Puma americká (Puma concolor) je druhá největší kočkovitá šelma Ameriky (po jaguárovi) a největší zástupce malých koček. Obvykle váží 21 až 80 kg, ale velmi statní jedinci i více než 100 kg. Na délku typicky měří 150 až 250 cm, výjimečně až 290 cm. Vyznačuje se šedou, béžovou, hnědou až červenou barvou srsti, mohutnými končetinami a relativně malou hlavou. Tato vysoce přizpůsobivá šelma žije na rozsáhlém území Ameriky, od kanadského Yukonu po nejjižnější část And v Jižní Americe. Upřednostňuje hustě zarostlé biotopy, ale poradit si dokáže i v otevřené a suché krajině. Pohybovat se může v nadmořské výšce až 5 800 m.
Před příchodem bílých osadníků žila ve značné části Severní Ameriky, ale vlivem člověka, který ji začal lovit a zabírat nebo ničit její území, na řadě původních míst vyhynula. V Kanadě ji lze spatřit zejména v Albertě nebo Britské Kolumbii, ale menší populace žije též v Yukonu, Saskatchewanu a patrně i v Manitobě. Ve Spojených státech amerických (USA) se vyskytuje hlavně v západních státech, protože z východního pobřeží prakticky zcela vymizela, a na Floridě, v Arkansasu nebo Nebrasce je kriticky ohrožená. Ve Střední a zejména Jižní Americe žije na většině původních míst, přesto je v některých oblastech velmi vzácná nebo dokonce vyhubená, jako např. v Salvadoru, některých částech Nikaragui či Hondurasu a v několika regionech Venezuely, Peru, Argentiny, Uruguaye i Brazílie.
Puma je teritoriální kočka a své území si značkuje (třením, močí, trusem či škrábanci). Velikost teritorií klesá nebo roste podle toho, v jakém prostředí se pumy pohybují a s jakou koncentrací kořisti se potýkají. Jako schopný lovec a predátor si dokáže obstarat jakoukoli dostupnou potravu. Živí se především kopytníky, zvláště různými druhy jelenovitých nebo velbloudovitých. Napadá ale i menší zvířata jako hlodavce, zajícovce, ptáky nebo ryby, a také dobytek. Ke kořisti se snaží přiblížit na co nejkratší vzdálenost, poté ji dostihne krátkým prudkým sprintem, skočí na ní a kousnutím do krku ji usmrtí. O potravu musí často soupeřit s většími šelmami, jako jsou medvěd grizzly, medvěd baribal a jaguár. Vypořádat se občas musí i se smečkami vlků nebo kojotů. Lidem se obvykle vyhýbá a k útokům na člověka dochází jen velmi vzácně.
Pumy nemají určité období rozmnožování, různí se napříč Severní a Jižní Amerikou. Samice je říjná 8–9 dní. Do říje přichází v různou dobu a může se tak pářit s vícero samci. K pohlavnímu aktu dochází po dobu několika dní a až 70krát denně. Březost samice trvá 82–96 dní. Počet mláďat v jednom vrhu kolísá od jednoho až po šest (obvykle má samice 2–4 koťata). S matkou zůstávají až dva roky (v průměru 15 měsíců). Rozmnožovat se pumy začínají ve dvou až čtyřech letech. Ve volné přírodě se dožívají většinou 8–12 let, v zajetí až 30 let.
Mezinárodní svaz ochrany přírody považuje druh za málo dotčený, ale v důsledku rostoucí lidské populace a vlivem urbanizace či zemědělství se dostává čím dál více do konfliktu s člověkem. Přichází o své přirozené prostředí a kvůli predaci domácích zvířat je na některých místech stále legálně i ilegálně loven. Z těchto důvodů jsou i dnes některé jeho populace ohrožené nebo na pokraji vyhynutí.
Etymologie Puma je běžný název používaný v Latinské Americe a téměř v celé Evropě. Termín se někdy používá i ve Spojených státech. Název je odvozen z kečuánštiny, inckého jazyka, v němž znamená „mocný“ či „silný“.HANSEN, Kevin. Cougar: The American Lion. Arizona: Northland Publishing Company, 1992. 129 s. . Dostupné online na stránkách The Mountain Lion Foundation; kap. 1.: The consumate cat. [cit. 2021-11-19]. (anglicky) V češtině se lze ještě setkat s alternativními názvy kaguár či kuguár, lev horský (či horský lev), lev stříbrný (či stříbrný lev) nebo lev americký (či americký lev).
Vědecké označení druhu zní Puma concolor, přičemž druhové jméno concolor odkazuje na jednoduchou barvu srsti a v překladu znamená „stejnobarevný“. Původně, do roku 1834, byl řazen do rodu Felis a nesl vědecké jméno Felis concolor.ANDĚRA; Miloš. Puma (Puma concolor). 2000. Zvířata v horách. s. 60náhled|Puma americká na barevné litografii z roku 1874|alt=Puma americká na barevné litografii z roku 1874Slovo cougar (dnes hojně používaný název zejména ve Spojených státech amerických, ale oblíbený už i v Kanadě) pochází z portugalského çuçuarana a do dalších jazyků se dostalo přes francouzštinu. Slovo bylo původně odvozeno z některého z brazilských jazyků ze skupiny tupí-guaraní; pravděpodobně ze slov susuarana (suasu – „jelen“, rana – „falešný“ = „falešný jelen“) nebo si̵wasuarána (si̵wásu – „jelen“, ran – „podobající se“ = „podobný jelenovi“) – nejspíš narážka na to, že je puma podobně zbarvená jako jelen a může tím člověka zmást. V 17. století německý přírodovědec a astronom Georg Marcgrave šelmu pojmenoval cuguacu ara. Jeho ztvárnění bylo reprodukováno v roce 1648 nizozemským lékařem a botanikem Willemem Piso. Verzi cuguacu ara použil i anglický přírodovědec John Ray v roce 1693. V roce 1774 francouzský přírodovědec Georges Louis Leclerc de Buffon, ovlivněný jaguárem, převedl název cuguacu ara na cuguar, který byl později upraven na cougar.
V západních Spojených státech amerických ji zdejší obyvatelé znají spíše pod názvem „horský lev“ (angl. mountain lion), který byl poprvé použit v roce 1858 (písemně). Mezi další názvy patří panter, painter (hovorový termín pro pantera) či catamountnesplést s Catopuma, což je rod menších koček žijících v jihovýchodní Asii („kočka z hor“). V Mexiku je známa jako leopardo. Pro indiánský kmen Čerokí byla klandagi („pán lesa“), Čikasawové ji nazývali koe-Ishto nebo ko-Icto („kočka boží“). Raní španělští průzkumníci Ameriky ji zase nazývali gato montés („kočka hor“) nebo el león („lev“). První běloši, včetně italského cestovatele Ameriga Vespucciho, šelmu považovali za lva. V 15. až 16. století byla v Karolíně, Georgii a na Floridě známá dokonce pod názvem tyger.JACKSON, G. A. (1935). George A. Jackson's Diary of 1858–1859. Colorado Magazine. 6: S. 201–214. (anglicky)
V Jižní Americe je známá jako onça-parda (s odkazem na barvu její srsti) nebo suçuarana (viz druhý odstavec výše). Názvy onça-parda a suçuarana jsou rozšířené zejména v jihovýchodních, jižních a středozápadních státech Brazílie. V severovýchodní brazilské oblasti se nejčastěji vyskytují názvy onça-bodeira nebo mossoroca. Ve státech Rio Grande do Sul, Paraná a Santa Catarina ji místní znají pod jménem leão-baio (opět odkaz na barvu její srsti, v překladu „hnědák“). V Mato Grosso do Sul ji přezdívají onça-vermelha („červený jaguár“), nebo jaguaruna, což je termín odvozený z jazyka tupí a znamená „tmavý/temný jaguár“ (možno též onça escura). V portugalsky mluvících zemích je známější jako puma, což je termín odvozený z kečuánštiny (viz první odstavec výše).
Puma drží Guinnessův rekord jako zvíře s nejvyšším počtem jmen, s více než 40 v angličtině a celkem asi 43 domorodými jmény napříč Severní a Jižní Amerikou (25 původních severoamerických, 18 původních jihoamerických).
Indiánské názvy (výběr) náhled|Kresba z knihy Theodora Roosevelta A book-lover's holidays in the open vydané roku 1916|alt=Kresba z knihy Theodora Roosevelta A book-lover's holidays in the open vydané roku 1916ajmarsky: titi, apačsky: ndolkah, arapažsky: thiokútó, assiniboinsky: inkmutanga, čerokézsky: tludatsi, čoktavsky: koi, čumašsky: tuk'e'm, guaraníjsky: jaguapytã, hopijsky: toho, irokézsky: háes nebo dagosgónah, jakijsky: ouzel, kečuánsky: puma, komančsky: pia wa'ó, lakotsky: igmuwatogla, mapučsky: pangi nebo trapial, maysky: koj, mohavsky: númet, v nahuatlu: miztli, navazsky: nášdóícoh, nez percésky: k'oy'am'á, seminolsky: kówí, šajensky: nanóse'hame, šavansky: mišipeši, šošonsky: doyadukubichi
Taxonomie a evoluce Puma je umístěna v podčeledi Felinae, malých kočkovitých šelem, zatímco velké kočky jsou umístěny v podčeledi Pantherinae. Předci čeledi Felidae (kočkovití) žili v Asii přibližně před 11 miliony lety. Evoluční historie je založena na analýze mtDNA (mitochondriální DNA). Nejbližším žijícím příbuzným pumy je jaguarundi a také gepard (ve srovnání s jinými kočkami má puma a gepard dlouhou a flexibilní páteř), nicméně otázka vztahu pumy a geparda není spolehlivě vysvětlena.
Původně byla puma řazena do rodu Felis (kočka), kam se řadí i kočka domácí. Nesla binomické jméno Felis concolor, které ji přiřadil švédský přírodovědec Carl Linné v roce 1771, ale roku 1834 ji skotský přírodovědec Sir William Jardine umístil jako poměrně odlišný druh do samostatného rodu Puma, kde se do roku 2017 nacházela společně s jaguarundim, mnohem menší americkou kočkovitou šelmou, ale po taxonomické revizi kočkovitých (IUCN/SSC Cat Specialist Group, 2017) spadá jaguarundi do monotypického rodu Herpailurus, tudíž rod Puma zahrnuje jediný žijící druh – pumu americkou.
Evoluce Podle molekulárně-fylogenetické studie z roku 2006 společný předek současných rodů Leopardus (ocelot, margay aj.), Lynx (rysové), Puma, Prionailurus (asijské malé kočky) a dalších malých koček migroval přes pevninský most na území dnešní Beringovy úžiny do Ameriky přibližně před 8,5–8 miliony lety. Do Jižní Ameriky se severoamerické kočkovité šelmy dostaly poté, co oba kontinenty a část Střední Ameriky propojila Panamská šíje asi před 4–3 miliony lety a proběhla známá „výměna druhů“. Vývojová linie gepardů podle některých studií divergovala od linie pum a migrovala z Ameriky zpět do Asie a Afriky, zatímco jiné studie naznačují, že se gepardi vydělili přímo ve Starém světě. Puma je nejspíš blízce příbuzná vyhynulým „americkým gepardům“ rodu Miracinonyx.
Studie poukázaly na vysokou genetickou podobnost mezi populacemi pum ze Severní Ameriky, což naznačuje, že jsou to nedávní potomci malé skupiny předků. Odborníci předpokládají, že původní populace severoamerických pum vyhynula během pleistocénu asi před 10 tisíci lety, společně s dalšími velkými savci, jako byli smilodoni. Dnešní severoamerickou populaci pum považuje za potomky jihoamerických zvířat, která přibližně ve stejné době začala migrovat na sever.
V argentinské provincii Catamarca byl nalezen koprolit pravděpodobně patřící pumě, jehož stáří bylo po podrobné analýze odhadnuto na 16 600–17 000 let. V koprolitu byly nalezeny stopy po škrkavce šelmí, což je hlístice parazitující v tenkém střevě hostitele. Tato zjištění naznačují, že pumy i jejich parazité existovali v Jižní Americe přinejmenším od pozdního pleistocénu.
Poddruhy V minulosti (do roku 2000) bylo popsáno až 32 poddruhů pumy americké, rozlišených podle barvy, místa výskytu a preferovaného stanoviště.
Genetické studie mtDNA však ukázaly, že si je mnoho popsaných poddruhů velmi podobných. Proto došlo k redukci na šest poddruhů:
P. c. puma; jižní část Jižní Ameriky P. c. anthonyi / P. c. capricornensis; východní oblasti Jižní Ameriky P. c. cabreae; centrální oblasti Jižní Ameriky P. c. concolor; severní část Jižní Ameriky P. c. costaricensis; Střední Amerika P. c. couguar; Severní Amerika
Po taxonomické revizi kočkovitých (IUCN/SSC Cat Specialist Group, 2017) rozlišují odborníci už pouze dva poddruhy:
P. c. concolor; Jižní Amerika P. c. couguar; Střední a Severní Amerika
Hybridi náhled|Hybrid pumapard v zoologické zahradě v Hamburku v roce 1904|alt=Černobílá fotografie na níž je drobně stavěná kočka podobná levhartovi s černými tečkami a pruhy na těle, sedící v kleci a za mřížemi hledící ven Na Floridě vznikají hybridi poté, co se řídká populace floridských panterů kříží s jinou subpopulací pumy z Texasu, která sem byla člověkem záměrně vypuštěna. Toto kontroverzní opatření mělo za cíl zachránit lovem zdecimovanou floridskou populaci, ale ředí genetickou čistotu ohrožené východní formy. Zoologové vycházeli z toho, že zástupci obou subpopulací kdysi žili v těsném sousedství a vzájemně se stýkali. Vznikla tak nová generace hybridních pum, které jsou oproti čistokrevným floridským energičtější, mohutnější a rychleji se rozmnožují.