Měšín

Měšín () je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží sedm kilometrů severovýchodně od Jihlavy. Žije zde obyvatel.

Obec pravděpodobně založili němečtí horníci. Prvními doloženými majiteli se stali Lichtenburkové, od nichž obec v roce 1385 koupili Sezimové z Rochova. V letech 1402 až 1848 Měšín patřil městu Jihlava. Do roku 1945 tu žilo obyvatelstvo převážně německé národnosti. Po druhé světové válce byli němečtí občané odsunuti a Měšín osídlili čeští obyvatelé.

Nachází se na náhorní plošině na toku Měšínského potoka. Na území obce se rozkládá jedenáct rybníků, z nichž je největší Prostřední rybník. Měšínem prochází silnice druhé třídy č. 352. Do jižní části katastru zasahuje dálnice D1. V obci sídlí veřejná knihovna, hostinec a několik soukromých firem. V centru stojí kaple svatého Cyrila a Metoděje. Kulturními památkami byly prohlášeny výklenková kaplička, která stojí u plotu zahrady na soukromém pozemku u silnice na Ždírec, a kříž u výjezdu z obce směrem na Jihlavu.

Název Jméno vesnice je v písemných pramenech doloženo až do 19. století jen německy v podobě Misching(en) (či pravopisných variantách). Německé jméno vzniklo hláskovou úpravou nedoloženého českého Měšín, jehož základem bylo osobní jméno Měša (domácká podoba jmen Mědruh, Mědrah) a které znamenalo "Měšův majetek". V češtině byly v 19. století nejprve vytvořeny tvary Myšná a Myšín, koncem 19. století pak (rekonstrukcí) Měšín.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368 (Mischingen). Sídlo pravděpodobně založili němečtí horníci a obec v té době spadala pod lichtenburské panství. Podle rozložení plužin a seskupení stavení pravděpodobně Měšín vznikl jako takzvaný lesní návesní ves, což je pro tuto část Českomoravské vrchoviny typické. Vlastnictví Měšína převzali od Václava Krušiny z Lichtenburka Sezimové z Rochova 14. září 1385. V roce 1402 prodali tehdejší majitelé Jan z Rochova a jeho sestra Eliška ves Jihlavě, která Měšín spravovala až do roku 1848.

náhled|vlevo|Mapa Měšína z Prvního vojenského mapování (1764)|alt=Mapa Prvního vojenského mapování z roku 1764. Uprostřed obrázku je vyobrazeno několik domů a tři rybníky s nápisem Misching, okolo sídla jsou tmavě zelenou barvou zakresleny lesní porosty. Na levém okraji je vyobrazena obec Heroltice pod tehdejším názvem Hilbersdorf. Okolo území Měšína je červeně vyznačena českomoravská hranice. Pravou stranu obrázku tvoří lesní porost s nápisem Pfaffen-Wald. V roce 1425 tu stálo patnáct usedlostí. Spolu s Hruškovými Dvory a Henčovem patřila obec do Čech, od 13. září 1509 podle nařízení Vladislava II. odváděla dávky Moravě a po bitvě na Bílé hoře náležela k Moravě trvale. Oficiálně byl tento stav potvrzen po úpravě hranic v roce 1750. Roku 1616 tu stálo 15 usedlostí, podle lánových rejstříků z 22. října 1678 zde žilo 14 starousedlíků, z nichž bylo 13 láníků a jeden půlláníkNázev láník označoval držitele zemědělské půdy o ploše jednoho lánu (cca osmnáct hektarů). Podle velikosti polí se sedláci dělili na celoláníky, půlláníky a čtvrtláníky.. V roce 1772 zde místní založili německou školu. Zpočátku se vyučovalo po domech, od roku 1793 sloužil k výuce obecní dům čp. 20. Podle gruntovní knihy z roku 1779 se tu nacházelo 20 domů a 3 rybníky. V roce 1823 vybudovali novou budovu pro německou školu. V letech 1850–1870 pod správu Měšína spadaly Hruškové Dvory.

V letech 1869–1950 patřil pod okres Jihlava. Domy po odsunu německých obyvatel po druhé světové válce v roce 1945 byly přiděleny českým osídlencům. V letech 1950–1961 patřil pod okres Jihlava-okolí, od roku 1961 náleží k okresu Jihlava. V sedmdesátých letech byla u obce postavena dálnice D1 a zrušen pionýrský tábor. V devadesátých letech obec nechala vyměnit vodovodní trubky a postavila dětské a sportovní hřiště. V roce 2001 proběhla plynofikace. Nová výstavba z počátku 21. století vzniká především okolo Měšínského potoka směrem k dálnici D1 a západně od obce za původní zástavbou.

Geografie Obec Měšín leží osm kilometrů jihozápadně od Polné a sedm kilometrů severozápadně od krajské Jihlavy. Je situována na moravské straně bývalé zemské hranice. Rozloha katastru obce činí 7,08 km², z toho zaujímá orná půda 3,97 km², zahrady 0,04 km², trvalé travní porosty 1,03 km², lesní půda 1,47 km², vodní plochy 0,19 km², zastavěné plochy 0,05 km² a ostatní plochy 0,33 km². Obec má jedno katastrální území s názvem Měšín.

Geologická stavba, reliéf a půdy Měšín leží na náhorní plošině. Z geologického hlediska je území součástí Českého masivu. Z hornin převažuje pararula, migmatit a sprašová hlína. Geomorfologicky je oblast součástí Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavské brázdy, v jehož rámci spadá pod geomorfologický okrsek Jihlavská kotlina. Průměrná nadmořská výška činí 510 metrů. Nejvyšší bod (552,4 metrů) leží na okraji Zeleného lesa východně od obce. Nejnižší bod se nachází v centru obce u hráze rybníka na návsi v nadmořské výšce 509,29 metrů.

Na převážné části území se vyskytuje kambizemě, severozápadní okraje katastru pokrývají pseudoglejové a glejové půdy.

Vodstvo a podnebí náhled|vlevo|Návesní rybník na Měšínském potoce|alt=V přední části obrázku se nachází trávník, uprostřed návesní rybník s lekníny, na vzdálenějším břehu rybníka roste několik vyšších stromů, vpravo stojí menší stavba a v pozadí jedna z hospodářských budov bývalého JZD. Měšínem protéká Měšínský potok, který pramení ve Špitálském lese jižně od obce a ve Stříteži se vlévá do Zlatého potoka. Území obce tak patří k úmoří Severního moře. Celkově se na katastru obce vyskytuje jedenáct rybníků. Měšínský potok postupně protéká rybníky U Stěny, Prostředním, Přibylovým a Návesním. Do Návesního rybníka vtéká potůček, jehož vody rozšiřují tři bezejmenné rybníky. Severně za obcí do Měšínského potoka přitéká tok z dalšího rybníka. Rozlohou největší je Prostřední rybník, který se nachází v blízkosti dálnice D1 na Měšínském potoce. Rybníky povětšinou slouží k chovu ryb.

V rámci Quittovy klimatické klasifikace se řadí do mírně teplé oblasti MT3, podle Atlasu podnebí ČSR z roku 1958 do okrsku B5 a dle Köppenovy klasifikace podnebí k vlhkému kontinentálnímu podnebí. Dle údajů z nejbližší meteorologické stanice v Přibyslavi činí průměrná roční teplota 6,8 °C a průměrné srážkový úhrn dosahuje hodnoty 692 mm/rok. Průměrný roční sluneční svit je 1613 hodin.

Flora a fauna V rámci biogeografického členění se řadí k provincii středoevropských listnatých lesů, Hercynské podprovincii, Havlíčkobrodskému bioregionu. Území se nalézá ve fytogeografickém obvodu Českomoravského mezofytika, v okrese 67 Českomoravská vrchovina. Lesy v katastrálním území obce Měšín náleží do přírodní lesní oblasti 16 – Českomoravská vrchovina. Obec obklopují jehličnaté, místy také smíšené lesy. Dříve převažovaly buky a jedle, avšak vlivem lesního hospodářství převládá smrk ztepilý. Na východním okraji katastru se rozkládá Zelený les, jižně Špitálský les a severně Panský les. Potenciálně přirozenou vegetací je biková bučina. Krajinu tvoří pole a louky s trvalým travním porostem. Podél vodních toků rostou olšiny (Alnus) s bledulemi jarními (Leucojum vernum). V lesích se vyskytují borůvky (Vaccinium myrtillus), violky lesní (Viola reichenbachiana) či kapraď samec (Dryopteris filix-mas). Jeden kilometr jihozápadně od obce v nivních loukách Měšínského potoka rostou vrba pětimužná (Salix pentandra), mochna bahenní (Potentilla palustris) a suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium).

V okolních lesích žijí srnci obecní (Capreolus capreolus) či divočáci (Sus scrofa), z šelem pak kuny lesní (Martes martes) a lišky obecné (Vulpes vulpes). V lesích hnízdí datli černí (Dryocopus martius), žluny šedé (Picus canus), sýkory (Parus), pěnice (Sylvia) či drozdi zpěvní (Turdus philomelos), z dravých ptáků se objevují káně lesní (Buteo buteo). Na vlhkých loukách jsou zastoupeny běžné druhy plazů a obojživelníků, např. zmije obecné (Vipera berus), ještěrky živorodé (Zootoca vivipara), skokani (Rana), ropuchy obecné (Bufo bufo) či čolci (Triturus). U vodních toků žijí typické druhy ryb a rovněž skokani hnědí (Rana temporaria) a mloci skvrnití (Salamandra salamandra). Na rybnících sídlí kachny divoké (Anas platyrhynchos) či lysky černé (Fulica atra). V rybníce U Stěny se vyskytuje čolek velký (Triturus cristatus) a čolek horský (Triturus alpestris). Na katastrálním území Měšína se nenachází žádné zvláště chráněné území ani památný strom.

Obyvatelstvo Struktura Dle sčítání lidu v roce 2011 žilo v Měšíně trvale 229 osob, z toho 118 žen. Celkem 148 občanů se hlásilo k české národnosti, 80 obyvatel národnost neuvedlo. V minulosti v Měšíně převažovalo obyvatelstvo hlásící se k německé národnosti. Roku 1880 zde žilo 212 Němců oproti 59 Čechům, v roce 1900 šlo o 265 obyvatel, z nichž se 224 hlásilo k německé národnosti, a v roce 1930 tu bydlelo celkem 246 osob, z nichž bylo 218 Němců a 28 Čechů. Původní němečtí obyvatelé a jejich potomci se do obce vracejí, místní je zprvu přijímali s nedůvěrou. Společně uspořádali mši před návesní kaplí, organizují výměnné pobyty mládeže a přispěli například na opravu kaple.

+Vývoj počtu obyvatel a domů Počet 1794 1842 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021 obyvatel 178 216 295 247 271 272 265 243 263 246 184 160 156 152 167 187 229 266 domů 23 30 31 31 32 32 33 33 36 39 41 36 38 39 43 53 58 69

Náboženský život Obec spadá pod římskokatolickou farnost Ždírec, která náleží do děkanství polenského a královéhradecké diecéze. Farnost nemá kněze, duchovní správu vykonává děkan polenské farnosti Zdeněk Krček. Farním kostelem je kostel svatého Václava ve Ždírci. Podle cenzu z roku 2011 se k víře hlásí 34 z 229 osob, z toho se 29 lidí hlásilo k římskokatolické církvi. Čtyři věřící své vyznání neuvedli, 51 osob bylo bez náboženské víry. V roce 1930 zde žilo 244 katolíků a dva evangelíci. náhled|Budova bývalé školy sloužící jako obecní úřad, knihovna a hostinec|alt=Ústřední motiv tvoří jednopatrová budova bývalé školy, která složí jako obecní úřad. Na budově u dveří jsou dva nápisy obecní úřad a místní veřejná knihovna. Nalevo se nachází dřevěná zahrádka místního hostince. Napravo vzadu je vidět část budovy bývalého obchodu. Na trávníku před budovou obecního úřadu rostu keře a jeden vzrostlý strom. Pravým spodním okrajem vede místní komunikace a od ní se odděluje schodiště směřující do budovy úřadu.

Obecní správa a politika V letech 1850–1988 byl samostatnou obcí. Od 1. ledna 1989 do 30. června 1990 byl Měšín místní částí města Jihlava. Od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí spadající pod okres Jihlava. V letech 1850–1870 k obci patřily Hruškové Dvory.

Politika Obec má pětičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta. Od roku 2006 tuto funkci vykonává nestraník Aleš Lancman.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta 2002–2006 148 61,49 7 7 Sdružení nezáv.kandidátů Josef Vácha 2006–2010 151 64,90 5 5 NEZÁVISLÍ Aleš Lancman 2010–2014 152 58,55 5 5 Sdružení nezávislých kandidátů Aleš Lancman 2014–2018 180 67,78 7 7 SNK pro Měšín Aleš Lancman

Měšín je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a Místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Obecní symboly Dne 25. dubna 2018 bylo schváleno usnesením výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu udělení znaku a vlajky obce. Znak tvoří červeno-modrý, polcený štít, na něm dva stříbrné odkloněné obilné klasy s listem, nad nimi stříbrný list jírovce. Vlajkou obce je modrý list o poměru stran 2:3, se žerďovým červeným pruhem o šířce 1/3 délky listu. Na jejich styku je úmístěn nahoře bílý list jírovce, dole dva bílé, vyrůstající, odkloněné, obilné klasy s listem.