Merkava (: , doslova „vůz“ (ve smyslu válečný)) je série hlavních bojových tanků vyvinutých a vyrobených v Izraeli pro Izraelské obranné síly (IOS).
Při konstrukci tanku Merkava bylo vše podřízeno hledisku přežití posádky; motor je umístěn v přední části tanku a slouží tak jako dodatečná součást balistické ochrany, zatímco posádka může z poškozené Merkavy uniknout dveřmi v zadní části tanku. Díky silnému pancéřování a vysoké mobilitě je to jeden z nejlépe chráněných tanků na světě. Konstrukční tým, který vypracoval první verze tohoto tanku, vedl velitel izraelských tankových vojsk, Jisra'el Tal.
Je vyráběn v továrně v Tel ha-Šomeru umístěné na vojenské základně a většinu součástek vyrábějí firmy izraelského vojenského průmyslu jako jsou IMI, Elbit Systems, Soltam, atd.
Merkava Mk 1
Vývoj V 50. letech a na počátku 60. let 20. století sestávala výzbroj tankových jednotek IOS z druhoválečných tanků M4 Sherman, postupně vlastními silami modernizovaných (M51 Sherman), poválečných lehkých tanků AMX-13 a poválečných středních tanků 1. generace M48 Patton a Centurion. V 60. letech obdržely některé arabské státy, které v 50. letech svedly s Izraelem několik intenzivních tankových bitev, od SSSR do výzbroje nový typ tanku, střední tank T-62. Ve své době se jednalo o nejmodernější tankovou konstrukci zavedenou do výzbroje států přímo se účastnících bojů tehdejší fáze arabsko-izraelského konfliktu. Modernizace starých typů izraelských tanků s cílem získat verze o bojové hodnotě blízké T-62 již nebyla s ohledem na jejich základní konstrukci dále proveditelná, jediným možným řešením bylo pořízení nového typu tanku. V roce 1966 nabídla Velká Británie v souvislosti s vývojem svého nového tanku 2. poválečné generace, tanku Chieftain, Izraeli dohodu. V rámci dohody se Izrael měl zúčastnit poslední vývojové fáze Chieftainu, do výzbroje IOS měly být dodány v Británii vyrobené Chieftainy a zároveň měla být Izraeli povolena stavba montážní linky na jeho vlastním území. Britskou podmínkou však byl také nákup několika set tanků Centurion pro IOS. Dohoda byla uzavřena a na území Izraele byly z Velké Británie dopraveny 2 prototypy Chieftainu, kde proběhl za spolupráce britských a izraelských konstruktérů a pověřených důstojníků další vývoj tanku. Avšak některé arabské státy začaly Británii vyhrožovat různými druhy sankcí a došlo také k napadení několika britských ambasád při občanských demonstracích, a tak v listopadu 1969 Británie od dohody odstoupila. Po vypracování analýzy byl vydán roku 1970 izraelskou vládou souhlas k vývoji tanku vlastní konstrukce, zohledňujícího specifika nasazení izraelské obrněné techniky.
Základní charakteristika náhled|250px|Merkava Mk 1 Tank Merkava Mk.1 je řazen mezi tanky 2½. poválečné generace. První prototyp tanku byl dokončen v roce 1974, tank byl zaveden do služby v dubnu 1979. Posádka tanku je čtyřčlenná ve standardním složení velitel tanku, střelec a nabíječ ve věži a řidič se stanovištěm v přední části korby. V levé části věže se nachází stanoviště nabíječe, v pravé části sedí stupňovitě za sebou střelec a velitel. Hlavní výzbroj tanku tvořil ručně nabíjený kanón M64 L71A ráže 105 mm s drážkovaným vývrtem hlavně, později byl do tanku instalován kanón M68 stejné ráže vyráběný domácím koncernem IMI (Israeli Military Industry). Kanón je stabilizován ve dvou rovinách. Už Merkava Mk.1 byla vybavena digitálním integrovaným systém řízení palby (označovaným jako Matador Mk.1), zpracovávajícím data získaná mimo jiné prostřednictvím laserového dálkoměru a optických zaměřovačů s denní a noční větví obrazu.
Tank je poháněn dvanáctiválcovým vidlicovým vznětovým motorem Teledyne Continental AVDS-1790-6A o výkonu 900 hp (přibližně 671 kW), jedná se o výkonnější variantu motoru pohánějícího americké tanky M60. Výkon motoru je přenášen přes poloautomatickou převodovku CD-850-6BX. Motor a převodovka tanku jsou instalovány v přední části korby. Stanoviště řidiče se nachází v levé části předku korby, v sousedící pravé části korby je instalován motor.
Výsledkem tohoto méně tradičního uspořádání bylo zkrácení korby tanku a zesílení pasivní ochrany stanoviště řidiče. V zadní části korby se nachází přes dvojkřídlé dveře přístupný nákladový prostor. Křídla se rozevírají svisle, horní křídlo nahoru a dolní dolů. Nákladový prostor může být využit k transportu až šestičlenného výsadku, k přepravě raněných nebo například k uskladnění dalších zásob munice. Je zde rovněž umístěna 60litrová nádoba na pitnou vodu. Voda může být přes speciální přívodní systém přímo dodávána členům osádky věže. Prostory, v kterých se nachází stanoviště členů osádky, jsou klimatizovány, přívod vzduchu do klimatizačního systému je napojen na vedení vstupu vzduchu do motorů. Konstrukce tanku v sobě zahrnovala schopnost účinného boje s jednotkami tanků tehdejších potenciálních protivníků, měla však zároveň stejně dobře splňovat požadavky na působení v podmínkách přímého ohrožení tehdejšími protitankovými řízenými střelami a pancéřovkami nepřátelské pěchoty. S ohledem na nasazení tanku byla maximální pozornost věnována kvalitě pancéřové ochrany, zejména ochraně osádky a klíčových konstrukčních skupin tanku, mající za cíl co největší míru zachování bojeschopnosti tanku i po případném průrazu pancíře. Tank se svou bojovou hmotností 63 tun dodnes patří k nejtěžším typům tanků, které byly zavedeny do výzbroje.
Hlavní a pomocná výzbroj Hlavní výzbroj tanku tvořil ručně nabíjený tankový kanón M64 L71A ráže 105 mm s drážkovaným vývrtem hlavně, později byl do tanku instalován americký kanón M68 stejné ráže vyráběný domácí společností IMI. Kanón M68 vychází z konstrukce původního britského kanónu L7A1. Hlaveň zůstala stejná, ve srovnání s britským kanonem byly modifikovány zejména mechanizmy pro uzamčení závěru kanónu a mechanizmus ukotvení hlavně. Hlaveň zbraně je vybavena pláštěm termické ochrany, minimalizující její nepatrný ohyb, například v důsledku změn teploty okolního prostředí. Otáčení věže tanku je zajišťováno elektrohydraulickým systémem, doplněným o nouzový ruční pohon. Izraelské pozemní síly používají v kanónu munici tříštivotrhavou (HE, High-Explosive), tříštivotrhavou s plastickou trhavinou a měkkou hlavou (HESH, High Explosive Squash Head) a munici s podkaliberní šípově stabilizovanou střelou s oddělitelnými vodícími prvky (APFSDS, Armor Piercing Fin Stabilizated Discarding Sabot), kanón však může rovněž využívat standardizovanou munici NATO.
Vezená zásoba munice činí 62 kusů, další 23 kusů munice může být vezeno v nákladovém prostoru. Zásoby munice jsou skladovány po dvou a po čtyřech v ochranných schránkách, pod úrovní prstence věže tanku. Zásobník pro uskladnění 6 ks pohotovostní zásoby munice se rovněž nachází pod úrovní věžového prstence. Koaxiálně s hlavní kanónu je instalován kulomet ráže 7,62 mm, vycházející z konstrukce belgického kulometu FN MAG. Zbraň je zásobována pásem s kapacitou 2000 nábojů. Na střeše věže v místě věžičky velitele tanku a poklopu nabíječe jsou lafetovány další dva kulomety ráže 7,62 mm. Na veřejně dostupných fotografiích lze však pozorovat také lafetaci těžkého kulometu M2 ráže 12,7 mm. Zevně na pravé straně věže může být nainstalován minomet ráže 60 mm. Obsluha minometu však nebyla možná zevnitř věže pod ochranou pancéřové střechy věže tanku, tento nedostatek byl odstraněn interní instalací minometu u další vývojové varianty tanku – Merkava Mk.2. Minomet je nabíjen tříštivou, osvětlovací a dýmovou municí; zásoba munice (30 ks) je skladována v zadní části věže.
Systém řízení palby a další přístrojové vybavení Tank byl vybaven digitálním integrovaným systémem řízení palby (označovaným jako Matador Mk.1), zkonstruovaným izraelskou firmou Elbit Computers Limited of Haifa. Veliteli tanku má k dispozici panoramatický optický zaměřovač s denní a noční větví pro získání obrazu. Vůči rovině věže stabilizovaný otočný zaměřovač umožňuje veliteli tanku sledovat okolí v plném rozsahu 360°, optika zaměřovače umožňuje až 20násobný zoom. Střelec je vybaven optickým zaměřovačem s denní a noční větví obrazu, poskytujícím až 8násobný zoom. Součástí zaměřovače střelce je laserový dálkoměr. Centrální procesorová jednotka (CPU, Central Processing Unit) systému řízení palby zpracovává údaje poskytované celou řadu senzorů, měřících a vyhodnocujících mimo jiné rychlost větru, hustotu okolního vzduchu, úhlovou rychlost otáčení samotné věže tanku i nepatrné ohyby hlavně v důsledku jejího zahřívání (pouštní slunce, střelba z kanónu). CPU zpracovává data ze tří operačních jednotek. Jednotka střelce poskytuje všechna potřebná vstupní data pro balistický výpočet, včetně těch referujících o stavu hlavně a o použitém typu munice (resp. o zákluzu kanónu v důsledku různě velké prachové náplně). Jednotka nabíječe poskytuje také vstupní data o použité munici, typ použité munice musí být v rámci ručního nabíjení kanónu zadán manuálně. Jednotka velitele je zásobována daty z jednotek nabíječe a střelce. Systém řízení palby je řešen tak, aby velitel tanku mohl v případě nutnosti převzít úlohu střelce a sám vést palbu kanónem.
Pancéřová ochrana tanku Tanky Merkava Mk.1 jsou vybaveny homogenním ocelovým pancířem. Systém pancéřové ochrany byl od počátku řešen tak, aby poskytoval maximální ochranu osádce tanku a zásobám munice pro kanón tanku, a zabraňoval tak vyřazení tanku z boje po průrazu pancíře. Pro zajištění co nejvyšší ochrany tanku je čelní pancíř korby a věže tanku skloněný pod velmi vysokým úhlem vůči vertikální rovině. Přední část věže má klínovitý tvar, čelo věže přechází v klínovitá tělesa, která zesilují ochranu instalace hlavní výzbroje tanku. V konstrukci tanku je na klíčových místech použito dvojité pancéřování. Dvojitý pancíř byl uplatněn na přední části korby. V přední části korby prostorech nad pásy tanku jsou mezi vrstvami pancíře umístěny deformovatelné palivové nádrže, velké palivové nádrže o objemu 900 litrů jsou instalovány v zadní části korby. Vedle stanoviště řidiče se v pravé části korby nachází pancířem chráněný prostor s instalací pohonné jednotky tanku. Hmota pohonné jednotky tanku pak v případě průrazu první vnější pancéřové vrstvy působí jako prvek ochrany dalších oddílů tanku. Dvojitým pancéřováním je chráněna rovněž zadní části korby, ve které je uskladněna munice pro tankový kanón. Prostor mezi pancéřováním vyplňují baterie akumulátorů, jejichž hmota v případě zásahu dané části korby tanku poslouží k ochraně vnitřní vrstvy pancíře po průrazu vnější pancéřové vrstvy. Na přední část korby tanku jsou montovány snímatelné pláty přídavného pancéřování. Také na věži tanku bylo aplikováno dvojité pancéřování. V prostorech mezi vrstvami věžového dvojitého pancíře je uskladněna munice pro tankové kulomety, jsou zde instalovány prvky hydraulického systému, odděleně od stanovišť členů osádky věže je zde obecně umístěno veškeré vybavení, které může být zdrojem exploze nebo požáru. Pro ochranu prázdného prostoru nacházejícího se mezi zadní korbu přesahující částí věže a korbou byla použita clona z volně visících řetězů zakončených kovovými koulemi. Úkolem této clony je přivést k explozi hlavice protitankových střel ještě předtím, než dosáhne kontaktu s pancířem tanku ve zmíněném shora částečně uzavřeném prostoru. Dostupné fotografie ukazují, že clona z řetězů nebyla aplikována na všech tancích a je tedy možné, že byla na starší vyrobené tanky instalována až dodatečně.
Pohonný systém, podvozek tanku a pohyblivost