náhled|270px|matriční zápis o narození a křtu Antonína Marka (matrika N index N 1784-1794 Turnov (SOA Zámrsk)) Antonín Marek, zvaný libuňský jemnostpán, známý také pod pseudonymem Bolemír Izborský, (5. září 1785, Turnov – 15. února 1877, Praha) byl český římskokatolický kněz, čestný kanovník litoměřické kapituly, básník, překladatel a jazykovědec.

Život náhled|vlevo|Rodný dům Antonína Marka v Turnově náhled|Antonín Marek na kresbě Jana Vilímka Narodil se v Turnově v rodině kamenářů. V jedenácti letech jej rodiče poslali na studia do cisterciáckého kláštera v Křesoboru (Grüssau, Krzeszów) v dnešním Polsku. Roku 1800 mu zemřel otec a on pokračoval ve studiích v Praze. V letech 1804–1808 studoval v Litoměřicích teologii. Zde se seznámil s Josefem Jungmannem a stali se celoživotními přáteli. Jungmannovi se bystrý mladík zalíbil a brzy jej zapojil do své vědecké činnosti. Marek se na Jungmannových projektech podílel od roku 1807. V předmluvách ke svému Slovníku česko-německému vyzdvihuje Jungmann Markův přínos; Marek sem dodával nová vhodná slova.

Po svém vysvěcení (1808) působil na několika místech jako kněz. Prvním místem byly Rožďalovice, kde rok kaplanoval, pak vystřídal Libuň, Tatobity a Hrubou Skálu, 1820 se stal farářem v Týně u Rovenska pod Troskami a roku 1823 se vrací do Libuně, kde zůstal až do roku 1876. Libuňská fara se stala jedním z center obrozeneckého života v kraji mezi Jičínem a Turnovem.

Své všeslovanské přesvědčení vyjádřil např. roku 1833 ve stati Slovan, kde vidí pro budoucnost národa spojení s Rusy a Poláky. Jako básník se stal předchůdcem Jana Kollára, když vyjadřoval obavu o osud českého národa. Překládal např. Schillera, Ovidia, 1823 uveřejnil překlad divadelní hry Omylové od W. Shakespeara. Mnoho děl, hlavně etnografických, přeložil z ruštiny.

Vytvořil řadu dnes běžných českých slov, u jiných společně s Josefem Jungmannem upravovali jejich pravopis. Vrcholem jeho jazykovědného díla je Logika neboli Umnice (1820, přepracována 1844). Zde vytvořil kompletní české filozofické vědecké názvosloví, které z velké části přetrvalo dodnes, např. věda, předmět, obsah, rozsah, druh, názor, domněnka.

V Libuni pořádal pravidelné nedělní schůzky s lidmi z vesnice a okolí, které seznamoval s novými událostmi i s poznatky z hospodářského života a vědy. V letech 1844–1858 byl školním dozorcem a školství na Turnovsku pozvedl na vysokou úroveň. Učitele především vzdělával, kladl důraz na užívání pomůcek (glóbusy). Snažil se zavádět na školách latinku místo používaného kurentu. Významně se zasloužil o založení druhé nejstarší knihovny v Čechách v Turnově, rozšířil knihovnu na faře v Libuni.

Na konci září 1876 odjel na odpočinek do Prahy, kde po pár měsících zemřel. Je pochován na Vyšehradě a náhrobek zdobí od 1934 busta od Josefa Drahoňovského.

Zajímavosti Josef Václav Frič ve svých Pamětech uvádí ve vzpomínkách situovaných do 30. let 19. století,Před rokem 1840, srov.: FRIČ, Josef Václav a CVEJN, Karel. Paměti. Díl 1. Vyd. 4., v SNKLHU 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957, s. 124. [cit. 2025-11-04]. Dostupné online. že libuňský děkan Marek byl „prvním a tenkráte snad jediným vegetariánem v celých Čechách“.FRIČ, Josef Václav a Hugo TAUB. Paměti J.V. Friče. Praha: Evropský literární klub, 1939, s. 37 a 38. [cit. 2025-11-04] Dostupné online. (Stručnější verze Pamětí.) Podrobnější verze (dostupné jen po přihlášení): FRIČ, Josef Václav a CVEJN, Karel. Paměti. Díl 1. Vyd. 4., v SNKLHU 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1957, s. 105. [cit. 2025-11-04] Dostupné online. Měl dlouhé bílé vlasy, a to snad už v 30. letech.

Dílo

Poezie Má vlasť (1807) – první publikovaná báseň v časomíře Marek Jungmannovi (1814, 1820) – Soubor vlasteneckých básní, stylizovaných jako básnické dopisy Josefu Jungmannovi. Vyjadřuje v nich naději na obrození Slovanů. Dílo je pokládáno za jakéhosi předchůdce Kollárovy Slávy dcery. Píseň k pokoji – báseň

Hymny Prosba k Bohu v nouzi nynější Píseň za ourodu

Ódy Na Trosky

Elegie U hrobu Fortunata Durycha Na hřbitově U hrobu mateře

Filozofická díla Logika nebo umnice (1820) Základní filosofie. Logika. Metafysika (1844) – první filozofické dílo v češtině

Odkazy

Reference

Literatura

KULÍŠKOVÁ, Alžběta. Sborník Od Ještěda k Troskám, 1/2007, ročník XIV., str. 37.

PETERA, V. Géniové církve a vlasti. Rkp. uložený v Centrální katolická knihovně KTF UK v Praze. Praha, 1964. ŠULCOVÁ, Marie. Antonín Marek : buditel národa. Varnsdorf : Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2002. 51 s. .

Související články Česká literatura v letech 1815–1918 Seznam českých spisovatelů Seznam čestných kanovníků litoměřické kapituly

Externí odkazy

Portrét Antonína Marka s rukopisným životopisem Antonín Marek v mladším věku Náhrobek Antonína Marka na Vyšehradě Antonín Marek ve Slovníku českých filosofů Antonín Marek na stránkách Centra dějin české teologie KTF UK

Kategorie:Kanovníci litoměřické kapituly Kategorie:Čeští římskokatoličtí duchovní Kategorie:Čeští spisovatelé 19. století Kategorie:Čeští spisovatelé vědecké literatury Kategorie:Čeští náboženští spisovatelé Kategorie:Spisovatelé píšící česky Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Čeští filozofové Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Katoličtí autoři Kategorie:Osobnosti českého národního obrození Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Čeští překladatelé z angličtiny Kategorie:Čeští překladatelé z latiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Čeští překladatelé z ruštiny Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Narození v Turnově Kategorie:Narození 5. září Kategorie:Narození v roce 1785 Kategorie:Úmrtí 15. února Kategorie:Úmrtí v roce 1877 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Praze