Dubá () je město v okrese Česká Lípa v Libereckém kraji. Nachází se šestnáct kilometrů jižně od České Lípy a devět kilometrů jihozápadně od Máchova jezera. Město se nachází na hranici Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj v nadmořské výšce 266 metrů a je obklopeno členitou krajinou, bohatou na lesy a rokle mezi pískovcovými skalami. Jde o přirozené středisko chalupářů z okolních vsí a osad, z nichž většina je k Dubé přičleněna. Kolem města po obchvatu z roku 2017 vede tranzitní silnice I/9 z Prahy na hraniční přechod Rumburk/Neugersdorf. V Dubé je evidováno asi 830 adres a žije zde obyvatel.
Historie vlevo|náhled|upright|Dubá
První písemná zmínka o Dubé pochází z roku 1253, listina dosvědčuje nadání Dubé a dalších vesnic králem Václavem I. a dalších šlechticů nově založenému řádu křižovníků s červenou hvězdou. Dubský statek byl pro řád příliš odlehlý a proto jej po roce 1257 prodali rodu Ronovců, kteří Dubou drželi téměř 400 let. Přídomek z Dubé používala nejvýznamnější větev rodu Ronovců, například nejvyšší pražský purkrabí Hynek Berka z Dubé († 1348). Prvním z Berků, který byl vlastníkem Dubé byl kastelán Častolov ze Žitavy. Dalším byl v letech 1276 až 1288 Hynek Berka.
V té době již existoval hrad Dubá, kostel svatého Petra a Pavla a ves při německé Archeologické vykopávky, nalezené při stavbě vilové čtvrti u kostela Nalezení svatého Kříže a na dalších místech, dokládají osídlení mnohem starší, z 11. století. Poblíž města, v tři kilometry vzdálených Pavličkách, byla nalezena staroslovanská popelnice pražského typu ze 7. století.
Město bylo založeno kolem roku 1300 v údolí, zároveň byl postaven i druhý kostel svaté Kateřiny v místech dnešní pošty, při něm byla zřízena kolem roku 1408 i škola. Po bitvě na Bílé hoře roku 1620 poslední zdejší z Berků Václav propadl majetkem i hrdlem, městečko bylo konfiskováno a stalo se majetkem Albrechta z Valdštejna. Po jeho násilné smrti při atentátu roku 1634 v Chebu se panství i s hradem a zámkem dostalo do vlastnictví jeho vraha Richarda Waltera Butlera. Po jeho smrti přešla Dubá do rukou vdovy regentky Anny Marie z Donína, která se provdala za hraběte z Heissensteinu. Pak nastalo období soudních sporů s irskou rodinou Butlerů. Butlerové zde tvrdě panovali až do roku 1723. Roku 1680 vymřelo mnoho obyvatel na mor a roku 1695 město poničil požár. Původní obyvatelstvo bylo české, až během 17. století sem přišli němečtí kolonisté.
V letech 1723 až 1806 správu nad městečkem převzal hrabě Karel Rudolf Sweerst-Sporck (z rodiny Šporků). Měl umělecké sklony a jeho zásluhou se zde začaly stavět barokní stavby, chrám, kaple, sochy ve městě.
V letech 1744–1760 byl postaven kostel Nalezení svatého Kříže, oba starší kostely byly posléze zrušeny a zanikly. Dubský hrad se rovněž nedochoval, v polovině 16. století postavil Adam Berka z Dubé nedaleko města zámek Nový Berštejn.
V roce 1843 se Dubá dočkala povýšení na město.
Dubá okresním městem Po zrušení nevolnictví a v důsledku revolučních událostí roku 1848 došlo v Rakousko-Uhersku k radikálním změnám státní správy. Byla zrušena panství šlechty, ustanoveny během roku 1850 nové kraje, politické a soudní okresy. Dubá byla v roce 1848 součástí panství Berštejn, které vlastnil hrabě Kristián z Valdštejna a Vartenberka. Panství Berštejn náleželo pod kraj Mladá Boleslav.
Po reformě se stala Dubá sídlem politického okresu Dubá (Politischer Bezirk Dauba), jehož součástí byly dva soudní okresy (Dubá a Štětí). Do politického okresu náleželo 42 obcí, z nichž dvě byla městem, Dubá a Doksy. Dubá byla i sídlem berního úřadu. Okresní soud v Dubé spadal pod krajský (zemský) soud v České Lípě.
Při další státní reformě byl roku 1855 Českolipský kraj zrušen a byly ustaveny jiné kraje. Okres Dubá zůstal v kraji Mladá Boleslav, který se rozsahem území změnil. Změnil se i seznam obcí v okresu Dubá. Soud v Dubé byl převeden pod krajský soud v Mladé Boleslavi.
náhled|Vstup do budovy radnice
V roce 1862 byly zcela zrušeny kraje a poté řada politických okresů. Okres řízený okresním hejtmanstvím Dubá a také soudní okres v Dubé zůstaly. Tento stav s menšími úpravami zůstal do roku 1918. Od 18. století se v Dubé rozšířilo pěstování chmele, které znamenalo rozkvět celé oblasti Dubska, postupné upadání chmelařství po roce 1900 znamenalo ekonomický i demografický pokles. Podíl na něm měla i absence železničního spojení s okolním světem. Po posledním velkém požáru v roce 1845 bylo město přestavěno do klasicistní podoby, postavena byla i nová radnice, kde sídlily od roku 1851 okresní úřady a soud.
V roce 1869 byla v Dubé ustavena Jednota bratrská, vybudováno středisko a konala se pravidelná náboženská kázání.
Vývoj po roce 1945 Dnešní podobu město získalo po bombardování 9. května 1945 a následných demolicích. Dubá byla součástí Sudet, a po druhé světové válce došlo k odsunu německého obyvatelstva a příchodu nových osídlenců. Roku 1949 byl zrušen okres Dubá, posléze se město stalo jen střediskovou obcí. Statut města byl Dubé vrácen v roce 1992.
Dubá se profiluje jako výletní a turistické středisko. Je zde autokemp Nedamov na břehu Černého rybníka, v okolních vesnicích je několik penzionů (Nedamov, Horní Dubová Hora, Heřmánky). Naučná stezka Dubsko - Kokořínsko, která vede nejzajímavějšími místy, má delší a kratší trasu a začíná nedaleko autobusového nádraží. Okolní krajina je protkána sítí turistických značených stezek a vedou odtud cyklostezky směrem na Mšeno, Doksy, Štětí či Holany. Dostupnost většiny okolních vesnic a osad veřejnou dopravou je o víkendu či o letních prázdninách velmi problematická, ve městě nenabízí své služby ani taxi.
Přírodní poměry Větší část městské zástavby Dubé s okolními vesnicemi leží na území Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko – Máchův kraj, přesněji její jižně položené kokořínské části. Nachází se zde přírodní rezervace Mokřady horní Liběchovky, v níž se vyskytují některé vzácné druhy rostlin a živočichů. Tato rezervace je součástí území chráněných mokřadů dle Ramsarské úmluvy. Na území Dubé částečně zasahuje svým jižním výběžkem v okolí Malého Vlhoště přírodní rezervace Vlhošť. Na katastrech městečka a k němu připojených částí jsou dále přírodní památky Martinské stěny, Kamenný vrch u Křenova a Deštenské pastviny.
Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve městě žilo 1 514 obyvatel (z toho 717 mužů), z nichž bylo sto Čechoslováků, 1 386 Němců, jeden Žid a 27 cizinců. Převládala římskokatolická většina (1 424 osob), ale žilo zde také padesát evangelíků, jeden člen církve československé, 23 židů, dvanáct příslušníků nezjišťovaných církví a čtyři lidé bez vyznání. Podle sčítání lidu z roku 1930 mělo město 1 417 obyvatel: 167 Čechoslováků, 1 225 Němců, pět příslušníků jiné národnosti a dvacet cizinců. Většina (1 314 osob) byla římskými katolíky, 56 lidí patřilo k evangelickým církvím, dvanáct k církvi československé, dvanáct k církvi izraelské, pět k jiným nezjišťovaným církvím a osmnáct lidí bylo bez vyznání.
Městská správa Části města náhled|Městská knihovna
Město Dubá se skládá z celkem 20 částí, které se rozkládají na 11 katastrálních územích: k. ú. Dubá – Dubá, Horní Dubová Hora a Nový Berštejn k. ú. Deštná u Dubé – Deštná k. ú. Dražejov u Dubé – Dražejov, Kluk a Nedvězí k. ú. Dřevčice – Dřevčice a Sušice k. ú. Heřmánky – Heřmánky k. ú. Horky u Dubé – Horky k. ú. Korce – Korce a Plešivec k. ú. Lhota u Dřevčic – Lhota k. ú. Nedamov – Nedamov, Křenov a Panská Ves k. ú. Zakšín – Zakšín a Bukovec k. ú. Zátyní – Zátyní
Od 1. července 1980 do 30. června 1990 k městu patřily i Vrchovany, od 1. července 1980 do 31. prosince 1991 Dolní Dubová Hora, Domašice, Obrok, Pavličky, Tuhaň a Tuhanec a od 1. ledna 1981 do 30. června 1990 také Beškov, Blatce, Blatečky, Drchlava, Houska, Hradiště, Chlum a Konrádov.
Městské symboly Město má znak, který vychází z městského pečetidla z roku 1727. Návrh praporu zpracovala Markéta Myšková. V listopadu 1999 návrh projednalo zastupitelstvo města, v květnu 2000 jej posoudil podvýbor pro heraldiku a vexilologii Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a 14. června 2000 jej městu předseda Poslanecké sněmovny udělil.
Doprava Do roku 2017, než byl dokončen obchvat Dubé, procházela středem města silnice I/9, která vede z Prahy přes Mělník a Českou Lípu do Saska. Obchvat se třemi mosty je dlouhý tři kilometry a přišel na 440 milionů Kč bez DPH. Z Dubé vycházejí též silnice II/260 přes Tuhaň do Úštěku, II/259 přes Mšeno do Kosmonos, z místní části Nový Berštejn vychází silnice II/270 na Doksy, Mimoň a Jablonné v Podještědí. Nejbližší železniční trať Bakov nad Jizerou – Jedlová prochází přes Doksy asi devět kilometrů severovýchodně od Dubé.
Dvě státní poštovní autobusové linky, v trase Dubá – Liběchov a Dubá – Doksy, zřídila C. k. provozní správa státních autobusových linií v Dubé 30. července 1908. V prosinci 1909 přibyla linka Dubá – Jestřebí, čímž se správa v Dubé spolu s pardubickou a opavskou stala jednou ze tří největších autobusových správ v českých zemích; v červenci 1914 ujely dubské autobusy 7 751 kilometrů a přepravily 6 995 cestujících, čímž se po Opavě umístila tato správa na druhém místě. Provoz dubských linek byl z důvodu válečného stavu ukončen 29. července 1914.Petr Hoffmann: Dějiny státní autobusové dopravy v českých zemích a na Slovensku, 1. díl. Poštovní autobusy 1908–1914., vydavatelství dopravní literatura Ing. Luděk Čada, Litoměřice 2010. Str. 147, správa Dubá, str. 49, přehled státních autobusových linek v českých zemích před 1. světovou válkou
Za první republiky se Dubá opět stala centrem místní autobusové dopravy. K roku 1929 odtud vyjížděly autobusové linky státní poštovní automobilní správy:Martin Harák: Encyklopedie československých autobusů a trolejbusů (I), Corona, Praha, 2005, , kap. 2.3 Autobusy ČSD, str. 38, seznam státních poštovních linek k roku 1929 771 Dubá – Liběchov 776 Dubá – Doksy 821 Dubá – Dřevčice – Česká Lípa 821a Dubá – Jestřebí – Česká Lípa 826 Dubá – Štětí
Po začlenění dosavadní Správy poštovní automobilní dopravy, dominantního státního dopravce, do ČSD v letech 1933–1934 existovala podle ročenky pro rok 1938 autospráva ČSD Česká Lípa, pod niž patřily garáže Dubá a Mladá Boleslav a pobočné garáže Bělá pod Bezdězem, Bor u České Lípy, Cvikov, Děčín, Litoměřice dolní nádraží, Jablonec nad Nisou, Nové Benátky, Turnov.
Po osvobození Dubé v roce 1945 byla zahájena výstavba nových garáží ČSD. V roce 1949 došlo k zásadní reorganizaci a Autospráva ČSD byla převedena pod nově založený národní podnik ČSAD. Dubá se stala součástí okresu Doksy nově zřízeného Libereckého kraje. Výstavba garáží ČSAD v Dubé byla ukončena a následně byl vybudován nový dopravní závod v Bělé pod Bezdězem a Dubá se stala provozovnou dopravního závodu 610 Bělá pod Bezdězem. K další změně dochází v roce 1960, kdy provozovna Dubá je začleněna do nově zřízeného Dopravního závodu se sídlem v České Lípě. K další změně dochází v roce 1963, kdy je ustaven národní podnik Československá státní automobilová doprava, Ústí nad Labem s Dopravním závodem 402 Česká Lípa, který sdružuje 4 provozovny (Česká Lípa, Dubá, Mimoň a Nový Bor)
Na autobusovém nádraží zastavují kromě regionálních a dálkových linek tohoto dopravce též dálkové linky dopravců Quick Bus, Josef Hemelík a BusLine z Prahy na Šluknovsko a linka dopravce Jaroslava Štěpánka z Prahy do Jablonného v Podještědí. Na území města Dubá se nachází celkem 25 zastávkových bodů (názvů zastávek), z toho jen 2 (Dubá, aut. nádr. a Dubá, školka) přímo v místní části Dubá, ostatní v připojených vsích či na rozcestích mimo zástavbu.
Společnost
náhled|Dny evropského dědictví v areálu sušárny chmele (září 2022)
V Dubé funguje několik spolků a občanských sdružení:
TJ Slavoj Dubá – organizuje především kopanou a tenis. Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 na 13. místě ve čtrnáctičlenné tabulce I.B třídy Libereckého kraje. O rok později skončili fotbalisté v II. třídě okresního přeboru čtvrtí.
Sbor dobrovolných hasičů