Petrohrad () je obec v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní obyvatel. Vesnice se nachází v nadmořské výšce 365 metrů.

Historie thumb|vlevo|Obec Chlumčany a zámek Petrohrad na Císařských otiscích map stabilního katastru, stav v roce 1841

Název obce se odvozuje od jména Petra z Janovic, který byl majitelem zdejšího panství v letech 1358–1371 a který je považován za zakladatele zdejšího hradu Petrohradu (Petršpurku). Petr z Janovic v roce 1374 skoupil okolní statky a ty od onoho roku vlastnili jeho synové Purkart, Jenec, Jetřich a Petr.

Roku 1483 odkoupili od pánů z Janovic hrad Petrohrad a okolní panství Guttenštejnové. Později v důsledku sňatku přešel tento majetek na rod Libštejnských z Kolowrat. Držitel Petršpurku začal již v roce 1559 budovat pod hradem renesanční zámek coby nové panské sídlo.

V roce 1622 zámek koupil za 98 000 kop míšeňských grošů Heřman Černín z Chudenic. V držení tohoto rodu byl tento majetek až do poloviny 20. století – Černínové zde sídlili až do května roku 1945.

Podobně, jako je spjata historie vsi Petrohradu s místním hradem, stejně byl v minulých staletích spojen i osud vsi Bílence se zdejším hradem Šprymberkem a rodem pánů z Janovic.

Přírodní poměry Jižně od vesnice se nachází kóta Špičník (též Kozinec), na jejímž severním úbočí na povrch vystupují přirozené výchozy biotitického granodioritu s vyrostlicemi živců (tzv. Petrohradské skály). V blízkém lomu bylo stáří horniny určeno na 488 ± 24 Ma. Na skalách jsou patrné projevy mrazového zvětrávání.

Obyvatelstvo Při sčítání lidu v roce 1921 ve vsi žilo 831 obyvatel (z toho 389 mužů), z nichž bylo 145 Čechoslováků, 662 Němců, jeden příslušník jiné národnosti a 23 cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické círvi, ale sedmnáct lidí patřilo k církvi izraelské, jeden k církvi československé, dva byli evangelíci a dva patřili k nezjišťovaným církvím. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 914 obyvatel: 220 Čechoslováků, 683 Němců a jedenáct cizinců. Stále převažovala výrazná římskokatolická většina, ale žilo zde také šestnáct evangelíků, jeden člen církve československé, třináct židů, osm příslušníků nezjišťovaných církví a jedenáct lidí bez vyznání.

+ Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2021 Obec Petrohrad 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 Obyvatelé 1 092 1 241 1 194 1 232 1 281 1 458 1 590 929 1 055 1 029 853 729 690 749 678 Místní část Petrohrad Obyvatelé 646 776 690 696 702 831 914 579 724 767 670 548 524 567 482 Domy 63 76 82 84 95 104 165 168 227 137 134 152 160 127 165

Obecní správa V letech 1850–1895 byl Petrohrad osadou obce Chlumčany. V roce 1895 byla celá obec Chlumčany přejmenována na Petrohrad. V roce 1938 byl Petrohrad spolu s okolními obcemi na základě Mnichovské dohody připojen k Německé říši. V roce 1960 bylo rozhodnuto o administrativním spojení obcí Petrohrad, Černčice a Bílenec. Na základě rozhodnutí vyšších orgánů byla 1. ledna 1981 tato obec zrušena a následně připojena ke Kryrům. Po roce 1989 usilovali občané o navrácení k původnímu stavu a od 1. března 1990 je Petrohrad opět samostatnou obcí.Historie na stránkách obce

Obecní úřad v Petrohradě vydává místní zpravodaj, který pod názvem Lunaria vychází pravidelně každý měsíc. Zpravodaj obsahuje nejen informace o aktuálních událostech, ale také detailní popis jednotlivých míst a objektů na území obce.

Části obce Bílenec Černčice Petrohrad

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.

Pamětihodnosti

Na jihozápadním okraji vesnice stojí petrohradský zámek ze druhé poloviny sedmnáctého století, ve kterém od roku 1952 funguje psychiatrická léčebna. Po skončení druhé světové války se zámek dostal do vlastnictví státu a byl prohlášen památkovým objektem. Až do roku 1952 spravovalo jedno křídlo budovy ministerstvo zemědělství. Druhá část objektu sloužila jako zázemí výcvikového střediska pro parašutisty, které zde zřídilo ministerstvo školství a tělovýchovy. Poté zde bylo z podnětu hlavního psychiatra ČSR J. Prokůpka založeno léčebné psychiatrické zařízení s 200 lůžky a v březnu roku 1952 sem byli umístěni první pacienti. Psychiatrická léčebna Petrohrad má od roku 2003 kapacitu 150 lůžek. přírodní památka Háj Petra Bezruče – nachází se jižně od obce, parkově upravené smíšené porosty na žulových skalách zřícenina hradu Petrohrad (Petršpurk) kaple Všech svatých – na kopci jihozápadně od obce kaplička – směrem k Jesenici Zádušní zvonička socha svatého Jana Nepomuckého – směrem k Jesenici socha svatého Jana Nepomuckého – na návsi zemědělský dvůr u zámku pivovar – stojí severně od obce u silnice do Černčice; kulturní a technická památka Dub v Bažantnici Petrohrad – památný strom, roste na okraji Bažantnice u cesty za bytovkami Dub v Petrohradě – památný strom, roste v zámeckém parku u křížku vpravo, u silnice Stebno-Petrohrad

Horolezectví Petrohradské skály, které se nacházejí na katastru obce v okolí zříceniny hradu Petrohrad (Petršpurk), jsou vyhlášenou horolezeckou lokalitou. Zdejší stěnky, věžičky a balvany jsou maximálně 10–15 metrů vysoké a jsou tvořeny hrubozrnnou žulou.Popis skalní oblasti Žulové balvany v této oblasti skýtají především ideální podmínky pro provozování boulderingu. V jarním období je každoročně v Petrohradě pořádáno pod názvem Petrohradské padání soutěžní setkání vyznavačů tohoto sportu.Petrohradské padání

Galerie

Odkazy Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Louny Kategorie:Obce v okrese Louny Kategorie:Sídla v Rakovnické pahorkatině Kategorie:Svazek obcí Podbořansko Kategorie:Bouldering v Česku Kategorie:Horolezecké lokality v Ústeckém kraji Kategorie:Petrohradské panství