Česká pošta, s.p. je český státní podnik provozující poštovní služby na území České republiky. Společnost zaměstnává zhruba 20 000 zaměstnanců (stav k roku 2025) a patří mezi největší zaměstnavatele v Česku.
V dubnu 2026 byl ředitelem České pošty jmenován Richard Hodul.
Dne 1. ledna 2025 byla založena akciová společnost Balíkovna, která převezme od České pošty doručování balíků a veškerou logistickou činnost. Česká pošta chce v budoucnu Balíkovnu prodat.
V roce 2024 skončila Česká pošta se ztrátou 1,5 miliardy korun. Ekonomická situace není dobrá dlouhodobě.
Historie náhled|Interiér sídla České pošty v Jindřišské ulici v Praze náhled|Vnitřní výzdoba hlavní pošty v Praze v Jindřišské ulici náhled|Poštovní vůz Škoda 105 z poloviny 80. let Státní podnik Česká pošta vznikl současně s osamostatněním České republiky 1. ledna 1993, zároveň byla z původní Československé pošty vyčleněna Slovenská pošta a česká správa telekomunikací.
Historie Československé pošty
13. listopadu 1918 vzniklo Ministerstva pošt a telegrafů, kterému podléhal poštovní, telegrafní, telefonní i radiokomunikační provoz. Československá pošta vznikla 25. září 1924 a vládním nařízením byla prohlášena podnikem, který byl spravován podle zásad obchodního hospodaření. Po provedení administrativních opatření (vytvoření organizačního řádu) se řízení podniku ujal v dubnu 1925 šestičlenný správní sbor.
13. října 1938 přešla působnost ministerstva pošt a telegrafů ve věcech slovenských na ministra dopravy pro Slovensko v Bratislavě a 4. listopadu 1938 bylo zrušeno samostatné československé ministerstvo pošt a telegrafů a spolu s ministerstvem železnic sloučeno v ministerstvo dopravy. K 1. lednu 1939 se v rámci ministerstva dopravy sloučily podniky Československé státní dráhy a Československá pošta pro zemi Českou a Moravskoslezskou v jeden podnik s názvem Československé dráhy a pošty v zemích českých. Od 15. března 1939 byla po okupaci republiky pošta podřízena německým zájmům. Poštovní záležitosti zůstaly v agendě protektorátního ministerstva dopravy až do listopadu 1942, kdy přešly pod nově zřízené ministerstvo dopravy a techniky.
1. červenec 1949 došlo ke znárodnění státního podniku Československá pošta a následně byla provedena i reorganizace ministerstva pošt. 1. května 1952 Ústřední výbor Komunistické strany Československa zrušil národní podnik Československá pošta a z dosavadního podnikatelského subjektu se stal státní úřad řízený podle sovětského vzoru. V roce 1960 se uskutečnila centralizace nejvyšších orgánů pošt, telekomunikací a dopravy. Ze dvou doposud samostatných ministerstev vzniklo jediné ministerstvo dopravy a spojů. V roce 1963 došlo k osamostatnění rezortu spojů pod hlavičkou Ústřední správy spojů, která byla k 1. lednu 1969 nahrazena Federálním výborem pro pošty a telekomunikace. Na republikové úrovni došlo ke zřízení Ministerstva pošt a telekomunikací ČSR v Praze a Ministerstva dopravy, pošt a telekomunikací SSR v Bratislavě. K 1. lednu 1971 vzniklo Federálního ministerstva spojů ČSSR. V roce 1988 došlo k opětovnému sloučení spojů s odvětvím dopravy ve Federálním ministerstvu dopravy a spojů. V červenci 1989 byl zřízen státní podnik Správa pošt a telekomunikací Praha. V červenci 1990 přešlo odvětví spojů na území České republiky do kompetence nově zřízeného ministerstva pro hospodářskou politiku a rozvoj, od října 1992 pak bylo převedeno z působnosti zrušeného ministerstva spojů pod Ministerstvo hospodářství ČSFR a Ministerstvo hospodářství ČR.
Historie České pošty 31. prosince 1992 byl státní podnik Správa pošt a telekomunikací (SPT) z rozhodnutí ministra hospodářství č. 378/1992 ze dne 16. prosince 1992 odstavce II rozdělena na dva samostatné podniky (Česká pošta, státní podnik a SPT Telecom, státní podnik)., Česká pošta vznikla 1. ledna 1993, zakladatelem bylo Ministerstvo vnitra České republiky. Ještě téhož roku bylo zahájeno zavádění APOSTu (automatického poštovního systému).Pavel Janík: Česká pošta s. p. na Linuxu , prezentace systému APOST, automatizace pošt, 2004
V letech 1996 až 1999 byla nákladem 682 milionů Kč provedena rekonstrukce hlavní pošty v Praze. 29. května 1999 byl zrušen ambulantní způsob třídění zásilek (tj. způsob, kdy byly zásilky pracovníky České pošty zpracovávány během cesty), veškeré zpracovávání poštovních zásilek od této chvíle probíhalo pouze v SPU (Sběrné přepravní uzly) či na poštách.
Od 1. dubna 2005 byl dohledem nad Českou poštou pověřen Český telekomunikační úřad (ČTÚ). 1. září 2005 byla zavedena akreditace k poskytování certifikátů elektronických podpisů a 24. listopadu 2005 byla rozhodnutím Českého telekomunikačního úřadu České poště udělena na období 1. ledna 2006 – 31. prosince 2008 poštovní licence.
1. září 2006 bylo na základě požadavku Českého telekomunikačního úřadu přejmenováno 593 pošt tak, aby název pošty obsahoval důsledně neupravený název obce (bez upřesňujících přívlastků), s výjimkou obcí s názvem složeným z názvů dvou částí obce, kdy název pošty má obsahovat pouze název jedné z částí.Download datových souborů, seznam pošt, poštovních schránek, poštovních směrovacích čísel, poštovní podmínky, tiskopisy atd.Z nařízení ČTÚ mění Česká pošta názvy 593 pošt, změny od 1. 9. 2006, včetně excelového souboru se seznamem změn 1. října téhož roku byl rozhodnutím generálního ředitele zrušen odštěpný závod Mezinárodní provoz (08), OZ Dodavatelské a obchodní služby (09) a OZ VAKUS (10, zkratka z původního názvu Výpočetní a kontrolní ústředna spojů). 22. listopdu 2006 dozorčí rada projednala návrh projektu přeměny České pošty na akciovou společnost a pověřila generálního ředitele Karla Kratinu dalším rozpracováním projektu. Téhož roku vydal ČTÚ zprávu, která byla k České poště velmi kritická a uváděla mnoho desítek typů zjištěných nedostatků. Zároveň konstatovala, že nebyla zjednána náprava v řadě nedostatků, které byly vytýkány již dříve. Podle závěrů zprávy byla dostupnost základních služeb v zásadě zajištěna, ale jejich kvalita byla na nízké úrovni. Zpráva konstatovala, že nešvar nedodržování otevírací doby pošt byl zřejmě velmi rozšířen. Dále vytýkala České poště dlouhé čekací doby a polední přestávky v době, kdy je o služby největší zájem, nedostatečnou kvalitu informací podávaných zákazníkům, neoprávněné odmítnutí dodávat poštu do některých míst atd. Přestože bylo České poště uloženo zajistit ve velkých městech výdej uložených zásilek i v nedělích a o svátcích, v Praze byla tato povinnost splněna jen částečně. Hlavními příčinami stavu byl podle zprávy ČTÚ malý zájem o potřeby zákazníků, špatná organizace práce a snaha řešit interní problémy podniku na úkor zákazníků.Zpráva o plnění povinností České pošty s. p. v oblasti základních služeb za roky 2004 a 2005 , 12. 4. 2006, sdělení č. 22, Poštovní věstník 5/2006
1. dubna 2007 vstoupilo v platnost rozhodnutí generálního ředitele České pošty, kterým se k 31. 3. 2007 zrušily Poštovní přepravy a Sběrné přepravní uzly v působnosti Odštěpných závodů a k 1. dubnu 2007 se v rámci Generálního ředitelství zřiídila sekce poštovní přepravy, v jejíž působnosti byly nově zřízeny Sběrné přepravní uzly. 1. května 2007 byla ukončena činnost SPU Břeclav a SPU Jihlava, území v jejich působnosti bylo zahrnuto do působnosti SPU Brno.Česká pošta zahájila výstavbu sběrného přepravního uzlu v Brně (Pressportal.cz, 21. 9. 2005) V srpnu 2007 pak vláda schválila záměr přeměny České pošty na akciovou společnost, což nakonec nebylo realizováno.
V lednu 2008 přesídlila centrála podniku z Olšanské ulice 38 v Praze 3 do ulice Politických vězňů na Novém Městě v Praze 1. 9. března 2009 podepsali ministr vnitra a generální ředitel České pošty smlouvu o provozování informačního systému datových schránek. Správcem informačního systému datových schránek je Ministerstvo vnitra, provozovatelem systému Česká pošta. Podpis smlouvy souvisel se zákonem 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který vstoupil v platnost 1. července 2009. V říjnu 2009 Ministerstvo vnitra požádalo Ministerstvo financí o zastavení příprav na privatizaci části majetku České pošty, mimo jiné z důvodu nutnosti zajistit klíčové projekty elektronizace veřejné správy (např. datové schránky, Národní informační systém IZS), které byly realizovány Ministerstvem vnitra v úzké součinnosti s Českou poštou. Od listopadu 2009 mohli zákazníci České pošty využívat ochránce svých práv – ombudsmana. Historicky prvním poštovním ombudsmanem se stala JUDr. Zuzana Kvášová. a v prosinci téhož roku Česká pošta zahájila pilotní projekt s názvem Pošta PARTNER. Boží Dar se stal prvním městem, kde se Pošta PARTNER objevila. Jde o pobočku, kterou na základě smlouvy, jasně vymezující povinnosti a také finanční odměnu, provozuje smluvní partner České pošty. V tomto případě se jedná o obecní úřad v Božím Daru.
Od 1. dubna 2010 Česká pošta přestala poskytovat telegrafní službu z důvodu nezájmu veřejnosti. V lednu 2013 podnik zavedl po úspěšném pilotním provozu novou službu DINO (Dluhové inkaso obyvatelstva). Pilotní provoz probíhal od května 2012. 27. února 2015 byla spuštěna pilotní fáze nové mobilní aplikace PohledniceOnline. 25. května 2015 vláda schválila novelu zákona o poštovních službách. Návrh zákona garantoval České poště, že bude mít uhrazeny náklady na poskytování univerzální služby přímo ze státního rozpočtu. Dosud měl financování řešit kompenzační fond, který ovšem nikdy nefungoval. Novela zákona stanovila maximální hranici úhrady, na kterou může Česká pošta v jednotlivých letech dosáhnout. Částka se v průběhu času snižovala z maximálních 700 milionů korun za rok 2015 až na 500 milionů za rok 2017.
V létě 2018 chybělo České poště přes 1 300 zaměstnanců. To vedlo v některých místech až k porušení principu stanoveného zákonem, že zásilky mají být dodávány každý pracovní den, i k jiným problémům v oblasti kvality.
Ztráta za rok 2022 dosáhla 1,5 miliardy korun a poště tak bez úspor hrozila insolvence. V červnu 2023 dozorčí rada schválila transformační plán, který počítal s rozdělením České pošty na provozovatele poboček poskytujícího služby objednané státem a na komerční doručovací firmu, Balíkovnu. 30. června 2023 Česká pošta zrušila 300 (tj. necelou desetinu z celkového počtu 3 200) svých poboček po celé zemi. a propustila 950 zaměstnanců. Za rok 2023 pak dosáhla ztráta České pošty 756 milionů korun.
13. října 2025 Česká pošta uvedla, že budova hlavní pošty v Praze je pro další provoz České pošty zbytná. V témže roce začala v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině o převzetí některých nevyužívaných budov pošty uvažovat armáda. Do roku 2025 bylo součástí České pošty Poštovní muzeum, pak pobočkou Národního technického muzea.
Sídlo a organizační struktura náhled|Poštovní schránky na budově hlavní pražské pošty Odštěpné závody se až do výmazu začátkem roku 2008 označovaly číslem odštěpného závodu v závorce za IČ.
Podnik Česká pošta, s. p., je řízený generálním ředitelstvím, v jehož čele stojí generální ředitel.
Generální ředitel – jako statutární orgán České pošty, s. p., řídí jeho činnost a jedná jeho jménem. Rozhoduje o všech záležitostech České pošty, s. p., pokud nejsou zákonem vyhrazeny do působnosti zakladatele (podle § 12 zákona o státním podniku a zakládací listiny České pošty, s. p.). Dozorčí rada – má dvanáct členů a dohlíží na činnost generálního ředitele a uskutečňování podnikatelských záměrů České pošty, s. p. V souladu se zákonem č. 77/1997 Sb., o státním podniku, v platném znění je osm členů dozorčí rady jmenováno a odvoláváno zakladatelem a čtyři členové jsou voleni a odvoláváni zaměstnanci podniku. K 31. prosinci 2014 měla dozorčí rada dvanáct členů. Výbory dozorčí rady – dozorčí rada zřizuje výbory dozorčí rady jako své pracovní orgány. Jednání výborů slouží zejména k předběžnému a podrobnějšímu projednání materiálů, kterými se následně zabývá rada. Členové výborů jsou voleni a odvoláváni dozorčí radou.