Jaromír Typlt (* 25. července 1973, Nová Paka) je český spisovatel, esejista, performer, výtvarný kurátor a editor.
Život Dětství prožil v Nové Pace. Pochází z rodiny lesního dělníka a zdravotní sestry, jako třetí ze čtyř dětí. Bratr Lubomír Typlt je malíř, dcera Apolena Typltová (2001) je fotografka.
Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy – obor filozofie a český jazyk a literatura. Po ukončení civilní vojenské služby ve sdružení pro péči o duševně nemocné Fokus MYklub Liberec, kde mj. inicioval řadu výstav a edičních projektů, se stal v roce 2000 kurátorem liberecké Malé výstavní síně a v letech 2008–2010 byl kurátorem liberecké Galerie U Rytíře. V roce 2026 obhájil na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy disertační práci z oboru literární komparatistiky, věnovanou tématu "suropisů" (écrits bruts). V rámci doktorského studijního programu absolvoval v letech 2020–2021 stáž v Paříži na Université Sorbonne. Od počátku roku 2018 zároveň spolupracuje s Kulturně komunitním centrerm Art v Praze na Letné. V září 2022 spoluzakládal galerii Art brut Praha, kterou vede jako kurátor. V současnosti žije v Praze a Nové Pace.
Dílo První období jeho tvorby se vyznačuje především důrazem na obrazotvornost (soubor poezie Ztracené peklo, 1994), ale také snahou o vystižení atmosféry „blouzniveckého“ rodného kraje (prózy Pohyblivé prahy chrámů, 1991, a Opakem o překot, 1996). Po roce 1999 začal experimentovat s různými přesahy literatury do dalších uměleckých odvětví (bibliofilie a autorské knihy, krátké filmy, jevištní performance, zvukové nahrávky a improvizace) a výsledky soustředil do knihy Stisk (2007). Se skladatelem Michalem Ratajem od roku 2009 účinkuje ve zvukově-textové improvizaci Škrábanice. Jako performer a autor textů spolupracoval i s dalšími skladateli soudobé hudby – Vlastislavem Matouškem, Janem Rybářem, Miroslavem Tóthem, Janem Trojanem, Tomášem Vtípilem, Petrem Wajsarem a dalšími. Pro libereckého grafika Jana Měřičku napsal texty k autorským knihám (Vniveč, 1999, Hlavolomy, 2000).
Typlt účinkoval v několika filmech a divadelních představeních. V roce 1996 si zahrál ve filmu Jméno kódu: Rubín v režii Jana Němce (role Žvejkoun č. 4), v roce 2020 pak v celovečerním dokumentárním filmu Pouť krkonošská v režii Karla Čtveráčka. S Pavlem Novotným také hraje v představení podle básně Kurta Schwitterse Ursonate (premiéra 2006). Mezi lety 2015 a 2019 alteroval v roli Hosta ve Studiu Hrdinů v rámci představení O slavnosti a hostech.
Už v první polovině 90. let se zapsal do povědomí také jako účastník literárních polemik. Po roce 2011 začal veřejně vystupovat proti snahám o podřizování literatury politickým zájmům (především proti požadavkům po levicové angažovanosti), a proto se 19. listopadu 2013 stal při svém autorském večeru terčem symbolického útoku politických radikálů.
Typlt se v teoretické práci se soustředí na několik hlavních témat: je to především poválečný český surrealistmus a tzv. totální realismus, dále tvorba spisovatelů a umělců z jeho rodného kraje (Ladislav Zívr, Josef Kocourek, Jan Opolský, Josef K. Šlejhar, spiritistická média a další) a české art brut včetně jeho písemných projevů (tzv. écrits bruts). Tato témata zvláště po roce 2018 připomíná i v mnoha popularizačních přednáškách. Největším počinem v tomto směru je bezesporu knižní monografie sochaře Ladislava Zívra, vydaná v roce 2013. Eseje o literatuře a výtvarném umění zveřejňuje například v literárních časopisech Souvislosti, Revolver Revue, Host, Analogon, Tvar apod.
Jako první v roce 2001 uvedl ve známost a teoreticky komentoval kresebné obrazce "vládce počasí" Zdeňka Koška z let 1988–1992, které se během dalších let staly jedním z mezinárodně neoceňovanějších projevů českého art brut a byly zařazeny mj. i do sbírek Centre Pompidou v Paříži. Edičně se také podílel například na zveřejnění textů a výtvarných děl Hany Fouskové, Františka Nováka z Lomnice nad Popelkou a dalších.
Příležitostně překládá poezii z němčiny a francouzštiny, ve spolupráci se Zuzanou Li také z čínštiny (Jidi Majia: Slova v plamenech, 2016). Vystoupil na mezinárodních festivalech poezie, např. ve Vilenici (1995), Vilniusu (2012), Xicchangu (2016), v Druskininki(2016), ve Tbilisi (2017), Limě (2017), Bukurešti (2019), knižním veletrhu v Lipsku (2019) a na dalších místech.
Bibliografie Knihy básní a experimentální texty
Koncerto grosso, Mladá fronta, 1990 Ztracené peklo, Český spisovatel, 1994 – Cena Jiřího Ortena že ne zas až, Host, 2003 Stisk, Torst, 2007 Za dlouho, Argo, 2016 To naráží řeč, Ars Poetica, 2024 – výbor z poezie Pouzdří, Argo, 2025
Próza
Pohyblivé prahy chrámů, Mladá fronta, 1991 Zápas s rodokmenem, Pražská imaginace, 1993 Opakem o překot, Host, 1996 – knížku doprovázejí fotografie Aleše Kuneše. Víra v únavu, Herrmann & synové, 2003 – bibliofilie v počtu 199 výtisků Jedna věta, Revolver Revue, 2024 Pole nade mnou, Theo, 2006 – zveřejněno ve sborníku 7edm, str. 75–99.
Divadelní hry
Dříve než vzápětí, edice Tvary, 1994 – scénicky 2018, 2023 vyšlo v antologii České surrealistické drama
Esejistické knihy a odborné monografie
Rozžhavená kra, Votobia, 1996 Kakofroň, edice Ještě teď, 2001 Jak se dělá počasí, Fokus Liberec 2001 Ladislav Zívr, Kant, 2013 Ateliér radostné tvorby, Kant, 2026
Překlady do cizích jazyků
oder schnurstracks, hochroth Leipzig, 2018 – česky a německy v překladu Martina Mutschlera Michal über Nacht, Kant, 2019 – v německém překladu Maxe Zaloudka ve spolupráci s Nikolou Mizerovou Sau aproape, Junimea, 2020 – česky a rumunsky v překladu Mircea Dan Duty Nulle part d'où venir, La rumeur libre, 2026 – česky a francouzsky v překladu Benoita Meuniera
Jiné
Předmluvy, doslovy a příspěvky v knihách
Věra Linhartová, Meziprůzkum nejblíž uplynulého/Přestořeč, Mladá fronta, 1993 Stanislav Dvorský, Hra na ohradu, Torst, 2006 Čestmír Krátký, Tvorba jako pokus o existenci, Kant, 2007 Laozi – Kniha o Cestě a Síle, Galerie Zdeněk Sklenář, 2010 František Novák, Výstup na horu Ťululum, Malvern, 2013 Milan Pitlach, Close Up, Kant, 2018 Věci v básních, Univerzita Karlova, 2020 – anglicky Things in Poems, Karolinum, 2022 Jaromír Čejka, Stopy/Traces, Kant, 2023 Ladislav Zívr, Deníky 1945–1952, Národní galerie v Praze, 2024 Viktor Kolář, Ostrava 1963–2024, Kant, 2024 Miroslav Machotka, Fragmenty/Fragments, PositiF, 2026
Audioknihy Michal přes noc, Tympanum, 2012
Texty ve filmech Shadow play, režie Viktor Kopasz, 2002 Vinice, režie Viktor Kopasz, 2012 Ve znaku/In the Sign, režie Swoon, 2013 Přehlídka/Parade, režie Swoon, 2020
Alba v rámci spolupráce s Michalem Ratajem:
Škrábanice/Scribbles, 2015 Zaškrábnutí/Scribble More, 2020 Škrábanice ve Věži/Scribbles in the Tower, 2024
Reference
Externí odkazy
Typlt.cz – více informací o spisovateli
tvorba Jarmíra Typlta na soundcloud Esej o tvorbě Jaromíra Typlta – Nikola Mizerová: Vstupuj devíti branami (2012 rozhovor z roku 2013 s Michaelou Velčkovou k nahlédnutí zde. odkaz na vizitku z roku 2018 na Českém rozhlase zde. BáSnění Jaromíra Typlta z roku 2022 na ČRO zde. báseň Instinktea k poslechu na lyrikline.org zvuková nahrávka Podivní přátelé z archivu Českého rozhlasu rozhovor o poezii v České televizi
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští spisovatelé 21. století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Nositelé Ceny Jiřího Ortena Kategorie:Čeští literární kritici Kategorie:Narození v roce 1973 Kategorie:Narození 25. července Kategorie:Narození v Jilemnici Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži