Cimrman v říši hudby je divadelní hra z repertoáru Divadla Járy Cimrmana. Autory jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, hudbu k opeře Úspěch českého inženýra v Indii, jež tvoří druhou část představení, složil Jan Klusák. Jako spoluautor, resp. hlavní autor je uváděn fiktivní český vynálezce, filosof a dramatik Jára Cimrman. Hra měla premiéru 3. května 1973 v pražském divadle Reduta. Seminář byl vydán samostatně pod názvem Cimrman před branami hudby.
Do 30. června 2009 se uskutečnilo celkem 903 představení.Hry a semináře, s. 565. Do 4. října 2022 se uskutečnilo celkem 1035 repríz.
Obsah hry Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává představení Cimrman v říši hudby ze dvou částí – série odborných referátů, týkajících se života a díla Járy Cimrmana, a ve druhé části pak uceleného zpracování některého jeho díla – v tomto případě jednoaktové opery Úspěch českého inženýra v Indii.
Přednáška sestává z následujících referátů (v závorce role, kterou přednášející zpravidla hraje): První hudební krůčky (Colonel) Proč se Cimrman nestal virtuosem (Krišna) Kam se poděla třetí věta (Colonel) Na Kreibichově hudební škole (Wagner) Kabina pro začínající houslisty (dirigent) Přednes opery „V chaloupky stínu“ (všichni účinkující) Osud mamutí opery Panama (Vaněk) Slovo dirigenta (dirigent) Jelikož samotná opera je poměrně krátká (jen cca půl hodiny), vyplňovaly přednášky původně také část druhé půle představení a rozděleny byly takto:
1. půle:
První hudební krůčky (Colonel) Proč se Cimrman nestal virtuosem (Krišna) Kam se poděla třetí věta (Colonel) Na Kreibichově hudební škole (Wagner) Přednes opery „V chaloupky stínu“ (všichni účinkující)
2. půle:
Kabina pro začínající houslisty (dirigent) *Poezie pro mlynářské děti (Colonel a Krišna) Osud mamutí opery Panama (Vaněk) Slovo dirigenta (dirigent) Opera „Úspěch českého inženýra v Indii“ *Tato přednáška byla později vypuštěna.
Vlastní opera Úspěch českého inženýra v Indii začíná vypjatou situací na haciendě indického plantážníka Krišny, který se chystá nechat ušlapat slony německého inženýra Wagnera, který zde pracuje na instalaci zařízení pro rafinaci cukru. Krišna není totiž spokojen s Wagnerovými výsledky a není ochoten dále čekat, až bude jeho cukrovar fungovat. Situaci se snaží zachránit britský koloniální plukovník Colonel, definitivně se však vše vyřeší až příchodem českého inženýra Vaňka. Ten nejprve Wagnerův stroj odborně prohlédne, a pak Krišnovi navrhne, aby místo rafinace cukru, který se dá do Indie bez problémů dovážet z českých cukrovarů, raději vařil pivo.
Obsazení Současné obsazení je uvedeno tučně, předchozí obsazení kurzívou. +RoleHerciÚvodní seminářV chaloupky stínuÚspěch českého inženýra v Indiipřednášející3. soused (bas)indický plantážník KrišnaRobert Bárta 12 13 14
Jan Hraběta † 7 9 11, Bořivoj Penc † 4 5 6 8 10, Oldřich Unger † 1 2 3, František Petiška †přednášející4. soused (soprán)německý inženýr WagnerPetr Brukner 1 4 5 7 9 10 13, Genadij Rumlena 6 8 12 14
Ladislav Smoljak † 2, Jaroslav Vozáb † 3přednášející1. soused (basbaryton)britský plukovník ColonelZdeněk Svěrák 1 2 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14
Jaroslav Weigel † 3, Jan Klusák (jediné představení jako neplánovaný záskok za Zdeňka Svěráka), Jiří Kalina (jediné představení jako neplánovaný záskok za Zdeňka Svěráka)přednášející2. soused (tenor buffo)český inženýr VaněkMiloň Čepelka 1 2 4 6 8 9 10 11 13, Petr Reidinger 12 14
Ladislav Smoljak † 3 5 7přednášejícísoused Jíra (baryton)dirigentMilan Svoboda 9 10 12 13 14
Pavel Vondruška † 2 3 5 6 7 8, Jan Klusák, Jaroslav Uhlíř, Petr Brukner, Ladislav Smoljak 4asistent–některý technik DJC (např. Michal Weigel 7, Václav Kotek † 4, Petr Reidinger, Robert Bárta)–šestičlenný komorní orchestrnajatí hudebníci
Historie
Opera Úspěch českého inženýra v Indii je v celé tvorbě divadla Járy Cimrmana ojedinělá a výjimečná zejména z hudebního hlediska. Je to jednoaktová opera pro čtyři osoby, sextet (kontrabas, housle, fagot, klarinet, pozoun, trubka) a – při recitativech – klavír. Autorem hudby je Jan Klusák a autory libreta jsou Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak. Jan Klusák stál při komponování před úkolem napsat „hloupou hudbu“. Tento úkol zvládl perfektně – Úspěch českého inženýra v Indii je plný hudebních motivů ze světa klasické i lidové hudby podaných takovým způsobem, že působí humorně na publikum hudebně vzdělané i nevzdělané. Sextet zastupující orchestr dokáže přednášet tklivé, romantické melodie se skutečnou dojemností, hrát vrcholně vypjatá hudební místa s komickým nasazením a zaujetím nabízející paralelu se syndromem malého českého národa, který se snaží nezapadnout, a podávat primitivní motivy s neochvějnou jistotou a samozřejmostí tak, že zaujme každé publikum. O tom svědčí především fakt, že je třetím nejhranějším představením Divadla Járy Cimrmana.
Opera byla při samotném zkoušení přijímána souborem velmi nejistě. Zdeněk Svěrák o tom napsal do svého deníku:
Původně byla hudba pouštěna z nahrávky a jen herci zpívali živě. Postupem času se podařilo situaci změnit a namísto nahrávky je součástí představení i orchestr složený z hudebníků pražských těles, kteří sedí přímo na pódiu a jsou vedeni taktovkou dirigenta. Tím býval zejména Pavel Vondruška, sám profesionální dirigent (1973–2010), ale i Jan Klusák (1973–1976), Jaroslav Uhlíř (1977, jen půl roku) a později Milan Svoboda, který tuto úlohu převzal po Vondruškově odchodu.
27. května v roce 1998 se opera dokonce dostala na festival Pražské jaro, kde v pražském Rudolfinu Divadlo Járy Cimrmana předvedlo celé představení Cimrman v říši hudby, a 20. června v roce 2000 byla předvedena v rámci festivalu Smetanova Litomyšl (také spolu s celým představením).
Jeho úspěšnost však doprovází i stín rozkolu mezi autory libreta a autorem hudby. V roce 1976 opouští divadlo skladatel Jan Klusák a nedává souhlas k oficiálnímu záznamu představení (nicméně dovoluje představení nadále provádět v divadle) na audio ani video nosič. Z toho vyplývá nejasnost ohledně názvu představení. Celé představení se nazývá Cimrman v říši hudby. Jeho součástí je seminář a jednoaktová opera Úspěch českého inženýra v Indii. Když divadlu nebyl dán souhlas k natočení opery, nahrálo na zvukový nosič pouze seminář a vydalo jej pod názvem Cimrman před branami hudby. Po delší době se obě autorské strany dohodly a v roce 2006 vyšlo i celé představení Cimrman v říši hudby včetně opery Úspěch českého inženýra v Indii.
I obsazení se během let měnilo. Nejprve z důvodu odchodu Jana Klusáka, čímž role dirigenta zůstala na několik dekád až na výjimky jen Pavlu Vondruškovi. Záhy nato v roce 1977 opustil divadlo Oldřich Unger, což byla v případě této opery obzvláštní ztráta vzhledem k jeho znělému basu, jemuž byl ušit na míru part plantážníka Krišny. Tato role nejprve zůstala na Františku Petiškovi, který se jí ale po svém prvním infarktu musel vzdát, a převzal ji Jan Hraběta. Ten ji pak bez alternace hrál takřka celá 80. léta, než začal Krišnu zpívat také Bořivoj Penc. Zároveň v té době roli inženýra Wagnera po úmrtí Jaroslava Vozába (1988) zdědil Genadij Rumlena, zatímco ji nadále alternoval Petr Brukner.
Po odchodu Pavla Vondrušky (2010) dostává roli dirigenta Milan Svoboda. V roce 2017 přestává ze zdravotních důvodů v opeře hráti Jan Hraběta a rok poté umírá Bořivoj Penc – roli Krišny po nich převzal Robert Bárta. Po smrti Ladislava Smoljaka (2010) zůstala role inženýra Vaňka na několik let jen Miloni Čepelkovi, než ho začal alternovat Petr Reidinger.
Hudební témata v opeře Úspěch českého inženýra v Indii
Předehra, která používá dvě témata ze 4. věty 6. symfonie C dur Franze Schuberta, má klasickou sonátovou formu. Začíná v C dur čtyřikrát opakovaným úderným tónem C (v několika oktávách) v pozměněném rytmu. Následující téma je tvořené pouhým opakováním tónů C (tónika) a G (dominanta) směrem dolů v houslích a kontrabasu také s rytmickým obměňováním. To je pak přebráno fagotem ve vertikální inverzi – C a G směrem nahoru. Následně trubkou s přidaným tónem E. První téma tím vlastně od počátku inklinuje k tónickému akordu (C–E–G).
Druhé téma je G dur stupnice vzestupně a sestupně po sobě. Toto téma postupně moduluje a vrcholí podpořeno výrazným tremolem smyčců, které by se dalo označit za začátek provedení. Na to navazuje kontrastní tišší provedení druhého tématu, které zazní pouze jednou a je přerušeno reprízou. Ta představuje obě témata a vrcholí opět nad dramatickým tremolem s náznakem fanfár z opery Libuše Bedřicha Smetany.
Celá opera v sobě skrývá množství hudebních manýr a převzatých známých i méně známých hudebních skladeb a melodií. Dalo by se spekulovat o původu každé melodie nebo rytmické figury a hledat její původ v celosvětové hudební tvorbě, ale jejich skutečný původ a důvod zařazení do opery znal patrně jen sám autor.
Mezi ty nejznámější patří hlavní téma ze symfonické básně Vltava z cyklu Má vlast Bedřicha Smetany, na jehož melodii zpívá při příchodu na scénu český inženýr Vaněk, a na něj navazující téma ze symfonické básně Vyšehrad z téhož cyklu. Celý kontext je navíc uvozen motivem z předehry k opeře Hubička rovněž od Bedřicha Smetany. Motiv z árie Věrné milování z opery Prodaná nevěsta téhož skladatele se zde objevuje dokonce dvakrát. Poprvé v árii inženýra Vaňka Chytré hlavičky, která chválí českou šikovnost a podruhé jako úvod slavnostního odhalení, že mok, který inženýr Vaněk přinesl do Indie, je české pivo.
Při příchodu plukovníka Colonela na scénu můžeme poznat úvodní fanfáry z předehry k opeře Vilém Tell, jejímž autorem je Gioacchino Rossini. Při následující árii plukovníka Když se hádáme zní v refrénu melodie z árie Di quella pira z opery Trubadúr od Giuseppe Verdiho.
Z lidových melodií je nejznámější píseň Andulko šafářova, která je uvedená dokonce s původními slovy, pouze v úpravě z třídobého do čtyřdobého taktu a parafráze koledy Slyšeli jsme v Betlémě (nebo také Hle hle támhle v Betlémě).
Mezi nejpůsobivější parafráze patří árie německého inženýra Wagnera, který na hlavní téma Valkýr (nazývané Jízda Valkýr, der Ritt der Walküren) z opery Valkýra z cyklu Prsten Nibelungův Richarda Wagnera zpívá slova „Ich bin Ingenieur Wagner, diese Maschine ist Diffuseur“. Dále píseň Indičtí sedláci, která je parafrází na píseň Jsme čeští sedláci z opery Šelma sedlák Antonína Dvořáka a píseň Posaďte se, jak je v Praze?, která skrývá velmi zpomalenou verzi pochodu Vjezd gladiátorů od Julia Fučíka. Píseň Zaseješ-li těchto zrnek 20 se zase nápadně podobá árii Vissi d’arte z opery Tosca od Giacoma Pucciniho.
Poslední a závěrečná árie My dear, ve které plukovník Colonel prozrazuje svou touhu stát se v příštím životě Čechem slovy „a rov můj až zaroste mechem, chtěl bych se narodit Čechem…“, v sobě skrývá nápěv české národní hymny (konkrétně se shoduje část … a rov můj až zaroste mechem… s pasáží …A to je ta krásná země…). Celou operu uzavírají fanfáry inspirované úvodními fanfárami z opery Libuše Bedřicha Smetany, kterými se, mimo jiné, zahajuje festival Pražské jaro.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy Cimrman v říši hudby na oficiálním webu Cimrman.at
Kategorie:Hry Divadla Járy Cimrmana Kategorie:Divadelní hry z roku 1973