Radkov (Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren) je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Leží 5,5 kilometru jihovýchodně od Telče. Žije zde obyvatel. Nadmořská výška 488 metrů. Železniční zastávka je v místě, pošta v Telči, zdravotní a matriční obvod tamtéž, římskokatolická farnost v místě, ale spravována z Telče.

Název Jméno vzniklo přivlastňovací příponou -ov k osobnímu jménu Radek, které je podobou některého ze složených osobních jmen s částí Rad-. Názvy obce v pramenech: 1377 Radekuow, 1590 ves Radkow, 1611 ves Radkuw, 1612 ves Radkuow, 1640 Rattkau, 1672 in Ratkow, 1720 Ratkau, 1850 Račková (!), 1881 Ratkov, 1894 Ratkau, Radkov.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1358, kdy se podle ní psal Ctibor z Radkova, roku 1367 jsou uváděni bratři Jaroslav Morava a Čéč z Radkova. Během 14. století se na Radkově vystřídali různí majitelé vladyckých rodů z okolí. Kolem roku 1366 patřil svobodný dvůr v Radkově Vlčkovi z Radkova. V roce 1481 bratři Hynek a Oldřich z Marejže prodali Radkov Jindřichovi z Hradce k Telči. V roce 1580 je zde uváděna rychta, pod kterou náležely vsi Radkov, Strachoňovice, Černíč a Slaviboř. Součástí telčského panství byl Radkov až do roku 1849. Podle lánového rejstříku před třicetiletou válkou bylo v Radkově 18 usedlostí, z toho zůstalo za války osazeno 16 a 2 zpustly. Do roku 1671 se podařilo znovu osadit 1 usedlost. Desátky se odváděly panství Telč a faře v Urbanově. Z Radkova se jezdilo na týdenní úterní trhy do Telče.

Hospodářský vývoj obce do konce 20. století Ve druhé polovině 19. a v první polovině 20. století se většina obyvatelstva obce živila zemědělstvím. V roce 1900 byla výměra hospodářské půdy obce 612 ha. Živnosti v roce 1911: 1 hostinský, 1 kovář a podkovář, 1 kramář, 1 obuvník. K roku 1924 se uvádí dvůr velkostatku Telč Podstatských – Lichtenštejnů. Obec byla elektrifikována připojením na síť ZME Brno roku 1936.

JZD vzniklo v padesátých letech 20. století, v sedmdesátých letech bylo sloučeno s JZD Strachoňovice a Černíč, čímž vzniklo JZD Podyjí Radkov, které bylo roku 1978 sloučeno do JZD Telč.

Přírodní poměry Nachází se 4,5 kilometru jižně od Telče, tři kilometry jihozápadně od Zvolenovic a čtyři kilometry od Vystrčenovic, 3,5 kilometru západně od Dolní Vilímče, dva kilometry severozápadně od Strachoňovic, devět kilometrů severně od Dačic a 2,5 kilometru od Černíče a 1,5 kilometru od Slaviboře, 2,5 kilometru východně od Myslůvky a 3,5 kilometru od Kostelní Myslové. Geomorfologicky je oblast součástí Křižanovské vrchoviny a jejích podcelků Dačická kotlina Brtnická vrchovina, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Markvartická pahorkatina. Průměrná nadmořská výška činí 488 metrů. Nejvyšší bod, Hlavní vrch (583 metrů), leží v severovýchodním cípu katastru obce. Radkov se nachází v údolí Moravské Dyje, do níž se v jižní části obce vlévá Rybníčkový potok, na němž se rozkládá rybník Hřebílko.

Obyvatelstvo V roce 1850 měla 215 obyvatel, obec s českým obyvatelstvem, katastr obce měl v roce 1900 výměru 628 hektarů. V roce 1880 měla obec 37 domů a 297 obyvatel, roku 1900 41 domů a 286 obyvatel, roku 1921 43 domů a 284 obyvatel, roku 1930 48 domů a 248 obyvatel, roku 1947 56 domů a 259 obyvatel, roku 1950 58 domů a 233 obyvatel, roku 1970 59 domů a 271 obyvatel, roku 1982 60 domů a 240 obyvatel.

Podle sčítání 1930 zde žilo ve 48 domech 248 obyvatel. 246 obyvatel se hlásilo k československé národnosti. Žilo zde 244 římských katolíků a 3 evangelíci.

Obecní správa a politika Obec leží na katastrálním území Radkov u Telče a je členem mikroregionů Telčsko a Sdružení pro likvidaci komunálního odpadu Borek a místní akční skupiny Mikroregionu Telčsko.

Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Miroslav Mareček.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta 2002–2006 175 68,00 7 3 SNK III2 SNK I2 SNK II Miroslav Mareček 2006–2010 185 69,73 7 4 SNK II3 SNK I Miroslav Mareček 2010–2014 197 64,47 7 5 SNK I2 SNK II Miroslav Mareček 2014–2018 203 43,35 7 7 SNK I Miroslav Mareček 2018–2022 203 53,69 7 7 SNK I Miroslav Mareček

Správní začlenění obce od roku 1850 Do roku 1849 byl Radkov součástí panství Telč v Jihlavském kraji. V letech 1850 až 1855 podléhal politické pravomoci Podkrajského úřadu v Dačicích a v soudní správě Okresnímu soudu v Telči. Po vzniku smíšených okresních úřadů s politickou a soudní pravomocí byl v letech 1855 až 1868 podřízen Okresnímu úřadu v Telči. Když byly roku 1868 veřejná správa a soudnictví opět odděleny, vrátil se pod politickou pravomoc Okresního hejtmanství v Dačicích, od roku 1919 okresní správu politickou a od roku 1928 okresní úřad tamtéž, v soudnictví pak pod Okresní soud v Telči. Po osvobození v květnu 1945 náležel pod Okresní národní výbor v Dačicích a Okresní soud v Telči. Při územní reorganizaci na přelomu let 1948 a 1949 připadl pod správní okres Třešť a v jeho rámci pod nově vzniklý Jihlavský kraj. Při další územní reorganizaci v polovině roku 1960 připadl pod správní okres Jihlava a Jihomoravský kraj až do zrušení Okresního úřadu v Jihlavě koncem roku 2002. V roce 1980 byla pod Radkov připojena obec Strachoňovice a 1. ledna 1986 byl Radkov připojen pod město Telč, od 1. ledna 1992 je Radkov opět samostatnou obcí. Od roku 2003 spadá pod pověřený městský úřad v Telči v samosprávném Kraji Vysočina. V soudnictví náležela obec do poloviny roku 1960 pod Okresní soud v Třešti, poté pod Okresní soud v Jihlavě.

Hospodářství a doprava V obci sídlí firmy Zemědělské družstvo Telč a VROS stavební s.r.o. Obcí prochází silnice III. třídy č. 40618 ze Strachoňovic do Telče a č. 40619 ze Slaviboře a železniční trať č. 227 z Kostelce do Slavonic. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Telč, Černíč, Myslůvka a Řásná. a vlaky ve směrech Kostelec a Slavonice. Obcí prochází cyklistická trasa č. 5123 ze Zvolenovic do Slaviboře a zeleně značená turistická trasa z Telče do Slaviboře.

Školství, kultura a sport V 18. století se zde mělo vyučovat po domech místními obyvateli, teprve roku 1785, po obnovení zdejší farnosti, mohlo být jednáno v roce 1788 o zřízení stálé školy.

Vraťme se o pár desetiletí až staletí zpátky, na samý prvopočátek školství v Radkově, tedy  do roku 1788. V tomto roce předsedal krajský komisař komisi, ve které byl určen školní plat učiteli od sedláků a chalupníků v Radkově, ve Strachoňovicích, ve Slejboři a v Černiči a na radkovské farní jednotřídce začalo první vyučování. Zcela nového významu nabyla škola o 100 let později, v roce 1886, kdy byla vysvěcena nová školní budova, a začalo se vyučovat ve dvou třídách. V následujících letech byla škola hojně využívána. Za dob své největší slávy školu navštěvovalo až 109 žáků (rok 1900), což je na obec, která vždy čítala cca 250 obyvatel, vskutku úctyhodné číslo.

Zlomový byl pro školu rok 1977, kdy byla škola z důvodu nízké docházky zrušena a budova uzavřena. Následující desetiletí byla smutná – budova časem přešla na Střední odborné učiliště v Třešti a následně na Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. Budova nebyla desetiletí používána a postupně chátrala.

Až v roce 2007 se po dlouhém vyjednávání podařilo zajistit vrácení budovy bývalé školy do vlastnictví obce. Rekonstruovat bylo potřeba, jednoduše řečeno, úplně všechno. Po třech letech se podařilo část budovy opravit a statisticky zabezpečit. V té době se naskytla možnost využít dotační nabídky MAS Telčsko a zřídit v části budovy expozici „Obecná škola“, což s sebou přineslo i finanční prostředky na opravu této části objektu. Kromě samotných stavebních prací započalo panu starostovi také objíždění okolních škol a shánění rekvizit pro budoucí expozici, protože v Radkově se z dob fungující školy, bohužel, téměř nic nedochovalo. Vše se ale podařilo a expozice byla otevřena. Pro malou návštěvnost expozice "Obecná škola" byla k 31. prosinci 2021 zrušena.

Mateřská škola Radkov je příspěvková organizace zřizovaná obcí Radkov. Má kapacitu 22 dětí.

Sbor dobrovolných hasičů Radkov vznikl v roce 1923.

Obec nechala vystavěn sportovní areál s tanečním parketem a hřištěm na nohejbal a volejbal.

Pamětihodnosti Kostel svatého Bartoloměje z počátku 19. století V obci a okolí dvoje boží muka a osm křížů Pomník padlým v první světové válce z dvacátých let 20. století Pamětní deska divizního generála Václava Kopala z třicátých let 20. století Stopy po hrádku jsou zachovány nad řekou Dyjí na skalnaté lokalitě zvané Kočičí hrádek, kde je kruhový areál o průměru 15 metrů, chráněný valem a příkopem vytesaným ve skále Fara Dům čp. 31 Boží muka směrem na Telč

Rodáci Divizní generál Václav Kopal

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jihlava Kategorie:Obce v okrese Jihlava Kategorie:Mikroregion Telčsko Kategorie:Sdružení pro likvidaci komunálních odpadů Borek Kategorie:Sídla v Křižanovské vrchovině