Contemporary Artists from Prague, New York University, New York 1986 Arte e alchimía, Bienále, Benátky 1991 Český informel, Praha 1991 Umění akce, Mánes, Praha 1992 Šedá cihla 35/1992, Klatovy 1993–1994 Záznam nejrozmanitějších faktorů, Jízdárna Pražského hradu, Praha 1994 Ohniska znovuzrození, Národní galerie, Praha 1996 I. Nový zlínský salon, Zlín 1996–1997 Umění zastaveného času, České muzeum výtvarného umění, Praha 1997 Surrrealistická obraznost a kresba, Národní galerie, Praha 1997 Mezi tradicí a experimentem, Muzeum umění, Olomouc 1997 Česká koláž, Národní galerie, Praha 2001 Podoby fantaskna v českém výtvarném umění 20. století, Alšova jihočeská galerie 2002 Objekt/Metamorfózy v čase, Moravská galerie, Brno

Reference

Externí odkazy

Životopis Webové stránky věnované LN Hrob Ladislava Nováka na webu BillionGraves.com

Kategorie:Čeští výtvarníci Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Surrealističtí umělci Kategorie:Absolventi Gymnázia Třebíč Kategorie:Narození v roce 1925 Kategorie:Narození 4. srpna Kategorie:Narození v Turnově Kategorie:Úmrtí v roce 1999 Kategorie:Úmrtí 28. července Kategorie:Úmrtí v Třebíči Kategorie:Pohřbení v Třebíči Kategorie:Muži