Karel Krautgartner (20. července 1922 Mikulov – 20. září 1982 Kolín nad Rýnem) byl český hudebník, skladatel jazzové hudby, herec, dirigent, jeden z nejlepších československých saxofonistů 20. století.
Život a dílo
Mládí Narodil se jako Karel Josef Krautgartner v rodině poštmistra Josefa Krautgartnera a jeho ženy Marie. Na klarinet začal hrát jako chlapec. Základní školu vychodil v Mikulově, ve školním roce 1935/1936 měl nastoupit do třetí třídy reformního reálného gymnázia v Břeclavi. Protože se v roce 1935 se s rodiči přestěhoval do Brna, z břeclavského gymnázia vystoupil a dostudoval v Brně (maturita 1942). Jeho učitelem hry na saxofon zde byl Stanislav Krtička (1887–1969). V Brně začínal okolo roku 1935 v poloprofesionálních souborech Quick Band a Slavia Band. V roce 1942 se stal členem orchestru Gustava Broma, který v následujícím roce opustil.
V orchestru Karla Vlacha Krautgartnerem založený orchestr Dixie Band si v roce 1945 přijel do Brna poslechnout Karel Vlach. Po jeho nabídce odjeli tři členové orchestru do Prahy, Karel Krautgartner se v orchestru Karla Vlacha stal vedoucím saxofonové sekce.
Samostatná činnost a TOČR V roce 1956 Karel Krautgartner opustil orchestr Karla Vlacha a spolu s Karlem Velebným založili Kvinteto Karla Krautgartnera. To vystupovalo nejprve v pražské kavárně Alfa, od roku 1957 se kvinteto rozrostlo na septeto (později noneto) a přesunulo své působiště do kavárny Vltava. Spolu s ním zde vystupovali Vlasta Průchová a Karel Hála. V roce 1957 rozpoznal talent Karla Gotta, který se zúčastnil soutěže Hledáme nové talenty roku 1958.
V roce 1958 požádal Československý rozhlas Krautgartnera, aby sestavil pro jednorázové vystoupení na mezinárodním festivalu orchestr z nejlepších československých jazzových hudebníků. Po tomto vystoupení Krautgartner orchestr nerozpustil a vystupoval s ním nadále. Od počátku roku 1960 se z tohoto tělesa stal Taneční orchestr Československého rozhlasu (TOČR), Karel Krautgartner byl jeho dirigentem do roku 1963, kdy došlo k rozdělení na taneční a jazzový orchestr. Funkci dirigentů převzali Kamil Hála a Josef Vobruba, Krautgartner se stal uměleckým vedoucím obou orchestrů, přejmenovaných v roce 1967 na Orchestr Karla Krautgartnera.
Emigrace V srpnu 1968, bezprostředně po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa, emigroval spolu s partnerkou Elen Tanasco do Vídně, kde se stal dirigentem rozhlasového jazzového orchestru stanice ÖRF. V roce 1971 přesídlil do Kolína nad Rýnem, kde chtěl vyučovat na místní konzervatoři. Proto začal studovat hudební vědy na filozofické fakultě Rheinische Musikschule a studium v roce 1982 úspěšně dokončil, krátce nato však zemřel. Je pohřben na kolínském centrálním hřbitově Melatenfriedhof (řada R4, hrobové místo č. 124).
Rodinný život V roce 1947 se v Praze seznámil s Elen Tanasco (1919–2022), vlastním jménem Helena Herget-Atanasković. Elen Tanasco byla profesionální tanečnice z pražské jugoslávské rodiny, která tančila např. v Novém německém divadle či ve skupině Joe Jenčíka. Po válce tančila v muzikálu Divotvorný hrnec, kdy se seznámila s Karlem Krautgartnerem. Kvůli jugoslávskému původu Elen Tanasco jim československé úřady nepovolily sňatek. Karla Krautgartnera následovala i do emigrace v Německu, kde se později vzali.
Dílo
Diskografie Nahrávky orchestrů, které Karel Krautgartner vedl, vycházely na gramofonových deskách, později na CD, např.: Noční ulice (nahrávky Orchestru Karla Krautgartnera z 50. a 60. let 20. století, vydal Supraphon 2008)
Filmografie Kromě činnosti dirigentské a interpretační je jméno Karla Krautgartnera zaznamenáno u vzniku řady filmu. V řadě z nich vystupoval, představoval sám sebe nebo hudebníka, např.: 1967 – Píseň pro Rudolfa III. Píseň pro Rudolfa III. (TV seriál, sám sebe) 1964 – Kdyby tisíc klarinetů (role vojáka) 1959 – Ošklivá slečna (klarinetista)
K více filmům složil hudbu nebo byl dirigentem.
Posmrtné připomínky Na rodném domě v Mikulově byla v roce 2003 umístěna pamětní deska sochaře Nikose Armutidise. Na připomínku Karla Krautgartnera se v Mikulově každoročně koná koncert, kde se představují legendy českého jazzu. Při té příležitosti je pozvané osobnosti zasazena deska do chodníku slávy před Krautgartnerovým rodným domem, v domě samém je malé vzpomínkové muzeum.
Odkazy
Reference
Literatura František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 56 Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 34,
Externí odkazy
Oficiální webové stránky – Karel Krautgartner
Karel Krautgartner – Jazzman, který měl být zapomenut Karel Krautgartner – Jeden z osudů českého jazzu
Galerie
Odkazy
Literatura František Černý: Pozdravy za divadelní rampu, Divadelní ústav, Praha, 1970, str. 56 Miloš Smetana: Jan Tříska, nakl. XYZ, Praha, 2004, str. 34,
Externí odkazy
Oficiální webové stránky – Karel Krautgartner
Karel Krautgartner – Jazzman, který měl být zapomenut Karel Krautgartner – Jeden z osudů českého jazzu
Kategorie:Čeští saxofonisté Kategorie:Čeští jazzoví hudebníci Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Čeští klarinetisté Kategorie:Čeští herci Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Českoslovenští zasloužilí umělci Kategorie:Emigranti po srpnu 1968 Kategorie:Narození v roce 1922 Kategorie:Narození 20. července Kategorie:Narození v Mikulově Kategorie:Úmrtí v roce 1982 Kategorie:Úmrtí 20. září Kategorie:Úmrtí v Kolíně nad Rýnem Kategorie:Pohřbení v Kolíně nad Rýnem Kategorie:Muži