náhled|Velitelství "Alex" po Pražském květnovém povstání 1945. Zleva: Theodor Pokorný, František Slunečko, Zdeněk Novák, Karel Neubert, Raimund Mrázek Povstalecké velitelství Alex vzniklo před koncem druhé světové války (30. dubna 1945) v Praze. Bylo vyústěním několikaletého protiněmeckého úsilí ilegální vojenské zpravodajské odbojové organizace Alex. Ta operovala dlouhodobě v severovýchodních Čechách (s napojením na Obranu národa) a její klíčovou osobností byl generál František Slunečko (krycím jménem "Alex"). Ještě před 5. květnem 1945 se napojilo velitelství Alex na odbojový zastřešující orgán – Českou národní radu (ČNR) s respektováním její velitelské nadřízenosti. Těsně před propuknutím Pražského květnového povstání 1945 ovládalo velitelství Alex odbojové skupiny na venkově v okolí Prahy kromě jednotek dislokovaných ve Velké Praze, kterým velel generál Karel Kutlvašr (a náčelník štábu František Bürger). Jednotky podřízené povstaleckému velitelství Alex (spolu s velitelstvím Bartoš a dalšími vojenskými složkami) přispěly rozhodující měrou k úspěšnému výsledku bojů v pražských ulicích i na periferních oblastech Prahy ve dnech 5. až 8. května 1945. Po 10. květnu 1945 se jednotky podřízené velitelství Alex (tentokráte již pod velením generála Zdeňka Nováka) účastnily obsazení zalesněných pohraničních území a očištění těchto oblastí od zbytků německých vojsk. Po splnění tohoto posledního úkolu bylo velitelství Alex rozpuštěno.
Historický úvod Obrana Národa Vojenská ilegální odbojová organizace Obrana národa (ON) vznikla na území protektorátu již po březnu 1939 a působila zde prakticky až do konce druhé světové války. Na jejím založení a velitelském územním a hierarchickém řízení se podíleli vysocí důstojníci Němci rozpuštěné prvorepublikové československé armády. Jako důležitá organizace protinacistického odporu byla vystavena neustálým likvidačním snahám německých bezpečnostních složek (gestapo, Sicherheitsdienst). Těm se v několika destrukčních vlnách podařilo pozatýkáním klíčových osob ON oslabit a rozbít. Na postech velitelů ON se tak postupně (ve čtyřech garniturách) vystřídali významní původně prvorepublikoví generálové. Třetí garnitura ON byla zlikvidována úderem německých bezpečnostních složek v červnu 1944, kdy byl (22. června 1944) zatčen její tehdejší velitel armádní generál Zdeněk Novák. Když byl koncem října 1944 zatčen jeho nástupce – brigádní generál František Bláha, bylo velení čtvrté garnitury ON svěřeno poslednímu ještě nezatčenému generálovi jímž byl František Slunečko.
Alex Generál František Slunečko (krycím jménem "Alex") původně zastával ve struktuře ON funkci oblastního vojenského velitele Morava-západ (se sídlem v Brně). Aby se vyhnul německému zatčení ukrýval se generál František Slunečko zakonspirován v přísné ilegalitě již od konce roku 1939 (od 2. prosince 1939). Pobýval na různých místech ale s blížícím se koncem druhé světové války pak v oblasti Mnichova Hradiště. Téměř po celou dobu trvání protektorátu stál v čele zpravodajské skupiny „ALEX“. Tato odbojová skupina postupně vytvořila i využívala síť informátorů na rozhodujících místech, v protektorátních ministerstvech, v ústřednách a v České tiskové kanceláři (ČTK). Ilegální skupina Alex působila v severovýchodních Čechách (především v okresech Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Turnov, Semily a Jičín).
Generál František Slunečko se obklopil spolupracovníky, ze kterých sestavil jádro budoucího povstaleckého velitelství ALEX. Jednotlivé oblasti činností (funkce a role) a za ně odpovídající osoby byly určeny následovně:
velitel: brigádní generál František Slunečko (po osvobození povstalci dne 5. května 1945 z pankrácké věznice pak velel brigádní generál Zdeněk Novák) náčelník štábu: podplukovník generálního štábu Raimund Mrázek (* 1897); podnáčelník štábu: podplukovník generálního štábu Jan Rostislav Kolařík (* 1895); spolupráce s policií a jinými organizacemi: podplukovník Ing. Antonín Sameš (* 1895) (velitel Generálního velitelství četnictva a policie) přednosta III. (operačního) oddělení + spolupráce s železnicemi: podplukovník generálního štábu Stanislav Zima (* 1897); přednosta IV. (zásobovacího, materiálního) oddělení + spolupráce se zaměstnanci Elektrických podniků (EP) hlavního města Prahy: podplukovník generálního štábu Bohumil (Bohuslav) Paleček (* 1892) (během povstání byl B. Paleček velitel štábu "Josef" pro bojové skupiny EP); spolupráce s četnictvem a Sokolstvem: plukovník Vladimír Procházka; přednosta I. (evidenčního) oddělení: podplukovník generálního štábu Antonín Šilhavý (* 1892); zpravodaj: podplukovník generálního štábu Oskar Pejša (* 1896); přednosta II. (zpravodajského) oddělení: podplukovník generálního štábu Jaroslav Kadainka (v době operací zastupoval podplukovníka generálního štábu Oskara Pejšu. Oskar Pejša velel za povstání bojovému úseku Vašek-Rákos v Praze-Podbabě); organizace četnictva: major četnictva Václav Uhlíř (po zatčení v říjnu 1944 jej zastupoval plukovník Vladimír Procházka); spojovací důstojník velitelství: major pěchoty Theodor Pokorný; referent pro záležitosti tisku: nadporučík v záloze, bývalý šéfredaktor "Pestrého týdne" Karel Neubert; kurýr a spojka se skupinou "Sever" (viz dále): nadporučík v záloze Vítězslav Holas; kurýr a spojka: redaktor Ledvinka.
Předehra Pražského povstání S přibližujícím se koncem války (z popudu generála Slunečka) byl ustaven revoluční Národní výbor podle určitých propozic definovaných exilovou vládou. Předsedou výboru byl zvolen Slunečko, místopředsedou pak bývalý šéfredaktor Pestrého týdne Karel Neubert. Členy výboru byli důvěrníci odborových organizací, zástupci průmyslu, finančních institucí, tisku, hospodářských svazů a vojska, zaměstnanci Elektrických podniků, veřejného zásobování a výroby papíru. V této době tak výbor zužitkoval síť informátorů, kteří pracovali již dříve pro ilegální skupinu Alex.
Pomocí již z předešlé doby vytvořených kontaktů ilegální skupiny Alex byly zakládány další odbojové skupiny na venkově a některé byly slučovány s odbojáři v Praze. Jednalo se o: Skupinu generála Slunečka v okresech: Mladá Boleslav, Mnichovo Hradiště, Turnov, Semily a Jičín; Skupinu podplukovníka generálního štábu Raimunda Mrázka v Brandýse nad Labem; Skupinu plukovníka Vladimíra Procházky – Benešov, Vlašim a Louny; Skupinu generála Julia Fišery (* 1894) – Velké Kladno, Unhošť, Beroun.
Do vinohradského bytu v prvním patře (na adrese Přemyslovská 2018/27, Praha 2) se již v lednu 1940 nastěhoval generál Karel Kutlvašr s manželkou Jelizavetou. Zde se také dne 24. dubna 1945 konala porada k přípravě Pražského povstání. Porady se účastnil hrabě Kolowrat-Krakovský, generál Bohumil Rytíř, podplukovník Ing. Antonín Sameš a další.
Na příkaz podplukovníka generálního štábu Raimunda Mrázka dopravil podplukovník duchovní služby Bohumil Radechovský (po pěti a půl rocích v ilegalitě) generála Františka Slunečka do Prahy. Tady se dne 30. dubna 1945 v kancelářích Dunajské plavební společnosti (Na Poříčí 1933/36 Praha 1 Staré Město – Josefov) uskutečnila první schůzka zástupců vojenského odboje. Zde se s generálem Slunečkem sešel generál Karel Kutlvašr, podplukovník generálního štábu Raimund Mrázek, velitel Generálního velitelství četnictva a policie podplukovník Ing. Antonín Sameš a další aby ustavili povstalecké velitelství Alex. Generál Slunečko pak od 1. května 1945 do zahájení Pražského povstání bydlel v bytě majora Theodora Pokorného na adrese Ševčíkova 1421/6, Praha 3 (od roku 1904 do 1947 se ulice jmenovala Bendlova)
Velitelství ALEX v předvečer Pražského povstání Vojenská komise Slunečkova Národního výboru (= povstalecké velitelství Alex) zasedala každé ráno o 9. hodině postupně na různých místech Prahy (z důvodů konspirace). Tato komise průběžně určovala definitivní uspořádání velení, úkoly jednotkám a projednávala celkovou situaci po politické, organizační a vojenské stránce.
Povstalecké velitelství Alex podchytilo (velitelsky) již existující vojenské organizace: skupinu podplukovníka generálního štábu Františka Bürgera skupinu štábního kapitána Volráta bojovou organizaci zaměstnanců Elektrických podniků (6000 mužů), která byla rozdělena na deset skupin dislokovaných ve vozovnách na okraji Prahy a v elektrárně. (Těmto "dílčím" skupinám veleli aktivní a záložní důstojníci)
Zároveň byly rozděleny oblasti vojenského velení: Generál František Slunečko a jeho štáb: všechny podchycené jednotky v Čechách Generál Karel Kutlvašr (velitel Velké Prahy) a náčelník štábu František Bürger: všechny podchycené jednotky ve Velké Praze Generál Julius Fišera: jednotky ve Velkém Kladně a jednotky dislokované západně od Prahy Major Karel Cerman: skupina "Sever" v prostoru Českého ráje a Pojizeří Podplukovník Vilém Konvalinka: skupina Brandýs nad Labem
Aby se předešlo rušivým zásahům různých politických skupin do vojenského velení a organizace jednotek, bylo dohodnuto s různými politickými organizacemi (včetně té největší, kterou byla "Rada vojáků a pracujícího lidu"), že vojenské velení bude v rukou generála Františka Slunečka. Nadporučík v záloze Karel Neubert byl pověřen obsazením budovy ČTK a byl to právě on, kdo zařídil vše potřebné k "hladkému" provedení převratu v hospodářské skupině "Tisk a Papír". Kontakt velitelství Alex s ČNR se podařilo uskutečnit ještě před 5. květnem 1945 a to prostřednictvím štábního kapitána Jaromíra Nechanského (krycí jméno "Jiří"). Přijetím podplukovníka Ing. Antonína Sameše za člena vojenské sekce ČNR bylo vytvořeno spojení povstaleckého velitelství Alex s ČNR a zároveň i uznána hierarchická velitelská nadřazenost ČNR nad velitelstvím Alex.
České květnové povstání
Historici dnes (2016) připomínají, že ačkoliv Květnové povstání na jaře 1945 v Praze bylo především spontánní akcí, která byla odstartována bez velké koordinace a centrálního vedení, nelze zpochybnit fakt, že bylo systematicky připravováno (zejména v posledních dvou týdnech) především skupinami českých důstojníků, mezi nimiž hráli hlavní roli bývalí legionáři – podplukovníci generálního štábu František Bürger (skupina Bartoš) a Raimund Mrázek (skupina Alex).
Předběžné cíle povstalců před vypuknutím povstání Obě povstalecké skupiny ("Bartoš" i "Alex") nebyly dostatečně vyzbrojeny. Odboj na jaře 1945 byl značně zdecimován předchozími údery gestapa a Němců a byl značně roztříštěný. Povstalci se opírali především o českou policii, četnictvo, hasičské útvary, tramvajáky a železničáře. Celkem vzato se jednalo asi o 10000 minimálně vyzbrojených mužů. Předpokládalo se, že v případě kapitulace Němců půjde hlavně o udržení pořádku a o likvidaci odporu, který bylo možno reálně předvídat jen u gestapa a jednotek SS. V případě lidového povstání to byla snaha podchytit je vojensky a zároveň se pokusit "do příchodu spojeneckých armád buď zlomit německý odpor, či jej alespoň udržet v rozumných mezích".
Předčasný start povstání Oba odbojové proudy ("Bartoš" a "Alex") plánovaly zahájení vojenských operací proti třicetitisícové německé posádce cca na pondělí 7. května 1945. Situace ale uzrála o dva dny dříve především díky tomu, že odboj obsadil nacistům telefonní spoje.
Velitelství Alex v Pražském povstání Sobota 5. května 1945