Kraftwerk (v překladu elektrárna) je německá hudební skupina, která významně přispěla k vývoji elektronické hudby. Byla založená v německém Düsseldorfu roku 1969 dvojicí Florian Schneider a Ralf Hütter, ale známější se stala až jako čtveřice spolu s Wolfgangem Flürem a Karlem Bartosem. Současné (2024) složení kapely je následující: Ralf Hütter, Henning Schmitz, Falk Grieffenhagen a Georg Bongartz.
Po prvních třech albech spíše experimentálního rázu Kraftwerk prorazili v USA a v Evropě se svou čtvrtou deskou Autobahn (1974). Do počátku 80. let vydali všechna svá další stěžejní alba Radio-Activity (1975), Trans-Europe Express (1977), a především The Man Machine (1978) a Computer World (1981), na kterých se dopracovali ke svému nezaměnitelnému zvuku a dosáhli tvůrčího vrcholu. Kraftwerk jsou, např. vedle Beatles, považováni za jednu z nejvlivnějších skupin v historii moderní hudby. Melodie, nápady a motivy z hudby Kraftwerk rovněž ve velké míře využívají jiní hudebníci do svých děl (např. Madonna, Coldplay, Rammstein aj.).
Historie
Konec 60. let a skupina Organisation V druhé polovině 60. let se na düsseldorfské konzervatoři potkávají Ralf Hütter a Florian Schneider coby studenti. Jak sám Hütter v jednom z pozdějších interview uvádí, oba byli považováni tak trochu za outsidery, a proto si začali říkat Mister Kling a Mister Klang. Oba projevovali zájem o avantgardní umění a hlavně hudbu, a tak spolu s dalšími třemi hudebníky zakládají svou první skupinu Organisation. Dlouho marně hledají hudebního vydavatele, nakonec se jim však podaří sepsat smlouvu s britskou společností RCA a roku 1969 vydávají své první a zároveň poslední album Tone Float. Poté se skupina rozpadá a na přelomu let 1969/1970 Hütter se Schneiderem zakládají svou skupinu Kraftwerk.
1970–1979
Kraftwerk, Kraftwerk 2, Ralf und Florian (1970–1973) 300px|náhled|Koncert v Curychu, 1976 Spolu s Hütterem a Schneiderem ve skupině spolupracují kytarista Klaus Dinger a Andreas Hohmann coby hráč na perkuse. V roce 1970 si Hütter se Schneiderem zakládají a vybavují své Kling Klang Studio v Düsseldorfu. Jejich první eponymní album Kraftwerk vychází roku 1970 a pilotní skladba Ruckzuck se stává oficiální znělkou televizního magazínu ZDF "Kennzeichen D". Jedno z prvních vystoupení měli v Kolíně nad Rýnem 12. června 1971. V roce 1971 skupinu opustí Dinger, Hohmann a na nějaký čas dokonce i Ralf Hütter a na jejich místo přichází kytarista Michael Rother a basista Eberhardt Krannemann. Skupinu tedy tvoří trojice Schneider, Rother, Krannemann. V roce 1972 se opět vrací Hütter a skupina vydává album Kraftwerk 2. Ke skupině se na krátký čas připojuje Klaus Roeder, hráč na violu a kytaru. V roce 1973 vychází méně experimentální a více melodičtější album Ralf und Florian. V této době se ke skupině přidal perkusionista Wolfgang Flür a Kraftwerk prodávají svou novou skladbu Autobahn firmě Phonogram za úsměvných 2000 amerických dolarů s pocitem výhodného obchodu.
Autobahn (1974) Prvního listopadu 1974 skupina vydala první úspěšné album Autobahn. Deska je charakteristická velmi futuristickým zvukem a v době svého vzniku znamenala velký průlom v hudební tvorbě. V titulní skladbě Autobahn ("Dálnice") se ozývají zvuky klapnutí dveří od auta, startování motoru a kolemjedoucích aut, které Ralf Hütter nahrával na magnetofon při jízdě po dálnici ve svém Volkswagenu Brouk. Skladba je typická vzletnými a roztažnými tóny, čímž je hudebními odborníky považována za předchůdkyni hudebního stylu trance. V průběhu koncertní tour k tomuto albu se ke kapele připojil Karl Bartos, který s Wolfgangem Flürem ve skupině setrvali v letech, kdy zaznamenávala svůj největší úspěch. V květnu roku 1975 obsadila skladba Autobahn 4. místo v britské a 5. místo v americké hitparádě.
Radio-Activity (1975–1976) Ihned po skončení úspěšného turné k albu Autobahn roku 1975 se Kraftwerk vydali do svého Kling Klang Studia a ještě téhož roku vydali album Radio-Aktivität (anglicky Radio-Activity). Deska kromě tématu využití radioaktivní energie vzdává hold objevení a využití rádiových vln. Titulní singl Radio-Aktivität se stal následujícího roku ve Francii letním hitem, přičemž jeho prodejnost se dotkla magické sedmimístné cifry. Radio-Activity je bohaté na vokály zkreslené vokodérem a zvuky napodobující rádiový šum, rádiové vlny apod. Silné melodie obsahují skladby Airwaves (Ätherwellen), Antenna (Antenne) či Ohm Sweet Ohm. Roku 1976 následovalo turné po Evropě k podpoře alba.
Trans-Europe Express (1977) Rok poté Kraftwerk přišli s albem Trans Europa Express (anglicky Trans-Europe Express) obsahující stejnojmenný hit, který se po dlouhou dobu držel v žebříčcích hitparád. Byl k němu natočen i videoklip, ve kterém se skupina nechala zcela zjevně inspirovat filmem Metropolis Fritze Langa z 20. let. Z tohoto alba rovněž pochází hit Schaufensterpuppen (anglicky Showroom Dummies), kde se Kraftwerk poprvé transformují do podoby neživých figurín.
The Man-Machine (1978–1979) Roku 1978 Kraftwerk – pobídnuti úspěchem předešlého alba – vydali další studiovou nahrávku Die Mensch Maschine (anglicky The Man-Machine), která obsahuje hity jako Die Roboter (The Robots), Neonlichts (Neon Lights) nebo ještě známější Das Model (The Model), která o tři roky později zdolává nejvyšší příčku hitparády. Německá rocková skupina Rammstein vydala v roce 1997 cover verzi Das Modell; irská rocková skupina U2 naopak jako B-stranu ke svému singlu Vertigo vytváří svou verzi písně Neon Lights. Album The Man-Machine spolu s albem Computer World představuje naprostý vrchol tvorby skupiny. Navzdory této skutečnosti však Kraftwerk vydání The Man-Machine nepodpořili žádnými koncerty.
1980–1989
Computer World (1981–1982) Další album vyšlo až roku 1981. Neslo název Computerwelt (anglicky Computer World). Pilotní singl tohoto alba Taschenrechner (Pocket Calculator) byl kromě anglické a německé verze vydán také ve verzi francouzské (Mini Calculateur) a japonské (Dentaku), kterou skupina často zařazuje na svých vystoupeních za verzi anglickou. Na koncertech v Itálii Kraftwerk hrají italskou verzi Mini Calcolatore (někdy nazývaná Mini Calcolatore), v Polsku polskou Mini Kalkulator a v Rusku verzi ruskou. Dalšími klasikami se staly skladby Heimcomputer (Home Computer) s nezapomenutelnou basovou linkou či stejnojmenná Computer World, která v roce 1982 vyšla ve zremixovaných tanečních verzích jako singl. Nahrávka rovněž obsahuje singl Computerliebe (Computer Love), jejíž melodii použila skupina Coldplay do své skladby Talk. Jako B-strana k singlu Computer Love vyšla starší skladba The Model, která obsadila první příčku v britské hitparádě. Stala se tak jediným singlem Kraftwerk, která zabodovala na prvním místě.
Po vydání alba Computer World následovala světová koncertní tour, v rámci které Kraftwerk procestovali celou Evropu (včetně zemí východního bloku Maďarska a Polska), USA, Japonsko a Austrálii. Tour byla pojata velmi propracovaně co se techniky týče. Na pódiu za hudebníky byly promítány videoklipy k jednotlivým skladbám (podobně jako je tomu dnes); Kraftwerk navíc používali malá zvuková zařízení, která posílali lidem v hledišti a ti na ně mohli hrát (jako je tomu v oficiálním videoklipu ke skladbě Pocket Calculator). Computer World Tour byla první koncertní tour od roku 1976 a poslední do roku 1990.
Techno Pop / Electric Cafe (1983–1987) V roce 1983 sice skupina připravovala album Techno Pop, avšak frontman kapely Ralf Hütter – nadšený cyklista – měl těžkou nehodu na kole a zůstal dlouhou dobu v kómatu. Skupina měla hotovo velmi málo materiálu, a tak nakonec z připravovaného alba vyšel jen jeden singl pro nadcházející závod Tour de France a rok poté remixy této skladby na samostatném singlu. Jiné prameny však uváděly, že album Techno Pop naopak vydáno bylo, ale pouze v omezené sérii, která byla jen jako promo materiál nabídnuta několika rádiovým stanicím. Faktem však je, že existují demo nahrávky skladeb Techno Pop a Sex Object, které se objevily na několika neoficiálních kompilacích. Dalším důvodem zpoždění měla být, jak bylo později vysvětlováno, změna analogového záznamu na digitální. Proto album vyšlo až roku 1986 pod názvem Electric Cafe. Obsahovalo např. skladbu Music Non Stop, která se stala závěrečnou skladbou na koncertech, při níž jednotliví hudebníci odcházeli po svých sólech. Druhým a posledním singlem z alba Electric Cafe byl Der Telefon Anruf (The Telephone Call), v němž zpívá hlavní vokály Karl Bartos. Oba singly se umístily na prvním místě v taneční hitparádě v USA.BillBoard.com, Hot Dance Club Play Deska Electric Cafe byla na velmi dlouhou dobu posledním novým materiálem, který skupina vydala.
1990–1999
The Mix (1990–1993) V roce 1987 opustil skupinu Wolfgang Flür a v roce 1990 Karl Bartos, oba dlouholetí členové. Bartos své rozhodnutí zdůvodnil tím, že mu vadilo "hlemýždí tempo, s kterým Ralf a Florian připravovali alba a také to, že se dennodenně oddávali na dlouhé hodiny své cyklistické vášni, aniž by skládali hudbu". Bartos měl de facto pravdu – příprava tehdy posledního alba Electric Café zabrala skupině pět let, přičemž časová perioda mezi následujícími alby se ještě prodlužovala.
Po odchodu Flüra do skupiny přišel zvukový inženýr Fritz Hilpert. V roce 1991 Hütter, Schneider a Hilpert mixují a modernizují staré skladby skupiny, které pak vychází na albu The Mix. Jde tedy o jakési vylepšené výběrové album, nejedná se však o klasické remixy. V této době se na krátkou dobu ve skupině objevil Portugalec Fernando Abrantes. Už po několika koncertech během tour k The Mix se však Abrantes s Kraftwerk rozloučil. Důvodem byla zřejmě vzdálenost mezi jím a zbytkem skupiny, tudíž špatná možnost spolupráce. Další důvod mohl být, že Abrantes zcela nezapadal do „robotické“ image skupiny – na koncertech tancoval, mával lidem a tak podobně. Abrantese můžeme coby robota spatřit ve videoklipu k zmixovanému singlu The Robots z roku 1991. Po něm přichází do kapely Henning Schmitz, s nímž kapela také 30. listopadu 1991 odehrála úspěšný koncert v pražském Paláci kultury a tímto koncertem uzavřeli turné po Evropě k albu The Mix, které zahrnovalo přes 30 zastavení.
Kraftwerk pokračovali v koncertování v menší míře i v letech 1992 a 1993, kdy navštívili Velkou Británii, Benelux, Německo a Rakousko.
Turné 1997–1998 Po celá devadesátá léta skupina žádný nový hudební materiál nevydala. Důvodem údajně bylo, že Kraftwerk rozsáhle technicky modernizovali své Kling Klang Studio v Düsseldorfu.
V roce 1996 skupina zprovozňuje své internetové stránky www.kraftwerk.com,Wayback Machine, www.kraftwerk.com ale až roku 1998 se zde objevují strohé informace o aktuální tour apod.
Další aktivita ve skupině se začíná objevovat až roce 1997, kdy vystupují na festivalu Tribal Gathering. Zajímavostí je, že zde Kraftwerk odehráli novou neznámou skladbu a text skladby Computer World byl mírně pozměněn. Kraftwerk poté odehráli dva další koncerty (16. října v rakouském Linci a 18. října v Karlsruhe), kde krom již zmíněné nové skladby zahráli ještě dvě další nové kompozice (jedna z nich je nejspíš volnou inspirací ke skladbě Airwaves z alba Radio-Activity). Tři nové skladby z připravovaného alba skupiny Kraftwerk byly předány za přísného utajení pobočce nahrávací společnosti EMI v Londýně. O přísném utajení svědčí fakt, že v EMI mohli skladby slyšet pouze dva pracovníci. Na začátku roku 1998 Ralf Hütter potvrdil, že v druhé půli roku vyjde nové album a na internetových stránkách firmy Doepfer se na jeden den objevila informace, že Kraftwerk zahájí novou tour. Za čtyřiadvacet hodin však informace zmizela a vedení firmy Doepfer situaci vysvětlilo tím, že si skupina po jednom dni své rozhodnutí rozmyslela. Připravované album z roku 1998 tedy nikdy nespatřilo světlo světa, známé jsou pouze ony tři naživo zahrané skladby.