Lipnice nad Sázavou () je město v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Leží dvanáct kilometrů západně od Havlíčkova Brodu. Žije zde obyvatel.

Název Byť má město v názvu řeku Sázavu, ta neprotéká tudy, ale míjí Lipnici obloukem o zhruba 5 km severněji. V názvu se řeka objevila až ve 20. století. Protože sídel s názvem Lipnice existuje více, tak se do té doby pro upřesnění používala různá označení jako Lipnice v Čáslavském kraji či Lipnice u Německého Brodu.

Historie První písemná zmínka o obci pochází z roku 1226. Ta se ale týká původní historické Lipnice, dnešního Dolního Města. Lipnice „horní“ byla založena až s hradem na počátku 14. století. Historie městečka byla neoddělitelně spjata s hradem. V roce 1370 získala Lipnice od Karla IV. městská práva spolu s právem várečným a stala se poměrně významným opevněným sídlem. Když lipnické panství vlastnil Čeněk z Vartemberka, byli na hradě svěceni první husitští kněží. V tomto období zde také Matěj z Roudnice dokončil tzv. Lipnickou bibli. Po Čeňkově smrti panství spravoval Oldřich z Rožmberka.

Po husitských válkách vlastnili Lipnici Trčkové z Lípy. Roku 1561 ji Burian III. prodal hraběti z Thurnu. Od Thurnů ji odkoupil zpět Jan Rudolf Trčka z Lípy a vydal list, ve kterém měšťanům potvrdil jejich práva, ale právo vařit pivo a pivovar jim bylo vyměněno za osvobození od některých daní. List obsahoval i další ujednání jako povinnost měšťanů sušit seno výměnou za pivo, starat se o víno, spravovat cesty, účastnit se lovů do půl míle od města – za to dostávali měšťané zadarmo přebytečné pivo. V roce 1633 Jan Rudolf daroval zchudlé Lipnici dům i s pozemky a příslušenstvím, který byl osvobozen od všech povinností a poplatků. Lipnické panství bylo v roce 1634 zkonfiskováno císařem Ferdinandem II. Habsburským. Ten ho v červenci 1636 dědičně udělil Matouši Vernierovi de Rougemont. Nový majitel roku 1637 potvrdil lipnickým všechny jejich práva a zároveň jim povolil pořádat ročně tři jarmarky, tři trhy s koňmi a dva s vlnou. Měšťané se výměnou za to zavázali opravovat hradby a pečovat o chmel.

náhled|Hrad Lipnice v Čáslavském kraji (1795, Jan Antonín Venuto) Město bylo velmi poničeno za třicetileté války. Nejprve bylo vypleněno s celým okolím v roce 1639 šestnácti švédskými oddíly pod velením generála Banéra. Švédové se pod vedením generálmajora Douglase na Lipnici vrátili roku 1645 a obsadili už i hrad a vytvořili si z něj základnu pro další výpravy do širokého okolí. Císařská armáda se neúspěšně pokoušela v roce 1646 hrad dobýt. Podařilo se jí akorát zničit předsunuté opevnění Bílou věž a obsadit zdevastované město. Švédové na hradě zůstali až do uzavření míru v roce 1648.

Později význam městečka a panství upadal, Vernierové museli zdejší majetek prodat kvůli vysokému zadlužení v roce 1741. Po územní reformě v polovině 19. století se Lipnice stala na přibližně 100 let městysem. V roce 1869 společně s hradem městečko vyhořelo. V roce 1899 v obci existoval vodovod s větrným čerpadlem. A roku 1910 byla na Lipnici vybudována první větrná elektrárna v Čechách. První světová válka zasáhla i do osudů lipnických občanů – několik jich za války zemřelo. Po válce se do obce přistěhoval Jaroslav Hašek. Ve 30. letech se na úpatí Holého vrchu začalo budovat rekreační středisko pro Škodu, za druhé světové války sloužilo jako lázně pro německé piloty. I druhá světové válka si mezi lipnickými obyvateli vyžádala oběti. Místní židovské obyvatelstvo se stalo oběťmi holokaustu, další občané nepřežili německé mučení, výslechy či věznění. Rudá armáda do obce dorazila 10. května 1945. V 50. letech byla zřízena v bývalém objektu Škody dětská léčebna a byl vybudován nový vodovod.

V roce 2016 byl odsouzen bývalý starosta Ladislav Horký za zneužití pravomoci, padělání veřejné listiny, podvod, úvěrový a dotační podvod a zpronevěru.

K 10. září 2019 byl Lipnici nad Sázavou obnoven status města.

Přírodní poměry

Geomorfologie, geologie a půdy Území města Lipnice nad Sázavou se nalézá v České vysočině, její Česko-moravské subprovincii, Českomoravské vrchovině v geomorfologickém celku Křemešnická vrchovina, v podcelku Humpolecká vrchovina a okrsku Melechovská vrchovina. Nadmořská výška území města se pohybuje od 455 po 620 m n. m. na Holém vrchu.

Geologicky leží území města převážně na granitovém podkladu, částečně jsou zastoupeny i sedimenty – nivní, smíšené, kamenité až hlinito-kamenité. Oblast je součástí Českého masivu, oblasti moldanubika.

Převažujícím půdním typem je kambizem, kolem vodních toků jsou gleje. Místy se objevují pseudogleje.

Katastrální území Lipnice nad Sázavou má celkovou rozlohu 1 114 ha. Největší plochu 35 % zabírají lesy, následují parcely s ornou půdou 27 % a travnaté porosty 23 %. Zastavěné plochy tvoří pouze 1 %. Největší lesní plochy se nacházejí na severní straně území. Na jižní hranici katastru zasahují rozlehlé Orlovské lesy. Mezi těmito lesy a městem je především zemědělská půda. Ta zabírá také většinu území severovýchodně od města.

Vlastní zástavba města je soustředěna na lipnickém trojvrší. Na prostředním a zároveň nejnižším vrchu s nadmořskou výškou 600 m byl vybudován hrad a okolo vyrostla zástavba. Ta je na severu vymezena úpatím Holého vrchu, na jehož vrcholu se nalézá skalní útvar Pyramida, a na jihu Bílou věží s nadmořskou výškou 608 m. Na jihozápadním úpatí Bílé věže byla vybudována chatová osada. Dalšími vrchy v katastrálním území jsou Radostovický kopec (567 m n. m.) a Vlčí hrdlo (528 m n. m.).

Flóra a fauna Do území města zasahuje havlíčkobrodský a pelhřimovský bioregion.

U rybníka Váha byl zaznamenán výskyt vlasolistce vlhkomilného.

Klima Podle Quitta patří území do klimatické oblasti MT3, která se dá označit jako mírně teplý, vlhký region. Roční srážkový úhrn se pohybuje v rozmezí 600–750 mm a počet dnů s teplotou nad 10 °C je 120–140. Dle Votýpky a Moravce Moravec, D., Votýpka, J. (1998): Klimatická regionalizace České republiky. Karolinum – nakladatelství Univerzity Karlovy, vydání 1, 87 s. patří území do V. třídy s průměrným ročním úhrnem srážek nad 580 mm a s počtem dnů, kdy teplota vzduchu vzroste nad 10 °C v rozmezí 142–159.

Vodstvo Oblast patří do povodí Sázavy.

Východně od města pramení Ředkovský potok, který dále směřuje k Dolnímu Dvoru a Vitonínu. Jižně od města pramení dva bezejmenné přítoky pstružného potoka, do kterého se vlévají v přírodní rezervaci Kamenná trouba. Na severní straně mezi Lipnicí a Vilémovcem pramení bezejmenný tok, který ústí do Ředkovského potoka. Na západní straně pramení další dva toky. Jeden pramení v zastavěné části u Sládkova rybníčku, ten napájí rybníky Váha, Prostřední a Metelka. Druhý v mokřadech pod městem a napájí rybníky Prostřední a Metelka. Oba pak ústí do Pstružného potoka u Dolního Města. Další menší přítoky Pstružného potoka pramení v lesích severozápadně od města.

Vodní plochy V následujícím seznamu jsou uvedeny vodní plochy na území města. Jedná se o nádrže, rybníky a zatopené lomy, které jsou pojmenované nebo jsou něčím významné např. slouží jako požární nádrž. Vodní plochaObrázekGPSPozn.RybníkyKamenná trouba100x100pixelůV přírodní rezervaci Kamenná trouba; zdroj požární vodyProstřední rybník100x100pixelůVáhabezrámu|100x100pixelůZdroj požární vodyMetelkabezrámu|100x100pixelůŘíhovkaZdroj požární vodyStatkový (Blatov)V přírodní rezervaci Kamenná troubaSládkův rybníčekZdroj požární vodyNádržeKateřinkaPožární nádržPožární nádrž PodhradíPožární nádržLomyHřeben IV (Starý lom)bezrámu|100x100pixelůAreál České tábornické unieHřeben IIIHřeben IIbezrámu|100x100pixelůHřeben I (Střelnice)bezrámu|100x100pixelůReliéf Zlaté očiHájek IHájek IIBřezekLeží částečně na území městaHolý vrchbezrámu|100x100pixelůMarešův lomHraniceMichalíčkův lomJedničkabezrámu|100x100pixelůReliéf Bretschneiderovo uchoDvojkabezrámu|100x100pixelůReliéf Ústa pravdyTrojkaPětka

Ochrana přírody

Jihozápadně od města se rozkládá přírodní rezervace Kamenná trouba o rozloze 62,97 ha. Důvodem ochrany jsou nivní louky a mokřady kolem Pstružného potoka, kde se vyskytují vzácné rostliny a živočichové. U rybníka, který je součástí rezervace, byl mimo jiné zjištěn výskyt orla mořského. Přibližně dva kilometry jihovýchodně od města se nachází přírodní památka Rybníček u Dolního Dvora. Jedná se o malý rybníček na přítoku Křivoláčského potoka a jeho okolí. Lokalita je cenná především pro výskyt ohrožených druhů obojživelníků.

Obyvatelstvo

Městská správa

Části města náhled|Loskoty

Lipnice nad Sázavou (včetně ZSJ Dolní Dvůr) Vilémovec Dále leží v katastru města samoty Michalíčkovna, Zelenovna, Pohodárna, Blatov, Loskoty a Panský Mlýn.

Městské symboly Znak města je historický, vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 20. ledna 2005.

Doprava náhled|Autobus na náměstí v Lipnici Na území města se nenachází železnice. Nejbližší vlaková stanice je v Okrouhlici ve vzdálenosti asi 6 km. Městem prochází pouze silnice III. třídy. Jsou to silnice III/34740, která spojuje Havlíčkův Brod s Ledčí nad Sázavou, dále III/34746 vedoucí z Lipnice přes Volichov k silnici 34746 a III/34763, která napojuje město na silnici II/347 u Kamenné trouby.

Veřejná doprava Provoz první pravidelné autobusové linky v městě byl zahájen v roce 1930 na trase Světlá nad Sázavou-Lipnice nad Sázavou.

Dopravní obslužnost je zajištěna veřejnou autobusovou dopravou do Havlíčkova Brodu, Ledče nad Sázavou a Světlé nad Sázavou. Autobusy staví na sedmi zastávkách. První se nachází na lipnickém náměstí, ve směru na Ledeč nad Sázavou, Světlou nad Sázavou a Dolní Město autobusy zastavují v místě naproti městskému úřadu a ve směru na Havlíčkův Brod u penzionu Brixen naproti poště. Druhá zastávka se jmenuje Lipnice nad Sázavou, léčebna a je u rekreačního zařízení Parlamentu ČR. Třetí zastávka se nachází na západním okraji města a je pojmenovaná Lipnice nad Sázavou, bytovky. Čtvrtá Lipnice nad Sázavou, SOU je u kamenického učiliště. Pátou zastávkou je Lipnice nad Sázavou, Dolní Dvůr. Poslední dvě se nachází v části Vilémovec. První s názvem Lipnice nad Sázavou, Vilémovec slouží pro linku Světlá nad Sázavou – Lipnice nad Sázavou a pro spojení s Havlíčkovým Brodem je využívaná zastávka Lipnice nad Sázavou, Vilémovec, rozc. 0.3.

Cyklotrasy Přes město vede několik značených cyklotras: Krajem Mahlera a Haška Cyklotrasa 19 – Lísek–Davle Cyklotrasa 1211 – Senožaty–Lipnice nad Sázavou Cyklotrasa 4155 – Humpolec–Vilémov

Hospodářství Ve městě je registrováno 126 živností a 23 právnických osob.

Zemědělství a průmysl Historie města je spojena s těžbou žuly a s jejím zpracováním. Tradice těžby a zpracování sahá až do 13. století.

V několika lomech v okolí města se těžila žula. Ve většině lomů se dnes už netěží a ty jsou zatopené.Těžba pokračuje pouze v lomu Kopaniny. Těžbu a zpracování zajišťuje firma Granit Lipnice s. r.o.

Mezi Lipnicí a Dolním Dvorem se nachází zemědělský areál firmy Podhradí s. r. o. Ta hospodaří na zemědělských pozemcích v okolí města. V areálu provozuje také bioplynovou stanici. Zároveň se zabývá chovem skotu.

Služby K dispozici je pobočka České pošty, která sídlí na náměstí. Dále obchod se smíšeným zbožím a několik hospod. Pro ubytování jsou k dispozici četné chaty a penziony ve městě a blízkém okolí.

Lipnická pošta

Pošta byla ve městě zřízena v roce 1887, její zřízení inicioval správce lipnického velkostatku. Pobočka sídlila v budově dnešního hostince U České koruny, kde byl už tehdy hostinec. Od založení do současnosti se pošta čtyřikrát stěhovala, ale vždy sídlila v některé budově na náměstí.

Kultura

Zájmové spolky Sbor dobrovolných hasičů náhled|Hasiči v Lipnici Sbor dobrovolných hasičů Lipnice nad Sázavou byl založen v roce 1873 na základě iniciativy Antonína Svobody, který se stal prvním velitelem, předsedou byl zvolen Antonín Novák. Hasiči sídlí v budově městského úřadu, kde mají požární zbrojnici.

Místní organizace českého rybářského svazu