Čebol (anglicky chaebol /ˈtʃeɪbɒl, ˈdʒɛbəl/;Oxford Dictionaries. Definition of chaebol in English. Oxford Dictionaries [online]. Dostupné z: https://en.oxforddictionaries.com/definition/chaebol Merriam-Webster. Definition of chaebol. Dictionary by Merriam-Webster [online]. 2011. Dostupné z: https://www.merriam-webster.com/dictionary/chaebol korejsky: 재벌) je velké průmyslové sdružení dvou a více podniků působících v odlišném odvětví, které je spravováno a řízeno majitelem nebo rodinou v Jižní Koreji. Čebol se skládá z velkého počtu různorodých společností řízených vlastníkem, jehož moc často překračuje legitimní pravomoci.JUNG, Dong-Hyeon. Korean Chaebol in Transition. SAGE Journals [online]. 2004. Dostupné z: https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/000944550404000306 Termín „chaebol“ je nejednou stejně používán jako anglický výraz „conglomerate“ (konglomerát). Název byl odvozen z japonštiny a byl poprvé v angličtině použit roku 1972. Dnes existuje mnoho různých početných firemních skupin řízených rodinami v Jižní Koreji, které spadají pod tuto definici.
Čeboltaké hrál a stále hraje významnou roli v jihokorejské politice. V roce 1988 člen čebolové rodiny a prezident společnosti Hyundai Heavy Industries, Čong Mong-jun, úspěšně kandidoval do Národního shromáždění Jižní Koreje. Ostatní představitelé podniku byli rovněž zvoleni za členy Národního shromáždění prostřednictvím proporcionálního zastoupení. Firma Hyundai usiluje o to, aby mohla přispět k rozmrazení vztahu mezi Severní a Jižní Korejí, ovšem ne bez kontroverze.Korea WebWeekly. Hyundai's $500 Million Payments to North Korea: A Bribe or Business Deal? Columbia Law School. [online]. 2003. Dostupné z: http://www2.law.columbia.edu/course_00S_L9436_001/2004/hyndais-money.pdf Mnoho jihokorejských cheabolů řízených rodinami bylo kritizováno za nízkou výplatu dividend a za další řídící postupy, které upřednostňují ovládání akcionářů na úkor obyčejných investorů.JOYCE, Lee. Samsung Electronics names new-generation leaders as profit soars. Reuters [online]. 2017. Dostupné z: https://www.reuters.com/article/us-samsung-elec-results/samsung-electronics-names-new-generation-leaders-as-profit-soars-idUSKBN1CZ2U8
Etymologie Anglický výraz chaebol pochází z romanizace McCune–Reischauer, chaebŏl, z korejského slova jaebeol (재벌, jae – + bol – také psáno se stejnými čínskými znaky 財閥 jako Zaibacu v Japonsku). Slovo chaebol se v angličtině začalo používat v 80. letech 20. století.
Historie Jihokorejská ekonomika byla málo rozvinutá a soustředěná především na zemědělství až do poloviny 20. století. Ovšem politika prezidenta Pak Čong-huie, který převzal moc v roce 1961, započala rychlou industrializaci s podporou velkých podniků. První pětiletý plán měl směřovat k novým investicím a čeboly měly být financovány bankovními půjčkami. Čeboly hrály klíčovou roli při vývoji nových průmyslových odvětví, trhů a vývozu, což pomohlo Jižní Koreji stát se jedním ze čtyř asijských tygrů.
Počátky podnikatelských elit se objevily v politické ekonomii padesátých let. Společnosti, které vznikly na přelomu 40. a 50. let měly úzké vazby na první republiku I Sung-mana, která trvala od roku 1948 do roku 1960.
Když armáda převzala vládu v roce 1961, její vůdci oznámili, že odstraní korupci, která sužovala I Sung-manovu administrativu. Někteří vedoucí průmyslníci byli zatčeni a obviněni z korupce, ale nová vláda si uvědomila, že bude potřebovat pomoc podnikatelů, aby mohla být naplněn plán modernizace ekonomiky. Bylo dosaženo kompromisu, podle něhož mnoho z obviněných firemních vůdců platilo vládě pokutu. Následně došlo ke zvýšení spolupráce mezi podnikovými a vládními představiteli.SAVADA, Andrea Matles. South Korea: A Country Study. Library of congress [online]. 1992. 152. Dostupné z: https://www.loc.gov/item/91039109/ Spolupráce vlády a čebolů byla nezbytná pro následný hospodářský růst na počátku 60. let 20. století. Vláda poskytla čebolům plány průmyslové expanze. Nicméně industrializace vedená čeboly urychlila monopolní a oligopolní koncentraci kapitálu a ekonomicky ziskové činnosti v rukou omezeného počtu konglomerátů. Byl podporován vývoz, což vyvrátilo politiku I Sung-mana spoléhat na dovoz. Byly stanoveny výkonnostní kvóty.
Čeboly rostly díky dvěma faktorům: zahraniční půjčky a zvláštní laskavosti. Přístup k cizím technologiím byl v 80. letech také důležitý pro růst čebolů. Pod rouškou „řízeného kapitalismu" vláda vybrala společnosti, aby realizovaly projekty a směřovaly prostředky ze zahraničních půjček. Další úvěry byly poskytnuty od tuzemských bank. V 80. letech ovládaly čeboly průmyslový sektor obzvláště ve výrobě, obchodě a těžkém průmyslu. Jejich růst vyplynul z produkce rozmanitého zboží. Inovace a ochota vyvinout nové produktové řady byly kritické. V 50. a 60. letech 20. století se čeboly soustředily na paruky a textilie; v polovině 70. a v 80. letech převládal těžký, obranný a chemický průmysl. Zatímco tyto aktivity byly důležité na počátku 90. let, docházelo k reálnému růstu v odvětví elektroniky a špičkových technologií. Čeboly byly také zodpovědné za změnu schodku obchodní bilance v roce 1985 na obchodní přebytek v roce 1986. Bilance běžného účtu však klesla z více než 14 miliard amerických dolarů v roce 1988 na 5 miliard amerických dolarů v roce 1989. Čeboly pokračovaly v růstu na vývozních trzích v 80. letech. Koncem osmdesátých let se tak staly finančně nezávislými a bezpečnými, čímž se vyloučila potřeba dalších úvěrů a vládní pomoci. V 90. letech byla Jižní Korea jednou z největších nově industrializovaných zemí a pyšnila se životní úrovní srovnatelnou s průmyslovými zeměmi.
Prezident Kim Jong-sam začal napadat čeboly, ale až po asijské finanční krizi v roce 1997, kdy byly slabiny systému pochopeny. Z 30 největších se od července 1997 do června 1999 11 zhroutilo. Zpočátku byla krize způsobena prudkým poklesem hodnoty měny, a kromě okamžitých peněžních toků týkajících se placení zahraničních dluhů nižší náklady nakonec pomohly silnějším čebolům rozšířit své značky na západní trhy. Nicméně současný pokles nedalekých exportních trhů v jihovýchodní Asii, který podnítil růst, způsobil, že velké dluhy, které vznikly v důsledku nadbytečné kapacity, se staly smrtelnými pro mnohé z čebolů. S populací, která se umístila na 26. místě na světě, před krizí měla země sedm velkých výrobců automobilů. Poté zůstali nedotčeni pouze dva hlavní výrobci a dva další pokračovaly v menší kapacitě pod společnostmi General Motors a Renault. Čeboly nedlužily jen státním průmyslovým bankám, ale také nezávislým bankám a jejich vlastním dceřiným společnostem poskytujících finanční služby. Rozsah nesplacených úvěrů znamenal, že banky nemohly uzavřít ani rušit špatné úvěry, aniž by se samy zhroutily, takže nesplacení těchto dluhů rychle způsobilo bankovní krizi a Jižní Korea se obrátila na MMF s žádostí o pomoc. Nejpozoruhodnějším příkladem byl v polovině roku 1999 kolaps skupiny Daewoo, která měla nezaplacené dluhy ve výši 80 miliard amerických dolarů. V té době to byl největší bankovní bankrot v historii. Vyšetřování také odhalila rozsáhlou korupci v čebolech, zejména podvodné účetnictví a úplatkářství. Přesto se Jižní Korea rychle zotavila z krize a většina viny za ekonomické problémy se přesunula na MMF. Zbývající čeboly se od krize podstatně rozrostly a udržely si mnohem nižší míru zadlužení.
V roce 2014 největší čebol, Samsung, skládal zhruba 17 % jihokorejské ekonomiky a držel zhruba 17 miliard amerických dolarů v hotovosti. Nedávné finanční výkazy těchto společností však skutečně ukazují, že čeboly pomalu ztrácejí svou moc nad mezinárodní konkurencí nebo interními narušeními nově vznikajících startupů. Čistý zisk/výnos nejvyšších konglomerátů v Jižní Koreji od roku 2012 do roku 2015 klesl.PASQUIER, Martin. Can South Korean Startups (And The Government) Save Its Flailing Giant Tech Conglomerates? Innovation is everywhere [online]. 2016. Dostupné z: http://www.innovationiseverywhere.com/south-korean-startups-save-conglomerates/ Nejen, že jejich zisky přestaly růst, ale některé společnosti, jako je LG, vytvářejí ztrátu a čelí odlivu mozků.
Řízení společnosti
Struktura managementu Některé čeboly jsou jedna velká korporace, zatímco jiné se rozdělily do volně spojených skupin jednotlivých firem sdílející jedno jméno. I v druhém z těchto případů je však daný čebol veden, kontrolován, vlastněn nebo spravován jednou rodinnou skupinou. Jihokorejské čeboly často bývají přiřazovány k japonským obchodním skupinám keirecu, nástupcům předválečných zaibacu. Ačkoliv je slovo „čebol“ stejného významu jako „zaibacu“ (slova mají stejný původ), vyvinuly se mezi čebol a keirecu některé zásadní rozdíly: Čeboly jsou stále vedeny jejich zakladatelskou rodinou, zatímco keirecu jsou vedeny skupinou profesionálních manažerů. Čeboly jsou centralizované ve vlastnictví, zatímco keirecu jsou decentralizované Čboly často spoléhají na zakládaní dceřiných společností, které vyrábějí komponenty pro export, zatímco velké japonské korporace spoléhají na zaměstnávání externích dodavatelů Hlavní strukturální rozdíl mezi korejskými čeboly a japonskými keirecu je ten, že čeboly nevlastní všechny své peněžní instituce. Většina z nich byla ve svých raných letech těžce závislá na vládních půjčkách a uvěrových zárukách, ale i nyní mají bližší vztah s vládou než jejich japonský protějšek. Čeboly mají zakázáno vlastnit soukromé banky, zčásti aby se rozložilo riziko a zčásti aby vláda posílila svůj vliv nad bankami v oblastech jako je alokace úvěrů. V 1990 vládní omezení ztížila čebolům vyvíjení exkluzivních bankovních vztahů. Keirecu historicky pracovaly s přidruženou bankou a dávaly přidruženým společnostem téměř neomezený přístup k penězům, takže ekonomické problémy, pro které bylo Japonsko známé, byly spíše tzv. „zombie banky“, než systematické bankovní krize. I přesto hodně z největších keirecu diverzifikovalo své dluhové praktiky a prodej veřejných dluhopisů se pro ně stal poněkud častým.
Model čebolu je závislý na komplexním systému propojení vlastnictví. Vlastník čebolu, s pomocí rodinných příslušníků, rodinné charity a vedoucích pracovníků dceřiných společností, má povinnost zkontrolovat pouze tři ze čtyř veřejných společností, které ovládají dceřiné společnosti. Příkladem pro tuto praktiku může být majitel společnosti Doosan, která měla více než 20 dceřiných společností, s účastí pouze v přibližně pěti společnostech.KIM, Dong-Woon. Interlocking ownership in the Korean čebol. Corporate Governance: An International Review [online]. 2003. 132–142. Dostupné z: https://onlinelibrary-wiley-com.ezproxy.is.cuni.cz/doi/full/10.1111/1467-8683.00014
Majetek Předseda, který má čebol na starost, vlastní pouze malou část majetku ve společnostech. Je však velice silný při rozhodování a má pravomoci ovládat veškeré vedení. Například Samsung vlastní 0,5 % ve firemních společnostech. To dokládá absenci právního státu. Metoda, která umožňuje tento typ držení, se nazývá křížení – horizontální a vertikální struktura, která zvyšuje pravomoci předsedy.MOSKALEV, Sviatoslav. PARK, Seung Chan. South Korean Chaebols and Value-Based Management. Springer Link [online]. 2010. 49–62. Dostupné z: https://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10551-009-0138-5
Kultura na pracovišti