Bohušovice nad Ohří je železniční stanice ve stejnojmenném městě v okrese Litoměřice. Leží v km 488,345 elektrizované dvoukolejné trati Praha – Ústí nad Labem – Děčín.
Historie Železniční stanice byla postavena v roce 1850 při výstavbě železnice z Prahy do Drážďan. První vlak do stanice vjel 1. června 1850. Vedle patrové výpravny s restaurací byl postaven sklad zboží a remíza se skladem uhlí. Naproti výpravny přes koleje byla postavena patrová vodárna s postranními křídly.
Dne 1. června 1943 byla zprovozněna železniční odbočka do židovského koncentračního tábora, který byl umístěn v pevnosti Terezín. Drážní vlečka zvaná Židovka (její část) s bývalou váhou je kulturní památka ČR.
Jihovýchodně od stanice se nachází železniční most který byl postavený přes řeku Ohři v roce 1848. Empírový most je kulturní památkou ČR.
Popis V roce 2002 bylo ve stanici mezi kolejí č.1 a 3 ostrovní nástupiště dlouhé 220 m, mezi kolejí č. 2 a 4 dlouhé 190 m a u koleje č. 4 dlouhé 204 m s úrovňovým přechodem. Přístup k ostrovním nástupištím zabezpečoval podchod. Ve stanici byla dopravní kolej č. 1 dlouhá 718 m, č. 2 dlouhá 803 m, č. 3 dlouhá 640 m, č. 4 dlouhá 404 m, č. 4a dlouhá 189, 4 + 4a dlouhé 672 m a č. 5 dlouhá 647 m. Manipulační kolej č. 6 byla dlouhá 384 m a vedla kolem skladiště a boční rampy, č. 6a dlouhá 172 m sloužila po nakládku a vykládku a kusá kolej č. 12 dlouhá 168 m byla určena pro vozy s hořlavinami a výbušninami. Bez trakčního vedení byly kusé koleje č. 8 dlouhá 6 m a kolej č. 10 dlouhá 95 m. Ve stanici bylo staniční zabezpečovací zařízení 3. kategorie ESA 11.
Stavební podoba
Výpravní budova Návrh stanice zpracoval architekt Anton Jüngling. Výpravní budova byla patrová podlouhlá stavba na straně kolejiště se čtyřmi mělkými rizality a středním křídlem o pěti okenních osách. V devadesátých letech 19. století byla výpravní budova upravena podle návrhů architekta NStB Johanna Oehma. Úpravy se dotýkaly jak vnitřní dispozice, tak vnějšího vzhledu. Uvnitř vstupního křídla byly odstraněny příčky pro vytvoření většího vestibulu, z něhož se vcházelo do zvětšených čekáren II. a III. třídy a spojovací chodby, která vedla k nástupišti. Venkovní fasáda byla členěna pásovou bosáží se zvýrazněnými záklenky nad okny a bosovanými nárožími. Okna byla segmentově ukončená. Střední dvojice rizalitů byly ukončeny atikovými štíty s čučky ve vrcholech. V šedesátých letech 20. století byla výpravna opět upravena. Fasáda byla vyhlazena, atikové štíty odstraněny, segmentová okna nahrazena okny pravoúhlými. Členění je provedeno lizénovými rámy. Stavba má zachovanou hmotovou dispozici, v interiéru vestibulu se dochovaly některé plastické detaily.
Vodárna Pro zbrojení parních lokomotiv vodou byla v roce 1850 dána do provozu zděná věžová vodárna postavená podle normálií vypracovaných Antonem Jünglingem. Věž vodárny byla postavena naproti výpravní budově, měla čtvercový půdorys, zkosené rohy a výšku 9,6 m. Nároží stavby byla bosovaná, okna byla v šambránách a pod nízkou stanovou střechou byla konzolová hlavní římsa. K bokům věže byly přistavěny křídla, která sloužila jako byty pro strážníky trati. V patře věže byla na ocelových nosnících valené klenby umístěna litinová nádrž (3,80 × 2,66 × 1,43 m) o objemu 14 m³.Borovcová, Alena. Kulturní dědictví..., c. d., s. 91
Odkazy
Reference
Literatura
Externí odkazy
páln vodárny
Kategorie:Železniční stanice v okrese Litoměřice Kategorie:Železniční stanice otevřené v roce 1850 Kategorie:Postaveno v Česku 1850 Kategorie:Železniční trať Praha–Děčín Kategorie:Železniční vlečka Bohušovice nad Ohří – Terezín Kategorie:Bohušovice nad Ohří