Obléhání Bostonu (19. dubna 1775 – 17. března 1776) představovalo úvodní fázi americké revoluční války. Novoanglické milice držely britskou armádu v Bostonu, jenž tehdy ležel na poloostrově, a bránily jí v pohybu. Obě strany během obléhání musely řešit problém s dodávkami materiálu a lidí. Zásobování britské armády bylo odkázáno na přístup k moři. Po jedenácti měsících obléhání Britové opustili Boston a odpluli do Nového Skotska.
Obléhání začalo 19. dubna po bitvách u Lexingtonu a Concordu. Milice z okolních komunit kolonie Massachusetts zablokovaly pozemní přístup k Bostonu. Kontinentální kongres vytvořil z jednotek milicí kontinentální armádu, které velel George Washington. V červnu 1775 Britové po těžkých bojích a s velkými ztrátami dobyli kopce Bunker Hill a Breed's Hill, odkud americká armáda hodlala bombardovat Boston.
V listopadu 1775 poslal Washington tehdy 25letého vojáka, bývalého knihkupce, Henryho Knoxe, aby dopravil k Bostonu těžká děla z pevnosti Ticonderoga. Mezi listopadem 1775 a únorem 1776 plukovník Henry Knox a tým inženýrů převezl na saních 60 tun těžkého dělostřelectva. Převezli je přes zmrzlé řeky Hudson a Connecticut v obtížné a složité operaci a dorazili zpět do Cambridge 24. ledna 1776.McCullough, str. 84Expedice Knox, vedená plukovníkem kontinentální armády Henry Knoxem, měla za úkol přepravu děl a dalšího vojenského materiálu ukořistěných v pevnosti Ticonderoga do táborů kontinentální armády v zimě v letech 1775–1776. Knox odešel v listopadu 1775 do pevnosti Ticonderoga a během tří zimních měsíců přesunul 60 tun vojenského materiálu loďmi, na saních taženými koňmi a lidskými silami po nekvalitních cestách, přes dvě částečně zamrzlé řeky, přes lesy a bažiny, přes horskou oblast Berkshires. Historik Victor Brooks nazval Knoxovu výpravu „jednou z nejúžasnější logistickou akcí “ celé americké revoluční války. Trasa, kterou tehdy Knox absolvoval je nyní známa jako stezka Henry Knox Trail. V březnu 1776 tato děla posílila opevnění na Dorchester Heights, odkud bylo možno kontrolovat Boston a jeho přístav a ohrožovat britskou zásobovací linii. Britský velitel William Howe viděl britskou pozici jako nebranitelnou a 17. března stáhl své síly z Bostonu do britské pevnosti v Halifaxu v Novém Skotsku.
Pozadí vlevo|upright|náhled|Vlajka Grand Union během obléhání BostonuRyan P. Randolph, Betsy Ross: The American Flag, and Life in a Young America, str. 38
V roce 1775 britský parlament uložil americkým koloniím nové daně a dovozní cla vydáním Intolerable ActsIntolerable Acts - Pět zákonů schválených britským parlamentem v roce 1774 po bostonské čajové party. Účelem těchto zákonů bylo potrestat kolonisty Massachusetts za jejich vzdor a protesty proti daňovým změnám. Ve Velké Británii byly tyto zákony označovány jako donucovací akty, kolonisté je označovali jako nepřijatelné zákony. Zákony odebraly samosprávu a historická práva kolonii Massachusetts, vyvolaly pobouření a odpor ve všech třinácti koloniích. Byl to klíčový bod ve vypuknutí americké revoluční války v dubnu 1775. Patrioti viděli činy jako svévolné porušení práv Massachusetts a v září 1774 zorganizovali první kontinentální kongres. . Američané protestovali, argumentovali tím, že nemají v britském parlamentu zastoupení a proto nařízení vydaná parlamentem pro americké kolonie jsou nezákonná. V reakci na Bostonskou čajovou párty a další protesty bylo vysláno do kolonií 4 000 britských vojáků kterým velel generál Thomas Gage. Měli za úkol obsadit Boston a uklidnit situaci v provincii Massachusetts Bay.Chidsey, str. 5 Gage dostal od parlamentu zmocnění rozpustit místní provinční vládu vedenou Johnem Hancockem a Samuelem Adamsem. Nastalou situaci řešil provinční kongres v Massachutsetts, který byl provizorní vládou vytvořenou v provincii Massachusetts Bay na počátku americké revoluce. (Její vláda nakonec trvala od roku 1774 do roku 1780.) Provinční kongres se rozhodl vyzvat k pohotovosti místní milice a začal koordinovat shromažďování zbraní a dalších vojenských potřeb.Frothingham, str. 35, 54 Podle podmínek Boston Port Act, který se stal zákonem 31. března 1774, a nabyl účinnosti 1. června 1774 Gage uzavřel bostonský přístav, čímž způsobil velkou nezaměstnanost a nespokojenost.Frothingham, str. 7 Boston Port Act bylo jedno z pěti opatření dokumentu Intolerable Acts, opatření byla nazývána různě: netolerovatelné akty, represivní akty nebo donucovací akty a dokument byl vydán jako reakce na Bostonskou čajovou párty.
Britové se rozhodli zabavit vojenské zásoby, které byly údajně uložené Massachusettskou milicí v městě Concordu. Díky účinnému získávání zpráv dostaly milice v koloniích informaci včas a ke Concordu dorazily posily. Dne 19. dubna 1775 tak došlo k bitvě o Lexington a Concord.McCullough, str. 7 Britové v bitvě neuspěli a navíc v bojích během ústupu do Bostonu utrpěli těžké ztráty.See Battles of Lexington and Concord for the full story. Všechny kolonie Nové Anglie a později i kolonie ležící dále na jih v reakci na tuto bitvu poslaly své milice k Bostonu.
Obléhání
Americká strategie náhled|300px|Obléhání Bostonu, 1775–1776
Bezprostředně po bitvě z 19. dubna massachusettská milice pod vedením Williama Heatha, kterého později nahradil generál Artemas Ward,McCullough, str. 35 vytvořila linii obléhání od Chelsea, kolem poloostrovů Boston a Charlestown k Roxbury čímž účinně obklíčil Boston ze tří stran. Zvlášť pečlivě zablokoval Charlestown Neck, jediný přístup do Charlestownu a Boston Neck, jediný přístup na poloostrov Boston. Britům zůstal volný přístup do přístavu a na moře.Frothingham, str. 100–101 Bezprostředně po vytvoření obléhací linie vzrostla velikost koloniálních sil. Dorazily milice z New Hampshire, Rhode Island a Connecticutu.Frothingham, str. 100–101 Generál Gage napsal, jak byl překvapen počtem povstalců obklopujících město: „Povstalci nejsou bezectná chátra, jak mnozí předpokládali, že jsou... Ve všech jejich válkách proti Francouzům nikdy nevykazovali takovou schopnost velení, soustředěnost a vytrvalost jako nyní.“Harvey, str. 1
Britská strategie Generál Gage nyní obrátil svou pozornost k upevnění snadno obhájitelných pozic. Na jihu, v Roxbury, Gage nechal zřídit obranné řady s 10 děly. Čtyři kopce kolem byly rychle opevněny, měly být hlavními strategickými body.French, str. 236 Tato opevnění byla stále zesilována.French, str. 237 Gage se také rozhodl opustit Charlestown a přemístit síly, které ustoupily od Concordu, do Bostonu. Město Charlestown samo bylo zcela neobsazené a stalo se územím nikoho. Dobyté vysoké kopce kolem Charlestownu, Bunker Hill a Breed's Hill, byly ponechány bez obrany, stejně jako výšiny Dorchester Heights.French, str. 126–128,220 Britové zpočátku velmi omezili pohyb do města a z města. Obléhaní a obléhající nakonec dosáhli neformální dohody umožňující provoz na Boston Nec. Dohoda se netýkala přepravy zbraní. Obyvatelé Bostonu odevzdali armádě téměř 2000 mušket. Většina sympatizantů s kontinentální armádou opustila město.Chidsey, str. 53 Naopak, mnoho loajalistů podporujících Brity, kteří žili mimo město Boston, opustili své domovy a stáhli se do města. Většina z nich měla pocit, že není bezpečné žít mimo město, protože milice teď měli kontrolu nad krajem.French, str. 228 Někteří z mužů se po příjezdu do Bostonu připojili k loyalistickým plukům připojeným k britské armádě.French, str. 234
Protože obležení neblokovalo přístav, město zůstalo otevřené pro královské námořnictvo vedené viceadmirálem Samuelem Gravesem. Vojsko bylo zásobováno z Nového Skotska a jiných míst. Milice mohly udělat jen málo pro zastavení těchto zásilek kvůli námořní nadvládě britské flotily. Američané však přesto byli schopni obtěžovat zásobovací lodě a ceny potravin rychle rostly. Nedostatek jídla se ve městě brzy projevil, denní příděl jídla se snižoval. Američané dostávali informace o dění ve městě od lidí, kteří z Bostonu uprchli. Britové žádnou takovou možnost neměli.McCullough, str. 118
Rané šarvátky Dne 3. května provinční kongres Massachusetts pověřil Benedikta Arnolda, aby zorganizoval jednotku pro převzetí pevnosti Ticonderoga poblíž jižního konce jezera Champlain v provincii New York. O pevnosti bylo známo, že jsou tam umístěny těžké zbraně, ale měla být jen lehce bráněna. Arnold dorazil do Castletonu, městě v dnešním Vermontu, tehdy to ovšem bylo sporným územím mezi New Yorkem a New Hampshire. 9. května se k němu připojil Ethan Allen a milice z Connecticutu. Tyto jednotky pod společným vedením Arnolda a Allena zajaly posádky pevnosti Ticonderoga a pevnosti Crown Point a také jedno velké vojenské plavidlo na jezeře Champlain.Fisher, str. 318–321 Získali více než 180 děl, další zbraně a zásoby, které vznikající kontinentální armáda využila při utahování obléhání Britů v Bostonu.Chidsey, str. 60
náhled|Rytina znázorňující Ethana Allena požadující kapitulaci pevnosti Ticonderoga náhled|Henry Knox na jeho "noble train", dopravující artilerii do Cambridge
Britům v Bostonu docházely zásoby čerstvého masa a jejich koně potřebovali seno. 21. května Gage nařídil skupině vojáků dorazit na Grape Island a přivézt seno pro koně.French, str. 248 Američané si Britů všimli a zorganizovali obranu. Když britská strana dorazila, dostala se pod palbu. Milice zapálily stodolu na ostrově a zničily 80 tun sena. Britové si odvezli pouze zhruba 3 tuny píce.French, str. 248 Kontinentální armáda částečně v reakci na incident na Grape Island se snažila vyčistit přístavní ostrovy od všech hospodářských zvířat a zásob užitečných pro Brity. 27. května se v bitvě u Chelsea Creek pokusili britští mariňáci zastavit likvidaci hospodářských zvířat z některých ostrovů. Američané se bránili a během akce britský škuner Diana ztroskotal a byl zničen, ale ne dříve, než Britové vyložili zbraně. Ve snaze potlačit vzpouru vydal Gage 12. června proklamaci, v níž nabídl prominutí trestu všem rebelům s výjimkou Johna Hancocka a Samuela Adamse.French, str. 251 Místo toho, aby vzpouru potlačil, vzrostla nenávist mezi patrioty a další lidé se chopili zbraní.
Breed's Hill
náhled|vpravo|Bitva o Bunker Hill, Howard Pyle, 1897
Po celý květen Britové dostávali posily, dokud nedosáhli síly asi 6 000 mužů. 25. května dorazili na lodi HMS Cerberus tři generálové: William Howe, John Burgoyne a Henry Clinton. Gage začal plánovat výpad z města.French, str. 249 Plán, pro který se Britové rozhodli, znamenal opevnění Bunker Hill a Dorchester Heights. Stanovili datum pro dobytí Dorchester Heights na 18. června. Dne 15. června se Committee of Safety (Výbor pro bezpečnost) dozvěděl o britských plánech. Generál Ward dostal rozkaz opevnit Bunker Hill a kopce kolem Charlestownu; akci dostal na starost plukovník William Prescott. V noci 16. června vedl Prescott 1200 mužů na Charlestown Neck a stavěl opevnění na Bunker Hill a Breed's Hill.French, str. 255–258
Dne 17. června vypukla bitva o Bunker Hill. Generál Howe dobyl poloostrov Charlestown.French, str. 288 Britům se podařilo splnit jejich taktický cíl, dostat pod kontrolu kopce na Charlestownském poloostrově, ale utrpěli značné ztráty. Když bylo zabito nebo zraněno asi 1 000 mužů, včetně 92 mrtvých důstojníků, zhodnotili Britové své ztráty jako natolik těžké, že dále nepodnikali žádné přímé útoky na americké síly.French, str. 284 Američané sice bitvu prohráli, ale přece jen se s jistým úspěchem postavili proti britské vycvičené armádě. Během střetnutí úspěšně odrazili dva útoky na Breed's Hill.French, str. 272–273 Od tohoto okamžiku se obléhání v podstatě stalo patem.
Patová situace