Tomáš Jan Pešina z Čechorodu (19. prosince 1629Matriční zápis – http://digi.ceskearchivy.cz/cs/6502/3 Počátky – 3. srpna 1680 Praha) byl český katolický duchovní, dějepisec a spisovatel. Od roku 1674 byl titulárním biskupem samandrijským.

Život Tomáš Pešina, pokračovatel Bohuslava Balbína, generální vikář a kapitulní děkan sv. Víta v Praze, milovník českého jazyka a sběratel, se narodil 19. prosince 1629 v Počátkách v rodině místního řezníka, který se sem přistěhoval okolo roku 1610 z Okrouhlé Radouně. Od roku 1643 studoval na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci,Katalog osob jezuitského gymnázia – http://digi.ceskearchivy.cz/cs/682/114 od r. 1648 studoval na jezuitské akademii v Klementinu v Praze. Stal se mistrem literárního umění a bakalářem teologie. Roku 1653 byl vysvěcen na kněze a přidělen jako kaplan do Kostelce nad Orlicí.

Církevní kariéra Roku 1655 se stal děkanem v Kostelci nad Orlicí. Od 1657 působil jako děkan v Litomyšli. O rok později (1658) byl jmenován biskupským vikářem poloviny Chrudimského kraje. V roce 1663 se stal kanovníkem kapituly v Litoměřicích, dále byl kanovníkem Vyšehradské kapituly a o dva roky později byl jmenován kanovníkem u sv. Víta v Praze. Roku 1668 byl prohlášen scholastikem, téhož roku byl jmenován císařským radou a brzy na to i císařským falckrabětem.

V církevní hierarchii postupoval stále výše, 4. května roku 1670 byl zvolen a instalován děkanem Metropolitní kapituly, dále se stal oficiálem a generálním vikářem pražského arcibiskupa Matouše Ferdinanda Sobka z Bilenberka. Roku 1674 jej císař Leopold I. jmenoval titulárním biskupem samandrijským. Není jasné, zda přijal zároveň svěcení pomocným pražským biskupem.Josef Pejška, Byl Tomáš Pešina z Čechorodu biskupem? , ČKD 1913/1, str. 68–69: Autor – stejně jako Ant. Podlaha – popírá, že by Pešina byl pražským světícím biskupem, titul biskupa samandrijského však dlouhodobě používal.

Historiograf a sběratel relikvií I při svém církevním povolání systematicky pěstoval ušlechtilé záliby. Byl moravským historiografem a mimořádně horlivým sběratelem a pořadatelem svatých relikvií. Celý soubor relikvií, přivezený z hradu Karlštejna, adjustoval do oltáře v Martinické kapli svatovítské katedrály, další vystavil na oltářích či upravil pro Svatovítský poklad. Sestavil dva katalogy relikvií s jejich historií (Phosphorus septicornis,1673; Thesaurus in lucem protractus, 1674, druhý též v českém překladu). Ve spisu Ucalegon Germaniae, Italiae et Poloniae popsal turecké výboje do Evropy. Byl také prvním, kdo pojmenoval autora nejstarší české kroniky, tak zvaného Dalimila. Za svého působení ve svatovítské katedrále se osobně stýkal i s císařem Leopoldem Habsburským. Jeho spis byl oceněn Bohuslavem Balbínem. Pobídnut svými profesory a starším kolegou Bohuslavem Balbínem zabýval se systematicky moravskou historií, roku 1663 vydal v Litomyšli latinský spis Prodromus Moravographiae, v češtině označený jako Moravopis. Ve třech svazcích se věnoval historii Moravy. Ještě v roce 1676 vydal Mars Moravicus. Tato díla byla dlouhou dobu hlavním pramenem poznání moravské zemské historie. Hlavním zdrojem informací pro sepsání Moravopisu byl desetidílný rukopis protestantského historika Pavla Skály ze Zhoře „Historie církevní“. Kvůli studiu těchto svazků navštívil Pešina třikrát české exulanty ve Slezsku.

Fundátor Pešina roku 1670 zakoupil panství Obořiště, pro něž císař Leopold I. roku 1678 udělil povolení k založení kláštera paulínů. Pešina svou fundaci závětí z roku 1680 ještě rozšířil. Klášter řádu paulínů s kostelem sv. Josefa v Obořišti byl činný až do roku 1786, kdy jej císař zrušil a panství odkoupili Colloredo-Mansfeldové.

Akt založení kláštera s portrétem T. J. Pešiny zpodobnil Jan Václav Spitzer na klenbě klášterního sálu, dále je vyobrazen v olejomalbě malíře Františka Liechtenreittera (dnes na faře) a reprodukován v grafickém listu z doby kolem roku 1750.

Smrt Slavný rodák z Počátek zemřel na morovou nákazu při velké morové epidemii ve věku 50 let 3. srpna 1680. Byl pohřben do hrobu ve svatovítské katedrále, v podlaze před oltářem sv. Cyrila a Metoděje. Náhrobní deska s rodovým erbem a nápisem byla vyjmuta při rekonstrukci dlažby kolem roku 1910, zčásti se dochovala.Antonín PODLAHA, Series praepositorum, decanorum et aliorum praelatorum.... Praha 1912, s. 185–189, foto na straně 186.

náhled|upright|Titulní list knihy Mars Moravicus… z r. 1677

Dílo Mapa lanšperského panství – nakreslil ji s vyznačením národnostního složení a požadoval, aby se v českých obcích kázalo česky a ve smíšených obcích česky alespoň každou druhou neděli. Prodromus Moraviographiae – vydáno r. 1663, základní vlastivědné údaje a stručný přehled dějin Moravy. Moravopis – pětisvazkové dílo o Moravě. Ucalegon Germaniae, Italiae et Poloniae: Hungaria, flamma belli Turcici ardens 1663 – historie tureckých nájezdů, varování před tureckým nebezpečím. Phosphorus septicornis, stella alias matutina... 1673– Popis dějin a oslava Svatovítského chrámu, katalog relikvií. Thesaurus in lucem Procractus, sive S. Mercurius... 1674– dějiny a katalog svatých ostatků v chrámu svatého Víta a jeho pokladu.

Dále napsal různé příležitostné tisky, např. k oslavě arcibiskupa Jana Viléma z Kolowrat roku 1669. Podílel se na překladu díla Martyrologium aneb Pašionál svaté římské církve, jež vyšlo s jeho podporou. Byl spoluzakladatelem a redaktorem edice Dědictví svatojanské.

Odkazy

Reference

Literatura Zelený, Vácslav Vladivoj: Tomáš Pešina z Čechorodu (Životopisná studie). Praha 1887. (ČČM 1884 – 86 a též ve zvláštním otisku v Praze 1887). Antonín Podlaha, Series praepositorum, decanorum, archidiaconorum aliorumque praelatorum et canonicorum.... Pragae 1912, s. 183–189. Adolf Ludvík Krejčík, Prolegomena k vydání II. dílu T.J. Pešinova díla "Mars Moravicus" I, Praha : Čes. akademie : Bursík a Kohout [distributor] , 1913. Novější literaturu eviduje v ne zcela úplném rozsahu Lexikon české literatury 3/II. Praha 2000, s. 878–879. Martina Bohačiaková, Historik Jan Tomáš Pešina z Čechorodu (19. 12 1629 – 3. 8. 1680), Studia historica Tyrnaviensia IX-X, 2010.

Související články Pobělohorská literatura Seznam českých spisovatelů Seznam čestných kanovníků litoměřické kapituly

Externí odkazy

Dvaasedmdesát jmen české historie (37/72) – Tomáš Jan Pešina z Čechorodu Portrét Tomáše Pešiny na rytině

Kategorie:Narození v roce 1629 Kategorie:Narození v Počátkách Kategorie:Úmrtí v roce 1680 Kategorie:Čeští barokní spisovatelé Kategorie:Čeští historikové Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly Kategorie:Kanovníci vyšehradské kapituly Kategorie:Moravští historikové Kategorie:Pomocní biskupové pražské arcidiecéze Kategorie:Církevní historikové (teologové) Kategorie:Česká barokní historiografie Kategorie:Oběti moru Kategorie:Úmrtí 3. srpna Kategorie:Muži Kategorie:Narození 19. prosince Kategorie:Působící v Litomyšli Kategorie:Absolventi gymnázia v Jindřichově Hradci