Doubrava, místně též nazývaná Doubravka,Doubravka je též název pravostranného přítoku Hostačovky je řeka protékající okresy Žďár nad Sázavou, Havlíčkův Brod, Chrudim a Kutná Hora v České republice. Je levostranným přítokem Labe. Délka toku řeky činí 88,34 km. Plocha povodí měří 592,4 km².Bývá též uváděna hodnota 591,4 km² (dle VÚV T. G. M. )

Průběh toku

Pramen řeky Pramenná oblast Doubravy se nachází v lesích západně od Velkého Dářka v okolí obce Radostín. Řeka má více pramenů. Jako její hlavní pramen je označován potok pramenící v nadmořské výšce 623,7 m, v rašeliništích jižně od Radostína, který napájí rybníky Doubravníček a Doubravník. Pod těmito rybníky přitéká zleva druhá pramenná větev odvodňující Ranská jezírka. Jako třetí pramenný tok bývá označován Štírový potok vytékající z Malého Dářka, které se nalézá severovýchodně od Radostína. Tento potok posiluje tok zprava nad rybníkem Řeka, který s plochou 43,03 ha je největší vodní plochou v povodí řeky.

Po celé své délce teče převážně severozápadním směrem. Ústí do Labe západně od Záboří nad Labem v nadmořské výšce 195,8 m.

náhled|vlevo|Geomorfologické členění

Geomorfologické členění Pramenná část povodí Doubravy se nachází na rozhraní Bítešské vrchoviny (okrsek Henzličská vrchovina) a Havlíčkobrodské pahorkatiny (okrsek Dářská brázda). Bítešská vrchovina je podcelkem Křižanovské vrchoviny a Havlíčkobrodská pahorkatina je podcelkem Hornosázavské pahorkatiny. V horní části povodí řeka odvodňuje i menší část Sečské vrchoviny, která je podcelkem Železných hor a malou část Žďárských vrchů, kde se nachází i nejvyšší bod celého povodí, kterým je Kamenný vrch (803 m). Doubrava odvodňuje jeho západní úbočí prostřednictvím Městeckého potoka. Na horním toku řeka protéká Havlíčkobrodskou pahorkatinou a sbírá své vody z okrsků Dářská brázda, Přibyslavská pahorkatina, Sobíňovský hřbet a Chotěbořská pahorkatina. Na středním toku od Libice nad Doubravou řeka odvodňuje východní část Kutnohorské plošiny a západní okraj Sečské vrchoviny. Na dolním toku řeka vtéká do Čáslavské kotliny, která je podcelkem Středolabské tabule. V této části povodí sbírá řeka své vody také v západní části Chvaletické pahorkatiny, která je podcelkem Železných hor.

Nejvyšší vrcholy v povodí Kamenný vrch 803 m Henzlička 693 m Ranský Babylon 673 m Vestec 668 m Spálava 663 m

Klimatické poměry náhled|Klimatické poměry (E. Quitt, 1971) náhled|Pohled na rybník Řeka Povodí řeky Doubravy se nachází v sedmi klimatických oblastech (dle Quitta, 1971), přičemž samotná řeka protéká pěti oblastmi. Nejhornější část toku až po vtok do rybníka Řeka se nachází v chladné oblasti CH7. Horní část toku po Libici nad Doubravou se nalézá v mírně teplých oblastech MT2 a MT3. Střední tok od Libice nad Doubravou až po Žleby se nachází v mírně teplých oblastech MT2 a MT10. Dolní tok od Žlebů až po soutok s Labem protéká mírně teplou oblastí MT10 a teplou oblastí T2. Západní část povodí, především horní tok Brslenky (Čáslavky) a levostranné přítoky Hostačovky na jejím horním toku protékají nejprve studenou oblastí CH7 a poté mírně teplými oblastmi MT7 a MT9.

Klimatické charakteristiky jednotlivých oblastí nacházejících se v povodí Doubravy:

Klimatické charakteristiky CH7 MT2 MT3 MT7 MT9 MT10 T2 Počet letních dnů 10–30 20–30 20–30 30–40 40–50 40–50 50–60 Počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více 120–140 140–160 120–140 140–160 140–160 140–160 160–170 Počet mrazových dnů 140–160 110–130 130–160 110–130 110–130 110–130 100–110 Počet ledových dnů 50–60 40–50 40–50 40–50 30–40 30–40 30–40 Průměrná teplota v lednu (°C) −3 až −4 −3 až −4 −3 až −4 −2 až −3 −3 až −4 −2 až −3 −2 až −3 Průměrná teplota v červenci (°C) 15–16 16–17 16–17 16–17 17–18 17–18 18–19 Průměrná teplota v dubnu (°C) 4–6 6–7 6–7 6–7 6–7 7–8 8–9 Průměrná teplota v říjnu (°C) 6–7 6–7 6–7 7–8 7–8 7–8 7–9 Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více 120–130 120–130 110–120 100–120 100–120 100–120 90–100 Srážkový úhrn ve vegetačním období (mm) 500–600 450–500 350–450 400–450 400–450 400–450 350–400 Srážkový úhrn v zimním období (mm) 350–400 250–300 250–300 250–300 250–300 200–250 200–300 Počet dnů se sněhovou pokrývkou 100–120 80–100 60–100 60–80 60–80 50–60 40–50 Počet dnů zamračených 150–160 150–160 120–150 120–150 120–150 120–150 120–140 Počet dnů jasných 40–50 40–50 40–50 40–50 40–50 40–50 40–50

Větší přítoky náhled|Hustota říční sítě náhled|Ústí Brslenky do Doubravy severně od Žehušic Největším přítokem Doubravy co se délky toku a plochy povodí týče je říčka Brslenka dlouhá 31,4 km s plochou povodí 100,8 km². Nejvodnějším přítokem je říčka Hostačovka s průměrným průtokem u ústí 0,43 m³/s. Průměrná hustota říční sítě Doubravy činí 1,34 km/km². Celkově se v povodí Doubravy nachází 637 vodních toků v délce do jednoho kilometru a 196 vodních toků v délce 1 až 10 km. Potoky dlouhé 10 až 20 km se v povodí nalézají celkově čtyři. V délce 20 až 40 km se v povodí řeky nacházejí dva vodní toky.

Štírový potok, zprava, ř. km 82,2 Městecký potok, zprava, ř. km 78,5 Janský potok, zprava, ř. km 77,8 Ranský potok, zleva, ř. km 74,7 Kamenný potok, zleva, ř. km 66,7ID vodního toku 107480001800 Cerhovka, zprava, ř. km 63,2 Barovka, zprava, ř. km 61,2 Kamenný potok, zleva, ř. km 60,1 Červený potok, zleva, ř. km 58,7 Blatnický potok, zprava, ř. km 54,4 Novoveský potok, zleva, ř. km 54,1 Nejepínský potok, zleva, ř. km 48,2 Běstvinský potok, zprava, ř. km 38,8 Zlatý potok, zprava, ř. km 34,7 Lovětínský potok, zprava, ř. km 31,3 Kurvice, zprava, ř. km 29,9 Hostačovka, zleva, ř. km 25,7 Lovčický potok, zprava, ř. km 17,8 Starkočský potok, zprava, ř. km 13,2 Brslenka, zleva, ř. km 8,3 Čertovka, zprava, ř. km 5,0

Přehrady a rybníky náhled|Hráz vodní nádrže Pařížov Na horním toku řeky se nacházejí rybníky Doubravníček, Doubravník, Řeka a Ranský rybník. Dále jsou vodou z řeky pomocí přivaděčů napájeny rybníky Pobočný, který se nachází jižně od Ždírce nad Doubravou a rybník Stavenov mezi Libicí nad Doubravou a Novou Vsí u Chotěboře. Níže po proudu na 40,4 říčním kilometru vzdouvá její vody Vodní nádrž Pařížov, jejímž účelem je částečná ochrana před povodněmi, zajištění minimálního zůstatkového průtoku a energetické využití.

Základní údaje o vodní nádrži Pařížov: Hladina stálého nadržení: 309,31 m n. m. Maximální zásobní hladina: 314,83 m n. m. Kóta přelivu: 324,03 m n. m. Maximální retenční hladina: 324,81 m n. m. Koruna hráze: 325,90 m n. m.

Vodní nádrže v povodí Doubravy podle rozlohy: název vodní nádrže vodní tok rozloha (ha) celkový objem (tis. m³) retenční objem (tis. m³) okres 15px ŘekaDoubrava 43,0 650 225 Havlíčkův Brod 25px Vodní nádrž Pařížov Doubrava 20,9 1761 1607 Chrudim 25px Stavenov Doubrava 15,9 270 90 Havlíčkův Brod Jezuitský rybník Hostačovka 13,6 110 45 Havlíčkův Brod 25px Dolní Peklo Zlatý potok 9,7 253 48 Chrudim Malé Dářko Štírový potok 9,4 60 48 Žďár nad Sázavou 25px Ranský rybník Doubrava 9,3 125 50 Havlíčkův Brod Sirákovický rybník Hostačovka 9,0 110 45 Havlíčkův Brod Doubravník Doubrava 9,0 84 53 Havlíčkův Brod Horní Peklo Zlatý potok 7,7 217 41 Chrudim Pobočný rybník Doubrava 7,4 90 35 Havlíčkův Brod Velký Kazbal Hostačovka 7,1 30 15 Havlíčkův Brod Nový rybník přítok Lovětínského potoka 6,4 60 30 Chrudim Lhotka Cerhovka 5,4 15 10 Havlíčkův Brod Pastušský rybník Brslenka 5,0 23 23 Kutná Hora

Vodní režim náhled|Divoké údolí Doubravy pod Sokolohrady náhled|Doubrava ve Žlebech náhled|Ústí Doubravy do Labe západně od Záboří nad Labem

Průměrný dlouhodobý roční průtok (Qa) u ústí činí 3,75 m³/s.

Průměrné dlouhodobé měsíční průtoky Doubravy (m³/s) ve stanici Žleby:

Průměrné měsíční průtoky Doubravy (m³/s) ve stanici Žleby v roce 2014:

Hlásné profily:

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100) poznámky Bílek 71,70 64,18 km² 0,59 m³/s 60,9 m³/s aktualizace 2023 Pařížov 40,40 201,21 km² 1,61 m³/s 127 m³/s aktualizace 2023 Žleby 23,80 381,84 km² 2,47 m³/s 229 m³/s aktualizace 2023 ústí (Záboří nad Labem) 0,00 592,36 km² 3,75 m³/s – není aktualizováno

Historické povodně náhled|Rozvodněná řeka na dolním toku u Habrkovic

Povodeň v roce 1883 Tuto povodeň způsobila průtrž mračen v horní části povodí Doubravy, která 20. června 1883 způsobila protržení hráze dnes již zaniklého rybníka v Bílku, jehož plocha činila 29,3 ha. Tato povodeň posílena vodou z protrženého Bíleckého rybníka zvedla hladinu Doubravy ve Žlebech o 3 metry nad normální hladinu.Do vybudování vodočtu ve Žlebech v roce 1908, který se nachází na levém břehu u železniční stanice, byla uváděna u povodní výška nad normál, jehož hodnota však není známa

Povodeň v roce 1897 Velká povodeň na horním a středním toku řeky způsobila řadu škod a byla podnětem k výstavbě přehrady u Pařížova. Během 29. července 1897 napršelo v povodí Doubravy nad Pařížovem průměrně 68 mm srážek. Průtok řeky u Pařížova dosahoval dle výpočtu (plocha povodí 202 km²) zhruba 120 m³/s a blížil se hranici stoleté vody, která v tomto úseku činí 127 m³/s. Hladina Doubravy ve Žlebech se zvedla o 5 metrů nad normál.

Povodeň v roce 1908 Historicky největší doložená povodeň na Doubravě proběhla v odpoledních a večerních hodinách dne 23. května 1908, kdy vodočet ve Žlebech ukazoval 400 cm. Tato povodeň byla charakterizována velmi rychlým vzestupem hladiny řeky a krátkou dobou povodňové vlny. Po 14. hodině toho dne se ve Žlebech spustila průtrž mračen a následné krupobití. Již po 18. hodině se řeka vylévala z břehů a o dvě hodiny později byla její hladina v obci 7 metrů nad normálem. Povodeň, která si ve Žlebech vyžádala jednu oběť, způsobila velké materiální škody. Bylo zde zaplaveno 20 domů a cukrovar. Dále vodní živel strhl lávky a mosty, odnesl pilu a utrhl mlýnské kolo. Poškozen byl i železniční most, v důsledku čehož byla zastavena na dlouhou dobu doprava na místní trati. Rozsáhlé škody řeka způsobila i v Ronově nad Doubravou, Vrdech a Zbyslavi, kde zatopila 14 domů.

Povodeň v roce 2002 Tato povodeň proběhla v polovině srpna 2002, kdy 14. srpna dosáhla hladina řeky na vodočtu ve Žlebech 304 cm. Řeka způsobila řadu škod především na dolním toku v okolí Vrdů a Zbyslavi.

N-leté průtoky v Bílku:

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100 Q [m³/s] 5,06 16,2 23,5 47,2 60,9

N-leté průtoky v Pařížově:

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100 Q [m³/s] 11,2 34,8 50,1 99,1 127

N-leté průtoky ve Žlebech:

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100 Q [m³/s] 23,4 68,0 95,7 182 229

Historická sucha náhled|Řeka v Jeřišně v polovině března 2015 náhled|Pohled na stejné místo v polovině srpna 2015 náhled|Detailní pohled z mostu v Jeřišně dne 14. 8. 2015

Sucho v roce 2015 V srpnu 2015 byly na řece Doubravě a mnoha dalších vodních tocích na území České republiky zaznamenány velmi nízké průtoky. Dne 12. srpna byl ve stanici Pařížov, kde průměrný dlouhodobý průtok řeky činí 1,76 m³/s, naměřen průtok 0,030 m³/s.

Obce a jejich části podél toku řeky Staré Ransko Ždírec nad Doubravou Nové Ransko Sobíňov Bílek Chotěboř Libice nad Doubravou Víska Jeřišno Vestecká Lhotka Ostružno Spačice Pařížov Běstvina Třemošnice Mladotice Ronov nad Doubravou Žleby Vrdy Zbyslav Žehušice Kobylnice Záboří nad Labem.

Zajímavosti

Přírodní zajímavosti náhled|Radostínské rašeliniště

Radostínské rašeliniště Jedná se o rozlehlé bifurkační rašeliniště v pramenné části povodí, z něhož voda odtéká dvěma směry. Část vod teče na severozápad a prostřednictvím Štírového potoka je odváděna dále do řeky Doubravy. Štírový potok vytékající z Malého Dářka bývá označován jako její třetí pramen. Druhá část vod odtéká na jih k Velkému Dářku, které náleží k povodí řeky Sázavy. Mocnost rašeliniště dosahuje až 570 cm. Radostínské rašeliniště bylo v roce 1987 vyhlášeno národní přírodní památkou.

Vodopády na Doubravě a v jejím povodí náhled|Vodopád pod soutěskou Koryto