náhled|Letiště Hradčany, na obzoru vrch Ralsko|alt= náhled|Letiště Hradčany, pohled z Hradčanské vyhlídky náhled|Velká opuštěná škola ve vojenském prostoru Ralsko Bývalý vojenský výcvikový prostor Ralsko se nalézá v Libereckém kraji a malou částí též Středočeském kraji, přibližně mezi městy Doksy, Zákupy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Mnichovo Hradiště a Bělá pod Bezdězem. Východním okrajem se přibližně shoduje s geomorfologickým celkem Ralská pahorkatina. Jeho rozloha činila 250 km².
Využívala jej československá armáda a v letech 1968 až 1991 též sovětská vojska. V prostoru jsou zajímavé pozůstatky původního osídlení, vojenské objekty i přírodní poměry. Vojenský prostor přinesl znečištění i zánik mnoha obcí, zároveň ale na dlouhá desetiletí zastavil další urbanizaci a rozvoj průmyslu. Díky tomu si velká část zachovala mimořádně cenný krajinný ráz. Na území bývalého vojenského prostoru se nachází Geopark Ralsko, kterému byl v roce 2016 přiznán titul "národní geopark".
Historie Do roku 1945 náhled|Bývalá německá škola v Jablonečku Již za Rakouska v době císaře Josefa II zde bylo vojenské cvičiště. Území bylo až do první poloviny 20. století poměrně řídce osídleno. Nacházela se zde sídla (město, obce, osady, samoty) s převážně sudetoněmeckým obyvatelstvem. Historická sídla (po úroveň osad) na území vojenského prostoru uvádí následující tabulka, a to včetně správního členění:
+ Historická sídla na území bývalého vojenského prostoru Ralsko Správní členění sídel – k roku 1930 – k roku 2011 Okres Obec (německý název) Osada (německý název) Obec Okres Česká Lípa Boreček (Haidedörfel) Ralsko Česká Lípa Černá Novina (Schwarzwald) † Dolní Novina (Böhm. Neuland) † Holičky (Hultschken) † Horní Krupá (Ober Krupai) → Hradčany (Kummer) Hvězdov (Höflitz) Jablonec (Gablonz) † Chlum (Chlum) † Prosíčka (Prositschka) † Jezová (Jezowai) † Křída (Kridai) † Kuřívody (Hühnerwasser) Strážov (Strassdorf) † Náhlov (Nahlau) Okna (Woken) † Dolní Okna (Heide) † Kracmanov (Kratzdorf) † Olšina (Wolschen) † Palohlavy (Halbehaupt) † Zábělce (Sabelce) † Ploužnice (Plauschnitz) Proseč (Proschwitz) † Kostřice (Kosterzitz) † Svébořice (Schwabitz) † Židlov (Schiedel) † Mnichovo Hradiště Vazačka (Wassatschka) † Bělá pod Bezdězem Mladá Boleslav Vrchbělá (Neudorf) Nová Hospoda (Neuschänke) † legenda: † zaniklé, → přesunuté, mimo území
náhled|Trosky domu v Palohlavech náhled|Opuštěné panelové domy ve vojenském prostoru Ralsko
Po Mnichovu 1938 bylo území součástí německého záboru (Sudety). Část prostoru mezi Novým dvorem a Mimoní získal v letech 1942 – 3 Wehrmacht, resp. Afrikakorps, který na písčitých polích cvičil střelce panzerfaustu a panzerschrecku. Důkazem jsou nálezy zbraní a munice při částečné asanaci (tj. vyhledání a ničení munic a vojenského materiálu) Ralska. V dubnu 1945 vybudovali ženisté dvě letiště u Hradčan a mezi Hvězdovem a Mimoní. K přesunu všech částí Schlachtgeschwader 2. pod Luftflotte 6. na Kummerské letiště na severu Čech, resp. Sudet, se mělo podle rozkazu uskutečnit kolem 28. března 1945. Avšak na konci války mělo Německo již velký nedostatek ženistů, kteří měli připravit v lokalitě u Mimoně na přirozeně rovných lukách dvě základní přistávací plochy. Jedna z nich byla na východ od tehdejšího Kummer See, (hradčanský rybník) druhá východně od Mimoně ve směru na Hvězdov na travnaté pasece uprostřed lesního porostu. Teprve 1. dubna přijela na tato místa ženijní vojska s několika desítkami zajatců na povozech a započala s úpravou. Přesně o Velikonocích se sletěly zbytky Schlachtgeschwader 2. V jejích řadách se od bojů v Řecku roku 1941 až do 31. července 1944 nacházel nejvýše vyznamenávaný voják Třetí říše a pozdější plukovník Hans-Ulrich Rudel. Letiště bylo poškozeno americkými i sovětskými nálety. Po odletu pilotů do Kitzingenu zůstalo na letišti Kummer podle soupisky materiálu II. odboru MNO ze dne 15. května 1945 celkem 4 kusy dvoumístných pozorovacích letadel a dalších 30 kusů označených jen jako lehký bombardovací stroj. Šest letadel bylo zničeno úmyslně založeným požárem. Bylo nalezeno 18 leteckých motorů. Velké množství leteckých pum různých velikostí velký počet skříňových pum s 30 malými pumami. Na letišti Hvězdov stálo celkem 8 stíhaček, které po provedení opravy byla schopné letu a jeden bombardér se dvěma torpédy. Skladiště bylo plné munice 145 pum do hmotnosti 70 kg, 90 pum nad 70 kg a cca 100 kusů skříňových pum s 24 malými pumami. Větší počet nábojů do palubních děl a mnoho dalšího leteckého a výzbrojního materiálu.
Tak skončilo první období letiště Kummer am See a vzhledem ke skutečnosti, že vznikal v roce 1947 vojenský prostor pod názvem „Vojenský výcvikový tábor Bezděz“ později přejmenován na „Vojenský újezd Ralsko“ byla plocha u Kummru navržena jako letiště. náhled|vlevo|Pohled na letiště Hradčany
Po roce 1945 Konec války s sebou přinesl odsun říšských a sudetských Němců z oblasti a osidlování novými obyvateli.
30. října 1946 rozhodla vláda o zřízení Vojenského výcvikového tábora Bezděz. Na počátku roku 1947 byla oblast vyklizena a obyvatelé vysídleni. Některé vesnice byly srovnány se zemí, jiné využity pro potřeby armády. Dalším vládním rozhodnutím ze dne 6. 6. 1950 byl ke dni 1. července 1950 na území vojenského tábora vyhlášen Vojenský újezd Ralsko. Dne 5. 2. 1952 rozhodla vláda se zpětnou platností k 1. 2. 1952 o dalším rozšíření území vojenského újezdu. Československá armáda v prostoru postavila různá zařízení pro výcvik vojsk: tankodromy, hluboké brody a tankové střelnice Židlov a Bělá. Dále také výzkumný polygon pro testování různých druhů munice, muniční sklady, garáže pro tahače jaderných hlavic a přísně tajné sklady jaderných hlavic. Na letišti prodělali částečně svůj výcvik i izraelští parašutisté v létě 1948.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 prostor obsadila sovětská vojska (Střední skupina vojsk). Sověti v 80. letech zvětšili přistávací dráhu na letišti Hradčany na celkovou délku 2,7 km a šířku 90 m.
Každodennost pobytu sovětských jednotek v Ralsku
náhled|Nehoda autobusu KAROSA se sovětským tankem T-72 - 23. srpna 1985 (linka ČSAD Hradec Králové - Dobruška).|160x160px Vojenský prostor Ralsko s Hradčanským letištěm byl pro sovětská vojska důležitým strategickým bodem, proto ho začala obsazovat hned v ranních hodinách 21. srpna 1968. Během cesty do práce a celého dne obyvatelé prostoru a okolních obcí na silnicích potkávali tanky a jinou obrněnou techniku. Okupace vyvolala vlnu nenávisti, strhávaly se rudé hvězdy z místních národních výborů, lidé skládali partajní legitimace, ve městech se zakládaly protiokupační petice. Po počátečním odporu však došlo ke konsolidaci politické situace a čeští obyvatelé, už tak zvyklí na cvičení vojáků, se s pobytem sovětských jednotek začali smiřovat.
Příležitostí, kdy se obyvatelstvo mohlo potkat se sovětskými vojáky, bylo několik. Prostor nebyl plně uzavřen, pracovali v něm čeští lesníci, hasiči, zemědělci nebo elektrikáři. Do prostoru se mohli dostat i lidé bez povolení, například když chodili na houby nebo borůvky. Mimo prostor se lidé se sovětskými důstojníky nejčastěji potkávali při oficiálních akcích, jako byly například družby, oslavy výročí a manifestační průvody městy Mimoň, Mladá Boleslav nebo Mnichovo Hradiště. O rozvíjení oficiálních vztahů a vytváření pozitivního mediálního obrazu sovětské armády usilovala druhá nejmasovější organizace v tehdejším Československu – Svaz československo-sovětského přátelství. Na okrese Mladá Boleslav např. sdružoval v roce 1980 bezmála 15 000 obyvatel, zajišťoval besedy se zástupci družebních měst v SSSR a zájezdy členů do SSSR, spolupořádal festivaly sovětských filmů, cestovatelské přednášky, Leninovy večery, Večery družby nebo zájezdy do pražských divadel na hry ruských autorů. Navzdory této oficiální rovině byl nejčastějším neoficiálním druhem kontaktu vojáků s místními obyvateli černý obchod s vojenským vybavením. Zejména sovětští důstojníci byli úspěšní v budování klientelistických sítí.http://www.archiv.prirodniskola.cz/expedice/ralsko2013/2013-vojensky-prostor-ralsko,%20sovatska-armada-v-regionalni-kolektivni-pameti-a-jeji-oficialni-program.pdf
Po roce 1989 Po sametové revoluci byl vyjednán odsun sovětských vojsk a 30. 5. 1991 odjel z Mimoně poslední sovětský transport. Vláda ČSFR následně 5. 9. 1991 rozhodla o zrušení vojenského újezdu Ralsko ke dni 31.12.1991. Následně se prostor otevřel turistům, avšak také nekontrolovanému ničení různými vandaly. náhled|Infocentrum Vojenských lesů v Hradčanech Vyčištění od nevybuchlé munice bylo jedním z největší projektů armády k navrácení půdy a staveb veřejnosti po skončení druhé světové války. Během těchto více než 10 let pracovalo na tomto úkolu řádově stovky lidí každodenně v terénu s cílem odstraňovat nebezpečnou munici z plochy 8 600 ha. Na volných plochách byla munice odstraňována do hloubky 50 cm, v lesním terénu do hloubky 30 cm. V roce 2004 armáda rychle ukončila financování vojenské pyrotechnické jednotky a tím skončila pyrotechnická asanace prováděná silami armády a policie a štafetu převzali čtyři pyrotechnici Vojenských lesů a statků.
Bývalé letiště Hradčany patřilo mezi lokality s nejrozsáhlejší kontaminovanou plochou a nejvyšší mírou rizika v Česku, přičemž hlavním kontaminantem byly ropné uhlovodíky. Znečištěny byly zeminy i podzemní vody.
Na velké ploše 40 ha v okolí střelnice Židlov byla zřízena a v roce 2000 oplocena Obora Židlov se vzácnými druhy zvěře. Státní podnik Vojenské lesy a statky převzal do své správy a započal s vytvářením značených turistických tras a naučných stezek. V Hradčanech postavil své informační středisko a ve spolupráci s Klubem českých turistů odtud vyznačili v roce 2007 tři barevně odlišené okruhy pro pěší turisty.
Společnost Logika Ralsko chtěla v oblasti bývalého letiště Hradčany již v roce 2008 postavit středisko pro zpracování odpadu, v roce 2011 tento plán chtěla realizovat v oblasti Svébořic. V roce 2014 oznámila i záměr zahájit těžbu písku a štěrkopísku v oblasti Hradčan přes nesouhlas některých obcí a kraje. V roce 2024 firma zkrachovala.
V roce 2013 v oblasti vznikl Geopark Ralsko, kterému byl v roce 2016 přiznán titul "národní geopark". Jeho úkolem je monitoring a ochrana místních přírodních, geologických, technických, kulturních, archeologických, historických a dalších památek, ochrana jedinečného rázu krajiny tohoto regionu.
Oblast je také od roku 2010 využivána k produkci elektřiny ve fotovoltaických elektrárnách. V roce 2010 zde v pěti lokalitách byla zprovozněna Fotovoltaická elektrárna Ralsko, která byla s 55,7 MWp největší fotovoltaickou elektrárnou v Česku, fungují zde i další větší elektrárny. Skupina ČEZ zde v roce 2025 zahájila výstavbu nové fotovoltaické elektrárny v Kuřívodech s instalovaným výkonem 72 MWp, další velkou elektrárnu zde chce stavět Liberecký kraj.
Topografie Území je, s výjimkou sopečného kuželu Ralska (698 m, nejvyšší vrchol oblasti) a znělcových vrcholů Bezdězu a Malého Bezdězu (606 a 577 m, zřícenina hradu), téměř výlučně pískovcové. Na rozdíl od Českého ráje a Kokořínska zde nenalezneme rozsáhlá skalní města ani množství pískovcových věží, avšak oblast je mnohem rozsáhlejší.
Povrch náhled|Velký Jelení vrch Centrální část prostoru je mírně zvlněná, s širokými údolími a plochými vrcholy. Výrazně převyšuje okolí pouze souvrší Velká a Malá Buková (474 a 432 m) u Hradčan. Na severozápadě nad Mimoní vyčnívá čedičový kužel Ralska, který vznikl třetihorní sopečnou činností. Na jeho jižním svahu jsou Vranovské skály.
Při severním okraji je terén členitější a skalnatější. V okolí Hamru na Jezeře jsou výrazné čedičové hřbety Jelení vrchy, Kozí hřbet tvořený vulkanickou žílou v železitých pískovcích s dobývkami limonitu, vrchy Děvín a Hamerský Špičák se zříceninami, skalní amfiteátr Divadlo, stolová hora Široký kámen a 250 m široká svislá skalní stěna Dlouhý kámen.
náhled|vlevo|Skalní brána v Hradčanských stěnách