Podhradí nad Dyjí (do roku 1949 , česky FrejštejnVyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.) je obec v okrese Znojmo v Jihomoravském kraji. Žije zde obyvatel.
Obec se rozprostírá západně od Vranova nad Dyjí na moravsko-dolnorakouské hranici a na pravém břehu malebného údolí řeky Dyje při ústí Křeslického potoka, který vsí protéká. Na levém břehu obec ohraničují skaliska přírodní rezervace Podhradské skály. Na jihu se nad vsí vypíná zřícenina hradu Frejštejna. Frejštejn se stal od konce 19. století vyhledávaným letoviskem a výchozím bodem pro turistické výlety po moravském a dolnorakouském Podyjí. Městečko obývalo až do roku 1945 převážně německé obyvatelstvo, které bylo poté odsunuto.
Název Až do 20. století se vesnice jmenovala Freistein, počeštěně Frejštejn. Jméno vsi bylo přeneseno od jména hradu stojícího nad ní, které znamenalo "Volný kámen". Motivací byla poloha hradu na osamocené nebo snadno přístupné skále. Po druhé světové válce byla vesnice přejmenována na Podhradí nad Dyjí podle polohy.
Historie Nejstarší historie náhled|Hrad Frejštejn s dolním mlýnem, rytina z třicátých let 19. století od Adolpha Kunikehonáhled|Podhradí nad Dyjí / Frejštejn, Horní mlýn rok 2015
Wernhard de Trnowa, ministeriál hrabat z Perneku, získal za své služby moravskému markraběti Vladislavu Jindřichovi právo kolonizovat moravské příhraničí. Severně od rodového sídla hradu Trnava / Thürnau (nad dolnorakouskou obcí Dolní Trnávka / Unter-Thürnau) založili jeho potomci hrad Frejštejn, na kterém se v roce 1251 připomínají příbuzní pánů z Trnavy, Oldřich (Ulrich) zvaný Liber (Svobodný, německy Frei) a jeho syn Gaytmar. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1286. V roce 1422 získal hrad od krále Zikmunda do dědičné državy českobudějovický hejtman Lipolt I. Krajíř z Krajku. Po smrti Leopolda z Krajku, pána na Landštejně, Bystřici a Frejštejně, se v roce 1433 v pramenech objevuje jeho bratr Jan z Krajku s predikátem z Frejštejna a z Vratěnína, v roce 1444 zachycen v hodnosti nejvyššího stolníka korutanského a hejtmana v Drosendorfu. V roce 1487 je hrad uváděn jako zbořený.Jan Knittel: Vzestup rodu Krajířů z Krajku v Českém království ve druhé polovině 15. století, bakalářská práce, Praha 2010
Jan se ujal statků v rakouských zemích, Wolfgang, syn Janova bratra Konráda, statků na Moravě a v roce 1459 přikoupil bílkovské panství. Po dobytí Cornštejna v roce 1465 získal Wolfgang Krajíř za své zásluhy při dobývání hrad lénem a roku 1493 propustil král Vladislav jeho synovi Lipoltovi z Krajku hrad Cornštejn z manství. Hrad Cornštejn se stal z důvodu neobyvatelného Frejštejna centrem frejštejnského panství. K Cornštejnu, který podle závěti obdrželi synové Leopold a Jindřich, náležely lokality: zbořený hrad Franštýn (Frejnštejn), městečko Vratěnín, Mladoňovice (Mladoňovice), Štálek (Stálky) s farou, pustá ves Krajzink (zaniklá ves Křeslík), Franštýn (Podhradí nad Dyjí), Chrlopy (Korolupy) se dvorem, Uherčice, Mešovice, Rancieřov (Rancířov), Teufmpoch (Hluboká), Šatice (Schaditz), Kostníky.Historická geografie, svazek 34, strana 70-72, Komise pro historickou geografii při Historickém ústavu ČSAV, 2007
Tvrz v Kostníkách a dvůr v Lubnici jsou uváděny jako pradávné manství („od stara dávna“) náležející hradu Frejštejnu. V roce 1493 patřilo pět a půl lánu v Kostníkách k hradu Cornštejnu. V roce 1498 přikoupil Kostníky s tvrzí majitel Police Hynek z Bačkovic a v roce 1500 i lány patřící k Cornštejnu. Kostníky se tak staly na dlouhou dobu součástí polického panství.Gregor Wolný: Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert, Svazek 3, s. 482, také ZEMEK, M.–HOSÁK, L.: c. d., s. 122., NEKUDA, V.–UNGER, J.: c. d., s. 153.; NEKUDA, V.–UNGER, J.: c. d., s. 156.; ZEMEK, M.–HOSÁK, L.: c. d., s. 125 V roce 1493 propustil Půta z Lichtenburka Zikmundovi Krokvicarovi z Nové Vsi a na Lubnici z manství: „tři lány i s lesem Rudicem, všiem příslušenstvím, co k tomu zboží přísluší a dva dvořáky v Mešoviciech“ a v roce 1501 odprodal Zich Krokvicar na Nové Vsi lubnickou tvrz s příslušným zbožím Lipoltovi z Krajku a na Cornštejně. Moravské zemské desky II. 1480–1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496–1506, str. 103, č. 132Moravské zemské desky II. 1480–1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496–1506, str. 108, č. 156.
Za Krajířů z Krajku (15. století) se ve vsi nacházely dva mlýny.Moravské zemské desky II. 1480–1566. Kraj Brněnský. Kniha XVII. z let 1496–1506, str. 54, č. 178 S novým krajířovským centrem v Uherčicích sdílela ves osudy uherčického panství. V roce 1561 daroval Václav Krajíř z Krajku Frejštejnu právo odúmrti. V roce 1563 je Frejštejn nazýván městečkem. Za Štrejnů ze Švarcenavy (r. 1628) patřily k dominiu městečka mimo výše zmíněných mlýnů s pilami, přilehlé pusté vísky (Krezynk / Křeslík, Stojačice a Šatice), lovné vody, lesy a lesní revír pro divokou (Wildbahn). Na dolním mlýně se nacházelo bydlení panského myslivce (Hofjäger). Městečko disponovalo řeznickým regálem (Fleischregal) a právem nižšího soudu (Gericht).Novotný Jaroslav: Opisy moravských urbářů. Digitalizovaný: Moravský archiv Brno, Inv. č. 529, signatura Uherčice: Vratěnín, okr. Znojmo, Podhradí nad Dyjí, Stálky, Hluboká, Mešovice, Korolupy, Dešná, Rancířov, urbář 43 s., r. 1628, karton 12. Posledním majitelem panství se stali Collaltové.
Frejštejn za Rakouska-Uherska Do roku 1849 spadal Frejštejn a Stálky pod vrchnostenskou správu panství Uherčice. Poddaní platili úrok pololetně, o svatému Jiří a o svatému Michaelovi, z Frejštejna platili dílem za robotu 90 zlatých, rozhazovali hnůj na polích a o žních na nich museli několik dní odpracovat. Domkáři vykonávali poselskou službu. V roce 1848 bylo v monarchii zrušeno poddanství, následovaly změny správního systému a v roce 1849 vznikly obce jako orgány územní samosprávy.
V letech 1850–1855 patřilo městečko Frejštejn společně s Libuňským mlýnem (Loibingmühle) a osadou „Bachörtel“ (u potoka) k Podkrajskému úřadu ve Znojmě, v letech 1855–1868 pod Okresní úřad ve Vranově nad Dyjí, v letech 1868–1918 pod Okresní hejtmanství ve Znojmě a soudní okres Vranovský. Soudní okres Vranovský hraničil na západě s okresem Jemnickým, na severu s Moravsko-Budějovickým, na východě se Znojemským a na jihu s Dolními Rakousy (okres Geras a okres Retz).
Obecní zastupitelstvo (ustavené 28. července 1909) tvořil: starosta Müller Robert, radní Walter Josef, Eder Karl, Hüttel Laurentius, obecní výbor: Andree Karl, Jagenteufel Franz, Matzinger Cyrill, Österreicher Wilhelm, Setzer Vinzenz, Steinbrecher Franz a Walter Alois.CHYTIL, Alois. Chytilův úplný adresář Moravy. [Brno]: nákladem vlastním, 1911. s. 1142.
Polní tratě / Flurnamen Krautgärten, Petreinische, Sonnleite, Penkerleiten, Bauwald, Baufeld, Spitzwiese, Fuchsnazlzipf, Böhmische Wiese, Böhmischer Graben, Hofstätte, Stockacker, Steinige Leiten, Lichtgraben, Rabenfelsen, Stierwiese, Steinerner Tisch, Tonleiten, Tannenwald, Lehmg’stetten, Kohlstatt, Heruntere Hochwiese, Weihgraben, Neuweg, Schallergraben, Obere Hochwiese, Ohnwiesleiten, Ohnwiese, Saugraben, Saugrubenleiten, Fichtleben, Fichteln, Hartgraben, Loibingwald, Augraben, Bruckleiten, Stalleker Graben, In der Thaya oben, Banngartleiten, Banngarten, Röhren, Große Äcker, Bergackerln, Gemeindeackerln, Große Luß, Hasenleiten, Frainerische, Gemeindewald, Bachleiten, Hasenleiten, Gemeindeweide.
Části obce Enta-Örtl (Enta = Ende, Grenze, česky konec, hranice. Örtl = Ort, česky územní část obce), Bach-Örtl (Bach = potok), Oberörtl (Horní část obce), Unterörtl (Dolní část obce), Markt (česky náměstí, centrum, trh). V roce 1900 čítala osada „Bachörtel“ 114 obyvatel.
Pečeť a znak náhled|Kaple svatého Jana a Pavla náhled|Sousoší Nejsvětější Trojice, na sloupu sousoší svaté Trojice typu Trůn Boží Milosti Frejštejn (Fraynsstayn, 1633 Freystein) byl na městečko povýšen někdy před rokem 1563. Pečeť z období povýšení na městečko se ztratila a na žádost majitele panství Volfa Štrejna ze Švarcenavy / Wolf Strein von Schwarzenau obnovil a potvrdil povýšení s právem pečetit zeleným voskem císař Maximilian II. listinou z 8. června 1571. Pečeť zobrazovala uprostřed hrad Frejštejn. Zachovalý otisk pečetě z roku 1732 zobrazuje jehlanovitou zříceninu hradu s okolním nápisem „MARCKHTL FREIESTEIN 1732“. Od 19. století používalo městečko pečeť s vyobrazením pěticípé hvězdy ohraničené vavřínovým věncem a nápisem „BÜRGERMEISTERAMT FREISTEIN“. Listinou císaře Maximiliana II. stanovený městský znak zobrazuje na červeném nebo rubínovém podkladě na stříbrné skále stříbrný hrad s dvěma věžemi a cimbuřím s modrými či černými střechami.Kaukal, Bruno: Die Wappen und Siegel der südmährischen Gemeinden, Geislingen/Steige 1992
Duchovní správa Fary soudního okresu Vranov náležely k brněnskému biskupství, k znojemskému arcikněžství a k děkanství vranovskému. K farnosti Stálky bylo přifařeno nejen městečko Frejštejn s kaplí, ale také škola ve Frejštejně a dvůr Grössing / Křeslík. V roce 1286 se ve Stálkách připomíná farář Herbeich a v roce 1391 tamní farní kostel Panny Marie. Hradní kaple svaté Kateřiny, jež je s beneficiem připomínána na Frejštejně roku 1347, 1390 a později za Lipolta z Krajku v roce 1501, sloužila pravděpodobně jako filiální kostel farnosti.Geras, Stiftsarchiv Urkunden (1188–1992) 1286 VII 25, in monasterium.net: Ulrich de Frei se vzdává ve prospěch kláštera v Gerasu ročního daru.Jokeš Petr: Farní organizace na středověké západní Moravě, 2011 Matice Moravská, s. 41. Též Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften: Abt. II, Brünner Diöcese; Bd. IV, Svazek 2, Vydání 4, 1861, farnost Stálky s. 205.
Novou kapli zasvěcenou svatému Janu a Pavlu nechal v roce 1721 ve Frejštejně vystavět majitel uherčického panství (Heisslerové z Heitersheimu). Dne 7. června 1780 udělil papež Pius VI. kapli mešní licenci. Po velkém požáru v roce 1832, kdy až na mlýn a čtyři stavení lehlo městečko popelem, byla kaple nákladem majitele panství a obce obnovena. V roce 1884 obdržela novou věž, v roce 1883 a 1884 dva zvony a do roku 1893 se v ní nacházely varhany. Duchovní službu stěžovalo zejména zimní počasí, takže se nově jmenovaný kooperátor ze Stálek Josef Sochor (rok 1880) rozhodl založit v roce 1888 sbírku ke zřízení vlastní frejštejnské farnosti.Peřinka, František Václav: Vlastivěda moravská, Díl VI., kraj Znojmo, okres Vranovský, 1906(Neuigkeits) Welt Blatt, 17. Juli 1880, S. 7 Matriky byly vedeny na faře ve Stálkách od roku 1822.
Škola V nejstarších dobách se vyučovalo v městečku v najatých místnostech po selských staveních a před rokem 1849 docházely děti do školy ve Stálkách (Stallek, Křtálek).František Václav Peřinka: Vlastivěda moravská, Vranovský okres, Brno 1906 V roce 1861 je připomínána rozestavěná školní budova.Gregor Wolny: Kirchliche Topographie von Mähren, meist nach Urkunden und Handschriften: Abt. II, Brünner Diöcese; Bd. IV, Svazek 2, 1861, vydání 4, s. 205-206 V roce 1871 vyhlásila okresní školní rada ve Znojmě a školní komise ve Frejštejně konkurz na místo učitele do jednotřídní školy s německým vyučovacím jazykem.Brünner Zeitung, 17. 10. 1871, č. 237, s. 1701 Budova nebyla příliš prostorná a ležela v záplavovém území. Učitelé se často střídali. Školní kronika byla založena v roce 1890 a školní knihovna čítala na přelomu 19. století kolem 220 svazků. Ve školním roce 1905/1906 bylo na škole započato s vyučováním ručních prací.Znaimer Tagblatt, Do, 20. April 1905, s. 3 V roce 1910 vyučoval na německé jednotřídní obecné škole Karl Matzenauer. Místní školní rada sestávala z předsedy Sigmunda Jakoba, místopředsedy Waltra Josefa a členů Sýkory Jakuba a Waltra Aloise.