náhled|Čechův most v Praze, pohled od Letné. Pilíře s postavami géniů na této straně byly v 50. letech posunuty, aby nebránily výhledu na Stalinův pomník.

Čechův most je po proudu řeky jedenáctý most přes Vltavu v Praze. Spojuje náměstí Curieových na pravém břehu s nábřežím Edvarda Beneše na břehu levém. Je 169 m dlouhý (tedy nejkratší z pražských vltavských mostů) a 16 m široký. Je to jediná takto velká ozdobená mostní konstrukce v Česku z období secese a patří mezi chráněné technické památky. Po mostě je vedena dvojkolejná tramvajová trať.

Stavební vývoj Byl vybudován v letech 1905 až 1908 a dnes se jedná o jediný ocelový obloukový most v Praze. Návrh architekta Jana Kouly rozpracovali Ing. Jiří Soukup, Václav Trča a František Mencl. Přes náměstí Curieových navazuje na Pařížskou ulici, vzniklou v rámci asanace Židovského města; podle původních plánů měl být součástí velkorysého dopravního řešení: Můstek – Staroměstské náměstí – Pařížská ulice – průkop či tunel letenskou strání.

Vltava je v těchto místech úzká a její prudký tok omezuje počet pilířů. Z toho plyne značná plochost a rozpětí oblouků, a tedy také použitý materiál. Most má jednostranné stoupání 2 % a rozpětí oblouků od pravého břehu roste (47,8 + 53,1 + 59,2 m). Z těchto důvodů je každé z celkem 24 klenbových žeber jinak dimenzováno. Šířka mostu je 16 m (z toho vozovka 10 m).

Přímo pod mostem vede hlavní kanalizační sběrač. Betonové pilíře s tuhou výztuží z profilových želez jsou založeny na kesonech. Stavba pilířů byla slavnostně skončena položením závěrného kamene císařem Františkem Josefem I. dne 17. dubna 1907. Chodníky byly vydlážděny tříbarevnou mozaikou s obrazci šachovnic a rybiček. Na vozovku byla položena speciální 13 cm vysoká špalíčková dlažba z tvrdého australského dřeva zvaného Jarrah. Dokončený most byl předán veřejnosti 6. června 1908.

Ocelové mosty potřebují častou údržbu, nicméně Čechův most prošel první významnou opravou až v roce 1939. Úpravou vzhledu prošel poté v letech 1954-1957, kdy prostor v pobřežním pilíři, který byl původně určen pro kavárnu, byl nahrazen širším průjezdem ve směru od Klárova. Tím vzrostla délka mostu z původních 160,10 metru, o jedno desetimetrové železobetonové pole, na délku 169 metrů. V roce 1965 se vlivem koroze zřítily tři původní kandelábry. Po zhodnocení stavu byly nahrazeny i zbývající stožáry a začala příprava na celkovou rekonstrukci, která proběhla v letech 1971-1974. Byla při ní zcela vyměněna mostovka a bylo instalováno repasované zábradlí i kandelábry. Jejich původní litinová dekorace však byla nahrazena bronzovými odlitky. Další velkou údržbou prošel most v letech 2000-2001. Proběhla výměna povrchu mostovky a nýtů nosné konstrukce.

Přípravy a stavbu mostu zachytil v jedné z Povídek ze svrabové čtvrti o mizejícím pražském židovském městě spisovatel František R. Kraus.

Umělecká výzdoba náhled|Bronzová socha Výzdoba mostu je pozoruhodná svým rozsahem, obsahem i kvalitou provedení. Bronzové odlitky prováděla První pražská slévárna Václava Maška v Praze-Karlíně v Královské (nyní Sokolovské) ulici 22.Mašek, Václav: Ukázka některých prací firmy V. Mašek, První pražská umělecká slévárna v Praze-Karlíně. Praha : [s.n.], 1903, 1 strana textu a 72 fotografií s popiskami

Čtyři bronzové postavy okřídlených žen s rozkvetlou ratolestí v ruce, nazývané Géniové, Níké či Viktoria zhotovil sochař Antonín Popp. Jsou více než 3 metry vysoké a drží pozlacené ratolesti. Stojí na prosklených železných lucernách na vrcholech žulových sloupů ve výšce 17,5 metru. Na zhlavích dvou mostních pilířů ve směru proti vodě stojí na kamenné volutě dvě bronzové sochy žen světlonošek, každá drží v rukou dvě pochodně (autoři Ludvík Herzl a Karel Opatrný). Na zhlavích dvou mostních pilířů po vodě je v žulové kartuši vsazen bronzový znak Prahy, po stranách ho doprovází dvojice bronzových trojhlavých saní, jsou to lernské hydry s hadími/dračími hlavami, ženskými prsy, rybími ploutvemi a ocasem. Pod znakem je vsazen reliéf s hlavou gorgony, věnčenou klubkem hadů. Autor: Ludvík Wurzel. Do pochodní světlonošek i hlav draků byl původně zaveden plyn a z plynových hořáků šlehaly plameny. Pilíře byly vyzdobeny bronzovými a žulovými festony. Okraje mostních oblouků byly pro slavnostní příležitosti osvětleny dvěma sty žárovkami.VLČEK Pavel a kolektiv: Umělecké památky Prahy. Staré Město, Josefov. Academia Praha 1996, . s. 130–131 Dvanáct kandelábrů osvětlení má válcové sokly s reliéfy dvou beraních hlav a znakem Prahy a nad nimi antikizující vlys s postavami mužů nesoucích nádoby s vodou. Uprostřed je každý kandelábr ověnčen košem na květiny (nyní prázdným), nad ním a pod ním jsou prstence z kruhů, jimiž se při slavnostech provlékaly girlandy a festony. Dvojici lamp na každém kandelábru drží dvě ryby v tlamě. Na vrcholu je lyra a pozlacené slunce s vlnitými paprsky. Zábradlí mostu má železné pruty stáčené do spirály a tepané výplně s kruhovými medailony. Na jejich reliéfech je z vnější strany ženská hlava z profilu (Ludvík Wurzel, Vilém Amort, Gustav Zoula?), původně tam měly být personifikace řemesel, souvisejících s vodou. Kovotepecké práce provedl Karel Klusáček.

Galerie Čechova mostu

Změny pojmenování 1908–1940: Most Svatopluka Čecha (Svatopluk Čech) 1940–1945: Mendelův most (Gregor Mendel) od 1945: Čechův most

Oživení mostu Stavitelé mostu původně počítali s tím, že stavba bude disponovat efektovými systémy: z tlam hyder měla tryskat voda a do pochodní světlonošů měl být zaveden svítiplyn a měly z nich šlehat plameny. Záměr nebyl dokončen, neboť císař František Josef I. požadoval co nejkratší termín zprovoznění mostu. Plány k této efektové technologii se nedochovaly. Na jaře 2022 zahájili pracovníci firmy Technologie hlavního města Prahy (THMP) vizuální (kamerový) průzkum vnitřku soch za účelem rekognoskace instalace vodních a plynových rozvodů.

Průzkum provedený v dubnu 2022 potvrdil, že světlonošky mají vnitřky obou rukou připraveny pro vedení plynu a sochy obsahují ve svých vrchních partiích (v oblasti ramen) zachovalé rozvody plynu. Sochy hyder rozvody vody neobsahují, ale jejich vnitřní partie jsou přístupné a průchozí (i v užších místech jejich hlav), takže dodatečná instalace bude možná. Počítá se s vytvořením plánu restaurátorských prací, studií proveditelnosti a jednání s památkáři. Dokončení efektových systémů mostu je odhadováno na rok 2025.

Odkazy Reference

Literatura Jan Fischer, Ondřej Fischer: Pražské mosty. Praha: Academia, 1985, s. 78–86.

Související články Pražská asanace Secese Svatopluk Čech

Externí odkazy

Článek na Encyklopedii mostů Čechův most (Praha virtuální) Německá pohlednice Čechova mostu s již zbouranými budkami v ÖNB (po 1908)

Kategorie:Mosty přes Vltavu v Praze Kategorie:Sdružené mosty v Praze Kategorie:Tramvajové mosty v Praze Kategorie:Památkově chráněné mosty v Česku Kategorie:Ocelové mosty v Praze Kategorie:Obloukové mosty v Praze Kategorie:Secesní mosty v Česku Kategorie:Secesní stavby v Praze Kategorie:Technické památky v Praze Kategorie:Stavby na Starém Městě (Praha) Kategorie:Stavby v Holešovicích (Praha 1) Kategorie:Kulturní památky na Starém Městě (Praha) Kategorie:Kulturní památky v Holešovicích (Praha 1) Kategorie:Doprava na Starém Městě (Praha) Kategorie:Doprava v Holešovicích (Praha 1) Kategorie:Mosty nazvané po osobách v Česku Kategorie:Svatopluk Čech Kategorie:Pražská asanace Kategorie:Postaveno v Česku 1908 Kategorie:Příhradové mosty v Česku