náhled|Tradiční textilie: Nedělní trh v Karáčí v Pákistánu náhled|Textilie z 21. století: Elektrovodivá pletenina z postříbřené polyamidové příze (150× zvětšeno)
Textilie (z latinského textilis – tkaný) je souhrnný název pro výrobky obsahující textilní vlákno, a to výrobky, které obsahují nejméně 80 % váhového množství textilních vláken.
Následující článek stručně vysvětluje základní pojmy a souvislosti od suroviny až po výrobek před konečným použitím. Nezabývá se způsoby a formami použití textilií, jako jsou oděvy, bytové a technické textilie, výrobky, které obsahují i jinou než textilní surovinu (s doplňujícím významem).
Historie textilu před více než 41 000 lety – fragment trojmo skané příze z březové smoly (Maras, jihovýchodní Francie) cca před 30 000 lety – lněné šicí nitě (jeskyně Dzudzuana, Gruzie) cca před 25 000 lety – plošné textilie zhotovené “předtkalcovskou” technikou – negativní otisky na pálené hlíně (Dolní Věstonice)Rughley: The Lost Civilizations of the Stone Age, Simon and Schuster 2000, , str. 155 cca před 15 000 lety – karbonizované zbytky šňůry (Lascaux, Francie) V Jižní Americe byla objevena lněná tkanina, která je údajně starší než 10 000 let cca 6500 před n. l. – objev zbytků textilie vytvořených technikou, která byla používána před vynálezem předení nepřerušované příze (jeskyně Nehal Hemar, Izrael). Tato technika používala krátkých délek příze, vzájemně propletených smyčkami. 4200 př. n. l. – bavlna barvená indigem (Huaca Prieta, Peru) 200 př. n. l. až 200 n. l. – přibližné datum vzniku pletenin v Peru, které na americkém kontinentě objevili španělští kolonisté cca 200 n. l. – štočkový tisk na hedvábí (Čína) cca 1000 n. l. – ponožky pletené z předené bavlny (Egypt) 1589 – mechanické pletení „stocking frame“ (Anglie) 1779 – “létající (tkalcovský) člunek” (Anglie) 1790 – žakárový stroj (Francie) 1830 – prstencový dopřádací stroj (Anglie) 1856 – syntetické barvivo (Anglie), jazýčková pletací jehla (Anglie) 1892 – viskózové vlákno 1896 – skleněné textilní vlákno (Německo) 1930 – jehlový tkací stroj 1937 – výroba polyamidového vlákna (USA) 1945 – výroba polyesterového vlákna (Anglie) 1956 – výroba polypropylénového vlákna (Itálie) 1959 – syntetické elastické vlákno (USA) 1960 – pneumatický tkací stroj 1963 – rotorový dopřádací stroj (Československo) 1964 – aramidové vlákno (USA) 1980 – mikrovlákno (Japonsko) cca 1985 – výroba nanovláken (USA)
Výroba textilií
náhled|Indický tkadlec připravující osnovu ve vesnici poblíž Káňčipuramu Textilní výroba je staré řemeslo, jež bylo k nepoznání změněno technologickým pokrokem. Naprostá většina textilií dnes pochází z hromadné nebo sériové průmyslové výroby. Na jejich hodnotě má však přes pokročilou mechanizaci a částečnou automatizaci poměrně vysoký podíl lidská práce. Z toho důvodu se textilní výroba přemísťuje do zemí s nižšími mzdovými náklady a v regionech s vysokou životní úrovní téměř vymizela. Ve 2. dekádě 21. století bylo celosvětově v textilním průmyslu (bez konfekční výroby) zaměstnáno asi 11,5 milionů lidí s průměrným ročním výdělkem cca 2000 USD.
Spotřeba textilních surovin obnášela v roce 2024 asi 132 milionů tun. Z běžně se používaných více než 50 druhů v různém materiálním složení vynikala polyesterová vlákna se spotřebou 78 milionů tun. Celosvětový výnos z prodeje textilií se odhadoval v roce 2025 na cca 2 biliony USD.
Podíly finálních výrobků na celkové spotřebě vláken v roce 2011: oděvy 54 %, bytové 25 %, technické 12 % a netkané textilie 9 %.
Vlákno Vlákno je základem každé textilie. Ve výjimečných případech používá v nezměněném stavu, jinak se podle účelu dalšího použití zpracovává předením, plstěním, vpichováním, prošíváním, lisováním a lepením.
Podle původu se vlákna rozdělují na:
Přírodní vlákna Chemická vláknaDruhPříkladDruhPříkladrostlinnábavlnaz přírodních polymerůviskózaživočišnápřírodní hedvábíze syntet. polymerůpolyesteranorganickáazbestnepolymernískleněné vlákno
Přírodní vlákna (asi 30 % z celkového množství) se zpracovávají zpravidla v nezměněné délce jako tzv. staplová vlákna, jen z hedvábí se vyrábí kontinuální (filamentová) příze. Umělá vlákna se vyrábějí asi ze 2/3 jako kontinuální („nekonečný“) útvar, 1/3 vyráběného množství se zkracuje na stříž nebo velmi krátká sekaná vlákna (chopped).Schnegelsberg: Handbuch der Faser – Theorie und Systematik der Faser, Deutscher Fachverlag Frankfurt am Main 1999, ISBN 3-87150-624-9, str. 504-508 Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka, SNTL Praha 1981, str. 94 a 163
Pro určité účely se vlákna upravují barvením, bělením nebo regulovanou srážlivostí.
Způsob zpracování
Předení Předení v textilní češtině znamená výrobu příze (výlučně) z přírodních a umělých staplových vláken. V jiných jazycích se pod tímto označením (např. angl.: spinning, něm.: Spinnen, Erspinnen) mimo předení rozumí také zvlákňování chemických materiálů, tedy výroba, jejímž výsledkem je příze z nekonečných vláken, kabílek nebo stříž na staplové příze.
Podíl příze na spotřebě staplových a nekonečných vláken se dá odhadnout na více než 80 % (z toho se skoro třetina vyrábí z nekonečných vláken).
Plošné textilie z vlákenného rouna Plošné textilie z vlákenného rouna se zpracovávají plstěním, vpichováním, proplétáním, lisováním, lepením
Galerie textilních vláken
Délkové textilie Příze
Podstatná část textilních vláken se používá k výrobě příze.Kießling/Matthes: Textil- Fachwörterbuch, Berlin 1993, ISBN 3-7949-0546-6, str. 146 Tato vzniká jako staplová, provázáním a zakroucením jednotlivých vláken o délce cca 10–150 mm jako „hedvábí“ (filament, příze z nekonečných vláken) protlačením horké vlákenné masy tryskou, dloužením, případně družením a navíjením na cívku (u umělých vláken) nebo odmotáním (přírodního hedvábí) z kokonu, odklížením a skaním . příze z plochých nebo profilovaných fóliových páskůSchenek: Lexikon Garne und Zwirne, Deutscher Fachverlag 2005, , str. 172-174
V roce 2020 bylo celosvětově vyrobeno cca 95 milionů tun příze, z toho 556 t z filamentů a 406 t ze staplových vláknen.
Úprava příze Před dalším použitím se příze souká (převíjení a čištění), asi 10 % pří se ská (družení a zakrucování) a část přízí se barví nebo bělí.
Zvláštní druhy příze šicí nitě se vyrábějí zejména z polyesterévých a polyamidových přízí, bavlna se podílela např. v roce 2022 se 3,5 % na celosvětovém prodeji za 4,3 miliardy USD efektní příze jsou většinou skané na prstencových, strojích s dutými vřeteny a na žinylku ve více než 2000 možných variantách. Z jednoduchých efektních přízí jsou známé např. jaspé, viguré, svazkové příze.
Na efektní příze se spotřebuje asi 1 % textilních vláken, např. v roce 2020 obnášela hodnota celosvětového prodeje 3,9 miliardy USD.
Názvy přízí Názvy přízí je možné rozdělit například podle:
Výrobní technologieZpůsobu dopřádáníZpůsobu úpravyPoužitímykaná bavlnářskáprstencovájednoduchá hladkátkaní mykaná vlnařskárotorovájednoduchá efektnípletenípoločesaná předeno-skanáskanáruční práce česaná (vlnařská) frikčnítvarovanášicí nitě česaná (bavlnářská) dopřádaná tryskoumercerovanákoberce a j.a j.barvenáprovaznické výrobky
Galerie přízí
Pletenec K pletencům patří šňůry, prýmky, tkaničky, lana a pod. délkové textilie vyrobené splétáním.
Příklady pletenců
Plošné textilie Tkanina
Tkanina je plošná textilie, která vzniká provázáním osnovy a útku.
Tkalcovny spotřebují více než polovinu všech na světě vyrobených přízí. (Z hrubých odhadů z 80. let minulého století se dá odvodit, že to bylo více než 60 %).
Druhy a názvy tkanin Druhy tkanin se mohou rozdělit například podle následujících kritérií:
VazbaVzorováníSpeciální druhObchodní názevplátnová (+odvozené v.)hladkésmyčkovápopelín keprová (+odvozené v.)vzorování osnovouplyšovátvídatlasová (+odvozené v.)vzorov. s 1 útkemperlinkovátaft krep s útkovou záměnoukobercováflanel kanava žakarskéstuhováaxminster vaflea j.brožovanáa desítky jiných
Galerie tkanin
Pletenina
Druhy a názvy pletenin Pleteniny jsou po tkaninách druhá největší skupina textilních výrobků.
Ruční pletení je sice jednodušší než tkaní, první výrobky vznikly však pravděpodobně o několik tisíciletí později než první tkaniny.
Strojní pletení je podstatně produktivnější než tkaní (1m² průměrné pleteniny se vyrobí až šestkrát rychleji než stejné množství tkaniny).
Výrobky se rozdělují na dva odlišné druhy: zátažné pleteniny – očka tvoří v pletenině při každé otáčce stroje vždy jen z jedné niti vodorovný řádek, pletenina se snadno párá osnovní pleteniny – vazba se tvoří kolmým směrem z několika tisíc nití (osnovy) naráz, výrobek se nedá párat
U obou skupin existuje několik desítek variant v provázání nití, např.: hladká, proužková, žakárová, trikotová, plyšová vazba a mnoho jiných.
Galerie pletenin
Krajka Krajka je průhledná plošná textilie používaná na zdobení nebo zhotovení kompletních dámských oděvů. Vyrábí se ručně (paličkováním, šitím, háčkováním a mnoha dalšími metodami) nebo strojově (zcela převážně na rašlech, méně na bobinetových, pletacích a vyšívacích strojích).
Galerie krajek
Netkané textilie Netkaná textilie je plošný útvar vyráběný z textilních vláken nebo přízí kladených mechanicky nebo aerodynamicky do jedné vrstvy zpevněné mechanickým, chemickým nebo termickým způsobem
V roce 2024 bylo celosvětově vyrobeno cca 20 milionů tun netkaných textilií (spotřeba 15 % ze všech vláken), s podíly: spunbond 53 %, wetlaid 17 % airlaid 15 %, ostatní druhy (melt-blown, všívání, vpichování) 15 %.
Galerie netkaných textilií
Zušlechťování textilií Pro některé textilie se část zušlechťování provádí již u suroviny nebo polotovarů (vlákenné vločky, prameny, příze). Požadované vlastnosti výrobků jsou však zpravidla dosaženy až po konečné chemické nebo mechanické úpravě.
Proces zušlechťování probíhá většinou v několika stupních. Ty se nejčastěji dělí a označují následovně:
Výrobní stupeň Technologie, příkladyPředúprava a běleníbavlna, směsi a lýková vláknapožehování, odšlichtování, praní, vyvářka, sušení, bělenívlnakarbonace, valchování, krabování, chlorování, bělení přírodní hedvábíodkližování, bělení, zatěžování syntetická vláknafixace, optické zjasňování, (výjimečně bělení)BarveníVýběr barviva(cca 10 základních druhů) podle: žádaného odstínu, afinity k druhu vláken, stálosti vybarveníVýrobní postupdiskontinuální, kontinuální TiskDruhy tisku:• podle účinku barevpřímý, leptový, rezervový • podle strojního vybaveníválcový, filmový, tisk přenosem, digitální Výrobní postuppříprava pasty – tisk – sušení – fixace – praní Speciální úpravyMechanickékalandrování, česání, postřihování, lisování, kompres. srážení a j.Chemickénemačkavá, antistatická, protižmolková, matování, nánosové úpravy a j.
Galerie zušlechťování textilií
Ruční práce Ruční práce s textiliemi lze rozdělit:
Práce s vlákny Předení Plstění
Práce s přízí Tkaní, pletení, háčkování, paličkování, splétání, oplétání, vyšívání, vázání koberců aj. Odvozené druhy: amigurumi (japonská výšivka), occi (krajka z uzlů), tapiserie, tkaní s karetkami (nástroj se 4 otvory na tkaní stužek) aj.
Práce s plošnými textiliemi šití, patchwork, quilt, řetízkování, malba na hedvábí, filmový tisk, batikování aj.
Ruční práce s textilními materiály se dnes provádí hlavně jako hobby, v omezené míře se některé techniky používají v manufakturní a umělecké výrobě (výjimka: vázání koberců).
Nejen tkaní, pletení a šití se zmechanizovalo, v posledních cca 100 letech se také například paličkování, vyšívání, splétání a oplétání šňůr aj. provozují jako strojní průmyslová výroba.
Galerie ručních prací
Odkazy Reference
Literatura Vyhláška č. 92/1999 Sb. Alfons Hofer, Stoffe : 1. Textilrohstoffe, Garne, Effekte, 7. völlig überarbeitetet Auflage, Frankfurt am Main : Deutscher Fachverlag, 1992, Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) Bauer/Koslowski: Chemiefaser-Lexikon,, Deutscher Fachverlag Frankfurt/Main 1983