Eklekticismus (nebo eklektismus, z řec. ek-lektos, vybraný) je v obecné rovině způsob tvorby a práce, který čerpá z cizích vzorů nebo z děl starších období a mísí je dohromady. Eklektik, česky snad „vyběrač“, je člověk, který si z rozmanitých filosofických systémů nebo stylů vybírá směrodatná stanoviska a závěry, jež dále rozvádí a dále z nich vyvozuje. Důvodem může být nedostatek vlastní invence, ale také snaha překlenout rozpory mezi různými směry nebo skeptický názor, že žádná filosofie není ideální.
Ve filosofii Eklekticismus vznikl v raném helénismu a v Římě, kde se střetávaly různé kulturní a filosofické proudy – např. řecké, římské, židovské a orientální. Římané si z nich vybírali to, co se jim jevilo správné a prakticky použitelné.Ottův slovník naučný, heslo Eklekticismus. Slovo poprvé použil Diogenés Laertios, a to v pejorativním smyslu.Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Heslo Eklektizismus. Podobně postupují některé moderní směry filosofické i umělecké.
Eklekticismus tedy nemusí být nutně špatný, záleží ovšem na tom, jaké prvky si vybírá a jak s nimi zachází. Protože se často jedná o výběr bez porozumění, bez historického rozlišení nebo bez vkusu, mívá slovo eklektický pejorativní význam. Něco podobného platí i pro eklektickou literaturu a podobně.
V umění
náhled|Eklekticistická stavba Palacio de Cibeles, sídlo městské správy v Madridu (dřívější hlavní pošta)
V architektuře se jako eklektismus označuje umělecký směr vzniklý v druhé polovině devatenáctého století. Jako styl odkazuje k historickým obdobím, a umožňuje spojovat formální znaky jednotlivých neostylů společně na jedné stavbě. Zároveň porušuje do té doby obvyklou harmonii a proporce, ověřené historickými poznatky. Architektura v této podobě přežívá až do prvních let dvacátého století, i když souběžně se už formuje odlišná koncepce, označovaná jako art nouveau, či secese (odštěpení).
V módě a designu V současné době se slovo eklektický používá často v bytovém i užitkovém designu a módě. Značí styl, charakterizovaný kombinací moderních a starých prvků. Takový interiér může působit jako posbíraný z toho, co bylo právě po ruce, ačkoli je výsledkem plánovité eklektické činnosti.
Představitelé Panaitios Poseidónios Marcus Tullius Cicero Filón Alexandrijský Marcus Terentius Varro Marcus Aurelius Victor Cousin
Eklektické proudy Gnóze Teosofie Postmoderna
Odkazy
Reference
Literatura Ottův slovník naučný, heslo Eklekticismus. Sv. 8, str. 470 Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Eklektizismus. Sv. 2, sl. 432n.
Související články Eklekticismus (hudba)
Externí odkazy
Kategorie:Filozofické směry