Havlovice () jsou obec v okrese Trutnov v Královéhradeckém kraji. Rozkládají se na východě Krkonošského podhůří, při řece Úpě a na severu přiléhají k městu Úpice. Žije v nich obyvatel.
Historie Havlovice se prvně připomínají při prodeji vízmburského panství v letech 1516–1518, kdy Petr z Adršpachu a Dubé prodal Janu Špetlovi z Janovic a Náchoda Vízmburk s pustým hradem a poplužním dvorem, město Úpici a Kostelec, dále vesnice Radeč, Brusnici, Kyje, Slatinu, Havlovice, Rtyni, Bohuslavice, Bohdašín, Batňovice, Libňatov, Maršov, Svatoňovice, Suchovršice, Rubínovec, Studenec, Lhotu a Přibyslav, k pak ještě pusté vsi Sedloňovice a Petrovičky. Havlovice až do roku 1849 byly součástí náchodského panství.
Po revolučních změnách roku 1848 došlo ke zrušení patrimoniální správy a Havlovice byly začleněny do nového okresního hejtmanství Nové Město nad Metují. V letech 1855–1868 k okresu Náchod, v letech 1868–1876 znovu k okresu Nové Město nad Metují a do roku 1876 jsou součástí okresu Trutnov s výjimkou let 1938–1945, kdy patřily do okresu Náchod. Název obce Havlovice je odvozen pravděpodobně od jména jejího lokátora Havla a v průběhu staletí se příliš neměnil. Roku 1545 se připomínají Havlovice stejně jako roku 1654. V roce 1713 se uvádí název v poněmčelém tvaru Hawlowitz.
Roky 1849–1918 Podle prozatímního obecního zřízení z roku 1849 se Havlovice staly místní obcí se všemi jejími orgány. Obec v letech 1850–1855 spadala pod politický okres Nové Město nad Metují, poté do roku 1868 pod Náchod. Ještě v tomto roce se vrátila pod Nové Město nad Metují, od 1876 pak pod Trutnov. Soudně obec patřila do roku 1876 pod Náchod a poté pod Úpici. Po zrušení vrchnostenských úřadů roku 1850 zpracovali dva orgány, širší obecní výbor (od roku 1919 obecní zastupitelstvo), který ze svého středu volil obecní představenstvo (od roku 1919 obecní radu), které se skládalo ze starosty a alespoň dvou radních. První volby (představenstva) se konaly roku 1850. Havlovice několikrát zasáhly epidemie cholery a úplavice. Nejvíce obětí si epidemie vybraly roku 1866, zejména kvůli epidemii pruské cholery. Tehdy se obci nevyhnula ani prusko-rakouská válka.
Dne 19. června 1849 Havlovice zasáhla velká povodeň, během níž byl poničen splav a podemleta dřevěná lávka. Další povodeň většího rozsahu Havlovice zasáhla v noci z 30. na 31. července 1897, která způsobila značné materiální škody, ale nikoliv ztráty na životech. Voda strhla lávku, most nad hasičskou zbrojnicí, zásoby dřeva… Výška vody ve škole byla jeden metr a 27 centimetrů od prahu hlavních dveří staré části budovy. Od roku 1910 musela obec čelit snaze města Úpice, které chtělo část havlovického katastru na Sychrově. Spor se dostal až k zemské správní komisi, která roku 1914 rozhodla ve prospěch Havlovic. Od roku 1914 se Havlovičtí museli vypořádat s válečným režimem, který nastal po vypuknutí první světové války. Roku 1915 bylo odvedeno 182 mužů (což činilo 18 % všech obyvatel). Ti, co se války nezúčastnili, museli čelit vysokým cenám a ještě se postarat o několik uprchlíků z Haliče.
Roku 2007, byly Havlovice ve třináctém ročníku soutěže vyhlášeny Vesnicí roku.
Tabulka nejdůležitějších událostí RokUdálost 1545 první písemně doložená zmínka o vesnici 1775 v obci propuklo selské povstání 1884 vznik Divadelního ochotnického spolku J. K. Tyl 1885 založen Sbor dobrovolných hasičů 1897 obrovská ničivá povodeň (na budově školy dosáhla výška vody 127 cm) 1906–1909 vybudování okresní silnice přes obec 1914–1918 první světová válka (padlo 34 občanů Havlovic) 1918 obecní slavnost na Králově Kopci k vyhlášení samostatnosti Československa 1921 otevřena Obecní veřejná knihovna 1922 naproti škole byl vybudován obecní chudobinec 1923 obecní spolky zakoupili první promítací stroj na plynový pohon 1924 zahájila se elektrifikace obce a regulace břehů řeky Úpy 1928 v obci byl zprovozněn první radiopřijímač u Králů, Na Kopečku čp. 58 1929 první motocykl si v obci pořídil mandlířský mistr J. Křech čp. 35 1935 otevřena veřejná plovárna na řece Úpě na Mlejništi 1939 – 1945 druhá světová válka (3 oběti z řad havlovických občanů) 1942 do obce zaveden telefon 1946 zahájila se pravidelná autobusová doprava 1950 první veřejné osvětlení, čítalo 27 světel 1956 založení Jednotného zemědělského družstva 1957 zprovoznění urnového háje 1959 dokončena elektrifikace celé obce 1959–1962 v celé obci byl zaveden vodovod 1960 zprovozněn místní rozhlas 1974 otevření pošty 1981 byl zkolaudován kulturní dům 1990 znovuodhalení busty T. G. Masaryka v parku 1993 začátek vysílání místní kabelové televize 1997 stoletá povodeň na řece Úpě 2001 vydání reprezentativní knihy „Havlovice a čas“ o historii a současnosti obce 2004 premiéra filmu kameramana Jiřího Středy Havlovice na přelomu tisíciletí 2006 druhé místo v soutěži Vesnice roku Královéhradeckého kraje 2007 titul Vesnice roku Královéhradeckého kraje2017obec zasáhla větrná bouře Derecho, díky pohotovosti místních hasičů se následky podařilo rychle odstranit2019místní jednotce SDH byl předán nový dopravní automobil DA-L1Z Mercedes Benz Sprinter 4×4. Jedná se o první nové vozidlo, které je ve vlastnictví SDH Havlovice
Přírodní poměry Roku 2005 obec Havlovice nechala zpracovat stav znečištění ovzduší. Vzhledem k tomu, že je obec sevřena do údolí, byly Havlovice označeny za jednu z obcí s nejznečištěnějším ovzduším.
Obyvatelstvo
Obecní symboly Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. června 2003.
Základem obecního znaku je modrý štít, v němž se nachází stříbrná kvádrovaná hradba s cimbuřím a prolomenou branou s červeným ostěním a vytaženou zlatou mříží. Vpravo z hradby vyrůstá stříbrná věž s cimbuřím a černým gotickým oknem s červeným ostěním, provázená vlevo zlatým třmenem.
List vlajky tvoří tři svislé pruhy, bílý, modrý se žlutým třmenem a bílý, v poměru 1:2:1. Poměr šířky k délce listu je 2:3.
Školství V Havlovicích funguje Základní a Mateřská škola. Základní škola je malotřídní a vyučuje se v ní první až čtvrtý ročník.
Sport náhled|Sportovní areál náhled|Fotbalové hřiště
Když Havlovice v roce 2007 vyhrály soutěž Vesnice roku, nemalý podíl na tom měl i sportovní areál ve středu obce. Nachází se v něm minigolf, kurty na tenis a nohejbal, volejbalové kurty, stoly na stolní tenis, fotbalové hřiště a vedle školy se také nachází basketbalové hřiště. Provozovatelem areálu je TJ Sokol Havlovice.
Každý rok se zde pořádá fotbalový turnaj Havlovický pohár, i za přítomnosti maskota vesnice – Vodníka. Od roku 2011 se zde také pořádá cyklistický závod Festival cyklistiky, který se v předešlých sedmi letech konal v Úpici. Důvodem byly lepší prostorové podmínky, které na úpickém náměstí nebyly a také že závod vstoupil do seriálu Kolo pro život České spořitelny pod názvem Jestřebí hory Škoda Auto.
Kultura a turistika Po území vesnice vede poznávací okruh U nás s celkem 24 zastaveními, zaměřený na poznávání historie, místopisu, kulturních a místních zajímavostí. Obec se pyšní mnoha významnými stromy, které jsou součástí naučné stezky, která vede obcí. Celkem je na stezce 30 významných stromů.
Spolky a sdružení Obec Havlovice je členem Svazku obcí Jestřebí hory (Dobrovolný svazek obcí) a zároveň partnerem Místní akční skupiny Království Jestřebí hory.
V obci působí celkem 17 spolků, které pořádají různé akce a setkání občanů. Jmenovitě například: Sbor Dobrovolných Hasičů, Myslivecký spolek Barchovan, Český rybářský svaz, Junák, Traktoriáda, Sdružení pro Vízmburk a mnoho dalších.
Pamětihodnosti náhled|Dřevěný krytý most náhled|Havlovická škola
Zvonice nad školou Socha svatého Jana Nepomuckého Pomník Ladislava Vika Pomník obětem první a druhé světové války Dřevěný krytý most Součkův statek Hejnův statek Regnerův mlýn a mandl Lípa v Havlovicích, památný strom na levém břehu Úpy Poklekovský (Feistův) mlýn, založený ve druhé polovině 19. století Lom U Devíti Křížů (Lom Krákorka) – činný kamenolom, paleontologická lokalita (nálezy dinosauřích stop) Kaple svatého Jana Nepomuckého
Osobnosti Josef Regner Havlovický – český katolický kněz, spisovatel, pedagog a ekonom. Významná osobnost českého národního obrození na Náchodsku Prof. Josef Řezníček – profesor na ČVUT a ve výzkumu ČKD Josef Vik – malíř, autor pohledů, kreseb a ilustrací Květa Lelková – česká lyžařka, zasloužilá mistryně sportu Zdeněk Honzera – pedagog trutnovského gymnázia, autor naučné stezky a publikací o obci
Galerie
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Vesnice v okrese Trutnov Kategorie:Obce v okrese Trutnov Kategorie:Sídla v Krkonošském podhůří Kategorie:Sídla na Úpě Kategorie:Paleontologické lokality v Královéhradeckém kraji Kategorie:Svazek obcí Jestřebí hory Kategorie:Vesnice roku