Rostlinná neurobiologie, také vnímání rostlin (anglicky plant perception), a nebo biokomunikace (anglicky biocommunication) je paranormální teorie, která je založena na tom, že rostliny jsou vnímavé, že reagují na člověka způsobem, který odpovídá ESP, ESP = Extrasensory perception, nebo také Extra Sensory Perception je mimosmyslové vnímání. a že např. zažívají strach, nebo bolest. Vědecká komunita tuto myšlenku nepřijala, protože rostliny nemají nervový systém.Galston, Arthur W; Slayman, Clifford L. Plant Sensitivity and Sensation. In George Ogden Abell, Barry Singer. (1981). Science and the Paranormal: Probing the Existence of the Supernatural. Junction Books. pp. 40-55. Tittle, Peg. (2011). Critical Thinking: An Appeal to Reason. Routledge. p. 317. Jong, Tom de; Klinkhamer, Peter. (2005). Evolutionary Ecology of Plant Reproductive Strategies. Cambridge University Press. p. 2. "Plants do not have a nervous system and certainly do not make conscious decisions about what to do next." Paranormální tvrzení týkající se vnímání rostlin jsou mnohými vědci ve vědecké komunitě považována za pseudovědu.Audus, Leslie. (1974). Roots of Absurdity. New Scientist. 17 October. p. 207Galston, Arthur W; Slayman, Clifford L. (1979). The Not-So-Secret Life of Plants: In Which the Historical and Experimental Myths About Emotional Communication Between Animal and Vegetable Are Put to Rest. American Scientist 67 (3): 337-344. Tato myšlenka je odlišná od exaktně měřeného vnímání rostlin a jejich chemické komunikace.

Pojem „Rostlinná neurobiologie" Rostlinná neurobiologie je pojem vytvořený několika vědci jako název pro vnímání rostlin, nebo také signalizaci a chování rostlin. Jde o mechanismus, jakým rostliny vnímají nejrůznější signály, vnitřní, nebo z okolního prostředí, například sucho, chlad, kyselost půdy, nedostatek živin, okusování a podobně, a to jak na ně reagují. Podle Prof. RNDr. Zdeňka Opatrného, CSc. z Katedry experimentální biologie rostlin Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze byl původní význam slova „neuron" označení pro rostlinné vlákno. Opatrný považuje označení „neurobiologie rostlin" za metaforu. Podle National Science Foundation patří slovo „neuro" do živočišné říše.

V Českém rozhlase Radio Česko byl 10. dubna 2012 odvysílán pořad „I ta nejhloupější rostlina je chytřejší než inteligentní mobil, tvrdí botanička". Hostem pořadu byla RNDr. Fatima Cvrčková, Dr.rer.nat. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. V článku byl zmíněn František Baluška z Univerzity v Bonnu, který vysvětlil, že jeho přesvědčení o rostlinné inteligenci jej vedlo k založení nového oboru, tedy rostlinné neurobiologie. Při pojmenování oboru vycházel ze starořečtiny, ve které slovo neuron neoznačovalo specializovanou nervovou buňku, ale rostlinné vlákno. S touto novou vědní disciplínou navázal na více než stoletou tradici výzkumu chování a vnímání rostlin.

Podle některých biologů je podobnost šíření signálů v rostlinách s fungováním nervového systému živočichů velmi blízká. Tito biologové, v čele s italským biologem Stefanem Mancusoem vytvořili termín „rostlinná neurobiologie". Oponenti tohoto názoru, vč. Daniela Chamovitze, odmítají termín „rostlinná neurobiologie“, protože je absurdní, podobně by pak mohl vzniknout termín „lidská biologie kvetení". Shrnují tedy, že pokud člověk nemá květy, pak rostliny nemají neurony. Daniel Chamowitz vyslovil názor, že: „Na druhé straně je ale pravda, že k ukládání informací a jejich zpracování nejsou nezbytně nutné neurony,“

Prof. Dr. Arnošt Kotyk z Fyziologického ústavu Akademie věd České republiky, ve svém příspěvku z 22. srpna 2005 „Znovuzrození rostlinné neurobiologie?„ na webu AKADEMON, referoval o tématech a zjištěních, které byly prezentovány na Prvním symposiu rostlinné neurobiologie v Bonnu. V závěru napsal, že: „Přes velký ohlas zmíněného sympozia se zdá, že termín rostlinná neurobiologie bude asi nahrazen něčím jako signalizace a chování rostlin."

Výzkum

Výzkum v 19. století

Gustav Fechner Myšlenka, že rostliny jsou schopny cítit emoce, byla poprvé zaznamenána v roce 1848, když německý experimentální psycholog Gustav Fechner naznačil, že rostliny jsou schopné emocí, a že člověk by mohl podporovat jejich zdravý růst svou řečí, pozorností, postojem a náklonností.Heidelberger, Michael. (2004). Nature From Within: Gustav Theodor Fechner and his Psychophysical Worldview. University of Pittsburgh Press. p. 54.

Výzkum ve 20. století

Jagadish Chandra Bose Indický vědec Jagadish Chandra Bose zahájil experimenty na rostlinách v roce 1900. Bose vynalezl různá zařízení a nástroje pro měření elektrických reakcí v rostlinách.V. A Shepard cited in Alexander Volkov. (2012). Plant Electrophysiology: Methods and Cell Electrophysiology. Springer. p. 12. "Bose began by applying delicate instrumentation he had invented in his semiconductor research to deliver electrical stimuli and record electrical responses from various plant parts... He discovered that both living animal and plant tissues exhibited a diminution of sensitivity after continuous stimulation, recovery after rest, a 'staircase' or summation of electrical effects following mechanical stimulation, abolition of current flow after applying poisons and reduced sensitivity at low temperature." Na základě svých experimentů prohlásil, že v průběhu života rostliny na ní dochází k elektrickým impulsům.Biswal, Basanti; Krupinska, Karin; Biswal, Udaya C. (2013). Plastid Development in Leaves During Growth and Senescence. Springer. p. 303.

Patrick Geddese Podle biologa Patricka Geddese: „Bose během svého zkoumání reakcí rostlin zjistil, že i obyčejné rostliny a jejich různé orgány byly citlivé – vykazovaly při mechanických, nebo jiných podnětech elektrickou reakci, což svědčí o jejich citlivosti (vzrušivosti).“ Geddes, Patrick. (1920). The Life and Work of Sir Jagadis C. Bose. Longmans, Green & Company. p. 120 Jeden návštěvník jeho laboratoře, dramatik George Bernard Shaw, který byl také vegetariánem, byl rozrušen, když byl svědkem pokusu, při kterém mělo zelí „křeče“, když se vařilo.Geddes, Patrick. (1920). The Life and Work of Sir Jagadis C. Bose. Longmans, Green & Company. p. 146

Bohumil Němec Český botanik Bohumil Němec se věnoval výzkumu rostlin, která shrnul ve svém díle Duše rostlin. V úvodu své knihy citoval Gustava Theodora Fechnera, viz citát výše. Ve svém výzkumu vycházel z Aristotelova názoru, rostliny mají duši vyživovací, zatímco zvířata mají navíc duši vůle, duši pohybovou a duši myslící.

Došel k závěru, že u člověka a zvířat je duševní život spojen s existencí a neporušeností nervové soustavy a obzvlášť mozku. Což u rostli neplatí. Základním projevem duševního života je schopnost reagovat na prostředí. Rostliny na své okolí reagují, ale podstatně pomaleji než zvířata, např. svým růstem, přesto však se zdá, že tyto reakce nejsou vědomé. Prof. Němec se zabýval možností, o níž hovořili někteří filozofové, že existují duše dvě. Vedle duše individuální, uvědomující si Já, kterou je zřejmě třeba rostlinám odepřít, ještě takzvaná duše organizační jako stavitel živého těla. Tedy na základě pozorování rostlin nenalézá jednoznačnou odpověď na otázku, zda rostlinná bytost má duševní život či nikoli, klade prof. Němec totiž otázku, zda rostlina duševní život potřebuje.DUŠE ROSTLIN: PÁTRÁNÍ PROFESORA NĚMCE, Radomil Hradil

Do knihy Duše rostlin zařadil báseň, kterou přeložil František Kvapil. Jde o báseň od francouzského básníka Philéase Lebesgueho (26. listopad 1869, La Neuville-Vault, Pikardie, Francie – 1. říjen 1958, La Neuville-Vault, Pikardie, Francie) Báseň o duši rostlin. náhled|Sir Jagadish Chandra Bose ve své laboratoři. (1894)

Cleve Backster

V šedesátých letech, vyšetřovací specialista CIA, Cleve Backster, provedl výzkum, který ho vedl k přesvědčení, že rostliny mohou komunikovat s jinými životními formami.V únoru 1966 provedl Backster první experiment, když se pokusil změřit časový úsek, za jak dlouho se dostane voda z kořene filodendronu (latinsky Philodendreae) do jeho listů. K experimentu použil polygraf, Polygraf je technický název pro zařízení známé jako tzv. detektor lži. který dokáže měřit elektrický odpor, který by se změnil když byla rostlina dostatečně zavlažena, připojil tedy polygraf k jednomu z listů rostliny. Backster uvedl, že k jeho ohromnému překvapení „trasování polygrafu začalo ukazovat charakteristický typ reakce, která se ukáže, když testovaný člověk vystaven silné emoční stimulaci krátkodobého trvání“.Backster, Cleve. (2003). Primary Perception: Biocommunication with Plants, Living Foods, and Human Cells. White Rose Millennium Press.

Výzkum ve 21. století

Vznik Společnosti pro rostlinnou neurobiologii V roce 2005 byla ve Florencii uspořádána první konference Společnosti pro rostlinnou neurobiologii (anglicky Society for Plant Neurobiology). V dalším roce (2006) vyšel kontroverzní článek v Trends in Plant Science, kdy byla tato oblast výzkumu nazvána jako rostlinná neurobiologie. Šest vědců, mezi nimi např. Eric D. Brenner, Ph.D., americký molekulární biolog rostlin; Stefano Mancuso, italský fyziolog rostlin; Dr. František Baluška, DrSc., slovenský buněčný biolog a Elizabeth Van Volkenburgh,Jak se učí v Česku a mohou rostliny „cítit“? Rozhovor s Liz van Volkenburgh, Martin Fellner, Časopis ŽIVA. 6/2008 americká rostlinná bioložka, dále Prof. Dr. Henning Stahlberg, Dr. Ana M. Calvo a Denise P. Barlow. Tvrdili, že sofistikované chování pozorované v rostlinách nelze v současné době zcela vysvětlit známými genetickými a biochemickými mechanismy. Uvedli, že rostliny jsou schopné vnímat a reagovat na změny v prostředí (světlo, voda, gravitace, teplota, struktura půdy, živiny, toxiny, mikroby, býložravci, chemické signály z jiných rostlin), že může existovat nějaký systém zpracování informací, který by koordinoval behaviorální reakci rostliny. Autoři poukázali na to, že elektrické a chemické systémy, které byly v rostlinách identifikovány, jsou podobné nervovým systémům zvířat. Rovněž poznamenali, že v rostlinách byly nalezeny neurotransmitery, jako je např. serotonin, dopamin a glutamát. Jejich role zůstává nejasná.

Mnoho vědců botaniků se ohradilo proti nově vznikajícímu vědeckému poli, na základě toho vznikl dopis podepsaný třiceti šesti významnými vědci, kteří se zabývají botanikou.THE PHILOSOPHY OF PLANT NEUROBIOLOGY: A MANIFESTO (pdf), Paco Calvo vs. Eric D. Brenner, Ph.D. et al., 2006 Byla to reakce na tzv. Brennerův manifest, který byl publikovaný v Trends in Plant Science.

Vědci položili otázku, kde přesně má rostlina mozek, něco o tvaru ořechu. Na to Stefano Mancuso odpověděl :„Pokud byste byl rostlina, pak mít centrální mozek by nebyla výhoda," Podložil to tvrzením, že rostliny se sice nemohou přemísťovat jako živočichové, ale mají: „modulární design, takže rostlina může ztratit až devadesát procent svého těla, aniž by byla zničena," řekl „v živočišné říši není něco takového možné. To vytváří odolnost.“