Bitva u Hradce Králové (též bitva na Chlumu či bitva u Sadové) byla po bitvě u Lipska druhá největší bitva 19. století s účastí 436 tisíc vojáků a dodnes největší bitva na českém území. Odehrála se 3. července 1866 severozápadně od městské fortifikace Hradce Králové, v rozsáhlé lokalitě mezi řekou Labe a vesnicemi Hořiněves, Benátky, Sadová, Mokrovousy a Dolní Přím.

Pruská armáda v čele s králem Vilémem I. a náčelníkem generálního štábu generálem pěchoty Helmutem von Moltkem zde drtivě porazila rakousko-saskou armádu pod velením polního zbrojmistra Ludvíka von Benedek. Stalo se tak zejména (nicméně nejen) v důsledku zastaralé vojenské taktiky a výzbroje Rakouska. Střetnutí se stalo rozhodujícím faktorem prusko-rakouské války, v širších souvislostech pak v jeho důsledku přišlo Rakousko o své dosavadní čelní postavení v Německém spolku i v severní Itálii (ztráta Benátska). Současně muselo čelit stupňujícím se požadavkům obyvatel jednotlivých částí říše, které přerostly v transformaci na dualistickou monarchii Rakouska-Uherska od roku 1867 a také vznik Severoněmeckého spolku.Vojenské dějiny Československa 2. díl, s. 392.BARUS, Martin; BĚLINA, Pavel; BLÁHOVÁ-SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; EPKENHANS, Michael; FUKSA, Ivan et al. Mlhy na Chlumu: prusko-rakouská válka v optice moderní historiografie, Hradec Králové 2018.

Počtem nasazených vojáků je hradecké střetnutí největší bitvou svedenou na území dnešního Česka a zároveň se jedná o největší funerální bitevní komplex památek v českých zemích. Jen na bojišti v okolí Hradce Králové je evidováno k roku 2025 496 pomníků. Péči o bojiště s pomníky a památníky zastřešuje od roku 1990 spolek Komitét pro udržování památek z války roku 1866 (obdobná činnost již od roku 1888), který spolupracuje i na obnově a udržování kulturního dědictví společně s Muzeem východních Čech.

Na připomínku bitvy se každoročně pořádají vzpomínkové akce s ukázkami vojenských manévrů. Bitvu a její celoevropský rozměr prezentuje také Muzeum války 1866, které při příležitosti 160. výročí (3. července 2026) otevřelo novou zmodernizovanou expozici, která cílí na autentické memoárové svědectví namísto obsáhlé vojensko-historické faktografie. Bojištěm prochází také pět tematických naučných stezek. Širší okolí bojiště (6 442 ha) je od roku 1996 prohlášeno krajinnou památkovou zónou.

Souvislosti Po nástupu kancléře Otto von Bismarcka v polovině 19. století získávalo ve střední Evropě stále větší vliv Prusko, navíc silně rostl vliv německého nacionalismu. Rozhodujícím momentem bylo obsazení Holštýnského vévodství Pruskem v rámci Dánsko-německé války roku 1864 a vyloučení Rakouska z Německého spolku z podnětu Pruska. Odvetou vyhlásilo Rakousko Prusku 17. června 1866 válku.

Průběh bitvy vlevo|náhled|262x262pixelů|Mapa bojiště bitvy u Hradce Králové Rakouské a saské jednotky se začaly formovat na pravém břehu Labe již 2. července. Po půlnoci se rozmístily do přibližně půlkruhové linie o délce 10 kilometrů, zahrnující i vrchol Chlum poblíž stejnojmenné vsi. Část sil byla ponechána v záloze. Proti nim stály tři pruské armády nazývané První, Druhá a Labská, přičemž Druhá armáda nebyla v době zahájení bitvy doposud v dotyku s Rakušany.

Bitva začala za rozbřesku 3. července. Během dopoledne mělo Rakousko mírnou převahu. Rakouské dělostřelectvo, vybavené moderními bronzovými čtyř a osmiliberními děly s dostřelem několika kilometrů, odráželo nápor 1. pruské armády palbou od obce Lípa. Ve výbavě pěšáků mělo určitou převahu Prusko, neboť pruští vojáci byli vybaveni novým typem pušek – zadovkami (jehlovkami), sestrojenými podle Nikolause Dreyse, které již používaly patrony, a proto se nabíjely daleko rychleji než zepředu nabíjené rakouské pušky vzoru konstrukce Josepha Lorenze (Lorenzova puška vzoru 1854), které ovšem měly delší dostřel i přesnost. Klasický rakouský bodákový útok v mohutných praporních svazech se v pruské rychlopalbě hroutil. náhled|Boj pruského pluku č. 27 ve Svíbském lese (rytina dle kresby Friedricha Kaisera, 1867) Za rozhodující moment se považuje zapletení se dvou rakouských armádní sborů (II. a IV.) ze strategického hlediska do zbytečného boje o les Svíb, o nějž svedly krvavý zápas se 7. pruskou divizí, čímž došlo k oslabení až k odkrytí části rakouské obranné linie. V důsledku toho opožděně přišedší 2. pruská armáda mohla téměř nepozorovaně zaujmout extrémně výhodnou pozici na návrší obce Chlum, v týlu nepřítele. To bitvu rozhodlo. Zpočátku byly sice počty Prusů na Chlumu menší a proto byl první následující útok Rakušanů na Chlum úspěšný; to se však rychle změnilo. V dalším boji rakouská armáda ztratila 10 000 vojáků a hrozilo její úplné zničení v nastalém obklíčení; proto zahájila ústup na Moravu přes Třebechovice pod Orebem, Holice a Českou Třebovou. Pruská armáda ji vzhledem k vlastnímu oslabení nepronásledovala.

Rakouský ústup byl kryt jezdectvem. Došlo tak k velké jezdecké bitvě jedenácti tisíc rakouských a pruských jezdců mezi Střezeticemi a Dlouhými Dvory, při které za půl hodiny zahynulo na 1600 mužů a 2000 koní.Hradecko si připomene bitvu, jež změnila monarchii. V řeži padne vesnice. iDNES.cz. 30. června 2016

Dopisovatel britského deníku The Times v pruském hlavním stanu ještě v den bitvy 3. července vylíčil pruský útok na rakouské pozice:Bitva u Hradce Králové, Pavel Volný, 1891

Připomínky bitvy náhled|Muzeum války 1866 s rozhlednou Chlum

Muzeum Bitvě u Hradce Králové se nejen v kontextu prusko-rakouské války věnuje Muzeum války 1866 na Chlumu. Muzeum bylo otevřeno v roce 1936 u příležitosti 70. výročí bitvy a rozšířeno v letech 2008 až 2012. Muzeum bylo od října 2023 uzavřeno, otevřelo se 3. července 2026 s novou vysoce interaktivní expozicí. U muzea lze vystoupat na rozhlednu, z níž je výhled na bojiště. náhled|Baterie mrtvých náhled|Funerální krajinný komplex bojiště bitvy u Hradce Králové (výhled u ossaria)

Pomníky Bitvu připomíná také 496 pomníků evidovaných, které dohromady tvoří největší funerální komplex památek na českém území.

Mezi nejvýznamnější místa patří např. „Alej mrtvých“ v lese Svíb, na svahu Chlumu stojící pískovcový sloup se sochou Austrie postavený na památku Baterie mrtvých setníka Augusta von der Groebena, hřbitovy v Chlumu a Máslojedech, pískovcové mauzoleum u Lípy. Nejnovějším z pomníků je Pomník jezdecké srážky u Střezetic 1866, který byl odhalen v červenci 2016.

Krajinná památková zóna „Území bojiště u Hradce Králové“ bylo v roce 1996 vyhlášeno krajinnou památkovou zónou. Zasahuje do území těchto obcí (v abecedním pořadí): Benátky, Čistěves, Dohalice, Dolní Přím, Hněvčeves, Hořiněves, Hradec Králové, Máslojedy, Mokrovousy, Neděliště, Račice nad Trotinou, Sadová, Sendražice, Sovětice, Stěžery, Střezetice, Světí, Třesovice, Vrchovnice, Všestary.

Naučné stezky Územím bojiště prochází pět tematicky zaměřených naučných stezek: +Název stezkyVýchozí bodCílový bodDélkaPočet zastaveníJosefov – Smiřice – Chlum 1866vojenský hřbitov v JosefověChlum u Hradce Králové23,5 km15Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 – jižní křídloCerekvice nad BystřicíRozběřice43 km26Centrální bojiště ChlumChlum, Muzeum války 1866Chlum, Muzeum války 186610 km20Les SvíbČistěves / Chlum, Muzeum války 1866Máslojedy / Chlum, Muzeum války 186610/15 km23Bitva u Hradce Králové 3. 7. 1866 – ústup rakouské armádyHradec Králové, Muzeum východních Čech varianta A: Chlum, Muzeum války 1866 varianta B: HořiněvesA: 18,5 km B: 18 kmA: 11 B: 9 náhled|Připomínka bitvy, Hradec Králové 2016 náhled|Václav Sochor: Srážka jízdy u Střezetic (velkoformátový obraz)

Akce Pravidelně se také konají bitevní ukázky přímo na bojišti Chlum. V roce 2016 se u příležitosti uplynutí 150 let od bitvy uskutečnil celý seriál akcí, který vyvrcholil srážkou jezdectva u Střezetic a bitvou na Chlumu.Bitva, která změnila Evropu (akce 2016)

Díla inspirovaná bitvou Na počest vítězství pruské armády složil J. G. Piefke Královéhradecký pochod. Bitvou se umělci nechávali inspirovat i po letech. Takto v 80. letech 19. století vznikla humoristická píseň Kanonýr Jabůrek, kde se zpívá o fiktivním dělostřelci, který se v bitvě choval udatně i přes ztrátu rukou a hlavy. Tato píseň se nadále zpívá v různých obměnách, skupina Kantoři podle ní pojmenovala své album z roku 1986 Tam u Hradce Královýho. Dále např. obraz Václava Sochora z r. 1900 Srážka jízdy u Střezetic či Baterie mrtvých. V roce 2011 uvedlo královéhradecké Divadlo Drak hru Víta Peřiny U kanónu stál aneb bitva u Hradce Králové. Bitvu u Chlumu rovněž zmiňuje Kateřina Surmanová ve své knize Tři sekery, jelikož část děje se odehrává přímo v obci Chlum (děj se z části týká duchů padlých vojáků). Klíčovou roli hraje bitva v románu Jaroslava Rudiše Winterbergova poslední cesta z roku 2021. Bitva je centrálním tématem také dvou knih Vladimíra Körnera, a to Post Bellum 1866 (novely Post Bellum, první i zfilmovaná pro TV v roce 2009, a Svíbský les) z roku 1986 a Oklamaný z roku 1994.

Odkazy

Reference

Literatura

BARUS, Martin; BĚLINA, Pavel; BLÁHOVÁ-SKLENÁŘOVÁ, Zuzana; EPKENHANS, Michael; FUKSA, Ivan et al. Mlhy na Chlumu: prusko-rakouská válka v optice moderní historiografie, Hradec Králové 2018.

HERRMANN, Ignát. V pevnosti: vzpomínky z roku 1866. Hradec Králové : Rada města, 1936. 130 s.

WELSCH, William E., The Art of Victory: Koniggratz 1866, in: Military Heritage 11 (6), 2010.

Související články Muzeum války 1866 Prusko-rakouská válka Seznam pomníků z bitvy u Hradce Králové Svíb Jezdecká srážka u Střezetic

Externí odkazy

Komitét 1866 (spolek pro udržování památek z prusko-rakouské války) Území bojiště u Hradce Králové (krajinná památková zóna, katalog NPÚ) Rozhlas.cz: Milovaný manželi, drahý tatínku Stoplusjednicka.cz: Krvavý střet u Hradce Králové: Největší bitva naší historie Bellum.cz: bitva u Hradce Králové 3. července 1866 Památník bitvy Pomníky války 1866 (interaktivní mapa) Königgrätz1866 – stránky věnované vzpomínkovým akcím Česká televize: Muži z Aleje mrtvých. Martin Červenka, Jakub Tabery, 25.10.2016. Pavel Volný: Bitva u Hradce Králové – dle authentických pramenů

Kategorie:Bitvy prusko-rakouské války Kategorie:Bitvy Pruska Kategorie:Bitvy Rakouského císařství Hradec Králové Kategorie:Bitvy svedené v Čechách Kategorie:Okres Hradec Králové Kategorie:Vojenství v Hradci Králové Kategorie:Bitvy v Královéhradeckém kraji