Skuteč () je město v okrese Chrudim v Pardubickém kraji. Většina plochy leží v krajinné oblasti Železných hor, severní okraj leží ve Svitavské pahorkatině. Centrum města leží na severním svahu bezejmenného návrší s lomem Humperky (460 metrů), nad Anenským potokem, který tvoří přibližně rozhraní mezi Skutečskou pahorkatinou (Železné hory) a Štěpánovskou stupňovinou (Svitavská pahorkatina). Žije zde obyvatel.
Osídlení je písemně doloženo k roku 1289, do období vlády Václava II. Status města Skuteč získala pravděpodobně kolem roku 1330 za vlády krále Jana Lucemburského. Symboly města zapsané v Registru komunálních symbolů tvoří znak používaný od roku 1848 v úpravě z roku 2017 a od roku 2005 také vlajka.
Z celkové rozlohy činí výměra původního města 842,9 hektarů ve dvou sídelních lokalitách s názvy Skuteč a Přibylov, oddělených nezastavěnou částí katastrálního území. Severní okraj města je zvláště chráněným územím přírodní rezervace a evropsky významné lokality Anenské údolí.
Město bylo ve 20. století výrazně spojeno s průmyslem. Bylo známé rozsáhlou těžbou kvalitního kamene a zejména s obuvnickou tradicí a firmou Botana, od roku 1963 produkující obuv pod mezinárodně známou značkou BOTAS a od roku 2009 kamenickou historii a obuvnickou tradici prezentují stálé expozice Regionálního muzea.
Město je členem dobrovolného svazku obcí Pardubického kraje s názvem Mikroregion Skutečsko – Ležáky a také Místní akční skupiny Skutečsko, Košumbersko a Chrastecko.
Ve městě sídlí Gymnázium Suverénního řádu maltézských rytířů, jehož zřizovatelem je Suverénní řád maltézských rytířů – České velkopřevorství v Praze. Skuteč se prezentuje v kultuře od roku 2003 každoročně pořádaným festivalem klasické hudby a sborového zpěvu Tomáškova a Novákova hudební Skuteč, s rozšířenou nabídkou z oblasti muzikálů, oper, koncertů komorní hudby a prezentace hudebních projektů s účastí i zahraničních umělců.
Název Název města není spolehlivě vysvětlen. V historických pramenech se nalézají zmínky o městě Zkuts, Skuč, Skutč a jiné, výklad provázejí i různé pověsti kolem skučení psů na hradišti Humperky nad původně osadou. V průběhu 20. století se objevila snaha historiků odvodit název města od jména Skutek, majitele tzv. Skutkova dvora, který měl být součástí tehdejší zástavby. Jiný zdroj uvádí, že pod strážištěm (od slova strážiti) s německým názvem Hütenberg (strážný vrch, německy zkomoleně Humperk) si postavili strážníci dřevěné stavby neboli chatrče, tzv. kuče, dalším komolením skuče atd.
Historie náhled|Centrum města s kostelem Nanebevzetí Panny Marie, na pozadí hřeben Železných hor; osídlení krajiny a existenci města dokládá listina z roku 1350 související s původně farním kostelem a založením Biskupství litomyšlského, dokument je nejstarší písemností na území Čech týkající se města Skutče|vlevo
Osídlování oblasti probíhalo již v mladší době kamenné. Svědčí o tom nálezy pazourkových škrabadel nebo sekeromlatů na území města a v jeho okolí. Známky trvalejšího osídlení dokládají sbírky Regionálního muzea Skuteč, především různé šperky a zbraně z bronzu. Postupnou kolonizaci území potvrzují nálezy kostrového hrobu ze 12. století v oblasti Štěpánova a rozličná keramika z období 12. až 13. století objevená na sídlištích, v místě dnešní Skutče a také v Lažanech (část obce Skuteč).
Ze smlouvy uzavřené mezi českým králem Václavem II. a míšeňským markrabětem Fridrichem, o zástavě několika hradů a hrazených měst, pochází první písemná zmínka z roku 1289 o Skutči, která je popisována jako „Zkuts“. Listina byla nalezena v Drážďanech českým historikem Augustem Sedláčkem a publikována v roce 1882 ve spisu Hrady, zámky a tvrze království Českého. Pravděpodobně šlo o zmínku o hradu stojícího v místě dnešního kamenolomu. Původně osada a nad ní strážné hradiště Humperky ležely při obchodní cestě z Chrudimi vedoucí na Trstenickou stezku u Litomyšle.
Skuteč má bohatou historii vázající se k původnímu městu a k venkovským sídlům v jeho okolí. Významné bylo spojení s rychmburským panstvím, jehož majitelé v mnohém ovlivňovali rozvoj samotného města. Rozsah rychmburského panství byl popsán v listině z roku 1392, kdy jej koupili Ota z Berkova a Boček z Poděbrad a město mělo za sebou několik desítek let své existence.
Do vývoje města zasáhly společenské změny. V době husitské se Skuteč a okolní obce v roce 1425 dostaly pod správu husitského hejtmana Jakuba Kroměšína z Březovic sídlícího na hradě Rychmburk a část obyvatel města vyznávala podobojí. Také doba tajného protestantismu (do vydání tolerančního patentu), působení českých bratří v souvislosti s osobou Jana Ámose Komenského a tzv. doba pobělohorská při potírání nekatolické víry, měly v mnohém vliv na obyvatelstvo Skutče. Během slezských válek emigrovaly z náboženských důvodů celé rodiny, a to pod ochranou vojska pruského krále Fridricha II. Velikého. Hromadnou emigraci nekatolíků zpočátku organizoval Jan Liberda a zprostředkoval ji generál Christoph Wilhelm von Kalckstein. Ze Skutče v roce 1743 prokazatelně uprchl svobodný Jan Kaplan (1717 Skuteč – 1775 Rixdorf) do Münsterbergu, následoval Berlín, Nízké a Rixdorf. Jeho životopis byl publikován. Ve Skutči se pohyboval i uprchlý Tomáš Vodička z České Rybné.
Chod města a jeho vzhled výrazně ovlivnily tragické události, například drancování vojsky za třicetileté války a také vracejícími se armádami po bitvě u Slavkova, též několik velkých požárů, které zničily původní ráz města s domy na náměstí s tzv. podsíněmi (podloubím nad vstupem do domu).
Do dějin města se zapsaly výrazně i politické změny. V souvislosti se vznikem Československa po roce 1918 (vznik městských institucí, veřejné knihovny Havlíček, organizace Sokol, vybudování fotbalového hřiště, založení fotbalového klubu, zrušení samosprávného okresu, výstavba vojenského polního letiště, továrny LAS a další). Vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava po roce 1939 a následné válečné události II. světové války (dislokace vojenského polního letiště pro výcvik pilotů Luftwaffe, události spojené s osudem vypálené osady Ležáky). Po roce 1948 (zrušení okresního soudu), padesátá léta 20. století i rok 1968 s obsazením skutečského letiště vojsky Varšavské smlouvy.
Výrazně se projevily i následující léta po roce 1989 v bývalém Československu a po jeho rozdělení spojené s existencí samostatné České republiky (výstavba Senior Centra s krytým plaveckým bazénem, multifunkční sportovní haly, krytého zimního stadionu, modernizace kulturního centra).
náhled|Palackého náměstí (západní část); řadu domů s obchody v přízemí přerušuje zaústění ulice Fimberk, na ploše náměstí Mariánský sloup s malou parkovou úpravou kolem
V průběhu 13. století byla na území rozvíjející se sídelní lokality obestavěna plocha budoucího náměstí (v době první Československé republiky pojmenované Palackého) s gotickými, později několikrát po velkých požárech přestavěnými domy a také pokračovala stavba obydlí v dnešní ulici Vítězslava Nováka (dříve Žďárecká, Nádražní, Masarykova).
Původně středem Palackého náměstí (ve směru jih – sever) protékal potok nazvaný Jordánek, pramenící v lokalitě pomístně zvané Čertovina a protékající dnešními ulicemi Zvěřinovou a Vítězslava Nováka. V zaústění ulice do náměstí byl potok překlenutý od schodiště pod kostelem Nanebevzetí Panny Marie k budově obecné školy (dnes městský úřad) kamenným mostem se sochou svatého Jana Nepomuckého. Počátkem první republiky Československé byl potok stavebně zaklenutý a nad ním vybudována dlážděná plocha. Socha svatého Jana Nepomuckého byla přemístěna do dnešní ulice Vítězslava Nováka (tehdy Masarykovy).
Středověká Skuteč je uváděna jako otevřené panské město. Opevnění a brány, které se na noc uzavíraly, však dokládají mohutné zdi na zadních stranách původně gotických domů kolem náměstí a také tvar a název ulice Fortna.
Kolem roku 1330 získala Skuteč postavení města a byla v majetku tehdejších vlastníků rychmburského panství. V roce 1349 to byli páni z Vartenberka, jejichž znak se objevuje na zachovaných stříbrných pečetidlech města a také na kamenném podstavci Mariánského sloupu na Palackého náměstí. V průběhu 18. století se začalo používat pečetidlo rychtářské se znakem převzatým pro současný městský znak. V roce 2005 získalo město Skuteč vlastní prapor, na kterém je také uveden městský znak.
vlevo|náhled|Palackého náměstí (východní část); přirozené centrum města, v řadě domů vyniká výškou i architektonicky bývalý „Okresní dům“, lidově zvaný "Parlament"; náměstí je též zastávkou autobusových spojů
Farnosti Skuteč a Lažany byly poprvé zmíněny v listině z roku 1350, týkající se tehdy nově vzniklého Biskupství litomyšlského a v té souvislosti zmíněné nejvýznamnější stavby v gotickém slohu, z prvopočátku existence města Skutče, kterou je kostel Nanebevzetí Panny Marie. V roce 1355 prodělal kostel úpravy provedené majiteli rychmburského panství (Beneš z Vartenberka a jeho žena Dorothea Berková z Dubé). V roce 1655 byl původně farní kostel i s farou povýšen na děkanský, později byl ve Skutči i vikariát. Kolem kostela byl až do roku 1815 hřbitov, poté se pohřbívalo u kostela Božího Těla a od roku 1834 na místě současného hřbitova v ulici Boženy Němcové.
Po Benešovi z Vartenberka přešlo panství s hradem Rychmburk a také Skutčí na pány z Pardubic, z nichž je známý Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka. Po něm je pojmenované náměstí u kostela Božího Těla, postaveném v gotickém slohu u městského špitálu pro chudé. Smlouvu na stavbu kostela uzavřel Smil Flaška z Pardubic a Rychmburka v roce 1391 s Peškem Lutkou, stavitelem z Nového Města pražského. Text smlouvy je uveden v Pamětní knize Nového Města pražského.
Z roku 1483 pochází zpráva o rychtě vesnic skutečských, ke kterým patřily kromě jiných i Skutíčko, Radčice a Žďárec. Městské záležitosti ve Skutči spravovali purkmistr, konšelé a rychtář. Město drželo některá tehdejší práva, například právo hrdelní s popravištěm a katem, vlastnilo soud a pranýř na náměstí. Poslední poprava byla ve městě uskutečněna v roce 1765, dům kata s kamenným portálem (zobrazeným Karlem Liebscherem v publikaci „Hrady, zámky a tvrze království Českého“, díl Chrudimsko, autor český historik August Sedláček) stál v dnešní Heydukově, dříve Lažanské ulici.Sedláček A.: Hrady, zámky a tvrze české, díl XVII. Chrudimský kraj Město získalo i právo solní, od roku 1564 mělo právo jarmarku, v roce 1795 také jarmark s koňským trhem.
Za Filipa Josefa Kinského v době vlády Marie Terezie byl v roce 1792 zřízen ve Skutči magistrát, který mohl vydávat povolení k sňatku a také zřizovat hospody. V první polovině 19. století byl v habsburské monarchii přijat poprvé zákon se zásadami samosprávy s legislativní úpravou obecního zřízení (v březnu 1849 vyhlášený Prozatímní zákon obecní jako císařský patent č. 170/1849 ř. z. na území Rakouského císařství). Významně se dotkl i města Skutče. V roce 1850 se stala Skuteč sídlem okresního soudu (až do roku 1948) a berního úřadu. V roce 1866 se město stalo sídlem i samosprávného okresu, který byl zrušen v roce 1929 v době první Československé republiky.
náhled|Palackého náměstí (severní část); plocha náměstí se mírně svažuje k ústí Smetanovy ulice, v historické budově v čele dolní části náměstí sídlil od roku 1853 bývalý okresní soud a berní úřad, ve 2. polovině 20. století domov mládeže tehdy Střední školy oděvní ve Skutči
Pro nově vzniklé instituce byla v roce 1853 postavena rozlehlá budova (architekt František Schmoranz starší) nazývaná dlouhé roky Soud (nebo též "Okres") i po jeho zrušení, stojící v severní části Palackého náměstí. Ve druhé polovině 20. století byla budova upravena na internát pro žáky středního učiliště krejčovského oboru.
Nově zřízený berní úřad ve Skutči fungoval až do roku 1949, než byl přemístěn do nedalekého Hlinska. Od roku 1991 přísluší město okresnímu finančnímu úřadu v Chrudimi a od roku 2013 krajskému finančnímu úřadu v Pardubicích.