Mírov () je obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji. Leží asi čtyři kilometry severozápadně od Mohelnice. Žije zde obyvatel. Mírov se nečlení na části, ale má tři katastrální území: Mírov, Míroveček a Mírovský Grunt. Dominantou obce je středověký hrad, v němž je umístěna věznice Mírov se zvýšenou ostrahou.
Název Jméno vesnice bylo odvozeno od osobního jména Mír vzniklého jako domácká podoba některého jména obsahujícího -mir- (Miroslav, Bolemir atd.), která se přiklonila k obecnému mír. Význam místního jména byl "Mírův majetek". Německé jméno vzniklo z českého.
Historie Poté, co olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku založil v roce 1256 hrad Mírov, se okolní řídké osídlení rozrostlo a nabylo na významu. Časem zde vzniklo městečko a sídlo správy severních oblastí olomoucké diecéze. Mimo jiné se zde konaly též církevní soudy a při nich zde bylo zřízeno i malé vězení.
Postupem času vojenský význam hradu upadal, za husitských válek ještě odolal pokusu husitů o dobytí, ale za třicetileté války jej vypálili císařští vojáci při vyhánění švédské posádky (nutno dodat, že hrad Švédové nedobyli ztečí, ale vyhladověním). Zároveň s tím bylo vypáleno a vydrancováno i městečko, které upadlo na úroveň průměrné vesnice.
S úpadkem vojenské funkce byl hrad čím dál více používán jako církevní vězení – karcer, od roku 1772 to byla jeho hlavní funkce. V současné době je to známá věznice, v níž jsou vězněni nejnebezpečnější zločinci. Za protektorátu a komunistické diktatury zde byli vězněni političtí vězni, z nichž řada zemřela v důsledku krutého zacházení a odpírání lékařské péče. V roce 2000 z Mírova uprchl Jiří Kajínek.
Obyvatelstvo
Obecní správa Mezi lety 1850–1979 byl Mírov obcí v okrese Zábřeh (1850–1950) a později v okrese Šumperk. Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 patřil jako část města k Mohelnici a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí, ale Řepová už zůstala součástí Mohelnice. Od 1. ledna 1976 do 31. prosince 1979 k obci patřila Řepová.
Obecní symboly Znak obce je historický, vlajka byla obci udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. prosince 2015.
Pamětihodnosti
V katastru obce jsou evidovány tyto kulturní památky: Bývalý hrad s areálem – původně hrad založený kolem poloviny 13. století, v letech 1679–1684 přestavěný na barokní pevnost, po roce 1856 upraven na věznici; k areálu patří dále: budovy předhradí – komplex budov na půdoryse U z doby barokní přestavby hradu, s dalšími úpravami po roce 1855 kostel svaté Markéty – barokní stavba z poslední třetiny 17. století, podle projektu G. P. Tencally hradby s bastiony, mostem a torzem vstupní brány Soubor božích muk: boží muka u čp. 25 – renesanční boží muka z roku 1601 boží muka u cesty na Křemačov – pilířová boží muka z první poloviny 19. století boží muka u silnice z Řepové (naproti hřbitovu) – renesanční sloupková boží muka z roku 1564 boží muka nad čp. 30 (Míroveček) – barokní sloupková boží muka z roku 1708 Sousoší Piety (jižní svah pod hradem) – dílo českého sochaře 19. století E. Maxe z roku 1867 Sloup Nejsvětější Trojice (za obcí směrem na Krchleby) – sousoší z konce 18. století, podstavec z roku 1847 Socha svatého Jana Nepomuckého (před obcí u silnice z Řepové) – barokní sochařská práce z roku 1776 Pomník obětem nacismu (v parčíku proti vstupu do hradu) – dílo sochaře Ladislava Beneše Památník obětem fašismu (bývalý vězeňský hřbitov) – realizace sochaře Jiřího Jílka z roku 1967
Osobnosti Vladimír Scheufler (1922–1995), český etnograf a hudební skladatel
Odkazy Reference
Související články Římskokatolická farnost Mírov
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Šumperk Kategorie:Bývalé městyse v Česku Kategorie:Svazek obcí mikroregionu Mohelnicka Kategorie:Obce v okrese Šumperk Kategorie:Sídla v Zábřežské vrchovině