Jarošov nad Nežárkou () je obec v okrese Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji. Žije zde obyvatel.

Historie První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1340. Název obce bývá spojován se jménem rytíře Jaroše, který byl zřejmě majitelem tvrze v minulosti stojící na místě dnešní fary.

Pro obec byl významný rok 1658. Jarošovská rychta dostala do své pečeti část slavatovského erbu – vpravo hledícího medvěda držícího korunovanou přilbici. Tento výjev je i součástí dnešního oficiálního obecního znaku.

Přírodní poměry Na území obce v katastrálním území Lovětín je přírodní památka Rybníky u Lovětína.

Obyvatelstvo

Obecní správa Části obce Obec Jarošov nad Nežárkou se skládá z osmi částí na sedmi katastrálních územích. Hostějeves (i název k. ú.) Jarošov nad Nežárkou (i název k. ú.) Kruplov (leží v k. ú. Jarošov nad Nežárkou) Lovětín (i název k. ú.) Matějovec (k. ú. Matějovec nad Nežárkou) Nekrasín (i název k. ú.) Pejdlova Rosička (i název k. ú.) Zdešov (i název k. ú.)

Od 1. ledna 1975 do 23. listopadu 1990 k obci patřil i Bednárec a od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 také Kamenný Malíkov.

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. ledna 2002.

Doprava Vesnice stojí u křižovatky silnic I/23 a I/34, na které se v ní napojují silnice II/132 a II/134. Jihovýchodně od vesnice vede železniční trať Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí, na které se nachází nádraží Jarošov nad Nežárkou.

Krojová družina V letech 1939–1941 učinila z Jarošova nad Nežárkou proslulou obec Jarošovská krojová družina Anny Skálové a Josefa Mikla, která se výrazně podílela na záchraně blatského kroje a přispěla i k jeho popularizaci na veřejnosti. Písně a národopisné scénky pro tuto družinu psala Klára Hůlková, která byla také spisovatelkou.

Po několikaleté odmlce se vytvořila družina nová, která se v současnosti snaží navázat na tradice družiny z první republiky.

Pamětihodnosti

Boží muka směrem na Jindřichův Hradec Bývalá pozdně gotická tvrz, na okraji Pejdlovy Rosičky Farní kostel svatého Prokopa, původně gotický kostel z druhé poloviny 14. století kamenná sloupková boží muka na staré cestě do Jindřichova Hradce – údajně konec 14. století křížový kámen na Jonášových bahnech – 1709 socha svatého Jana Nepomuckého (nyní na schodech ke kostelu) – 1719 kamenná pokladnice v kostele svatého Prokopa – původ není věrohodně doložen kamenný most římského typu přes řeku Žirovničku – stáří není věrohodně doloženo kamenný kříž na hřbitově u kostela svatého Prokopa – 1718 kaplička u silnice směrem na Hostějeves trojhranná boží muka na hranici jarošovského a bednáreckého katastru areál továrny v Hlubokodole – technická památka  památník padlým z první světové války s deskou oběti nacismuOficiální web obce Jarošov nad Nežárkou

Osobnosti František Fencl (1857–1948), místní rodák, rolník a politik, poslanec zemského sněmuZájmy Českomoravské vysočiny, 2. 12. 1937, s. 5.

Odkazy Reference

Související články Římskokatolická farnost Jarošov nad Nežárkou

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Obce v okrese Jindřichův Hradec Kategorie:Mikroregion Jindřichohradecko-DSO Jindřichohradecko Kategorie:Sídla v Křemešnické vrchovině Kategorie:Jihočeská vesnice roku