Nové hlučínské kamenouhelné doly ( Jüngere – Neue Hultschiener Steinkohlengruben), někdy také Reibnitzovy doly (Reibnitz Gruben), byla skupina černouhelných štolových dolů, které těžily uhlí na návrší Landek v Petřkovicích.
Historie Území, na kterém byly provozovány Nové hlučínské kamenouhelné doly, se nacházelo na pozemcích hlučínského panství, které od roku 1810 vlastnila Antonie Mikettová. Doly byly v roce 1808 prodány Arnoštu Wilhelmovi sv. p. von Reibnitz do vlastnictví odděleně od vlastnictví pozemků. Od roku 1808 probíhaly ve vlastnictví dolů časté změny až do 28. listopadu 1829, kdy doly pro olomouckého arcibiskupa kardinála Rudolfa Jana odkoupil Franz Kleinpeter, ředitel Rudolfovy hutěV roce 1835 pro Kapitulu olomouckého arcibiskupství odkoupil celé hlučínské panství..
Nové hlučínské kamenouhelné doly tvořily dvě skupiny dolů: západní a východní, které ležely na petřkovické části vrchu Landek. K západní skupině patřil důl Údolní, který byl založen 14. dubna 1812 a doly Vilém a Arnošt, pro něž bylo vydáno povolení k těžbě 9. prosince 1815. Východní skupinu tvořil jediný důl Příkopová, založen 11. března 1817. Tento důl ležel ve zbytkovém poli mezi propůjčkamiPropůjčka – propůjčené právo k dobývání vyhrazených nerostů, jestliže byly kutáním (vyhledáváním) odkryty. Starých hlučínských kamenouhelných dolůV té době vlastnil Arnošt Wilhelm Reibnitz Staré hlučínké kamenouhelné doly. a Šilheřovických dolů. Za datum založení Nových hlučínských kamenouhelných dolů se považuje počátek hloubení jámy Ema roce 1811 v západní skupině dolů.
Po smrti arcibiskupa kardinála Rudolfa Jana přešly doly závětí na Kapitulu olomouckého arcibiskupství, která 8. dubna 1843 prodala doly i s ostatním majetkem Salomonu Mayeru baronu Rothschildovi.
Současný stav Důlní pole Nových hlučínských kamenouhelných dolů bylo nejmenší mezi doly na Landeku. Dokumentovány byly 4 hlavní štoly a 2 jámy, z nich zůstaly terénní stopy po jámě Ema.
Těžba uhlí Dobývaly se sloje petřkovických vrstev ostravského souvrství z hloubky cca 40 m. Od poloviny 19. století se dobývalo směrným pilířováním, do té doby se kopalo bez systému dobývání, co šlo vydobýt, to se vydobylo. Období existence dolů od roku 1811 asi do roku 1850 – 1855
Doly se později staly součástí dolu Anselm.
Údaje o Nový hlučínských kamenouhelných dolech Údaje dle NázevDruh jámyZaloženídélka štol v mhloubka jámy v mtěžbavytěženolikvidacedobývací pole v hapoznámkaÚdolní (Thal) jihhlavní denní18124001811 – asi 1850nevykazována odděleně od ostatních hlučínských dolů19. století (1855)44 doly: 4 štoly, 2 jámy, 1 štolní patroÚdolní sever160Vilém (Wilhelm)1815342Arnošt (Ernst)375Příkopová (Gráben)1817152Bertavětrní18362019. stoletíEmavětrní181134
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Uhelné hornictví v ostravsko-karvinském revíru, Anagram 2003
Související články Žentourová jáma Staré hlučínské kamenouhelné doly
Externí odkazy Historie hornictví
Kategorie:Zaniklé černouhelné doly v Ostravě Kategorie:Doly v Ostravsko-karvinské uhelné pánvi Kategorie:Doly v Petřkovicích (Ostrava)