náhled|Godži náhled|Sušené godži náhled|Plodící kustovnice cizí na plantáži v čínské oblasti Ning-sia náhled|Ilustrace kustovnice cizí z roku 1885
Godži (goji) jsou plody dvou druhů kustovnice, kustovnice cizí (Lycium barbarum) a blízce příbuzné kustovnice čínské (L. chinense). Kustovnice jsou opadavé keře s jednoduchými střídavými listy a pravidelnými purpurovými květy, řazené do čeledi lilkovité a pocházející z Asie. Pěstují se zejména ve střední a severní Číně. Plody a mladé listy jsou v asijských zemích součástí jídelníčku, plody a kůra kořenů jsou využívány v místní medicíně. Na přelomu tisíciletí se godži objevilo i na trhu v Evropě a Severní Americe a od té doby jeho obliba stoupá. V České republice jsou sušené plody běžnou součástí sortimentu obchodů se zdravou výživou a potravními doplňky. V některých jiných zemích jsou nabízeny též džusy s obsahem šťávy z godži.
Medicínské studie potvrdily řadu léčivých účinků plodů kustovnice, pro které jsou v asijské medicíně využívány již po celá tisíciletí. Zároveň se kolem tohoto produktu točí celá řada mýtů a omylů, a to jak v identitě rostlin, oblasti a způsobu jejich pěstování a sběru, tak i co se týče proklamovaných účinků a obsahových látek. Prodávané plody také často obsahují stopy různých pesticidů.
Kustovnice a jejich plody
Godži jsou plody dvou blízce příbuzných druhů kustovnice, a sice kustovnice cizí (Lycium barbarum) a kustovnice čínské (L. chinense). Oba druhy jsou opadavé keře s jednoduchými listy, dorůstající obvykle výšky 0,5 až dva metry. Mají pravidelné, purpurově zbarvené květy nálevkovitého tvaru. Plodem je žlutooranžová až červená dužnatá bobule. Plody jsou vejcovité až podlouhlé a obsahují čtyři a více žlutých nebo žlutohnědých plochých semen. U kustovnice cizí jsou 0,4 až 2 cm dlouhé a 0,5 až 1 cm široké a semena jsou větší (2,5 až 3 mm). Kustovnice čínská mívá ve volné přírodě plody asi 0,7 až 1,5 cm dlouhé a 5 až 8 cm široké. U pěstovaných rostlin bývají větší, až 2,2 cm dlouhé a 1 cm široké. Také var. potaninii má větší plody, až 2,5 cm. Semena jsou jen asi 2 mm dlouhá. Za zralosti se plody uvolňují z vytrvalého zeleného kalichu a opadávají. Velikost a tvar plodů a množství semen jsou u různých kultivarů kustovnice cizí odlišné. Některé v Číně v současné době pěstované kultivary jsou hybridogenního původu. Oba druhy kustovnice jsou si značně podobné. Hlavní rozlišovací znaky spočívají v poměrné velikosti květních částí, tvaru kalicha a ochlupení koruny, dále ve vzrůstnosti rostlin, tvaru listů a velikosti semen. Většina rostlin pěstovaných a nabízených jako kustovnice čínská je ve skutečnosti kustovnice cizí.
Sušené plody godži jsou oranžovočervené a mají svraštělý povrch. Chutí poněkud připomínají rajčata. Vůně může připomínat datle, rozinky nebo sušené brusinky a lze v ní rozeznat i sladké lékořicové tóny.
Původ a rozšíření kustovnice Jako země původu kustovnice cizí je zpravidla uváděna Čína, některé zdroje však jako původní areál uvádějí oblast jihovýchodní Evropy a Malé Asie. V současné době se vyskytuje zdomácnělá v teplejších oblastech Evropy, Asie a Severní Ameriky a v severní Africe. V domovině (v Číně) roste zejména v křoviskách, pustinách, zasolených místech, podél cest a v okolí lidských sídel. Je rozšířena od teplejších oblastí mírného pásu po subtropy. V České republice se vyskytuje roztroušeně až hojně v celém termofytiku a v teplejších oblastech mezofytika. Roste zde na druhotných stanovištích, zejména na okrajích cest, na rumištích a neudržovaných místech, podél zdí apod., zejména na sušších, zásaditých, lehkých, živinami bohatých půdách. Kustovnice čínská se vyskytuje v Asii od jihozápadní Asie přes Čínu a Mongolsko po Japonsko a Thajsko. O původnosti druhu v různých částech tohoto areálu není dostatek informací. V Evropě občas roste jako zdomácnělá.
Obsahové látky Mezi hlavní účinné látky v plodech kustovnice náležejí polysacharidy a karotenoidy. Paleta obsahových látek je poměrně široká. Dále jsou přítomny flavonoidy, volné aminokyseliny, vitamíny, mastné kyseliny, steroidy a různé další látky. Godži je rovněž bohaté na minerální látky. Na rozdíl od většiny jiných lilkovitých rostlin neobsahují dané druhy kustovnice v relevantním množství alkaloidy ani glykosidy. Ve 100 g sušeného godži je obsaženo celkem 391 kcal energie, 56 g cukrů, 7,4 g vlákniny, 11 g bílkovin a 3,6 g tuků.
Polysacharidy Z hlediska účinků nejvýznamnější a nejvíce studované obsahové látky plodů kustovnice jsou polysacharidy, označované zkratkou LBP (lycium barbarum polysaccharides), a glykopeptidy, označované jako LBGp. Tvoří asi 5 až 8 % hmotnosti suchého plodu. Jsou to látky rozpustné ve vodě. Jedná se o komplexní směs, v níž převládají silně větvené heteropolysacharidy, polypeptidy a proteoglykany. Asi 90 až 95 % této směsi molekul tvoří cukerné jednotky. Zastoupena je xylóza, glukóza, arabinóza, galaktóza, manóza, rhamnóza a kyselina galakturonová. Podle některých údajů převládá xylóza a glukóza, podle studie z roku 2010 převládá arabinóza. Rovněž v nich bylo zjištěno celkem 18 aminokyselin. Některé z polysacharidů a glykopeptidů byly izolovány v čisté podobě pomocí chromatografických metod.
Karotenoidy náhled|Strukturní vzorec zeaxantinu V suchých plodech godži je obsaženo 0,03 až 0,5 % karotenoidů (pro srovnání, v čerstvé mrkvi je 0,06 až 0,3 %). Tyto látky jsou zodpovědné za oranžovou až červenou barvu plodů a jejich obsah stoupá s tím, jak plody dozrávají. V extraktech z plodů kustovnice cizí bylo zjištěno celkem 11 volných a 7 esterově vázaných karotenoidů. Asi třetinu až polovinu množství těchto látek v dužnině plodů představuje dipalmitát zeaxantinu (průměrně asi 114 mg/100g), dále je přítomen palmitát β-kryptoxanthinu (3,3 až 6,9 mg/100g), monopalmitát zeaxantinu (1,1 až 6,3 mg/100g), volný zeaxantin (0,14 mg/100g), β-karoten (2,4 mg/100g) aj. V semenech kustovnice cizí představuje 83 % karotenoidů zeaxantin, dále je zastoupen β-kryptoxanthin, β-karoten, mutatoxanthin a malá množství dalších, dosud neidentifikovaných karotenoidů.
Vitamíny V plodech kustovnice cizí jsou obsaženy zejména vitamíny B2 (riboflavin), B1 (thiamin) a vitamín C. Obsah vitamínu C se v suchých plodech pohybuje okolo 42 až 49 mg na 100 gramů a je srovnatelný s množstvím obsaženým v citrusových plodech. V čerstvých plodech je obsaženo asi 30 mg vitamínu C na 100 g. Vitamín B1 je obsažen v množství asi 0,35 mg na 100 gramů suché váhy, vitamín B2 0,46 mg. Rovněž je přítomen vitamín E (tokoferol).
Minerální látky Plody godži jsou bohaté na minerální látky. Ovoce je jedním z nejbohatších zdrojů železa, zinku, manganu, mědi a chromu. V plodech importovaných z Číny byl zjištěn průměrný obsah železa (v mg/kg suchých plodů) 67 mg, zinku 110 mg, manganu 6 mg, mědi 8,3 mg, chromu 0,4 mg. Množství obsažené ve 20 g suchého godži představuje asi 25 % doporučené denní dávky zinku, 18 % mědi, 23 až 32 % chromu a 7 až 17 % železa. V plodech godži bylo dále zjištěno celkem 21 stopových prvků, zejména selen a kobalt.
Další látky Z dalších látek jsou přítomny flavonoidy (myricetin, kvercetin, kempferol, rutin aj.), kumariny (skopoletin, kyselina p-kumarová), různé mastné kyseliny, glycerogalaktolipidy, derivát dopaminu lyciumid, deriváty fenolu a pyrrolu aj. Plody kustovnice cizí obsahují 1 až 2,7 % volných aminokyselin, mezi nimiž převládá prolin. Z nebílkovinných aminokyselin je přítomen taurin, kyselina γ-aminobutyrová a trimethylglycin (betain). Plody rovněž obsahují malá množství různých steroidů. Zajímavou obsahovou látkou je L-monomenthyl sukcinát. Je to látka bez chuti s fyziologicky ochlazujícím účinkem na organismus, obsažená také například v mátě peprné.
Historie a původ názvu náhled|Kustovnice a pivoňka na čínské kresbě z přelomu 19. a 20. století Godži je v asijské medicíně využíváno již tisíce let. První písemná zmínka je v nejstarší dochované čínské knize o léčivých rostlinách, v díle Šen-nung pen-cchao-ťing () z druhého století před naším letopočtem. Kustovnice je zde uváděna jako jedna ze 120 základních léčivých rostlin. Další zmínky jsou v díle Jao-sing lun () ze 7. století za doby dynastie Tchang. Podle klasických historických spisů tradiční čínské medicíny godži zejména posiluje energii jin v dráze ledvin a jater, zlepšuje zrak a přispívá k vitalitě a dlouhověkosti. Používání godži se rozšířilo na sklonku vlády dynastie Ming (14.-17. století), kdy začalo být obecně používáno zejména jako tonikum.
Název godži je odvozen od výrazu pro kustovnici ve staré mandarínštině: gǒuqǐ (枸杞). Ve zjednodušené formě goji se nízev začal používat v anglofonním světě po roce 2000.| jazyk = en | url = http://www.itmonline.org/arts/lycium.htm Následně byl přejat i do českého jazyka.
Výzkum a konvenční medicína Plody kustovnice cizí i kustovnice čínské se v medicíně označují shodným názvem Fructus lycii.
Celkové působení V letech 2008 až 2009 bylo v USA provedeno celkem pět randomizovaných lékařských studií, které prokázaly celkové zlepšení subjektivního stavu pacientů při podávání džusu s godži oproti kontrolní skupině, která dostávala placebo. Pacientům byl podáván džus s obsahem godži odpovídajícím 150 g čerstvých plodů po dobu 14 nebo 30 dnů. Účinek se týkal subjektivního pocitu pohody, zlepšení neurologického a psychického stavu a funkcí oběhové, svalové a trávicí soustavy, a to zcela bez vedlejších účinků.
Antioxidační účinky Ve vícero studiích in vivo i in vitro bylo prokázáno antioxidační působení plodů kustovnice cizí. Hlavními účinnými látkami jsou v tomto případě polysacharidy, flavonoidy a aminokyselina trimethylglycin (betain). Tyto látky se podílejí na antioxidačním účinku svojí redukční kapacitou, tvorbou chelátů s ionty kovů a vychytáváním volných radikálů. Bylo prokázáno ochranné působení na oční rohovku před oxidativním poškozením při onemocněních jako je glaukom, retinální ischémie a cukrovka. V případě plodů kustovnice čínské bylo studií méně, hlavní antioxidační účinek se zde projevuje v ochraně jaterních buněk, související s obsaženými flavonoidy.
Stimulace imunitního systému Ve studiích in vitro bylo zaznamenáno komplexní stimulující působení na imunitní systém, zahrnující podporu množení splenocytů (buněk imunitního systému, tvořících se ve slezině) a T-lymfocytů (ve studiích in-vitro i in-vivo na myších) a podporu vyzrávání dendritických buněk a zlepšování jejich imunogenicity. Mají rovněž kladný význam pro expresi některých genů, vedoucí k tvorbě molekul důležitých pro funkci imunitního systému.
Protirakovinné působení Plody kustovnice cizí mají při léčení rakoviny potenciál zejména jako adjuvans, tedy prostředek zesilující imunitní reakci organismu na určitý antigen. Ve studii na myších bylo prokázáno protirakovinné působení určité frakce polysacharidů z plodů kustovnice cizí, a to konkrétně na sarkom (nádor pojivové tkáně). Toto působení bylo spojeno se zvýšenou fagocytózou, zvýšenou tvorbou lymfocytů ve slezině, aktivitou T-lymfocytů a expresí IL-2 mRNA genu. In vitro bylo prokázáno též působení vodního extraktu proti nádorovým buňkám lidských jater (hepatocelulární karcinom), které se projevovalo stimulací apoptózy a inhibicí množení (proliferace) těchto buněk. Podkožně aplikované polysacharidy z kustovnice navíc při pokusech na myších snižují úbytek bílých i červených krvinek při chemoterapii či ozařování nádorů.
Toxicita, vedlejší účinky a kontraindikace