Dobřínsko

Dobřínsko () je obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Leží čtyři kilometry západně od Moravského Krumlova a je jednou z nejstarších na znojemském okrese. Žije zde obyvatel.

Název Starší německé jméno Dobren(i)tz (doložené ve 13. a 14. století) ukazuje na nějakou nedoloženou českou předlohu. Její možné podoby jsou dvě: buď Dobronín odvozená od osobního jména Dobroně (jméno pak znamenalo "Dobroňův majetek") nebo Dobřani odvozená od starého debř(a)/dobř(a) – "lesní údolí, prohlubeň" (a jméno pak označovalo lidi bydlící v dolině). Německé Dobrenz bylo zpětně přejato do češtiny jako Dobrenec, k němuž byl utvořen nový tvar Dobrencko, upravený v 16. století na Dobřínsko. Osada Dobřínsko je však původu mnohem staršího, než uvádí první písemná zpráva. Její umístění do oválného tvaru, chráněné z jedné strany břehy potoka a strmou skalnatou strání, odpovídá staroslovanskému typu. Založili ji tady Slované, kteří se vyznačovali keramikou zdobenou vlnicí, a to ještě před vznikem Velkomoravské říše. Dokladem toho jsou v roce 1963 při zemních pracích odkryté sídelní a odpadní jámy s kostmi zvířat a keramikou, zdobenou vlnovkou, což odpovídá 8 až 9. století, takže již v době prvního známého slovanského státu – Velkomoravské říše, existovala obec Dobřínsko. Její název podle dávné pověsti pochází od malé ryby, která se hojně vyskytovala ve zdejším potoce – břínek. A že byli opravdu dobří, tak podle této pověsti dostala obec jméno Dobřínsko, které nese již po několik staletí.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1131, kdy v listině olomouckého arcibiskupa Jindřicha Zdíka je zpráva, že ke znojemskému kostelu náležel jeden lán v obci Dobřensko. Dle vsi se také jmenovali její majitelé, např. rok 1278 Vicemil z Dobřenska a 1310 Niklas z Dobřenska. Asi 200 metrů pod vesnicí na příkrém skalnatém výběžku byla tvrz, kde sídlili vladykové, majitelé Dobřínska. Protože poslední se věnovali duchovnímu stavu, tvrz zanedlouho zanikla. Osada pak připadla ke hradu Templštýnu, řádu německých rytířů. Dnes je hrad zříceninou.

Obyvatelstvo

Obecní správa Mezi lety 1850–1980 bylo Dobřínsko obcí v okrese Moravský Krumlov (v letech 1850–1880 Krumlov) (1850–1950) a později v okrese Znojmo. Od 1. července 1980 do 23. listopadu 1990 patřilo jako část města k Moravskému Krumlovu a od 24. listopadu 1990 je opět samostatnou obcí.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 9. listopadu 2010.

Pamětihodnosti

Farní kostel svatého Prokopa Historickou památkou zdejší obce je kostel, zasvěcený svatému Prokopovi. Páni z Dobřenska postavili na počátku 14. století jeho zadní část – presbytář. Chrámová loď byla postavena v roce 1826. Nejcennější památkou v něm je starobylá křtitelnice z roku 1631 v románském slohu osmibokého hranolu. Památkou o několik roků mladší, z roku 1637 je kamenná náhrobní deska s nápisem o velikosti 180 × 95 centimetrů, která byla náhodně objevena pod schodištěm do kostela. Dnes je tato deska umístěna na zdi u věže kostela. Fara byla v obci postavena v roce 1778 a v roce 1912 zbourána a nově postavena. Vedle této fary v roce 1870 tehdejší římsko-katolický kněz P. Augustin Forman zasadil lípu, která dnes svojí výškou přes 25 metrů a obvodem kmene 420 centimetrů je nejstarším a dominantním stromem v obci.

Křtitelnice Za perlu Dobřínska můžeme považovat pozdně renesanční kamennou křtitelnici schovávající se uvnitř kostela svatého Prokopa. Zdobí ji znak Moravského Krumlova i váženého pana Pertolda Bohobude z Lipé s manželkou. Křtitelnice je z roku 1631.

Náhrobník Na vnější stěně kostela je náhrobník Anny Zellerové z Rosenthalu z roku 1637. Jako nepotřebný byl zabudován do schodiště před kostelem. Při opravách v padesátých letech minulého století byl nalezen a osazen na kostelní zeď.

Morový sloup Nachází se v obci u křižovatky silnic do Moravského Krumlova a Jamolic. Původně pískovcová památka byla později omítnuta. Podobné objekty v Moravském Krumlově a ve Vémyslicích jsou datovány léty 1636 a 1627.

Kaplička Na hranicích obce směrem na Dolní Dubňany se nachází kaplička, která pochází z roku 1919. Kapličku nechal postavit pan Jiří Makovička narozen 26. března 1886, povoláním rolník z Dobřínska čp. 56. Samotnou kapličku nechal vystavět jako poděkování Panně Marii za přežití krutých bojů v první světové válce, kterých se osobně zúčastnil jako příslušník Rakousko-Uherské armády na ruské frontě. (Takto si to pamatuje Pavel Makovička – vnuk). Součástí kaple bylo i volné prostranství, kde se setkávali věřící při bohoslužbách. V roce 2016 byla kaplička s přilehlým pozemkem odkoupena od majitelů – Josefa Makovičky, jeho syna Pavla a dcery p. Hvižďálové a po rekonstrukci v současné době tak patří do majetku obce Dobřínsko.

Vladovy muka Tuto památku zhotovil akademický sochař Vladimír Jurkovič, trvale žijící v obci Dobřínsko. Tyto „muka“ jsou tvořící se dominantou obce směrem po silnici z Dobřínska do Jamolic po pravé straně za obcí. Dílo je vsazeno do prostoru bývalé tvrze.

Mlýn Na dolním okraji Dobřínska byl mlýn, zmiňovaný již k roku 1535. Objekt mlýna je dnes nahrazen novostavbou. Do dnešních dnů se zachoval jez a zbytky náhonu.

Statek Tato stavba stojící naproti kostelu svatého Prokopa je zmiňována v pozemkových knihách již od 17. století. Na začátku minulého století patřil k zámku v Moravském Krumlově a jako zbytkový statek ho ve dvacátých letech zakoupila rodina dnešního majitele Jana Pavlíka. Při přestavbě bylo nalezeno množství střepů, podle datace archeologů pocházejí některé z nich z 15. století. V jedné části domu byl také objeven středověký loch – který sloužil k uskladnění potravin a dnes je majiteli využíván pro chlazení piva, které můžou návštěvníci ochutnat v Občerstvení Pod Kaštanem. Další zajímavostí je i prostor sklepa, který byl pravděpodobně zbudován již v době templářské.

Hradisko – tvrziště Opevněná lokalita se nachází na ostrožně nad levým břehem Dobřínského potoka asi 500 metrů jižně od Dobřínska. Opevněná plocha 20 × 10 metrů je na přístupové šíji vymezena dosud zřetelným příkopem. Absence archeologických nálezu zatím nedovoluje určit kdo a kdy lokalitu opevnil. Buď jde o pravěké hradiště nebo tvrz místních vladyků z druhé poloviny 13. století.

Boží muka a kříže V Dobřínsku jsou další drobné sakrální památky chráněné státem: boží muka u vepřína, kříž u silnice k Moravskému Krumlovu a hlavní kříž na hřbitově.

Popice Zaniklá středověká vesnice stávala v povodí levobřežního přítoku Dobřínského potoka asi 700 metrů severovýchodně od Dobřínska, v části katastru od nepaměti zvané „Pupicích“. Roku 1190 osada náležela ke kapli na přemyslovském hradisku v Rokytné a je písemně doložena ještě v roce 1298. Na místě zaniklých Popic lze dnes nalézt jen roztroušené střepy středověké keramiky.

Další památky Boží muka

Další fotografie

Odkazy Reference

Literatura

Související články Římskokatolická farnost Dobřínsko

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Znojmo Kategorie:Mikroregion Moravskokrumlovsko Kategorie:Obce v okrese Znojmo Kategorie:Znojemská vinařská podoblast Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině