Dolnoněmčina (dolní němčina), německy Plattdeutsch (Plattdüütsch) nebo Niederdeutsch (Nedderdüütsch), je skupina severních dialektů němčiny, která – oproti hornoněmčině a tím i spisovné a obecné němčině – nebyla zasažena druhým posouváním hlásek. Na severu hraničí s dánštinou a fríštinou, na západě s nizozemštinou. Jižní hranice, tzv. Benrátská linie ji dělí od hornoněmeckého prostoru.
Mezi dolnoněmecká nářečí patří dolnosaština (anglicky Low Saxon, německy niedersächsisch, nizozemsky nedersaksisch, dolnosasky neddersassisch). Kromě německých spolkových zemí Dolní Sasko, Brémy, Hamburk, Šlesvicko-Holštýnsko a Meklenbursko-Přední Pomořansko se jím mluví i v nizozemských provinciích Groningen/Grunnen, Drenthe, Overijssel a Gelderland. Až do druhé světové války se dolnoněmecky mluvilo také ve Východním Pomořansku (dnešní Polsko) a ve Východním Prusku (dnešní Kaliningradská oblast Ruska). Kromě těchto tradičních území existují vystěhovalecké komunity z Dolního Saska jinde ve světě, známá je zejména tzv. pensylvánská němčina, jíž hovoří mennonité v americké Pensylvánii, a tzv. Plautdietsch, jazyk tzv. ruských mennonitů, jímž dnes hovoří asi 500 000 osob po celém světě.
Dolnoněmčina je více příbuzná staré angličtině, nizozemštině, afrikánštině a fríštině než standardní němčině, vzešlé z hornoněmčiny. Němci, kteří nejsou dolnoněmčině dlouhodobě vystaveni, jí rozumí špatně. Vzájemná srozumitelnost s nizozemštinou není tak problematická, přesto i v Nizozemsku byla dolnoněmčina uznána za menšinový jazyk.
Největší význam měl dolnoněmecký jazyk ve 13. až 16. století, kdy byl hlavním jazykem hanzy.
Gramatika vpravo|náhled|Dolnoněmecké dialekty Členy mají (na rozdíl od němčiny) jen dva rody, rodový a věcný. Dolnoněmecky Nizozemsky Německy Česky de Mann de man der Mann ten muž de Fru de vrouw die Frau ta žena dat Kind het kind das Kind to dítě
Osobní zájmena se od němčiny liší zejména ve 3. osobě. Dolnoněmecky Nizozemsky Německy Česky ik ik ich já du je du ty he hij er on se ze sie ona dat het es ono wi wij wir my ji jullie ihr vy se ze sie oni
Přivlastňovací zájmena: Dolnoněmecky Nizozemsky Německy Česky mien mijn mein můj dien jouw dein tvůj hüm zijn sein jeho hör haar ihr její uns ons unser náš jem jullie euer váš
Předpona ge-, která se v němčině používá při tvorbě příčestí minulého, se v dolnoněmčině objevuje pouze u některých nářečí. Chybí v severovýchodní části dolnoněmeckého prostoru, snad jako důsledek silnějších historických vazeb na Skandinávii. německy gekauft, dolnoněmecky gekocht, vestfálsky gekoopt, weserplatt 'ekofft, severodolnosasky kööpt, dánsky købt, česky koupil německy geschlafen, dolnoněmecky geslapen, weserplatt 'eslapen, severodolnosasky slapen, anglicky slept, česky spal
Předpřítomný a předminulý čas se tvoří, podobně jako v němčině, pomocným slovesem hebben.
Budoucí čas se tvoří pomocným slovesem sallen/schallen/zullen, které je příbuzné německému sollen, ale významově se s ním zcela neshoduje: Ik schall na School gahn může znamenat jak Budu chodit do školy, tak i Mám chodit do školy.
Pádový systém se zjednodušil, podobně jako v angličtině a skandinávských jazycích, na pouhé tři pády. Zjednodušeně lze říci, že akuzativ a dativ se spojily do jediného pádu zvaného objektiv. Ik kiek den Mann an. (Dívám se na toho muže. – v němčině akuzativ) Ik geev den Mann Geld. (Tomu muži dávám peníze. – v němčině dativ) Tento vývoj se objevil nejdříve na severu dolnoněmeckého jazykového prostoru, ale postupně se prosadil i směrem na jihozápad (nizozemské a vestfálské dialekty).
Příklady Číslovky Dolnoněmecky Česky ein jeden twee dva drei tři veer čtyři fief pět söss šest söben sedm acht osm negen devět teihn deset
Vzorový text
Milí přátelé
Související články Seznam jazyků Seznam písem
Externí odkazy
Plattmaster Dolnoněmecké zprávy Radia Bremen Německo-dolnoněmecký portál
Kategorie:Jazyky Bolívie Kategorie:Jazyky Německa Kategorie:Živé jazyky Kategorie:Západogermánské jazyky