Listohlod (Phyllobius) je rod brouků z velmi početné čeledi nosatcovití (Curculionidae).
Podřízené taxony podrod Alsus (Motschulsky, 1845) podrod Dialetus (Reitter, 1916) podrod Ectomogaestr (Apfelbeck, 1915) podrod Italoscythropus (Pesarini, 1980) podrod Metaphyllobius (Smirnov, 1913) podrod Nanoschetus (Reitter, 1916) podrod Nemoicus (Stephens, 1831) – listohlod podrod Parnemoicus (Schilsky, 1911) podrod Phyllerastes (Steven, 1829) podrod Phyllobius (Germar, 1824) – listohlod podrod Plagius (Desbrochers, 1873) podrod Pterygorrhynchus (Pesarini, 1969) podrod Subphyllobius (Schilsky, 1911)
Název rod získal tím, že mnohé druhy rodu hostují na listnatých dřevinách a listy, které jim slouží za potravu „ohlodávají“. Většina druhů je právě proto zbarvena díky ošupení těla do mnoha variant a odstínů olivově až zářivě zelených tónů. A to je skvělý způsob, jak mimikry chrání brouky ve svém životním prostředí. Nicméně, pokud ošupení v průběhu času opadá, objeví se zprvu malé skvrny tmavé barvy těla, později pak skvrny větší. Hnědý příp. černý jedinec tak může patřit do zelených druhů listohlodů. Existují však také hnědé druhy rodu Phyllobius. náhled|vlevo|(obr. 1) tykadlová jamka u listohlodů náhled|vlevo|(obr. 2) tykadlová jamka u listopasů náhled|180px|Phyllobius glaucus náhled|180px|kopulující pár náhled|220px|Phyllobius oblongus náhled|220px|Phyllobius glaucus náhled|220px|Phyllobius pomaceus náhled|220px|Listohlod ovocný (Phyllobius pyri – samec) náhled|220px|Polydrusus formosus náhled|220px|Listohlod ovocný
Popis Většina druhů je menší než 12 mm. Díky ošupení je jejich zbarvení většinou nazelenalé ve velké škále odstínů. Krátký čelní štít je při pohledu shora obdélníkový a je jen o něco užší než zbytek hlavy. Štít je jen nepatrně širší a zvonově zakřivený. Krovky jsou naproti tomu zřetelně širší a výrazně odsazené od štítu. Štítek se nachází mezi úponem krovek a je zřetelně trojúhelníkový. Krovky se dozadu směrem od štítku do poslední třetiny nepatrně rozšiřují, a k zadečku se pak souměrně sbíhají téměř do špičky. Listohlodi nemají jazyk, oba páry kusadel jsou uloženy volně. Tykadlová jamka je oválná, při pohledu shora zřetelně viditelná a jen slabě vykrojená. Tykadla jsou nápadně dlouhá a tenká, 1. tykadlový článek (dřík) dosahuje minimálně předního okraje očí, část od zalomení se skládá ze sedmi jasně viditelných článků a poslední koncová část se skládá ze 4 článků. Oči jsou kulaté a bočně posazené. Nohy jsou silné, spojené na chodidlech dohromady v drápy. Přední nohy jsou mírně ohnuté dovnitř, na vnitřní straně začátku chodidel je obvykle zřetelně viditelný trn.
Morfologie Druhy rodu Phyllobius bývají často zaměňovány s druhy rodu listopas (Polydrusus) nebo díky jejich ekologické rovnosti vědomě zařazovány společně. Závazné systematické rozdíly spočívají ve tvaru tykadlové jamky. Tykadlová jamka je prohlubeň v čelním štítu, ve které je tykadlo uloženo. To znamená, že brouk může tykadlo přitisknout k tělu, aby je ochránil, tykadlová jamka vyústí často v drážku, v níž se ukládá dřík tykadla. U listohlodů je tato drážka naznačena pouze vyklenutím tykadlové jamky v horní části čelního štítu (obr. 1). U listopasů (Poydrusus) probíhá zřetelně výrazněji horní částí čelního štítu ve směru pod očima (obr. 2). Proto u listohlodů a listopasů jsou nejen různé druhy, ale řadí se dále i do různých podrodů v rámci čeledi nosatcovitých.
Biologie Brouci (imaga) se živí listy různých stromů, keřů a bylin. Dospělci se objevují na jaře a počátkem léta, často hromadně. Vzhledem k tomu, že některé druhy ožírají i pupeny ovocných stromů, jsou klasifikování jako škodliví. Téměř všechny druhy nejsou nutně ve svém výběru potravy vázány na potravinářské plodiny (polyfágní) . Některé druhy preferují vrby, topoly, jiné růžokvěté rostliny. Patří sem rovněž druhy, které mohou být škodlivé v meruňkových nebo švestkových sadech. U jednoho druhu jsou uvedena jako hostitelská rostlina tráva. U jiných druhů, údaje úplně chybí. Larvální vývoj listohlodů se odehrává v půdě, kde se larvy živí kořeny rostlin.
Rozšíření Západní, střední a východní Evropa, ojediněle v jižním Finsku.
Systematika Jednotlivé druhy se liší v obrvení a dále barvou, formou, barvou šupin a méně tvarem těla. Výsledný malý zájem o tyto skupiny brouků se odrážel ve skutečnosti, že na přelomu 19. a 20. století dokonce i v publikaci: C. G.Calwer, KÄFERBUCH (Hoffmannische Buchdruckerei in Stuttgart,1876) je uvedeno jen 6 středoevropských druhů, E. Reitter v r. 1916 již uvádí 18 druhů (v tehdejší Německé říši) a Freud-Hard-Lohse uvádí dokonce 25 druhů ve střední Evropě. V ČR a na Slovensku je rod zastoupen 15 druhy.
Dnes je rod Phyllobius v Evropě zastoupen 86 druhy a poddruhy . Phyllobius achardi Desbrochers, 1873 Phyllobius aetolicus Apfelbeck, 1901 Phyllobius alpinus Stierlin, 1859 listohlod stromový (Phyllobius arborator (Herbst, 1797)) listohlod zlatozelený (Phyllobius argentatus (Linnaeus, 1758)) Phyllobius betulinus (Bechstein & Scharfenberg, 1805) Phyllobius brenskei Schilsky, 1911 Phyllobius brevis Gyllenhal, 1834 Phyllobius bulgaricus Apfelbeck, 1916 Phyllobius canus Gyllenhal, 1834 Phyllobius contemptus Schoenherr, 1832 Phyllobius cupreoaureus Stierlin, 1861 Phyllobius cylindricollis Gyllenhal, 1834 Phyllobius emeryi Desbrochers, 1873 Phyllobius emgei Stierlin, 1887 Phyllobius etruscus Desbrochers, 1873 Phyllobius euchromus Reitter, 1885 Phyllobius fessus Boheman, 1843 Phyllobius flecki Reitter, 1906 Phyllobius fulvago Gyllenhal, 1834 Phyllobius fulvagoides Reitter, 1885 Phyllobius ganglbaueri Apfelbeck, 1916 Phyllobius glaucus (Scopoli, 1763); Syn. Phyllobius calcaratus (Fabricius, 1792) Phyllobius insidiosus Pesarini, 1981 Phyllobius insulanus Schilsky, 1911 Phyllobius jacobsoni Smirnov, 1913 Phyllobius korbi Schilsky, 1908 Phyllobius leonisi Pic, 1902 Phyllobius longipilis Boheman, 1843 Phyllobius maculicornis Germar, 1824 Phyllobius meschniggi Solari, 1938 Phyllobius montanus Miller, 1862 Phyllobius noesskei Apfelbeck, 1916 Phyllobius nudiamplus Reitter, 1916 Phyllobius oblongus (Linnaeus, 1758) Phyllobius pallidus (Fabricius, 1792) Phyllobius pellitus Boheman, 1843 Phyllobius peneckei Solari, 1931 Phyllobius pilicornis Desbrochers, 1873 listohlod žahavkový (Phyllobius pomaceus Gyllenhal, 1834) listohlod ovocný (Phyllobius pyri (Linnaeus, 1758)) Phyllobius quercicola Apfelbeck, 1916 Phyllobius raverae Solari & Solari, 1903 Phyllobius rhodopensis Apfelbeck, 1898 Phyllobius roboretanus Gredler, 1882 Phyllobius rochati Pesarini, 1981 Phyllobius romanus Faust, 1890 Phyllobius schatzmayri Pesarini, 1981 Phyllobius seladonius Brullé, 1832 Phyllobius squamosus C. Brisout, 1866 Phyllobius subdentatus Boheman, 1843 Phyllobius thalassinus Gyllenhal, 1834 Phyllobius transsylvanicus Stierlin, 1894 Phyllobius tuberculifer Chevrolat, 1865 Phyllobius valonensis Apfelbeck, 1916 Phyllobius versipellis Apfelbeck, 1916 Phyllobius vespertilio Faust, 1884 Phyllobius vespertinus (Fabricius, 1792) Phyllobius virideaeris (Laicharting, 1781) Phyllobius xanthocnemus Kiesenwetter, 1852
Odkazy
Související články Seznam čeledí brouků Nosatcovití
Reference
Fauna Europaea Web Service (2005) Fauna Europaea version 1.2 (7. březen 2005), online: (aktuální od 15. září 2006)
Literatura Zahradník J.: Brouci, Aventinum Praha, 2008 Javorek F.: Klíč k určování brouků ČSR, Promberger – Olomouc, (1947) Pokorný V.: Atlas brouků, Paseka – Praha, 2002, Jiři Zahradnik, Irmgard Jung, Dieter Jung et al.: Käfer Mittel und Nordwesteuropas. Parey, Berlin 1985,
Externí odkazy
BioLib: Hmyz.net:
Kategorie:Nosatcovití