Kamenná je obec v okrese Jihlava v Kraji Vysočina. Nachází se necelých čtrnáct kilometrů severovýchodně od Jihlavy a pět kilometrů severozápadně od Polné. Žije zde obyvatel.

Název Původní název by měl znít „Bergmeistersdorf“ (ves důlního mistra), poté byl počeštěn a zkomolen na „Perchmaistersdorf“. Na mapě v pozemkové knize měst z 16. století se vesnice nazývala „Kamenay“. Pod českým názvem Kamenná se poprvé objevuje v roce 1654. Mapa panství z roku 1770 uvádí ves pod jménem „Bergsdorf“, poslední variantou do konce II. světové války byl „Bergersdorf“. Podle sčítání obyvatelstva 1869 a 1880 nesla obec název Kamenné.

Historie Kamennou údajně založili němečtí horníci. Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1308 v souvislosti s těžbou stříbra. V této listině obec s tehdejším názvem Perchmeistersdorf přenechal Raimund z Lichtenburka klášteru v Sedlci. Počátkem 14. století spadala k majetku Lichtenburků, poté k sedleckému klášteru, který je prodal klášteru v Želivu. Ve 14. století tu stál hrádek, jehož majitelem byl v roce 1483 Zich Kobík z Opatova. Toto zaniklé sídlo v současnosti připomíná pouze příkop a val na Žižkově kopci nad vsí, kde je taneční parket. Po husitských válkách se stala součástí polenského panství až do roku 1850. Posledními vlastníky byli Ditrichštejnové. V okolí obce se těžila železná a stříbrná ruda, dolování dosáhlo vrcholu v polovině 16. století, kdy panství držel Karel z Valdštejna, poté upadalo. Na konci 18. století se v obci křížily čtyři udržované cesty (na Polnou, Německý Šicendorf, Dolní Věžnice a Štoky). Pokrokoví zemědělci jako první v okolí roku 1889 založili zemědělský spolek. Po dvou velkých požárech v letech 1886 a 1887, kdy vyhořelo 14 domů, tu vznikl roku 1891 sbor dobrovolných hasičů. V roce 1896 tu občané zřídili Kampeličku. Na přelomu 19. a 20. století tu fungovala výrobna škrobu, mlýn a pila.

Na začátku 20. století tu vystavěli okresní silnici a vlakovou zastávku. Žáci nejprve docházeli do školy v Dolních Věžnic, v roce 1888 tu zřídili německou školu, neboť v obci v té době žilo 90 % německého obyvatelstva. Česká škola tu vznikla v roce 1925 za podpory Národní jednoty pošumavské. Kamenná spadala pod okres Německý Brod, farností do Šlapanova, četnickou stanicí do Německého Šicendorfu a soudním okresem ke Štokám. Ve třicátých letech převažovalo německé obyvatelstvo se 70 % a v roce 1943 dokonce udělil SS-Obergruppenführer Gottlob Berger obci titul „vzorové vesnice SS“ – jako vůbec jediné obci nacistické říše, mj. proto, že z 246 obyvatel Bergersdorfu vstoupilo do jednotek SS 46 osob.Václav Vlk starší k poválečným vraždám v Dobroníně Hromadná vražda Němců připravených k odsunu na louce Budínka u obce Kamenná je popsaná v knize Bergersdorf.databazeknih.cz Herma Kennel - Bergersdorf Po odsunu Němců přišli do obce čeští osídlenci. Roku 1948 zavedli místní rozhlas. Jednotné zemědělské družstvo vzniklo v roce 1950, po rozpadu obnoveno v roce 1957, roku 1964 se sloučilo s Novými Dvory a roku 1976 s Dobronínem. V šedesátých a sedmdesátých letech probíhala modernizace, zbudovali zde kulturní dům, koupaliště a obecní kanalizaci.

V letech 1869–1880 spadala pod okres Polná, v letech 1880–1961 pod okres Německý Brod (nyní Havlíčkův Brod) a od roku 1961 pod okres Jihlava. V letech 1961–1980 spadaly pod Kamennou jako místní část Nové Dvory. Od roku 1990 je obec samostatná, dříve patřila k Dobronínu. V roce 1993 byla uzavřena místní mateřská škola, děti začaly dojíždět do Dobronína. V devadesátých letech 20. století zde zavedli vodovodní řad, plyn, kabelové telefonní linky a kabelovou televizi.

Přírodní poměry Nachází se 5,5 kilometru severozápadně od Polné, 4,5 kilometru severně od Dobronína a šest kilometrů východně od Štoků. Geomorfologicky je oblast součástí Hornosázavské pahorkatiny a jejího podcelku Jihlavsko-sázavská brázda, v jejíž rámci spadá pod geomorfologický okrsek Štocký stupeň. Průměrná nadmořská výška činí 460 metrů. Nejvyšší bod v okolí, Březová výšina s 512 metrů, stojí 2 km od obce. Kamenná leží v údolí Zlatého potoka mezi Žižkovým a Novodvorským kopcem. Na návsi leží tři menší rybníky. Část území evropsky významné lokality Šlapanka a Zlatý potok zasahuje i do katastru Kamenné.

Obyvatelstvo Stojí tu 72 domů s popisnými čísly, z nichž některé slouží k rekreačním účelům. Podle sčítání 1921 zde žilo v 46 domech 313 obyvatel, z nichž bylo 154 žen. 60 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 249 k německé. Žilo zde 309 římských katolíků a 4 evangelíci.

Obecní správa a politika Místní části, členství ve sdruženích Obec leží na katastrálním území Kamenná u Jihlavy. Kamenná je členem Dobrovolného svazku obcí Mikroregionu Polensko a místní akční skupiny Českomoravské pomezí.

Zastupitelstvo a starosta Obec má sedmičlenné zastupitelstvo, v jehož čele stojí starosta Milan Budín.

Období Voliči Účast v % Mandáty Výsledky Starosta 2002–2006 141 85,11 7 Jaromír Paříl 2006–2010 139 81,29 7 Milan Budín 2010–2014 147 74,83 7 4 SNK pro Kamennou13 SNK pro Kamennou2 Milan Budín 2014–2018 153 76,47 7 7 SNK pro Kamennou Milan Budín

Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 19. ledna 2007. Znak: V zeleném štítě stříbrné kamenné trojvrší vyrůstající z modré vlnité paty, v něm kosmý mlátek šikmo podložený želízkem, obojí modré. Vlajka: List tvoří tři vodorovné pruhy, zelený, bílý a zvlněný modrý se třemi vrcholy a dvěma prohlubněmi, v poměru 5 : 7 : 4. V žerďové části bílého pruhu kosmý mlátek, šikmo podložený želízkem, obojí modré. Poměr šířky k délce listu je 2 : 3.

Hospodářství a doprava Okolní hospodářskou půdu obdělává několik rolníků a zemědělské družstvo z Dobroníně, sídlí zde truhlář, kovář. Funguje zde obchod se smíšeným zbožím LAPEK, a.s., a hostinec.

Obcí prochází silnice III. třídy č. 34817 z Pozovic do Nových Dvorů a č. 34815 do Dobronína a železniční trať č. 225 Havlíčkův Brod – Veselí nad Lužnicí. Dopravní obslužnost zajišťují dopravci ICOM transport a České dráhy. Autobusy jezdí ve směrech Jihlava, Dobronín, Polná, Brzkov, Přibyslav. a vlaky ve směrech Havlíčkův Brod a Veselí nad Lužnicí. Obcí prochází cyklistická trasa č. 4335 do Šlapanova a modře značená turistická trasa ze Štoků do Šlapanova.

Školství, kultura a sport Děti docházejí do základní školy v Dobroníně. Stojí tu kulturní dům, knihovna a hřiště. Sbor dobrovolných hasičů Kamenná vznikl roku 1891.

V roce 2008 vznikl Klub českých turistů Kamenná.

Pamětihodnosti Socha svatého Jana Nepomuckého – tyčí se uprostřed návsi, pochází z roku 1748, roku 1997 prošla restaurací. Je v barokním slohu. Kaplička svatého Jana Nepomuckého – pochází z roku 1873 stojící v horní části obce. Na hřebeni střechy má zvoničku. Památník obětem první a druhé světové války z roku 1946 – pomníková deska také připomíná odsun německých obyvatel roku 1945 Křížek s reliéfem nejsvětější Trojice – stojí na silnici k Dobronínu, lidově bývá pojmenováván „Chromů“, patří na seznam státem chráněných památek.

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Jihlava Kategorie:Mikroregion Polensko Kategorie:Obce v okrese Jihlava Kategorie:Sídla v Hornosázavské pahorkatině