Arcibiskupský zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek v Kroměříži postavený ve slohu raného baroka a k němu přiléhající Podzámecká zahrada a Květná zahrada jsou nejvýznamnějšími památkami Kroměříže a patří ke klenotům Moravy. V roce 1995 byl celý komplex zařazen mezi národní kulturní památky. V roce 1998 byl zapsán na Listinu světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Na zámku sídlí Národní památkový ústav, územní správa památkových objektů v Kroměříži. Zámek i sbírky jsou v majetku Arcibiskupství olomouckého, odborným správcem sbírek je Arcidiecézní muzeum Olomouc.

Historie vlevo|náhled|Zasedací sál Kroměřížkého sněmu Arcibiskupský zámek v Kroměříži patří mezi přední kulturně historické památky na Moravě, byl majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužil jako reprezentační sídlo. Roku 1110 koupil trhovou osadu Kroměříž olomoucký biskup Jan II. (1104–1126), od té doby byla majetkem biskupství (arcibiskupství) olomouckého, v polovině 13. století biskup Bruno ze Schauenburku (1245–1281) povýšil Kroměříž na město (1261) a na místě dnešního zámku nechal postavit gotický hrad, zavedl manský správní systém a do Kroměříže situoval veškerou administrativní správu biskupství. Hrad byl za episkopátu Stanislava I. Thurza (1496–1554) přestavěn na renesanční zámek.

Pohromou pro město i zámek se stala třicetiletá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Lennarta Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel II. z Lichtensteinu-Castelcorna (1665–1694), na základě projektů císařských dvorních architektů Filiberta Luccheseho a Giovanniho Pietra Tencally byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. Stavební obnova trvala dvacet let a byla dokončena za biskupa Hamiltona. V letech 1848–1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže (věž zapálila ustupující německá vojska v posledních dnech druhé světové války).

V roce 2024 byla po pěti letech dokončena rozsáhlá rekonstrukce zámku i přilehlé Podzámecké zahrady. V rámci projektu za téměř 250 milionů Kč byl obnoven krov, instalováno nové bezpečnostní a protipožární zařízení, proběhlo restaurování vybraných vnitřních prostor, včetně Sněmovního sálu a věže. V nově upravené Mlýnské bráně byla vytvořena expozice Gardistka představující dějiny arcibiskupské gardy. Gardistů bývalo kolem dvaceti, přičemž jejich počet v čase spíše klesal, až byla garda v roce 1919 zrušena docela. Gardisté sídlili v Olomouci i Kroměříži, v letech 1832–1836 pro ně byl v Kroměříži vystavěn samostatný objekt zvaný Gardistka, nacházející se mezi vlastním zámkem a právě Mlýnskou branou.Kroměřížský zpravodaj 2/2026, s. 21. (Zatím není na webu.)

Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století. Architektura Barokní zámek je příkladem mimořádné architektury. K zámku přiléhá romantická Podzámecká zahrada, nedaleko se nachází barokní geometricky koncipovaná Květná zahrada, vybudovaná olomouckým biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelcorna.

Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc. Obě patra, věž a sala terrena jsou přístupné veřejnosti.

Věž Dominantu zámku i celé Kroměříže představuje 84 metrů vysoká věž, jejíž součástí je čtyřboká hranolová obranná věž – pozůstatek biskupského hradu. Roku 1643 a 1752 padla věž za oběť požáru, v roce 1768 byla definitivně opravena a nově pokryta mědí. Na konci druhé světové války věž zapálili němečtí vojáci, avšak díky obětavosti Kroměřížanů byl požár uhašen a věž byla v letech 1947–1948 zrekonstruována do dnešní podoby. Na její vrchol vede 206 schodů. V roce 2025 byla ve věži zpřístupněna Klenotnice s cennými sbírkovými předměty z 15. a 16. století.

Interiéry Seznam vnitřních prostor zámku:

Sněmovní sál náhled|Věž z nádvoří Arcibiskupského zámku. vlevo|náhled|Arcibiskupský zámek a Arcidiecézní muzeum Kroměříž Sněmovní sál kroměřížského zámku je jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů ve střední Evropě. Zajímavostí sálu je nástropní malba, která je ve skutečnosti provedena na plátně. Sál byl místem konání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů (Kroměřížský sněm) z roku 1848. Tento sněm začal původně 22. července 1848 ve Vídni, ale 7. října 1848 byl kvůli eskalaci událostí revoluce v Rakouském císařství přerušen a přesunut do Kroměříže.

Sněmovní sál neboli Velká jídelna je jedním z nejkrásnějších a největších sálů na zámku. Impozantní sál značných rozměrů (délka 30 x šířka 14 x výška 16 m), vyzdobený nástropními olejomalbami a 22 lustry (8 závěsných a 14 nástěnných). Tři velké nástropní obrazy jsou dílem Franze Adolpha z Freenthalu, prostřední z nich je apoteózou biskupa Hamiltona. Původně sloužil jako hlavní slavnostní sál a jídelna, avšak v letech 1848–1849 proslul jako dějiště konání Ústavodárného říšského sněmu (Kroměřížský sněm) – proto bylo v sále po dobu sněmu zbudováno dřevěné stupňovité podium pro jednání poslanců. V roce 1900 byl sál elektrifikován podle návrhu Františka Křižíka.

Jeho interiér patří k nejkrásnějším rokokovým interiérům ve střední Evropě a často je využíván při filmovém natáčení.

Malá jídelna Sloužila k slavnostním jídlům v menší společnosti. Stoly, komody i sedací nábytek, jimiž je vybavena, vznikly ve 2. polovině 18. století. Stěny pokrývá paneláž 111 obrazů se zvířecími, biblickými i mytologickými náměty.

Trůnní sál V tomto sále s ornamentální štukovou výzdobou stropů a obrazovou paneláží na stěnách přijímali olomoučtí arcibiskupové vzácnější a významnější návštěvy. Do 60. let 20. století zde byl umístěn originál obrazu Apollo a Marsyas italského renesančního malíře Tiziana, jedno z nejcennějších děl na území Česka, v současné době vystavené v zámecké obrazárně.

Poradní sál Název připomíná události roku 1848, kdy na zámku zasedal Ústavodárný říšský sněm. Během zasedání sněmu se v tomto pokoji scházel klub slovanských poslanců k poradám. Sál s nábytkem v novobarokním stylu je zároveň portrétní galerií nejvýznamnějších olomouckých biskupů a arcibiskupů.

Carský pokoj Sál byl zařízen jako památka na setkání ruského cara Alexandra III. a rakouského císaře Františka Josefa I. v roce 1885. Car věnoval arcibiskupovi svůj portrét v životní velikosti a pamětní vázu vyrobenou z uralského malachitu.

Manský sál Sloužil k reprezentaci světské moci olomouckých biskupů a byl místem pro konání manských sněmů a soudů, což připomínají tři manské truhlice v interiéru. Výzdoba sálu patří k z uměleckého hlediska nejhodnotnějším. Stěny jsou obloženy umělým mramorem se zlacenými rokokovými řezbami. Fresková výzdoba z roku 1759 je dílem Franze Antona Maulbertscha, figurální a ornamentální štukovou výzdobu provedl sochař František Ondřej Hirnle.

Stará knihovna Současný vzhled knihovny pochází ze 2. poloviny 18. století. Autorem výmalby velkého sálu, oslavující zakladatele knihovny biskupa Lichtensteina a jejího obnovitele biskupa Egkha, je brněnský malíř Josef Stern. Mobiliář doplňují čtyři velké glóby s hvězdnou a zemskou mapou ze 17. století.

Kaple sv. Šebestiána náhled|250x250pixelů|Zámecká knihovna Soukromá kaple ve druhém patře zámku byla vysvěcena 20. dubna 1766. Sochy, štuky a oltář zhotovila dílna sochaře Františka Ondřeje Hirnleho, autorem malířské výzdoby je brněnský malíř Josef Stern. Na klenbě blíže vstupu je zobrazena scéna Křtu knížete Svatopluka sv. Cyrilem. Na pendentivech je čtveřice alegorických ctností Láska, Víra, Naděje a Síla. Na klenbě nad oltářem je Bůh Otec doprovázený anděly. Oltářní obraz Umučení sv. Šebestiána pochází zřejmě z vídeňského prostředí. Po stranách stojí sousoší sv. Cyrila křtící dítě a sv. Maxmiliána z Lorchu udílející almužnu. Stěny pokrývá umělý mramor se zlacenými štukaturami.

Sala terrena Nachází se v přízemí zahradního křídla zámku, zajišťovala přechod ze zámku do Podzámecké zahrady a sloužila k pořádání hudebních a divadelních produkcí. Zatímco vyšší patra zámku prošla různými stavebními úpravami, sala terrena si uchovala původní podobu z konce 17. století. Skládá se ze tří velkých sálů upravených podle projektů Giovanniho Pietra Tencally se sochařskou a štukovou výzdobou Baltazara Fontany a Jeana Baptista Dusarta, freskami na stropech od významného italského malíře Paola Antonia Paganiho,Informace k výstavě kreseb Paola Paganiho a dvou umělých jeskyní po stranách (tzv. grotty). Nechybí umělé krápníky, ornamenty z mušlí a lastur a fontánka uprostřed se sochou Apollóna. V lednu 2025 došlo pod vrstvou malty k odhalení cenné výzdoby umělé jeskyně, již tvoří tuny ametystů, pocházejících z lokality Květnice u Tišnova, a kterou odhalili pracovníci z Filozofické fakulty Univerzity Palackého.

Sbírky + Návštěvnost zámku Rok Počet návštěvníků 2015 193 743 2016 207 230 2017 182 477 2018 178 176202264 8072024119 234

Seznam významných zámeckých sbírek:

Obrazárna Obrazárna zámku Kroměříž je po Národní galerii druhou nejvýznamnější sbírkou obrazů v Česku. Část obrazů je vystavena v historických sálech zámku a zbytek tvoří samostatný prohlídkový okruh zámku. Jádro jedinečné obrazové sbírky tvoří kolekce obrazů zakoupená biskupem Karlem II. z Lichtensteinu-Castelcorna ve 2. polovině 17. století. Na konci 90. let byla provedena rozsáhlá reinstalace arcibiskupské obrazárny v duchu nejnovějších zásad a trendů galerijní praxe. Nově instalovanou obrazárnu doprovodil dosud nejucelenější katalog z roku 1998. Celkový počet obrazů na zámku je 538.

Mezi nejvýznamnější díla patří náhled|Apollo a Marsyas, obraz italského pozdně renesančního umělce Tiziana. Nachází se v obrazárně kroměřížského zámku jako součást arcidiecézního muzea.

Tizian Vecellio – Apollo a Marsyas, gotický cyklus Mistra kroměřížského mariánského oltáře, Lucas Cranach starší – Stětí sv. Kateřiny a Stětí sv. Jana Křtitele, Paolo Veronese – Jedenáct apoštolů, Jan Brueghel starší – Selská rvačka, Annibale Carracci – Latona proměňuje sedláky v žáby, Luca Giordano – Tři Marie u Kristova hrobu, Anthonis van Dyck – Portrét anglického krále Karla I. a jeho manželky Henrietty Marie a Portrét muže s rukavicemi atd.

V roce 2011 byl z podnětu Ivo Hlobila na půdě zámku znovuobjeven velkoformátový obraz Zavraždění svatého Václava vídeňského malíře Antona Pettera namalovaný v roce 1844, který zachycuje moment zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem. Se svými rozměry 8,5 na 5,1 metru se řadí k největším obrazům v Česku. Obraz byl po restaurování dlouhodobě zapůjčen do Opavy, kde je vystaven v gotickém kostele sv. Václava.

Součástí zámecké obrazárny je kabinet kresby a grafiky, který byl zřízen v roce 2016. Jsou zde vystaveny faksimile nejcennějších starých kreseb ze 16. století.

Hudební archiv Hudební archiv Kroměřížského zámku je rozsáhlá a svým významem ojedinělá sbírka hudebnin. Obsahuje díla Pavla Josefa Vejvanovského, Adama Michny z Otradovic, Heinricha Bibera, Johanna Heinricha Schmelzera, Alessandra Pogliettiho, Josepha Haydna, Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena a dalších. V roce 2018 byl ve 2. patře zámku otevřen Kabinet hudby, představující výběr dokumentů a hudebnin.

Zámecká knihovna