Výchovný ústav – „pasťák“ je zařízení, které je určeno pro děti starší 15 let, se závažnými poruchami chování, jimž byla nařízena ústavní nebo ochranná výchova. Jedná se o děti, jejichž chování je považováno za rizikové. Mezi závažné rizikové chování vedoucí k přesunutí dítěte do výchovného ústavu patří například užívání návykových látek, předčasný sexuální život, kriminalita, záškoláctví či agresivní chování vůči ostatním lidem. Ve výjimečných případech může být do ústavu umístěno i dítě starší 12 let. Může se tak stát tehdy, pokud byla dítěti uložena ochranná výchova, a jeho chování je natolik rizikové, že jedinec nemůže být umístěn do dětského domova se školou.
Zařízeními ústavní či ochranné výchovy mohou být kromě výchovného ústavu také dětský domov, dětský domov se školou nebo diagnostický ústav. Výchovný ústav je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Základní organizační jednotkou výchovného ústavu je výchovná skupina, která je tvořena 5–8 dětmi. V jedné budově ústavu může být zřízeno nanejvýš 6 výchovných skupin.
Výchovný ústav plní několik funkcí. Jedná se o funkce vzdělávací, ochranné, nápravné a sociální.
Cílová skupina Výchovné ústavy jsou určeny pro děti: jimž byla nařízena ústavní výchova jimž byla uložena ochranná výchova pro nezletilé matky a jejich děti – ústav je zřizován pro nezletilé rodičky a jejich děti. Zařízení klade důraz na vztah matka-dítě. Kladné přijetí role matky je důležitou motivací pro korekci rizikového chování rodičky. pro jedince, kteří potřebují výchovně léčebnou péči (někdy zřizovány oddělené výchovné skupiny) – léčebný ústav byl zatím zřízen pouze jeden, a to v roce 1992. Vzhledem k nárůstu jedinců s problémovým chováním je však jeho kapacita nedostačující.
Legislativa zároveň umožňuje umisťování do výchovných ústavů i dětí od 12. roku života, nicméně stanovuje dvě základní podmínky. Zaprvé děti, u nichž byla uložena ochranná výchova, u kterýchž se zároveň projevují tak závažné poruchy chování, že je nelze umístit do DDŠ (dětský domov se školou). Zadruhé (ale to v naprosto výjimečných případech) u dětí, kterým byla nařízena ústavní výchova, nicméně jsou jim diagnotickovány zvláště závažné poruchy chování.
Součástí výchovných ústavů jsou výstupní programy, které jsou určeny pro klienty, kteří ukončují ústavní výchovu. Programy napomáhají readaptaci dětí do běžného života.
„Statistiky MŠMT a MPSV uvádí, že na konci roku 2012 v zařízeních ústavní a ochranné výchovy (vyjma diagnostických ústavů) pobývalo necelých 7000 dětí.”
Statistiky MŠMT ze školního roku 2024/2025 ukazují, že počty dětí v zařízení ústavní a ochranné výchovy (včetně diagnostických ústavů) se v posledních letech pohybuje mezi 6200 a 6500 a čísla mají lehce sestupnou tendenci (6446 dětí v roce 2021 vs. 6379 dětí v roce 2024). Počet zařízení ústavní a ochranné výchovy se v posledních pěti letech prakticky nezměnil (203 v období 2020 až 2023 a 202 v posledních dvou letech). Nejpočetnější skupinou jsou děti v dětských domovech (kolem 4300 v posledních pěti letech) - ty tvoří 67,8% z celkového počtu zařízení ústavní a ochranné výchovy; dále pak výchovných ústavech (kolem 950 dětí každý školní rok), dětských domovech se školou (přibližně 700 dětí) a nakonec v diagnostických ústavech (nižší stovky, kolem tří set). Větší podíl tvoří chlapci (57% roku 2020, 57,25% roku 2021, podobně i v ostatních letech.
Reference
Kategorie:Vzdělávací organizace Kategorie:Sociálně-právní ochrana dětí