Janovice nad Úhlavou () jsou město v okrese Klatovy v Plzeňském kraji. Leží osm kilometrů jihozápadně od Klatov. Žije zde obyvatel. Město leží na jižním okraji Švihovské vrchoviny (podcelek Klatovská kotlina, okrsek Janovický úval) při ústí potoka Jelenky do řeky Úhlavy.

Historie Obec vznikla pravděpodobně mnohem dříve, než v roce 1290, kdy se uvádí první písemná zmínka o tom, že ves držel Jan, první známý příslušník rodu Janovských. Byla založena v blízkosti brodu na řece Úhlavě a důležité zemské stezky, která spojovala Bavorsko a české vnitrozemí. Ve druhé polovině 13. století byl postaven raně gotický kostel a hrad, z kterého pocházel rod Janovských z Janovic. Roku 1356 byly Janovice poprvé označeny jako městečko. Po smrti Jana se město stalo majetkem krále Jana Lucemburského, který ho v roce 1327 prodal Petrovi z Rožmberka, v roce 1334 připadlo opět Janu Lucemburskému, který ho předal zpět rodu Janovských. Držitelem byl nejprve Bohuslav z Janovic, poté Racek z Janovic. V roce 1376 zdědili janovický statek jeho synové Jan a Smil. Po rozdělení majetku zůstaly Janovice Janovi, který je měl v držení se svými syny Vilémem, Bavorem, Janem a Oldřichem.

V roce 1419 získal hrad s městečkem Oldřich, který majetek zapsal jako věno své manželce Jitce. Po jeho smrti v roce 1464 přešel majetek na manželku Jitku a děti Oldřicha, Bavora a Annu. Janovice pak vlastnil Oldřich a po jeho smrti přešly na syny Jindřicha a Heřmana. Po smrti Jindřicha v roce 1483 získal Heřman celé Janovice. Heřman vedl pomezní válku s Bavory, kterou ukončil až v roce 1511 smírem s králem Vladislavem Jagellonským. Ten mu dal právo vybírat clo a povolil v městečku jednou týdně trh a dvakrát za rok výroční trhy. Heřman z Janovic i potom pokračoval v loupežích, proto jeho hrad obléhali nejprve Bavoři a poté s královským vojskem Zdeněk Lev z Rožmitálu, který hrad dobyl. Heřman uprchl a skrýval se v Bavorsku.

Podle Ferdinanda Vaňka a Karla Hostaše se ve dvoře domu čp. 80 nacházely koncem 19. století zbytky městských hradeb. Na případné opevnění by mohly odkazovat názvy ulic V Bráně a Příkopy nebo sevřený a jasně vymezený půdorys městských bloků na plánu stabilního katastru, ale existenci hradeb nelze prokázat. Plán městečka z roku 1727 nezobrazuje opevnění ani brány.

Není známo, jakým způsobem získal městečko s hradem Petr Suda z Řeneč, který je v této souvislosti uváděn v roce 1516. Petr Suda z Řeneč udělal z hradu útočiště pro loupeže. V roce 1520 oblehla a poté hrad dobyla vojska měst Klatovy, Plzeň a Stříbro s pomocí vojska pražských měst. Petr Suda uprchl a požádal krále Ludvíka Jagellonského o náhradu za janovický statek, kterou v roce 1523 dostal. V roce 1524 získal Janovice zpět Heřman z Janovic.

Po jeho smrti drželi Janovice společně jeho synové Jiří a Jindřich, potom syn Jiřího Jan Jindřich a v roce 1638 převzali Janovice synové Jana Jindřicha Jiří Gotthard a Oldřich Vilém. Po smrti bratra připadly celé Jiřímu Gotthardovi. V té době byl už hrad zchátralý a statek zadlužen, proto ho Jiří Gotthard prodal. Janovičtí tak opustili rodový statek po 400 letech. V roce 1674 koupil Janovice pražský arcibiskup Matyáš Ferdinand Sobek z Bilenberka. Dalšími majiteli byl Jan Bedřich z Valdštejna, Vilém Albrecht Krakovský z Kolovrat, od roku 1757 Karel Josef, říšský hrabě z Palmu, 1770 Karel Josef Palm a od roku 1839 Karel Antonín Bedřich Hohenzollern. K panství tohoto rodu patřily Janovice až do 20. století.

1837 – vyhořela radnice, přitom bylo zničeno množství vzácných spisů 1869 – založen první poštovní úřad v domě čp. 78 1873–1877 – vybudována železniční trať Plzeň - Klatovy - Železná Ruda. Vzniklo i nádraží v Janovicích 1874 – založen Sbor dobrovolných hasičů 1887 – založena četnická stanice 1893 – postaven most přes Úhlavu a Jelenku 1894 – založen Spořitelní a záložní spolek, pozdější Kampelička 1898 – založena jednota sokolská 1901 – provedena regulace potoka Jelenka 1905 – začala elektrifikace města poté, co postavilo Hospodářské strojní družstvo vodní elektrárnu 1924 – postavena sokolovna 1938 – po záboru československého pohraničí byla nová hranice vzdálena od Janovic 1 kilometr 1950 – na podzim se u města usadila první stálá vojenská posádka 1951 – začala výstavba janovických kasáren 1954 – do nových kasáren se nastěhovala vojenská posádka 1955 – dokončena stavba vodovodu 1955 – začalo se stavět sídliště pro vojáky z povolání a jejich rodiny, v roce 1959 byla zahájena druhá etapa výstavby vojenského sídliště 1960 – sloučení obcí Veselí, Spůle, Rohozno, Hvízdalka a Ondřejovice pod Janovice nad Úhlavou 1966 – výstavba nového letního kina s kapacitou 1 200 míst 1990 – byla obnovena činnost Junáka 1991 – 11. května přijela do města na oslavy výročí osvobození americkou armádou delegace v čele s velvyslankyní USA Shirley Temple-Blackovou 1992 – do provozu uvedeno nové autobusové nádraží 2004 – opustila město armáda, areál kasáren o rozloze 45 hektarů byl využit jako rozvojová zóna

Obyvatelstvo

Městská správa Části města Dolní Lhota Dubová Lhota Hvízdalka Janovice nad Úhlavou Ondřejovice Petrovice nad Úhlavou Plešiny Rohozno Spůle Vacovy Veselí

Od 1. ledna 1980 do 23. listopadu 1990 k městu patřily i Běhařov, Horní Lhota, Loreta, Javor, Loučany, Rozpáralka, Týnec a Úborsko a od 1. ledna 1980 do 31. prosince 1991 také Lomec a Novákovice.

Zastupitelstvo a starosta Starostové: 1894–1919 Antonín Viták 1919–1923 Josef Bozděch 1923–1928 Václav Fiala 1928–1929 F. K. Pacner 1929–1935 Josef Kobler 1935–1942 Josef Bozděch 1942–1946 František Netal

Předsedové Místního národního výboru: 1946–1950 Josef Bozděch 1950–1953 Vojtěch Kadlec 1953–1954 František Janda 1954–1957 Jakub Vohnout 1957–1957 Jan Diviš 1957–1964 Václav Novák 1964–1966 Josef Kocík 1966–? Bartoloměj Steidl 1979–1990 Hynek Krátký

Starostové: 1990–1994 Josef Nikl 1994–1998 Josef Rajal 1998–2002 Ferdinand Pacner od 2002 Michal Linhart

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 12. května 2016.

Doprava Město stojí u křižovatky silnic II/191 a II/171. Železniční stanice Janovice nad Úhlavou na tratích Horažďovice předměstí – Domažlice a Plzeň – Železná Ruda-Alžbětín stojí v katastrálním území Spůle.

Pamětihodnosti

V katastru Janovic nad Úhlavou se nachází jedenáct kulturních památek:

Zřícenina hradu, ze kterého se v přestavěné podobě zachovalo předhradí, na místě hradního jádra je nyní městský hřbitov. Kostel svatého Jana Křtitele z druhé poloviny třináctého století Židovský hřbitov má přes 250 náhrobních kamenů a památník obětem holokaustu. Nejstarší dochovaný čitelný náhrobek pochází z roku 1705. Pomník na hrobu obětí transportu smrti Vodní mlýn Venkovský dům Stará radnice Bývalá restaurace U Koblerů Sokolovna

Osobnosti Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic (1564–1621), renesanční šlechtic,hudebník, spisovatel, cestovatel (Jako místo jeho narození je uváděna Klenová, ale není vyloučeno, že se narodil v Janovicích) Ernst Rychnovsky (1879–1934), hudební spisovatel, kritik František Lom (1901–1985), vědec, zemědělský ekonom a vysokoškolský profesor Bedřich Feldman (1904–1987), lékař Václav Kybic (1909–1988), učitel a hudebník Vilém Frenzl (1869– 1963), pracoval jako obvodní lékař v Janovicích Jaroslav Švenek (1927–1994), politický vězeň Karel Jiřík (1930–2015), historik a archivář Karel Pacner (1936–2021), publicista a spisovatel Miroslav Pacner (1938–2015), výtvarník Jaroslav Bejvl (1941–2016), výtvarník a medailér

Zajímavosti alt=Prvorepubliková zahrada Janovice nad Úhlavou|náhled|Prvorepubliková zahrada Janovice nad ÚhlavouNázev města je zmíněn ve filmu Černí baroni. Právě v Janovicích totiž příslušníci Pomocných technických praporů pracovali v kamenolomu. Film byl natočen podle románu Miroslava Švandrlíka Černí baroni aneb válčili jsme za Čepičky.

Ve městě je po předchozí domluvě možné navštívit ukázkovou přírodní zahradu s názvem Prvorepubliková zahrada. Ta vzhledem a specifickým rozložením vychází z principů prvorepublikové zahradní architektury. Koresponduje tak s domem z roku 1925, ke kterému patří.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

KŘÍŽ, Martin. Janovice nad Úhlavou. Toulky minulostí města. Historie Klatovska XII. Vyšlo v edici Toulky minulostí jako svazek č. 22. Pro Městský úřad v Janovicích nad Úhlavou vydalo nakladatelství Arkáda v Klatovech 2008.80 s.

Externí odkazy

Kategorie:Města v Čechách Kategorie:Obce v okrese Klatovy Kategorie:Sídla ve Švihovské vrchovině Kategorie:Místní akční skupina Ekoregion Úhlava Kategorie:Města v okrese Klatovy Kategorie:Sídla na Úhlavě