náhled|Chorál Ktož jsú boží bojovníci zapsaný v Jistebnickém kancionálu Ktož jsú boží bojovníci (moderně Kdo jsou boží bojovníci, pravopisem Jistebnického kancionálu Ktoz jsu bozi boyownici), je jeden z nejznámějších chorálů husitské doby, kterému je někdy připisována funkce jakési husitské hymny.
Vznik chorálu náhled|Jistebnický kancionál (faksimile, vystaveno v Betlémské kapli v Praze). Jeho vznik a autorství přitom v minulosti nebyly vždy zcela vyjasněnyKe vzniku a autorství chorálu viz studii na granosalis.cz. Až roku 1872, po objevení tzv. Jistebnického kancionálu, se začalo vycházet z autorství kněze Jana Čapka z Klatov – tuto domněnku vyslovil jako jeden z prvních roku 1913 Zdeněk Nejedlý.
Slova První, nejznámější, sloka chorálu zní:
Chorál a jeho pozdější obdoby Husitský chorál, mající v sobě značnou dávku vlastenectví, národní identifikace a boje proti utiskovatelům, inspiroval i mnoho dalších hudebníků, kteří tento chorál v té či oné podobě převzali. Nejedná se přitom pouze o tradiční komponisty vážné hudby, spektrum jde přes folk až po punk a metal. Výběr:Husitství v písních, v husitství.cz (s ukázkami)
Klasické skladby Karel Šebor, opera Nevěsta husitská (1868) – první užití husitského chorálu v české novodobé hudbě Bedřich Smetana, symfonické básně Tábor a Blaník – Smetanův cyklus symfonických básní Má vlast se společným tématem vlast a národ jako jeden z prvních zahrnul i ideovou myšlenku husitských božích bojovníků. Nápěv chorálu se objevuje i v opeře Libuše (5. výjev Libušina proroctví v závěru opery – Žižka, Prokop Veliký a husité) Leoš Janáček, opera Výlety páně Broučkovy (část II, Výlet pana Broučka do XV. století) Josef Suk, Praga, symfonická báseň op.26 – jako předloha sloužila Sukovi báseň Svatopluka Čecha o obležení Prahy vojskem Jana Žižky; citace chorálu má být nezáměrná Pavel Haas, Symfonie (1940–41) Karel Husa, Hudba pro Prahu 1968 Zdeněk Lukáš, Malá humoreska pro klarinet, fagot a dechový orchestr
Populární skladby Visací Zámek, Kdož sú boží bojovníci (živé album Atentát na kulturu nahrané ve strahovském Klubu 007) Daniel Landa, Kdož jste boží bojovníci (album Valčík, 1993) – po rozpadu skinheadské kapely Orlík se Daniel Landa jako sólista ujímá i tématu o husitech Klíč, Pohár a kalich (album Omnia Vincit Amor, 1993) – mimo jiné husitská tematika známé renesančně folkové kapely Daniel Landa, Tradice (album Chcíply dobrý víly, 1995) – druhé album, zaměřené proti lhostejnosti, věnované předkům, jako byli legionáři, piloti RAF a další Arakain, Chorál (1985, album Arakain 15 Vol. 1, 1997) – skupina Arakain patří k významným thrashmetalovým legendám české scény
Odkazy
Reference
Literatura Tato kniha je dostupná online pouze po přihlášení knihovním účtem.
HOLEČEK, František J. Makkabäische Inspiration des hussitischen Chorals "Ktož jsú boží bojovníci". In: Miloslav Polívka – František Šmahel, edd. In memoriam Josefa Macka (1922-1991). Praha: Historický ústav, s. 111-125. BOUBÍN, Jaroslav. Husitský chorál a jeho číselná symbolika. In: Eva Doležalová – Petr Sommer, edd. Středověký kaleidoskop pro muže s hůlkou. Věnováno Františku Šmahelovi k životnímu jubileu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 26-33.
Externí odkazy
granosalis.cz – obšírnější pojednání o chorálu myschwerk.webzdarma.cz – Text chorálu podle Jistebnickém kancionálu s přepisem výslovnosti
Kategorie:Kultura doby husitství Kategorie:České chorály Kategorie:Husitské válečnictví