Rudické propadání (někdy též Jedovnické propadání), chráněné jako národní přírodní památka, leží ve střední části CHKO Moravský kras severně od města Brna,na katastrálním území obce Rudice v okrese Blansko. Spolu s Býčí skálou tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes třináct kilometrů.
Propadání Jedovnického potoka – Rudické propadání je nejmohutnější propadání v Moravském krasu. Vody Jedovnického potoka postupně padají až do hloubky 90 metrů. V propadání se tak nalézá jeden z nejvyšších vodopádů v České republice. V jeskyni se také nalézá Rudická propast, nejhlubší česká suchá propast, a Obří dóm, jedna z největších jeskynních prostor v Česku a zároveň je i největším známým podzemním dómem v celém Moravském krasu.
Hlavní chodba v systému Býčí skály, na kterou Rudické propadání navazuje přes Srbský sifon, měří přibližně 2400 metrů, a celý propojený systém dosahuje délky přes 12–13 km.
Rudické propadání leží na Rudické plošině, která patří k nejvýznamnějším geomorfologickým oblastem Moravského krasu. Na tomto území se dochovaly projevy jedněch z nejstarších krasových procesů v regionu, jejichž vývoj sahá až do období spodní křídy (cca 145–100 mil. let).
Samotné Rudické propadání je považováno za nejmohutnější typický ponor v celé České republice, což z něj činí jeden z nejvýraznějších krasových fenoménů v zemi. Vápenato-silikátová struska, která se nachází v ponorné oblasti, je zbytkový materiál po zpracování železné rudy ve vysokých pecích Salmovy hutě. Tyto historické pece byly v provozu v nedaleké Jedovnici v 18. a 19. století.
Přední části jeskyně, tj. Býčí skála, byly přístupné široké veřejnosti a navštívily je také významné historické osobnosti, mezi nimi císař František II, jeho manželka Marie Terezie Neapolsko-Sicilská a kníže z rodu Lichtenštejnů. Na některých místech jsou dodnes zachované nápisy vytesané při těchto návštěvách.
V roce 1912 zde proběhl také první pokus o potápění v podzemních krasových vodách Moravského krasu, kdy se badatel G. Nouackh pokusil překonat tzv. Šenkův sifon. Přestože nebyl úspěšný, šlo o historicky významný moment speleologického výzkumu.
S Rudickým propadáním bezprostředně sousedí skalní útvar Kolíbky, který je oblíbeným místem horolezců i filmařů.
Fotogalerie
Odkazy
Reference
Literatura BALÁK, Ivan, NEJEZCHLEB, Alois, ŠEBELA, Roman. Rudické propadání / cesta ponorných vod. Vydání 1. Rudice: Česká speleologická společnost, ZO 6-04, 2007, 24 stran; MUSIL, Rudolf. Moravský kras. Brno: Masarykova univerzita, 2019. 360 s. ISBN 978-80-210-8742-2. BALDÍK, Vít; KRUMLOVÁ, Hana; BURIÁNEK, David; KRYŠTOFOVÁ, Eva; JANDERKOVÁ, Jana; SEDLÁČEK, Jan; NOVOTNÝ, Roman; DOSTALÍK, Martin. Mobilizace chemických složek struskové deponie v Národní přírodní památce Rudické propadání. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku, 2018. DOI: 10.5817/GVMS2018-1-2-108
Externí odkazy
Býčí skála Rudické propadání Rudické propadání
Kategorie:Národní přírodní památky v Jihomoravském kraji Kategorie:Chráněná území v okrese Blansko Kategorie:Chráněná území v Drahanské vrchovině Kategorie:Chráněná území v Česku vyhlášená roku 1990 Kategorie:Propadání v Drahanské vrchovině Kategorie:Vodopády v Jihomoravském kraji Kategorie:Vodstvo v okrese Blansko Kategorie:Jeskyně v Moravském krasu Kategorie:Propasti v Česku Kategorie:Povodí Svitavy Kategorie:Archeologické lokality v Jihomoravském kraji Kategorie:Geologické lokality v Jihomoravském kraji Kategorie:Jedovnice Kategorie:Rudice (okres Blansko)