Germánské jazyky představují jednu z větví indoevropských jazyků. Mluví jimi přes 450 miliónů osob a jsou i zeměpisně jedny z nejrozšířenějších.

Historie Lingvisté se domnívají, že se větev germánských jazyků začala osamostatňovat již kolem roku 2000 př. n. l. Nejsou však žádné důkazy o tom, zdali někdy existoval germánský prajazyk, z něhož se postupem času odčlenily jednotlivé germánské jazyky, jak to známe u románských jazyků, jejichž původní jazyk latina je nám dobře známá, což též platí o způsobu a historických okolnostech vývoje jednotlivých románských jazyků. Někteří vědci dokonce popírají existenci germánského prajazyka. Vycházejí spíš z toho, že se některé jazyky sblížily a navzájem se ovlivňovaly.

Nejstarším souvislým germánským textem a zároveň jediným dokladem východogermánského jazyka jsou fragmenty gótského překladu Bible, pořízené biskupem Wulfilou ve 4. století.náhled|Dnešní rozšíření v Evropě: Severogermánské jazyky

Západogermánské jazyky

|vlevo Nejdůležitější kritéria vzniku ustálení přízvuku na první slabice; první posouvání hlásek: p, t, k > f, þ, χ b, d, g > p, t, k bh, dh, gh > b, d, g; Přestavba gramatiky: redukce původních osmi pádů na čtyři; vznik „slabých“ adjektivních tvarů zakončujících na -n (např. něm.: dem schönen Mädchen '[tomu] hezkému děvčeti'); zánik většiny slovesných časů, mimo přítomný čas a minulý čas; vznik slabých sloves s dentální příponou, např.: angl. ask-ed, něm. frag-t-e, švéd.: fråga-d-e.

Rozdělení

Západogermánské jazyky hornoněmecké jazyky němčina středoněmčina západní středoněmčina falčtina lucemburština pensylvánská němčina východní středoněmčina hornoněmčina alemánština bavorština severohornoněmčina jidiš vilamovština dolnoněmecko-dolnofrancké jazyky dolnofrancké jazyky nizozemština afrikánština dolnoněmčina anglofríské jazyky anglické jazyky angličtina skotština yolština fríština

Severogermánské jazyky východní severogermánské jazyky švédština dánština elvdalština gotlandština starogotlandština západní severogermánské jazyky norština russenorsk faerština islandština nornština – mrtvý jazyk

Východogermánské jazyky burgundština gótština krymská gótština vandalština

Jazyky JazykPoužívá seÚředníMluvčích (L1)angličtinaAntigua a Barbuda, Austrálie, Bahamy, Barbados, Belize, Botswana, Brunej, Čína, Dominika, Dominikánská republika, Eritrea, Etiopie, Fidži, Filipíny, Gambie, Ghana, Grenada, Guyana, Honduras, Indie, Irsko, Izrael, Jamajka, Jihoafrická republika, Kajmanské ostrovy, Kambodža, Kamerun, Kanada, Keňa, Kiribati, Libanon, Lesotho, Libérie, Malawi, Malajsie, Malta, Marshallovy ostrovy, Mauricius, Mikronésie, Namibie, Nauru, Nizozemské Antily, Nový Zéland, Nigérie, Pákistán, Palau, Papua Nová Guinea, Rwanda, Samoa, Seychely, Sierra Leone, Singapur, Somálsko, Spojené království, Spojené státy americké, Šrí Lanka, Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha, Svatá Lucie, Svatý Vincenc a Grenadiny, Svazijsko, Šalomounovy ostrovy, Tanzanie, Tonga, Trinidad a Tobago, Uganda, Vanuatu, Zambie, Zimbabweprimární – Spojené království, Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland, Antigua a Barbuda, Bahamy, Barbados, Bermudy, Dominika, Gibraltar, Grenada, Guyana, Jamajka, Kanada, Svatá Lucie, Svatý Kryštof a Nevis, Svatý Vincenc a Grenadiny, Trinidad a Tobago jeden z hlavních – Belize, Hongkong, Indie, Irsko, Jihoafrická republika, Kanada, Singapur, Evropská unie, OSN

doplňkový – Argentina, Fidži, Filipíny, Ghana, Gambie, Kamerun, Keňa, Kiribati, Kostarika, Lesotho, Libérie, Mikronésie, Namibie, Nigérie, Nikaragua, Malta, Marshallovy ostrovy, Pákistán, Panama, Papua Nová Guinea, Samoa, Sierra Leone, Svazijsko, Šalomounovy ostrovy, Tanzanie, Zambie, Zimbabwe380 000 000němčinaNěmecko, Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko, Dánsko, Francie, Itálie, Rumunsko, Maďarsko, Polsko, USA, Kanada, Brazílie, Argentina, Austrálie, NamibieNěmecko, Rakousko, Švýcarsko, Belgie, Lucembursko95 000 000nizozemštinaNizozemsko, Belgie, SurinamNizozemsko, Belgie, Surinam25 000 000švédštinaŠvédsko, FinskoŠvédsko, Finsko (Ålandy)10 000 000afrikánštinaNamibie, JARJAR7 200 000dánštinaDánsko, NěmeckoDánsko6 000 000norštinaNorskoNorsko4 320 000limburštinaNizozemsko, Belgie, Německo–1 600 000skotštinaSkotsko, Severní IrskoSkotsko1 509 000jidišRusko, Rakousko, Bělorusko, Bosna a Hercegovina, Německo, Izrael, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Švédsko, UkrajinaRusko (Židovská autonomní oblast)1 506 000západofríštinaNizozemsko (Frísko)Nizozemsko (Frísko)470 000islandštinaIslandIsland314 000faerštinaDánsko (Faerské ostrovy)Dánsko (Faerské ostrovy)69 000severofríštinaNěmecko (Šlesvicko-Holštýnsko)Německo (Šlesvicko-Holštýnsko)9 000sater-fríštinaNěmecko (Dolní Sasko)–2000celkem:532 000 000

Odkazy

Související články Seznam jazyků Seznam písem

Externí odkazy

Literatura Bethge, Richard: Konjugation des Urgermanischen, in Ferdinand Dieter, Laut- und Formenlehre der altgermanischen Dialekte, Leipzig 1900, 361. Cercignani, Fausto: Indo-European ē in Germanic, in Zeitschrift für vergleichende Sprachforschung, 86/1, 1972, 104–110. Harbert, Wayne: The Germanic Languages, Cambridge 2007, . Haugen, Einar: Die skandinavischen Sprachen. Hamburg 1984, . Hutterer, Claus-Jürgen: Die germanischen Sprachen. VMA-Verlag, Wiesbaden 4. vyd. 2002, . Robinson, Orrin W.: Old English and Its Closest Relatives. A Survey of the Earliest Germanic Languages, Stanford (Calif) 1992, . Schmidt, Wilhelm: Geschichte der deutschen Sprache. Stuttgart/ Leipzig 6. vyd. 1993, . Schumacher, Stefan: 'Langvokalische Perfekta' in indogermanischen Einzelsprachen und ihr grundsprachlicher Hintergrund, in Gerhard Meiser und Olav Hackstein, Sprachkontakt und Sprachwandel, Wiesbaden 2005, 603f. Wessén, Elias: Die nordischen Sprachen. Berlin 1968.

Kategorie:Klasické indoevropské jazyky