Přemyslovice

Přemyslovice () jsou obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji. Leží asi šestnáct kilometrů severozápadně od Prostějova a asi 23 kilometrů západně od Olomouce. Žije zde obyvatel.

Poloha Obec se rozprostírá v jižní části Zábřežské vrchoviny v údolí Přemyslovského potoka, který pramení na stráni nad obecním úřadem a vlévá se u Kandie do Pilávky, a ta u Náměště na Hané do Šumice. Vesnice je budována podél silnice II. třídy č. 366 z Prostějova do Konice (tzv. horní konec) a podél silnice na Pěnčín (dolní konec). Nejvyššími body jsou Buček (482 metrů) a Strážná (427 metrů).

Historie náhled|vlevo|Kostel Všech svatých Někdy v půli 13. století byla ves pojmenována podle vládnoucího markraběte ze stejnojmenné české dynastie – Přemyslovice.

V nejstarších písemných zprávách má název obce podle dobových zvyklostí různé tvary: Primislauicz i Primislaws (v téže listině roku 1309). Nejstarší hanakizovaný tvar jména obce je v listině Sulika z Konice z roku 1374 – Przemeslowicz. V zemských deskách olomouckých je ojediněle uveden i tvar Vlrichsdorf (1387) čteno Ulrichsdorf (Oldřichova ves). V nich je však mezitím i tvar Priemyslawicz (1386) a dále již jen tvar od jména Přemysl: Przemyslawicz (1446) a konečně také ves Ves Przemyslowicze (1497).

Také nejstarší obecní pečeť má v kruhu legendu: • PECZET • DIEDINI • PRZEMESLOWICZ • 1686 a do názvu vyrůstá z půlvěnce vystupující postava světce (snad sedícího), po jehož pravé ruce je palmový list, ve spodní oddělené polovině obrazu v menším půlvěnci stojí jehličnatý strom.

Přemyslovice byly za feudalismu součástí konického a později laškovského panství. Majiteli Přemyslovic byli v 15. století páni ze Švábenic, v 16. století a na počátku 17. století Šarovci ze Šarova, v letech 1612–1619 Bohuš Kokorský z Kokor, následně Balthazar Vetter, hrabě z Lilie. Roku 1659 zakoupil přemyslovický statek klášter Hradisko u Olomouce. Později připadly Přemyslovice opět panství konickému. Panský dvůr přemyslovický byl r.1786 rozparcelován. Parcelací vznikla i obec Nové Sady, která byla přičleněna k obci Přemyslovice v roce 1927.

Po roce 1848, kdy byla zrušena patrimoniální správa, byla zřízena okresní hejtmanství. V letech 1850–1855 a 1868–1945 byla sídlem okresní politické správy Litovel, pak tamější ONV. Sídlem soudního okresu v letech 1850–1948 byla Konice, která v letech 1855–1868 byla zároveň sídlem okresního úřadu. Po opakovaných požadavcích občanů byly Přemyslovice dnem 1. 1. 1951 přičleněny k ONV Prostějov.

V roce 1960 se stala součástí obce také osada Štarnov, dříve Hvězdov, která vznikla v roce 1786.

Obyvatelstvo Struktura Vývoj počtu obyvatel za celou obec i za jeho jednotlivé části uvádí tabulka níže, ve které se zobrazuje i příslušnost jednotlivých částí k obci či následné odtržení.

Obecní správa Části obce Přemyslovice Štarnov

V letech 1850–1921 k obci patřil i Růžov.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. dubna 2009.

Doprava Do Přemyslovic se lze dopravit přímými autobusovými linkami z Prostějova, Olomouce, Moravské Třebové, Svitav a Konice. Železnice obec míjí asi jen třemi kilometry v sousedním Stražisku a Ptení. Po ní se lze dostat do Prostějova, Konice a do Chornic na Svitavsku.

Sportovní zázemí náhled|Sokolovna v Přemyslovicích Na tzv. Dolním konci (který je od horního konce vzdálen asi 2 km) je fotbalové hřiště, u kterého je také nově vybudovaná čtyřdráhová kuželna, sokolovna, školní tělocvična a v současné době se ke škole přistavuje velká sportovní hala. Nejúspěšnější jsou Přemyslovičtí v kuželkách – hrají II. nejvyšší ligu.

Pamětihodnosti Kostel Všech svatých Farní kostel Všech svatých stojící uprostřed hřbitova měl všechny znaky starých románských vesnických kostelíků. Pravděpodobný vznik původní stavby lze řadit do poloviny 13. století. Byl postaven z lomového kamene. V roce 1933 byl zcela opraven a vymalován. Interiér získal krásnou malbu Jana Kohlera. Nad hlavním oltářem je umístěn obraz Všech svatých. Jedná se o olej na plátně, jehož autorem je profesor František Bsirský a je datován roku 1866. Hřbitov kolem kostela později zrušen a vytvořen na nedaleké stráni pod vrchem Strážná. náhled|vlevo|Zámek v Přemyslovicích

Zámek a hrobka Po roce 1825 postavil Karel Příza, majitel konického panství, letohrádek nazvaný Emercin. Ten v letech 1880–1883 přestavěl majitel velkostatku, brněnský továrník Edmund Bochner, do podoby novogotického zámku se dvěma věžemi a cimbuřím podle návrhu Augusta Prokopa. Ve smrkovém lese za zámkem dal postavit i rodinnou hrobku, v níž je pohřben. Vedla k ní překrásná široká mechová cesta pro jízdu kočárem. Nyní je zarostlá, les byl vykácen a znovu osázen borovicemi.

Potomci Edmunda Bochnera v zámku bydleli do roku 1951, kdy zde byla zřízena celostátní drůbežnická škola přemístěná z Jeseníku. Po spojení přemyslovické školy se Střední zemědělskou technickou školou v Prostějově patřila pod ředitelství v Prostějově a nakonec byla zrušena. Zámek sloužil krátkou dobu jako vzdělávací středisko a v letním období pro účely dětských táborů. V letech 1987–1989 se zde konaly i svatební hostiny. Po sametové revoluci v roce 1989 byl zámek předán původním majitelům, kteří jej prodali. Ve druhém desetiletí jednadvacátého století sloužila původní sýpka jako restaurační zařízení pod názvy „Zámecká restaurace U Daňka“ a „Emercin“. V současné době je pohostinství uzavřeno. Areál zámku je nepřístupný a využíván je jen k soukromým účelům. Většina zámeckých budov je zchátralá a na spadnutí. Lesy patřící k zámku jsou z větší části zdevastované. Zámecké rybníky jsou zanesené, bez ryb a bez jakékoliv údržby.

Větřák Při cestě od Prostějova upoutá pozornost větrný mlýn holandského typu z roku 1842, upravený v roce 1952 na obydlí. Mlel ještě v roce 1920. Mlýn byl původně dřevěný, po požáru v devadesátých letech 19. století zděný. Krátce po II. světové válce za bouře úderem blesku vyhořelo obytné stavení. Se vznikem JZD Přemyslovice přešel do rukou družstva. Částečně byl udržován památkovým úřadem. Po roce 1989 byl vrácen dceři původního majitele. Mlýn má jeden z nejzachovalejších interiérů na Hané. Je postaven převážně z lomového kamene. Střecha kuželového tvaru je krytá šindelem a lze s ní otáčet pomocí rumpálu. Větrné kolo má čtyři dřevěné lopatky. Mlýn je zapsán na seznamu kulturních památek České republiky.

Kaple svatého Floriána Drobná, volně stojící stavba se zvoničkou pochází z 19. století a je památkově chráněná.

Kaple svaté Barbory Samostatně stojící malá kaple z přelomu 18. a 19. století je zapsána na seznamu kulturních památek.

Rozhledna Strážná V roce 2025 byla na vrchu kopce Strážná postavena dřevěná rozhledna. Má výšku 12,3 m a na vyhlídkovou plošinu vede 28 schodů. V minulosti zde stávala strážní věž k zajištění bezpečnosti pocestných na kupecké stezce mezi Olomoucí a Prahou. Rozhledna je celoročně volně přístupná a je z ní pohled nejen na blízkou obec Přemyslovice a krajinu Hané, ale i vzdálenější moravská pohoří Beskyd, Jeseníků a Hostýnských vrchů.

Pověst o založení Na konickém panství byla dcera na vdávání. Při souboji o její ruku zabil Přemysl Bohuslava. Ze zoufalství utekl do lesů, kde se skrýval. Zde postavil milíře a začal pálit dřevěné uhlí. Za nějaký čas jel konický pán na lov za divokou zvěří a v lese zabloudil. Přemysl mu zachránil život, poznali se a pán mu odpustil. Na tomto místě vymýtili les a postavili tvrz a domky. Bylo to místo poblíž staré obchodní cesty zvané Konická. Vedla z královské Olomouce přes Náměšť a Strážiště ke Konici a dále k západu údolím úsobrnské brány do Čech. Tak byly na tomto místě založeny Přemyslovice.

Partnerská města Falkenheim, Německo

Fotogalerie

Panorama

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Přemyslovice

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Prostějov Kategorie:Obce v okrese Prostějov Kategorie:Svazek obcí Kostelecka Kategorie:Sídla v Zábřežské vrchovině