Iž () je malý ostrov v Jaderském moři. Je součástí Chorvatska, leží v Zadarské župě, asi 10 km od Zadaru a spadá pod opčinu města Zadar. Geografie Nachází se zde dvě samostatné vesnice, a to Veli Iž se 401 obyvateli a Mali Iž se 115 obyvateli, celkem tedy v roce 2021 na ostrově žilo 516 obyvatel. Obě vesnice jsou položeny při východním pobřeží ostrova; západní pobřeží je neobydlené. Nejvyšší vrch je Korinjak v nadmořské výšce 168 metrů.
Iž je součást Zadarského souostroví. Na východě se nachází ostrovy Ugljan a Zverinac, na západě ostrovy Dugi otok a Rava. Těsně na východ od Iže (naproti vesnici Mali Iž) se nachází neobydlený ostrůvek Knežak.
Historie Nejstarší stopy osídlení byly zdokumentovány z pravěku, dále se zde dochovaly základy ilyrského hradiště i římského osídlení. V 10. století byzantský císař Konstantin VII. označil ostrov názvem „Ez“. V té době ostrov spadal pod správu zadarské obce, která jej jako léno svěřila ženskému benediktinskému klášteru Panny Marie a později zadarské šlechtě. Nad zátokou Komoševa, v horní části vesnice Mali Iž, stojí románský kostel Panny Marie z 11. století; je to rotunda na kruhovém půdorysu s půlkruhovou apsidou. Stojí vedle nového farního kostela z počátku 20. století a představuje nejstarší kulturní památku na ostrově. První zmínky o chorvatských obyvatelích pocházejí z roku 1266. 300px|náhled|Vesnice Veli Iž Od roku 1409 byl Iž součástí Benátské republiky. V období benátsko-tureckých válek v 15. a 16. století se na ostrov uchýlilo mnoho uprchlíků z pevniny, zejména z oblasti Ravni Kotari.
Farnosti Veli Iž i Mali Iž mají tisíciletou hlaholskou tradici; římský ritus bohoslužby se od počátku nesloužil v latině, ale ve staroslověnštině, a to z liturgických knih psaných hlaholicí. První jménem doložený kněz Nikola se připomíná k roku 1341. Historické prameny dokládají působení více než 200 hlaholských kněží na ostrově a dochovalo se množství dokumentů psaných hlaholicí z období od 15. do 19. století, včetně rukopisů, tisků liturgických knih a kamenných nápisů. V roce 2019 byl v rodinném domě Švorinićů objeven kamenný nápis v hlaholici z roku 1685, který se řadí k nejnověji odhaleným hlaholským kamenným nápisům na světě.
V 18. a 19. století se Iž stal jedním z námořních a obchodních center zadarského souostroví. Zámeček zadarské rodiny Canagietti se dochoval; zámeček rodiny Fanfogna, původně postavený v románském slohu, avšak později přestavěný, byl v 19. století přeměněn na školu. Poslední kněz hlaholské liturgie zemřel roku 1975. Památky Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Crkva Uznesenja Blažene Djevice Marije), rotunda v obci Mali Iž Kostel sv. Petra a Pavla v obci Veli Iž[https://gcatholic.org/churches/local/zada0 Seznam kostelů zadarské arcidiecéze] Zámeček zadarské rodiny Canagietti
Heraldika vlevo|180px|náhled|Znak ostrova Iž Ostrov má svůj znak, kterým je štít s názvem Iž psaným slovanskou hlaholicí, obklopený rybářskou sítí se řetězem a keramickou střešní taškou v klenotu. Symbolizuje slovanský původ křesťanů, převažující zaměstnání obyvatel rybolovem a keramiku jako zdejší typické řemeslo.
Osobnosti Blaž Cvitanović (1844—1932), kněz a přírodovědec, popisoval zdejší faunu.Hrvatski biografski leksikon online
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Ostrovy Chorvatska v Jaderském moři Kategorie:Ostrovy Zadarské župy Kategorie:Geografie Zadaru