Článek česká podstatná jména pojednává o podstatných jménech v češtině.
Skloňování
Pro skloňování podstatných jmen existuje 14 vzorů. Přiřazení ke vzorům závisí na rodu a zakončení v nominativu.
U podstatných jmen, kde kmen končí skupinou souhlásek, je vkládáno pohyblivé e mezi poslední dvě souhlásky u pádů s nulovou koncovkou: zámek (N sg, A sg), zámku (G sg, D sg, V sg, L sg), zámkem (I sg) atd. - vzor hrad karta (N sg), …, karet (G pl) - vzor žena
Střídání (alternace) souhlásek na konci kmene je v některých pádech obvyklé, např. zámek (N sg) → zámcích (L pl), Věra (N sg) → Věře (D sg). Toto pravidlo je poměrně komplikované.
Vzory podstatných jmen Vzorů se dá nalézt více, přičemž některé mají jak své varianty, tak podvzory. V následujícím seznamu sestaveném z několika zdrojů jsou varianty vzorů uvedeny v závorkách.
Mnohá jména i přesto kolísají při skloňování mezi více vzory (např. dveře jako růže, ale v 7. pádu dveřmi nikoli podle růžemi, ale podle kostmi).
Mužský rod – životný pán muž předseda soudce Mužský rod – neživotný hrad, (les) stroj Ženský rod žena růže (dříve nůše) píseň kost Střední rod město moře kuře stavení
Někdy se do této kategorie řadí i vzory pro zpodstatnělá přídavná jména, které však jsou, co se koncovek týká, pouhou obdobou vzorů tvrdého a měkkého skloňování přídavných jmen, tedy mladý a jarní. Jako takové vzory pro jednotlivé rody se uvádějí např.: Mužský rod hajný výpravčí Ženský rod bytná průvodčí Střední rod vstupné telecí
Kromě uvedených vzorů existuje v češtině malé množství nesklonných podstatných jmen, přejatých z cizích jazyků.
Rod mužský životný
Sg.NominativpánmužpředsedasoudceGenitivpánamužepředsedy paňácisoudceDativpánovi, pánumužovi, mužipředsedovisoudci, soudcoviAkuzativpánamužepředsedusoudceVokativpane!diváku! anděli!muži! milenče!předsedo!soudce!Lokálpánovi, pánumužovi, mužipředsedovisoudci, soudcoviInstrumentálpánemmužempředsedousoudcemPl.Nominativpánové, páni andělémužové, mužipředsedové husiti, husitésoudci, soudcovéGenitivpánůmužůpředsedůsoudcůDativpánůmmužůmpředsedůmsoudcůmAkuzativpány anděly, andělemužepředsedy paňácisoudceVokativpánové! páni! andělé!mužové! muži!předsedové! husiti! husité!soudci! soudcové!LokálpánechdivácíchmužíchpředsedechpaňácíchsoudcíchInstrumentálpánymužipředsedysoudci
Rod mužský neživotný
Sg.NominativhradstrojGenitivhradulesastrojeDativhradustrojiAkuzativhradstrojVokativhrade!zámku!stroji!Lokálhradu, hradělesu, lesestrojiInstrumentálhrademstrojemPl.NominativhradystrojeGenitivhradůstrojůDativhradůmstrojůmAkuzativhradystrojeVokativhrady!stroje!LokálhradechzámcíchstrojíchInstrumentálhradystroji
Některá slova latinského původu zakončená -us (génius, cyklus) se skloňují podle vzoru pán (životná) nebo hrad (neživotná), jako kdyby v nominativu zakončení -us nebylo: Brutus, Bruta, Brutovi, Bruta, Brute, Brutovi, Brut'''em. Toto se týká pouze některých ze slov, která se v latině skloňují podle 2. deklinace (v genitivu se us mění v i). Slova, která v latině podléhají 4. deklinaci (i v genitivu jsou zakončená na us) a slova, která v češtině zdomácněla tak, že se původní latinská koncovka stala součástí českého kořene, se skloňují podobně jako původní česká slova (např. ubrus)
Rod ženský
Sg.NominativženarůžepíseňkostGenitivženy sóji, sójerůžepísněkostiDativženě sóji, sójerůžipísnikostiAkuzativženurůžipíseňkostVokativženo!růže!písni!kosti!Lokálženě sóji, sójerůžipísnikostiInstrumentálženourůžípísníkostíPl.Nominativženy sóji, sójerůžepísněkostiGenitivžen sój, sójírůží ulicpísníkostíDativženám sójám, sójímrůžímpísnímkostemAkuzativženy sóji, sójerůžepísněkostiVokativženy! sóji, sójerůže!písně!kosti!Lokálženách sójách, sójíchrůžíchpísníchkostechInstrumentálženami sójami, sójemirůžemipísněmikostmi
Rod střední
Sg.NominativměstomořekuřestaveníGenitivměstamořekuřetestaveníDativměstumořikuřetistaveníAkuzativměstomořekuřestaveníVokativměsto!moře!kuře!stavení!Lokálměstě, městumořikuřetistaveníInstrumentálměstemmořemkuřetemstavenímPl.NominativměstamořekuřatastaveníGenitivměstmoří bojišťkuřatstaveníDativměstůmmořímkuřatůmstavenímAkuzativměstamořekuřatastaveníVokativměsta!moře!kuřata!stavení!Lokálměstech jablkách střediscíchmoříchkuřatechstaveníchInstrumentálměsty pončimořikuřatystaveními
Slova latinského původu zakončená -um se skloňují podle vzoru město: muzeum, muzea, muzeu, muzeum … Některá z takových slov však zdomácněla v češtině i v podobě, že se původní latinská koncovka stala součástí českého kořene. Většinou se taková podoba považuje za nespisovnou (dopis bez datumu apod.).
Určení životnosti podstatných jmen Určení životnosti a neživotnosti vychází z reálného světa a je relativně pravidelné – osoby (a spolu s nimi nadpřirozené bytosti) a zvířata jsou rodu životného, rostliny, předměty a abstrakta jsou neživotná.
Ke kolísání v životnosti dochází: u předmětů, které personifikují osobu nebo zvíře – sněhulák je pouze životný, zatímco strašák, panák nebo beránek (mrak) kolísají, u organismů, u nichž jazyková norma váhá, zda je považovat za živé („zvířata“) nebo neživé – bacily, mikroby.
Především v knižním stylu se užívá zživotňující koncovka –ové (Dni plynuly, ale dnové plynuli).
Životnost se kromě shody uplatňuje také k odvozování přivlastňovacích přídavných jmen – ta se odvozují pouze od životných: otcův sněhulák, sněhulákův hrnec, ale nikoli hrncovo ucho, pouze ucho hrnce.
Určení rodu podstatných jmen
Oproti určení životnosti je rozdělení do rodů mnohem komplikovanější a neexistují spolehlivá pravidla, podle nichž by bylo možné rod jednotlivých podstatných jmen určit – u celé řady z nich si rodovou příslušnost musíme pamatovat. Přesto existují některé pomůcky pro určení rodu:
osoby podle povolání, zařazení apod. dodržují svůj rod: učitel – učitelka, letuška – stevard. Přechod mezi rody se provádí přechylováním. samci zvířat mají rod mužský, samice ženský, mláďata střední. rod jmen lze částečně rozlišit podle koncovky – např. zpodstatnělá slovesa končící na –í jsou rodu středního: lpění, svítání; většina jmen končících na –a je rodu ženského (s výjimkou jmen osob – mužů: předseda, bača)
Reference
Literatura
Související články Seznam latinských gramatických pojmů
Kategorie:České slovní druhy