Visla

náhled|Visla v Krakově náhled|Ústí Narwe do Visly náhled|Visla u města Grudziądz Visla (, , ) je nejdůležitější a nejdelší řeka v Polsku. Zároveň je také nejdelším a druhým nejvodnatějším (po Něvě) přítokem Baltského moře. Protéká středem země od jihu k severu, přičemž zasahuje (nebo aspoň tvoří hranici) na území osmi vojvodství (Slezské, Malopolské, Svatokřížské, Podkarpatské, Lublinské, Mazovské, Kujavsko-pomořského vojvodství, Pomořského vojvodství). Je 1047 km dlouhá. Povodí má rozlohu 194 424 km² (z toho přibližně 150 000 km² v Polsku).

Průběh toku Pramení v nadmořské výšce 1106 m, na západním svahu Beraní hory v těšínských Slezských Beskydech jako Bílá a Černá Viselka. Tok Visly se dělí na tři části. Horní tok začíná u pramenů a končí u města Sandoměř. Prvních 60 km v Beskydech má charakter horské bystřiny. Pod Krakovem se díky mnoha přítokům z Karpat stává vodnější. Šířka koryta pod ústím Dunajce už dosahuje 200 m a pod ústím Sanu už 600 až 1000 m. V těch místech začíná střední tok, který vede až k soutoku s Narwí. Dolní tok pak níže až k ústí do Baltského moře. Na středním a dolním toku je Visla typická rovinná řeka, která teče v široké a místy terasovité dolině. Koryto je členité a místy se dělí na ramena a průtoky. Tvar koryta je nestálý a vyskytuje se v něm množství mělčin a prahů. Pod Toruní je koryto plně regulováno a výše jsou aspoň zpevněny břehy v místech, kde nejvíce hrozí podemílání. Ve vzdálenosti 50 km začíná delta. Nejvyšší bod povodí leží v nadmořské výšce 2655 m (Gerlachovský štít v Tatrách). Asymetrie povodí (pravobřežního ku levobřežnímu) činí 73:27 %.

Geomorfologické jednotky na Visle seřazené podle směru toku Přehled geomorfologických celků a jejich řazení, je uveden v následující tabulce nebo např. v referenci. +Název vodního tokuGeomorfologický celekGeomorfologická oblastGeomorfologická subprovincieGeomorfologická provincieGeomorfologický subsystémemZeměBiała Wisełka, Czarna Wisełka, WislaBeskid Śląski (Slezské Beskydy)Beskidy Zachodnie (Západní Beskydy)Zewnętrzne Karpaty Zachodnie (Vnější Západní Karpaty)Karpaty Zachodnie z Podkarpaciem Zachodnim i Północnym (Západní Karpaty)KarpatyWislaPogórze ŚląskiePogórze Zachodniobeskidzkie (Západobeskydské podhůří)Dolina Górnej WisłyKotlina OświęcimskaPodkarpacie Północne (Severní Vněkarpatské sníženiny)Rów SkawińskiBrama Krakowska (Krakovská brána)Pomost KrakowskiNizina NadwiślańskaKotlina SandomierskaMałopolski Przełom WisłyWyżyna LubelskaWyżyna Lubelsko-LwowskaWyżyny Polskie (Polské vysočiny)Pozaalpejska Europa Środkowa (Epihercynské nížiny)Dolina Środkowej WisłyNizina ŚrodkowomazowieckaNiziny Środkowopolskie (Středopolské nížiny)Niż Środkowoeuropejski (Středoevropská nížina)Kotlina WarszawskaKotlina PłockaPradolina Toruńsko-EberswaldzkaPojezierza Południowobałtyckie (Jiho baltské pojezeří)Nieszawski Przełom WisłyKotlina ToruńskaDolina FordońskaDolina Dolnej WisłyKotlina GrudziądzkaDolina KwidzyńskaŻuławy WiślanePobrzeże GdańskiePobrzeża Południowobałtyckie (Jiho baltské pobřeží)Mierzeja Wiślana

Přítoky zleva – Kamienna, Przemsza, Nida, Pilica, Nidzica, Bzura, Brda, Wda, Wierzyca, Motława zprava – Bělá, Soła, Skawa, Raba, Dunajec, Wisłoka, San, Kurówka, Wieprz, Narew s Bugem, Drwęca.

Delta Ve vzdálenosti asi 60 km od ústí tvoří širokou říční deltu (Žulawy) s několika rameny. Dvě hlavní jsou Leniwka (levé) a Nogat (pravé). Prochází do Gdaňského zálivu a Viselského zálivu. Část delty leží pod úrovní hladiny světového oceánu a je chráněna hrázemi.

Do 14. století se ústí Visly dělilo na hlavní východní rameno, Vislu Elbląskou a menší západní rameno, Vislu Gdaňskou. Od roku 1371 se hlavním ramenem stává Visla Gdaňská. Po povodni v roce 1840 se vytváří další rameno, Visla Smělá. V letech 1890–95 byl proveden průkop v okolí města Świbno. V dějinách došlo mnohokrát ke katastrofálním povodním, mj. v letech: 1813, 1844, 1888, 1934, 1960.

Vodní režim Vodní režim je ve značné míře ovlivněn přítoky, které stékají z Karpat. Na jaře dochází k vzestupu hladiny díky tajícímu sněhu. V létě i v zimě dochází k povodním. Rychlé a vysoké (až 10 m) vzestupy hladiny způsobují někdy až katastrofální škody. V zimě může také docházet k vzestupu hladiny z důvodu ucpání koryta ledem. Mezi povodněmi je řeka mělká, což znesnadňuje lodní dopravu. Průměrný dlouhodobý průtok činí v Krakově 84 m³/s, ve Varšavě 590 m³/s a u Tczewa nedaleko ústí 1054 m³/s. Ledová pokrývka je především na horním toku nestálá.

Využití Řeka je splavná v délce 940 km od ústí k městu Brzeszcze. Pomocí umělých kanálů je spojena se třemi sousedními povodími. Bydhošťský kanál a řeky Noteć a Warta s Odrou, Augustovský kanál a řeka Czarna Hańcza s Němenem, Dněpersko-bugský kanál a řeka Pripjať s Dněprem

Osídlení Nejdůležitější města ležící na řece Krakov, Tarnobřeh, Sandoměř, Puławy, Varšava, Płock, Włocławek, Toruň, Bydhošť (městská část Fordon), Grudziądz, Malbork (na rameni delty Nogatu), Tczew, Gdaňsk (na rameni delty Leniwky).

Odkazy

Reference

Literatura Ihnatowicz St., Obuchowski An., Turnau Bir., Ogolne koncepcje techniczne zagospodorowania zasobow wodnych w Polsce, "Gospodarka Wodna", 1965, č. 8/9; Beć St., System wodny Wisly, "Gospodarka Wodna", 1968, č. 5. Lencevič S., Fyzická geografie Polska, ruský překlad z polštiny, Moskva 1959, (Ленцевич С., Физическая география Польши, пер. с польск., М., 1959)

Externí odkazy

Kategorie:Řeky v Pomořském vojvodství Kategorie:Řeky v Kujavsko-pomořském vojvodství Kategorie:Řeky ve Slezském vojvodství Kategorie:Geografie Slezského vojvodství Kategorie:Geografie Malopolského vojvodství Kategorie:Geografie Svatokřížského vojvodství Kategorie:Geografie Podkarpatského vojvodství Kategorie:Geografie Lublinského vojvodství Kategorie:Geografie Mazovského vojvodství Kategorie:Vodstvo Kujavsko-pomořského vojvodství Kategorie:Vodstvo Pomořského vojvodství Kategorie:Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego Kategorie:Vodstvo ve Visle (město) Kategorie:Vodstvo v Gdaňsku